Index tělesné hmotnosti (BMI) je veličina, která zohledňuje jak výšku, tak váhu. Používá se pro odhad množství tělesného tuku na základě vaší výšky a hmotnosti. Přestože přímo neměří tělesný tuk, používá jednoduchou rovnici k jeho přibližnému určení. To může pomoci určit, zda vaše hmotnost spadá do zdravého rozmezí, nebo je pro vaše zdraví nebezpečná.

Pro děti a dospívající je však na rozdíl od dospělých třeba zohlednit i jejich věk a pohlaví, na hodnocení se používají percentilové grafy. Rychlé a názorné zobrazení tělesného vývoje dítěte během sledovaného období umožňují percentilové grafy. V praxi jsou užívány především grafy ukazující vztah konkrétního rozměru (výšky, délky, hmotnosti, obvodu hlavy aj.) nebo indexu (např. BMI) k věku.

Co jsou percentilové grafy?

Růstové grafy umožňují porovnat růst dítěte s hodnotami běžnými v celé populaci. Křivky v grafu znázorňují tzv. percentily. Prostřední čára znázorňující 50. percentil bývá vyznačena nejsilněji. Polovina populace daného věku a pohlaví má hodnoty nižší (nebo stejné), než jaké vyznačuje 50. percentil, naopak 50 % dětí má hodnoty vyšší. Obdobně např. 90 % populace konkrétního věku má hodnoty stejné nebo nižší, než udává křivka 90. percentilu a jen 10 % má hodnoty vyšší. Čím jsou percentilové křivky vzdálenější od 50.

V rámci hodnocení tělesného růstu dětí se využívají tzv. růstové grafy neboli percentilové grafy, které umožňují porovnat růst dítěte s hodnotami běžnými v celé populaci. V praxi se pro srovnání se nejčastěji používají hodnoty tělesné výšky, BMI či obvod hlavy. Růstové grafy jsou vytvářeny samostatně pro dívky a pro chlapce.

Interpretace percentilových grafů

• Pod 5. percentilem: To naznačuje, že dítě může mít podváhu, která vyžaduje pozornost, aby se mu zajistil přísun potřebných živin a péče pro správný růst.
• 5. až 85. percentil: V tomto rozmezí se nachází normální nebo zdravá hmotnost. Je to pozitivní znamení, že jejich hmotnost je v souladu s jejich výškou, což přispívá k celkové pohodě.
• 85. až 95. percentil: Pokud se BMI dítěte pohybuje v tomto pásmu, považuje se za dítě s nadváhou. Může to být indikátor pro zavedení zdravějších návyků a fyzické aktivity.
• 95. a vyšší percentil: Tento percentil znamená obezitu. Je to znamení, že by měly být podniknuty kroky k řešení potenciálních zdravotních problémů a na podporu dobrého zdravotního stavu dítěte.

Výpočet BMI u dětí a dospívajících

Jak již bylo zmíněno výše, index tělesné hmotnosti (BMI) je u dětí závislý na věku a pohlaví. Proto u těchto skupin populace nelze používat jednoduchý výpočet, jaký se běžně používá u dospělých. Místo toho se nejčastěji používají tzv. růstové grafy, někdy též označované jako percentilové grafy.

BMI se vypočítá tak, že svou hmotnost vydělíte druhou mocninou své výšky.

Nejprve spočítáme BMI dítěte podle vzorečku hmotnost/výška v metrech2 v našem případě tedy: 32/(1,36)2 = 17,3. Výsledek - 17,3 (osa y) zaneseme do grafu percentilových hodnot pro dívky současně s věkem (osa x). To odpovídá hodnotě necelých 75 perc.

Druhou možností, jak zjistit, v jakém percentilu se nachází konkrétní dítě, je použít on-line kalkulačku na některém z důvěryhodných webů. V češtině se taková kalkulačka nachází například na webu vyzivadeti.cz.

Příklady interpretace BMI v percentilovém grafu

Například o nadváhu se jedná v případě, že BMI chlapce nebo dívky ve věku devíti let je okolo 20, tedy hodnota nad 90. percentilem; jinými slovy, jejich BMI je mezi horními 10 % populace. Definici nadváhy či obezity u dětí a dospívajících lze shrnout následovně:

• Nadváha: 90. a vyšší percentil
• Obezita: 97. a vyšší percentil
• Extrémní obezita: 99,5. percentil

Proč je sledování BMI důležité?

Nevyvážená strava může vést k nadváze a obezitě nejen u dospělých, ale i u dětí a dospívajících. Děti s nadváhou mají dlouhodobě vyšší riziko různých onemocnění. Negativní důsledky pro zdraví jsou u nich v podstatě stejné jako u dospělých. Děti s nadváhou jsou navíc více ohroženy psychosociálními problémy. Obezita u dětí a dopívajících zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a předčasného úmrtí i v případě, že v dospělosti člověk dosáhne normální hmotnosti.

Podle Národního institutu zdraví jsou více než dvě třetiny dospělých klasifikovány jako osoby s nadváhou a jedna třetina jako obézní. Přibližně 17 % dětí a dospívajících (ve věku od 2 do 19 let) se považuje za obézní.

Příčiny nadváhy v dětství a dospívání

Příčiny nadváhy v dětství a dospívání mohou být různé. Patří mezi ně příjem příliš vysokého množství energie (např. prostřednictvím nepřiměřeně velkých porcí), zvýšená konzumace vysoce kalorických potravin (jako jsou jídla z fast foodu a slazené nápoje), ale stejně tak i nedostatek pohybu a zkrácená doba spánku. Ke vzniku nadváhy nebo obezity může přispívat rovněž užívání některých léků (např. některá psychofarmaka), genetické faktory a některá onemocnění (např. Cushingův syndrom či hypotyreóza).

Nárůst hmotnosti je důsledkem energetické nerovnováhy - tělo potřebuje ke svému fungování určité množství kalorií z potravy. Pokud příjem kalorií odpovídá dennímu výdeji energie, vaše hmotnost obvykle zůstává stabilní. Pokud však přijímáte více kalorií, než tělo spotřebuje, vaše hmotnost roste.

Přestože energetická nerovnováha hraje hlavní roli při přibírání, k ideální hmotnosti přispívá i genetika, výběr stravy a úroveň fyzické aktivity.

Stravovací tipy pro prevenci nadváhy u dětí a dospívajících

Vzniku nadváhy u dětí a dospívajících lze předejít dodržováním zásad zdravého životního stylu, zvláště pak vyváženou stravou a dostatkem pohybu. Zároveň je však třeba si uvědomit, že děti obvykle napodobují chování svých rodičů. Proto je třeba jít dětem příkladem: chcete-li, aby vaše děti netrpěly nadváhou, začněte sami u sebe.

1. Rozpoznat nadváhu a vnímat ji jako zdravotní riziko.
2. Co nejdříve vyhledat odbornou pomoc, například u pediatra nebo dietologa. V případě potřeby může v boji s nadváhou pomoci i psycholog.

Základní principy zdravého stravování

• Dietní hříchy: příliš mnoho, příliš tučné, příliš sladké. Pokud jde o příjem tuků, je třeba dbát na příjem „správných“, tj. nenasycených tuků. Ty se nacházejí v ořeších, rostlinných olejích a tučných rybách. Naopak je třeba snížit příjem nasycených tuků a trans tuků, které se nacházejí například v jídlech z fast foodu, průmyslově zpracovaných potravinách a různých pochutinách typu sušenek, chipsů apod. Tyto výrobky navíc často obsahují velké množství soli. Obecně by se mělo šetřit i cukrem ve stravě. Děti „od přírody“ upřednostňují sladké potraviny, ale od rodičů by se měly postupně naučit, že i cukr se používá s mírou.
• Hotová jídla podávejte spíše výjimečně, při vaření volte způsoby přípravy s nízkým obsahem tuku. Kromě mnoha přídatných látek, jejichž účelem je především zvýrazňovat chuť a prodlužovat trvanlivost, obsahují hotová jídla často více cukru a tuku, než je nutné. Pokud je to možné, připravujte si jídlo z čerstvých surovin sami. Obvykle tím nejen ušetříte peníze, ale jídlo vám bude i více chutnat. Mezi způsoby přípravy v nízkým obsahem tuku se řadí vaření ve vodě nebo v páře, dušení, případně smažení na pánvi s nepřilnavým povrchem, která umožňuje snížit množství použitého tuku na minimum.
• Denně zařaďte do jídelníčku ovoce a zeleninu. Pokud se vaše dítě nad zeleninou a ovocem ošklíbá, můžete je zkusit přelstít tím, že je „schováte“ do jídel, jako je cuketový koláč nebo rajčatová omáčka se zeleninou a (celozrnnými) těstovinami.
• Usilujte o pravidelné rozložení jídel během dne. Hlavními třemi chody by měly být snídaně, oběd a večeře. Mezi ně můžete dětem vložit dopolední a odpolední svačinu, což umožní optimální a průběžný přísun energie a živin po celý den. Mezi těmito jídly, která po sobě následují v dvou- až tříhodinových intervalech, pak děti nepotřebují žádné další „dobroty“.
• Dávejte pozor na optimální rozložení energetického příjmu. Správné rozložení energie v jednotlivých jídlech během dne je důležité zejména v případě silné nadváhy. Zvláštní postavení má zejména večeře: ta by neměla být příliš energeticky vydatná a neměli byste ji podávat příliš pozdě. Do dalšího jídla (snídaně) by pak měla následovat přibližně dvanáctihodinová přestávka, která umožní tělu využívat jako zdroj energie tukové zásoby, tzn. odbourávat tukovou tkáň.
• Dbejte na rozmanitost. Pouze z pestré stravy může dítě (stejně jako dospělý) získat všechny důležité živiny.
• Vypěstujte si cit pro velikost porcí. Jako měrnou jednotku velikosti porce lze použít dětskou ruku, buď dlaň nebo pěst. Ideální jídlo obsahuje zeleninu nebo ovoce, obilné výrobky a zdroj bílkovin (např. mléčné výrobky, vejce, maso, ryby nebo luštěniny).
• Žízeň zahánějte vodou. Dostatečný příjem tekutin je velmi důležitý nejen u dospělých, ale i u dětí. Voda je nejlepším prostředkem k zahnání žízně, protože neobsahuje žádné kalorie - z čisté vody se zkrátka netloustne.
• Zapomeňte na diety. Jednostranná výživa, hladovění nebo nárazové diety mohou poškodit organismus a vést k příznakům podvýživy, případně i poruchám růstu a vývoje. Pro děti jsou diety zcela nevhodné. Kromě toho se (nejen) u dětí může objevit tzv. jojo efekt: to znamená, že několik týdnů po skončení diety se hmotnost vrátí na stejnou nebo i vyšší (!) úroveň, než jaká byla před dietou. Důvodem je, že po skončení diety si tělo o to rychleji začne vytvářet tukové zásoby, aby bylo lépe připraveno na další období hladu.
• Respektujte hlad dítěte. Malé děti vědí, kdy mají hlad a kdy jsou syté. Nenuťte proto dítě do jídla, pokud se cítí syté. Kromě toho je vhodné plánovat jídlo tak, aby na ně bylo dostatek času a klidu; dítě se tak lépe naučí „naslouchat“ svému tělu a zhodnotit svůj pocit sytosti.
• Jezte společně. Pravidelné společné jídlo může být pro dítě příjemným pevným bodem v každodenní rutině a znamená pro něj kvalitní společně strávený čas. Celé rodině dává pocit sounáležitosti a upevňuje vzájemná pouta. To platí i pro dospívající.
• Nenechte se rozptylovat. Na jídlo by se člověk měl soustředit. Proto by během jídla neměla být puštěná televize, nedoporučuje se věnovat pozornost mobilnímu telefonu, číst si apod. Všichni si tak budou moci vychutnat společné jídlo a nerušeně si povídat. Pokud se během jídla soustředíte na jiné věci, rychle ztratíte přehled o tom, kolik jste toho snědli.
• Jídlo není odměna. Pokud se děti naučí, že když jsou smutné, vystresované nebo se nudí, je nejlepší to „zajíst“, může to přispět k rozvoji obezity. Je lepší vzít dítě do náruče, naslouchat mu, brát vážně jeho obavy a diskutovat o nich.
• Stanovte si cíle. Cíle mohou být různé a neměly by se týkat pouze hmotnosti. Cílem může být například sníst třikrát denně hrst zeleniny, jít si každý týden společně zacvičit apod.

Sladké nápoje a jejich vliv

Limonády, ovocné šťávy a podobné nápoje obsahují velké množství cukru, a tím i kalorií. Jejich sladká chuť navíc často ještě zvyšuje chuť na další sladkosti. Kalorie obsažené ve slazených nápojích se samozřejmě sčítají s kaloriemi z jídla. Ani nápoje slazené umělými sladidly však nejsou vhodnou alternativou. Sice neobsahují žádný cukr (a tím ani žádné kalorie nebo jen malé množství), ale sladce chutnající nápoj stále podporuje oblibu sladkostí. Dítě si zvykne na sladkou chuť a vyžaduje ji, což může přispět k rozvoji obezity.

Pozor: Mléko a kakao nejsou vhodné k zahnání žízně, ale odpovídají spíše malé svačině, neboť obsahují všechny hlavní živiny: cukry, tuky i bílkoviny.

Další tipy pro prevenci nadváhy u dětí a dospívajících

• Veďte děti ke každodennímu pohybu, buďte společně aktivní. Pohyb dítě (i dospělého) nejen udrží fit a zlepší jeho kondici, ale také spálí spoustu kalorií, a tím pozitivně ovlivní jeho tělesnou hmotnost. Aktivní pohyb také člověku pomáhá vyrovnat se se stresem. Proto u svých dětí co nejvíce podporujte tělesnou aktivitu a sportování - odborníci doporučují alespoň hodinu denně. Mnoho příležitostí ke zdravému pohybu však nabízí i běžný každodenní život: stačí například své dítě do školy či školky vozit na kole nebo vodit pěšky.
• Dbejte na dostatek spánku a odpočinku. Ke vzniku nadváhy může přispívat i nedostatek spánku a chronický stres. Odborníci předpokládají, že se na tom podílejí hormony, které regulují pocit hladu a sytosti. Množství spánku a odpočinku, které dítě potřebuje, se v jednotlivých případech může výrazně lišit. Ke snazšímu usínání mohou přispět některé „rituály“ (u malých dětí např. pohádka před spaním nebo ukolébavka), dále pevně daný čas ukládání ke spánku i ranní vstávání, ale i dostatek pohybu během dne. Naopak některým činnostem by se (nejen) děti ve večerních hodinách měly vyhnout: patří sem například sledování televize, používání počítače nebo mobilního telefonu, stejně jako konzumace příliš velkého množství jídla, nebo dokonce pití nápojů obsahujících kofein (např. kolových nápojů, černého a zeleného čaje).
• Stanovte pravidla pro sledování médií. Dohodněte se na časech, kdy děti budou mít přístup k médiím, a tyto časy dodržujte. Děti by ve svém pokoji neměly mít vlastní televizi.
• Jděte svým dětem příkladem. Rodiče jsou pro své děti vzorem v mnoha oblastech, a platí to i v případě sledování médií. Nedovolte, aby mobilní telefon nebo televize narušovaly společně strávený čas u jídla, rozhovor s dítětem apod. Příliš mnoho času stráveného u televize nebo elektronických zařízení zvyšuje riziko vzniku nadváhy.

Kde hledat pomoc?

Nejlépe vám poradí praktický lékař pro děti a dorost, u kterého je vaše dítě registrováno.