Játra jsou životně důležitý orgán, který hraje klíčovou roli v metabolických procesech, detoxikaci a celkové homeostáze organismu. Z dietních faktorů má největší dopad toxické poškození alkoholem. Přestože jsou játra tak metabolicky významná, dietní příjem je ovlivňuje relativně málo. Výjimkou je jaterní steatóza (ztučnění jater), která je typická pro metabolický syndrom, obezitu a diabetes (cukrovku). Je však důležité si uvědomit, že jaterní tuk je snadno mobilizovatelný a mizí již při redukci hmotnosti o 5-10 %. Sonografický obraz steatózy mizí během několika týdnů po bandáži žaludku nebo po léčbě antiobezitiky. Metabolické funkce jater vyžadují dostatečný příjem energie a živin, zejména bílkovin.

Funkce jater

Játra plní v těle řadu nezastupitelných funkcí:

• Produkce žlučových kyselin: Nezbytná pro trávení tuků.
• Tvorba glykogenu a glukoneogeneze: Udržování stabilní hladiny glukózy v krvi.
• Konverze aminokyselin a syntéza proteinů: Tvorba albuminu a srážlivých faktorů.
• Tvorba lipidů, lipoproteinů a ketolátek: Metabolismus tuků.
• Skladování vitamínů a jejich syntéza/konverze: Důležité pro celou řadu metabolických procesů.
• Detoxikace: Odstraňování alkoholu, hormonů (estrogenů), léků a dalších toxinů.
• Exkrece léků a toxinů: Vylučování škodlivých látek z těla.
• Imunologické funkce: Tvorba cytokinů a ovlivnění fagocytů a lymfocytů.
• Hematologické funkce: Syntéza hemu a regulace metabolismu železa.

Játra tvoří 5 % váhy novorozence a 3 % váhy dospělého člověka. Pro svou činnost potřebují třetinu průtoku krve a pětinu spotřeby kyslíku, a to zejména energii a dostatek proteinů.

Vývoj diet u jaterních onemocnění

Diety u akutních infekčních hepatitid (zánět jater, žloutenka) prošly značným vývojem. Dřívější diety s vysokým obsahem sacharidů a omezením bílkovin se ukázaly jako neúčinné. Americké pokusy během korejské války prokázaly, že tradiční dieta s omezením bílkovin a vysokým obsahem cukrů nemá žádný pozitivní efekt.

V současné době se pacienti hydratují, bílkoviny se zásadně neomezují a poměrně brzy se podávají i dobře stravitelné tuky. Podávají se vitaminy a mikronutrienty (vitamíny, minerály a stopové prvky) v běžných dávkách. Bílkoviny se omezují pouze při známkách jaterní encefalopatie (narušení mozkových funkcí v důsledku selhávání jater), i zde však často jde o projev intoxikace spíše nedietními proteiny (bílkovinami), např. produkty krvácení do trávicího traktu.

Čtěte také: Jídelníček pro každého

V parenterální výživě je vhodné podání aminokyselin s větveným řetězcem ve speciálních přípravcích. U jaterní cirhózy bílkovin podáváme albumin a snažíme se o ovlivnění jeho úbytku. Při vzniku ascitu (hromadění vody v břiše) je třeba především bilancovat tekutiny, omezovat dietní příjem tekutin na cca 1 litr a navodit negativní bilanci tekutin diuretiky. Navození úbytku hmotnosti a vyrovnání tekutinové bilance by nemělo být urychlováno - pomalejší postup je výhodnější.

Obecné zásady jaterní diety

Dieta u chronického jaterního onemocnění se neliší od žlučníkové diety. V případě retence (zadržování) tekutin je vhodné nesolit. Často je nutné dodávat draslík. Sodík se omezuje na dávku od 40-100 mmol/den, obvykle se nepodává méně. Přípravky na sipping (popíjení) jsou vhodné, mají obvykle málo sodíku (do 4 mmol/100 ml).

Při paracentézách (punkci a vypuštění tekutiny v břiše) je třeba následně kvalitní výživa s proteiny. Podávání albuminu u cirhózy zůstává kontroverzní a je spíše nevhodné.

Cirhotik by kvůli sodíku neměl jíst uzeniny, konzervy, průmyslově vyráběné přípravky (např. polévky), glutamát, slané oříšky, sýry jen do 100 g/týden, chléb jen 4 krajíčky/den, mléko do 300 ml/den, protože i tyto potraviny obsahují sodík.

Pacient s cirhózou potřebuje asi 1,2krát více energie než zdravý jedinec, proteiny je vhodné navýšit mírně nad 1 g/kg hmotnosti, ojediněle až do 1,5 g/kg.

Čtěte také: Principy šetřící diety

U chronických onemocnění jater a při cholestáze (porušení toku a tvorby žluči) je vhodné doplnění vitaminů ústy či parenterálně. Steatorea (průjmovitá stolice s obsahem tuku) vzniká jen u části pacientů, limituje příjem potravy a musí být potlačena individuálně vhodnou enzymatickou substitucí. Při enterální výživě je vhodné podání MCT tuků (oleje s jednodušší strukturou, např. kokosový) a dále doplnění vápníku a vitaminů.

Transplantace jater vyžaduje speciální nutriční přístup. Předoperačně důsledná individuální nutriční péče zamezuje podvýživě - malnutrici. U některých pacientů je možný již 3. den orální příjem, předtím je někdy podávána jejunální výživa (do tenkého střeva). Někdy vzniká potransplantační diabetes (cukrovka) a dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), zejména vlivem imunosupresiv, a dlouhodobá nutriční péče je nutná.

V současné době se podle směrnic ESPEN guidelines (ESPEN - společnost pro enterální a parenterální výživu) léčba zahajuje 0,5 g proteinů/kg a po několika dnech se přechází na 1,2 g/kg i při encefalopatii.

Parenterální výživa se podává obvykle s 50 % tuku a 50 % cukru. Možné je podat větvené mastné kyseliny, ale lepší účinek této léčby není prokázán.

Při předávkování energie vzniká jaterní dysfunkce a vzestup bilirubinu, pak je vhodné omezit energii a podávat zejména méně sacharidů.

Čtěte také: Pravidla Šetřící Diety

Dnes se zdá, že diety s omezením železa a mědi u hemochromatózy a Wilsonovy choroby nemají žádný smysl.

Středomořská strava

Výživa má přímý vliv na celkové zdraví a ovlivňuje výskyt civilizačních onemocnění. Středomořská strava a obecně diety bohaté na celozrnné potraviny, omega-3 mastné kyseliny a omezený příjem nasycených mastných kyselin společně s omezeným příjmem přidaných sacharidů, především s vysokým obsahem fruktózy, mohou mít příznivý vliv na zdraví jater. Rovněž optimální příjem mikronutrientů hraje klíčovou roli pro zdraví jater.

Nejčastější jaterní onemocnění

Jaterních onemocnění existuje celá řada:

• Nealkoholická steatóza (NAFLD): Stav, kdy se v játrech hromadí přebytečný tuk (steatóza = ztučnění jater). Jaterní tkáň při tomto onemocnění není významně poškozena. Rozvíjí se zánět a ten může vést až k cirhóze jater a případně dalším zdravotním komplikacím.
• Hepatitida: Zánět jater. K jejímu rozvoji dochází na základě virových infekcí (hepatitida A, B, C, D, E), může být také způsobena nadměrnou konzumací alkoholu či toxinů, nebo v důsledku autoimunitních onemocnění či jako vedlejší účinek některých léků.
• Cirhóza: Pokročilé a konečné stádium onemocnění jater, při kterém dochází ke ztrátě schopnosti regenerace jater, výraznému poškození a zjizvení jaterní tkáně. Závažnými komplikacemi jaterní cirhózy jsou portální hypertenze, hepatocelulární karcinom či úplné selhání jater. K cirhóze může dojít na základě několika jaterních onemocnění. Rovněž může být cirhóza způsobena metabolickými onemocněními jako jsou nealkoholická steatóza jater a nealkoholická steatohepatitida. Může k ní docházet na základě excesivní konzumace alkoholu. Také se cirhóza může rozvinout v důsledku autoimunitních onemocnění.
• Alkoholové poškození jater: Vzhledem k oblibě alkoholických nápojů v naší populaci bohužel zcela běžně dochází i k jaterním onemocněním zapříčiněných nadměrnou a dlouhodobou konzumací alkoholu. Tato onemocnění postupně poškozují jaterní tkáň a v průběhu času může docházet k trvalým zdravotním komplikacím, v závažnějších případech až ke smrti. Patří sem:
  • Alkoholová steatóza: Nejčasnější stádium alkoholového poškození jater, i v tomto případě se v játrech hromadí tuk.
  • Alkoholová steatohepatitida: Závažnější stav, při kterém dochází k zánětu, otoku a poškození jaterních buněk, což může vést k cirhóze.
  • Alkoholická cirhóza: Pokročilé a nevratné stádium jaterního onemocnění. Dochází k fibrotizaci (zjizvení) a poškození jaterní tkáně.
• Portální hypertenze: Stav, kdy dochází ke zvýšení krevního tlaku v portální žíle.
• Jaterní encefalopatie: Rozvíjí se na základě nahromadění toxických látek v krvi, které za běžných podmínek játra odstraňují.
• Autoimunitní onemocnění jater: Patří sem autoimunitní hepatitida, primární biliární cholangitida nebo primární sklerozující cholangitida. Tyto autoimunitní stavy jsou charakterizovány abnormální imunitní odpovědí, která poškozuje jaterní tkáň nebo žlučové cesty, v závažnějších případech dochází k cirhóze jater.
• Hemochromatóza: Genetické onemocnění, které se vyznačuje akumulací železa v těle, především v játrech, v srdci a slinivce břišní. Toto hromadění železa v těle způsobuje různé zdravotní problémy a neléčená hemochromatóza může vést k závažným komplikacím, včetně cirhózy jater nebo rakoviny jater.
• Wilsonova choroba: Vzácné genetické onemocnění, které způsobuje akumulaci mědi v různých orgánech, zejména v játrech a mozku. V závažných případech může neléčené onemocnění vést k závažnému poškození orgánů až ke smrti.
• Alagille syndrom: Další genetické onemocnění, které kromě srdce, ledvin, kostí a očí postihuje především játra. V jeho důsledku mimo jiné dochází k cholestáze. Jedná se o snížený odtok žluče z jater, který může způsobit svědění kůže, žloutenku a v závažnějších případech jaterní cirhózu.
• Gilbertův syndrom: Rovněž genetické onemocnění jater, které se projevuje mírnou poruchou zpracování bilirubinu v játrech. Onemocnění není nijak závažné, nevede k poškození jater a jiným zdravotním komplikacím, a proto v mnohých případech nevyžaduje léčbu.
• Biliární atresie: Vážná vrozená anomálie. Dochází při ní k nedovyvinutí nebo zablokování žlučových cest. Odtok žluči z jater do střev je neprůchodný, dochází k poškození jater, které může vést až k jaternímu selhání. Mezi příznaky onemocnění patří žluté zbarvení kůže a bělma očí (žloutenka), tmavá moč, světlá stolice a zvětšení jater.
• Akutní hepatální porfyrie: Skupina vzácných genetických onemocnění, které způsobují mutace enzymů v biosyntetické dráze hemu (skupině látek v těle obsahujících železo). Mohou se projevovat mnoha symptomy, které do různé míry ovlivňují život pacientů, v závažnějších případech mohou způsobovat až život ohrožující ataky.
• Nádory jater:
  • Benigní (nezhoubné) nádory: Nejčastějšími typy benigních nádorů jater jsou hepatální hemangiom, fokální nodulární hyperplazie a hepatocelulární adenom. Do této skupiny patří i jaterní cysty, což jsou většinou dutiny naplněné tekutinou. Tyto benigní nádory bývají asymptomatické, nezpůsobují žádné potíže a k jejich zjištění dochází náhodně.
  • Maligní nádory jater: Patří sem primární hepatocelulární karcinom nebo intrahepatální cholangiokarcinom. Sekundární nádory se označují jako jaterní metastázy. Maligní nádory jater jsou méně časté než benigní nádory, ale mají závažnější prognózu.

Játra jako klíčový orgán

Játra jsou zásadní orgán důležitý pro udržování celkového zdraví našeho organismu. Játra jsou jedním z našich hlavních detoxikačních orgánů. Velká část těchto látek tvoří sloučeniny přitahující tuky, které naše tělo nedokáže v dané podobě odstranit. Játra jsou centrálním orgánem pro udržování metabolické rovnováhy v těle. Slouží jako zásobárna energie, vitaminů a minerálních látek. Napomáhají zpracovávat a přeměňovat přijaté živiny. Detoxikují organismus, zajišťují hormonální regulaci a spoustu dalších důležitých metabolických procesů v těle. Všechny tyto procesy jsou nezbytné pro udržování energetické rovnováhy v těle, efektivní trávení, zpracování a distribuci živin ze stravy.

• Glukoneogeneze: Proces syntézy glukózy z glycerolu, aminokyselin, pyruvátu a laktátu.
• Lipogeneze: Proces syntézy mastných kyselin z acetyl-CoA.
• Metabolismus bílkovin: V průběhu metabolismu bílkovin játra přeměňují aminokyseliny na látky, které mohou být využité pro tvorbu bílkovin a energetický metabolismus.
• Hormonální regulace: Játra hrají zásadní roli v regulaci a metabolismu mnoha hormonů v těle a pomáhají tak udržovat hormonální i energetickou rovnováhu. Regulují hormony inzulin a glukagon, které se podílejí na metabolismu glukózy a lipidů, čímž pomáhají udržovat stálou a zdravou hladinu glukózy v krvi.
• Metabolismus alkoholu: Prostřednictvím enzymu alkoholdehydrogenázy oxidují játra toxický ethanol na acetaldehyd. Ten je pro tělo také toxický a proto následuje další oxidace. Za pomoci enzymu acetaldehyddehydrogenáza vzniká oxidací kyselina octová (acetát), která je dále zpracovávána v Krebsově cyklu a v dýchacím řetězci. Játra mají omezenou kapacitu pro zpracování alkoholu a na základě genetických rozdílů je tato kapacita u každého jiná. Při konzumaci většího množství alkoholu, než játra dokážou zpracovat, se začíná acetaldehyd v těle hromadit. V krátkodobém horizontu může nadměrné množství acetaldehydu způsobovat symptomy opojení a kocoviny, jako jsou např. bolest hlavy, nevolnost a zvracení. Z dlouhodobého hlediska může ale dojít k poškození jaterních buněk.
• Skladování vitamínů a minerálních látek: Játra jsou klíčovým orgánem pro skladování některých vitaminů a minerálních látek. Současně pomáhají udržet energetickou rovnováhu v těle. V játrech se také ukládají vitaminy B12 a B9 (folát/kyselina listová) rozpustné ve vodě. Z minerálních látech jsou v játrech uložené železo a měď. Železo je nepostradatelné pro syntézu hemoglobinu (proteinu v červených krvinkách, který zajišťuje přenos kyslíku z plic do ostatních částí těla) a erytropoézu (proces tvorby červených krvinek).
• Syntéza bílkovin a koagulačních faktorů: Játra jsou velmi důležitá pro syntézu mnoha bílkovin a koagulačních (srážecích) faktorů, klíčových pro správné fungování krevního oběhu, srážení krve, hojení ran a dalších. Z plazmatických proteinů játra syntetizují albumin. Ten hraje významnou roli v transportu hormonů, léků, bilirubinu a dalších. Játra dále syntetizují např. V rámci syntézy dochází také k přeměně a rozkladu různých aminokyselin v krvi. Játra tak regulují hladinu některých aminokyselin, nezbytných pro syntézu různých proteinů v těle.

Význam výživy pro zdraví jater

Výživa má zásadní význam pro udržení optimálního zdraví včetně správné funkce jater. Nadměrný příjem nasycených mastných kyselin a trans nenasycených mastných kyselin může vést k akumulaci tuku v játrech. V důsledku toho může docházet k postupnému vzniku výše popsaných onemocnění nealkoholické steatózy a nealkoholické steatohepatitidy. Nasycené mastné kyseliny zastávají v našem těle spoustu funkcí včetně toho, že jsou významným zdrojem energie. Mezi nejvýznamnější zdroje nasycených mastných kyselin patří tučné maso a výrobky z něj. Proto místo tučnějších kousků masa upřednostňujte libovější alternativy. Podobně jsou významným zdrojem nasycených mastných kyselin také plnotučné a smetanové mléčné výrobky. Trans nenasycené mastné kyseliny (ztužené tuky) se snažte ideálně úplně vyřadit ze svého jídelníčku. Dále se podílejí na zánětlivých procesech v organismu a inzulinové rezistenci. Nenasycené mastné kyseliny jsou podobně jako ty nasycené velmi důležitou součástí naší stravy a v těle zastávají mnoho funkcí. Jejich adekvátní příjem je mimo jiné také důležitý pro podporu kardiovaskulárního zdraví a regulaci zánětu v těle. Jejich příjem ze stravy je proto vhodné navyšovat. Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny najdeme především v rybách, mořských plodech a mořských řasách.

Bílkoviny

Bílkoviny jsou základní stavební kameny těla nezbytné pro růst, opravu a obnovu tkání. Hrají klíčovou roli v tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů, protilátek a buněk imunitního systému. Mezi velmi vhodné bílkoviny řadíme především libové živočišné zdroje, které obsahují plné aminokyselinové spektrum. Kuřecí, krůtí nebo králičí maso, zvěřina, libové hovězí (např. kýta nebo roštěná) a libové vepřové (např. Velmi vhodné jsou méně tučné ryby, např. treska, pstruh, tuňák, losos, sardinky, makrela, a další. Velmi vhodným zdrojem bílkovin jsou také vejce, tvaroh, skyr, řecký jogurt a tvrdé sýry (ideálně v polotučných či nízkotučných variantách pro omezení příjmu nasycených mastných kyselin). Pozor ale u tvarůžků, obsahují sice vysoké množství bílkovin, současně i soli. Z rostlinných zdrojů jsou hlavními zástupci bílkovin luštěniny: fazole, čočka, hrách, cizrna, sója. Mezi další (o něco méně vhodné) zdroje bílkovin patří ty rostlinné. Dalším zdrojem bílkovin mohou být různé proteinové prášky a práškové izoláty bílkovin. Podobně jako u proteinových prášků je tomu i u různých proteinových tyčinek, krekrů, nápojů apod.

Celozrnné potraviny a vláknina

Celozrnné potraviny a vláknina jsou klíčové pro správnou funkci trávicího traktu a celkového zdraví. Kromě mnoha mikroprvků a bioaktivních látek jsou důležitým zdrojem vlákniny ovoce a zelenina. Vhodné je snažit se o co nejvíce pestrý výběr barev a druhů ovoce i zeleniny. Velmi zásadním zdrojem vlákniny ze stravy jsou přílohy. Ať už se jedná o celozrnné obiloviny typu ovesné, žitné, pohankové či ječné vločky, celozrnné cereálie nebo směsi na přípravu snídaňových kaší. (U těchto výrobků jen pozor na množství cukrů a tuků. Z pečiva jsou významným zdrojem vlákniny především celozrnné či žitné pečivo. Poslední kategorií významných zdrojů vlákniny jsou luštěniny, ořechy a semena. I v tomto případě je vhodná pestrost.

Antioxidanty

Další velmi důležitou složku stravy v rámci celkového zdraví představují antioxidanty. Antioxidanty mají schopnost volné radikály vychytávat a udržovat tak rovnováhu mezi antioxidačními a oxidačními procesy. Proto je potřebné v rámci výživy zajistit přísun takových potravin, které obsahují složky s antioxidačními účinky.

• Vitamin C: Obsahuje velké množství ovoce a zeleniny, mezi jeho nejvýznamnější zdroje patří např. černý rybíz, kiwi, citrusy, jahody nebo papája.
• Vitamin E: Vitamin rozpustný v tucích, proto jej najdeme zejména ve zdrojích tuku.
• Polyfenoly: Existuje celá řada a vyskytují se v mnoha druzích ovoce, zeleniny, ořechů, semen, koření, bylin, v kávě, čaji, kakau a dalších rostlinách.
• Flavonoidy: Jsou nejrozsáhlejší skupina polyfenolů, nachází se v ovoci, zelenině, v ořechách, semenech, v koření, luštěninách a nebo také v kakaových bobech, zeleném či černém čaji. Mezi nejznámější zástupce flavonoidů patří např. kvercetin, který najdeme v tmavém bobulovitém ovoci, jablkách, cibuli a červeném víně. Dále je známý rutin, který najdeme v pohance, jablkách, citrusech, černém a zeleném čaji a fíkách a nebo jsou známé antokyany, zodpovědné za červenou, fialovou až modrou barvu v červených hroznech, červeném zelí a červených, fialových až modrých bobulovinách.
• Taniny: Se vyskytují především v zeleném a černém čaji či kávě, ale najdeme je např.
• Ubiquinon: Je další antioxidant, známý pod označením koenzym Q10. Najdeme jej např.

Mimo konkrétní zmíněné antioxidanty existují stovky až tisíce dalších. Velká část z nich se vyskytuje převážně v rostlinné říši, nicméně mnohé najdeme i v živočišných potravinách.

Omezení fruktózy a přidaných cukrů

Pro játra je ve vysokých dávkách riziková především fruktóza. Rizikový je ale vysoký příjem fruktózy ve formě glukózovo-fruktózového sirupu a obdobných sladidel, které se používají ke slazení mnoha různých výrobků. Z tohoto důvodu je vhodné omezit množství přidaných cukrů na minimum. Stejně tak je vhodné omezit nadměrnou konzumaci džusů a ovocných šťáv v jejich nezředěné formě. Proto čtěte složení potravin. Pokud se tato ochucující složka nachází na prvních místech ve výčtu složení, její zastoupení je v potravině zásadní. Do tohoto množství se nicméně mimo přidané cukry započítávají i cukry přirozeně se vyskytující v ovoci nebo mléce, proto bude např. Sledujte tedy složení, abyste si mohli ověřit poměr surovin (ve výčtu složení jsou uváděny sestupně od nejvyššího po nejnižší množství) a zda jsou cukry v daném výrobku v přirozeném stavu a nebo jsou přidané. Pokud je výrobek slazený čekankovým sirupem, jedná se o výjimku v kategorii sirupů. Sladivost tomuto sirupu dodává inulin (z kořene čekanky), což je vláknina.

Preference čerstvých a minimálně zpracovaných potravin

Z tohoto důvodu je vhodné upřednostňovat převážně čerstvé a co nejméně zpracované potraviny. Vyvarujte se časté konzumaci sladkých či slaných pochutin nebo stravování ve fastfoodech.

Alkohol a jaterní dieta

Vliv alkoholu na zdraví jater byl zmíněn v kapitole jaterní onemocnění způsobené alkoholem. Nadměrná konzumace alkoholu může významně ovlivnit celkové zdraví i zdraví jater samotných. Alkohol obecně nelze v žádném množství považovat za zdraví prospěšný či naprosto neškodný. Česká republika se v konzumaci alkoholu bohužel řadí na horní příčky, proto je vhodné se nad jeho konzumací zamýšlet. Toto tolerované množství alkoholu je však individuální.

Dieta č. 2 - šetřící

Jako „dieta“ pro zdraví jater platí racionální vyvážená strava, kterou doporučujeme. Dieta č. 2 - šetřící.

Doporučené denní dávky

• Energie: 9500 kJ
• Bílkoviny: 80 g
• Tuky: 70 g
• Sacharidy: 320 g
• Vitamín C: 90 mg

Indikace diety

• Při chorobách trávicího traktu s dlouhodobým, chronickým průběhem - např. funkční žaludeční dyspepsie, gastritis chronica, hyperacidita, vředová choroba gastroduodena - v klidové fázi (období remise).
• Po resekci žaludku.
• Při chronických chorobách jater v klidovém období.
• Při zánětech tlustého střeva - bez průjmů, při spastické zácpě.
• Při horečnatých onemocněních - na přechodnou dobu.
• Po infarktu myokardu - na přechodnou dobu, dle ordinace lékaře.

Charakteristika diety

Plnohodnotná dieta po stránce biologické i energetické, lze ji podávat delší dobu. Strava je pestrá, chutná a lehce stravitelná. Dieta má pět denních jídel. Je mírně šetřící, proto dodržujeme zásady chemického, mechanického a termického šetření.

Technologie přípravy pokrmů

Používáme vaření, dušení, pečení, úpravy v páře, v alobalu, zapékání bez tvorby kůrky (pod pokličkou), úpravy v konvektomatu, na pečicím papíru, v pečicí fólii. Maso před úpravou opékáme na sucho, poté podléváme vodou, vývarem. Zahušťujeme moukou opraženou na sucho nebo zátřepkou, vždy dostatečně dlouho povařenou, nebo lisovanou povolenou zeleninou, strouhanými brambory, strouhaným bílým pečivem. Tuk vkládáme vždy do hotových pokrmů.

#