V dnešní době, kdy se klade stále větší důraz na zdraví a optimální fyzickou kondici, je důležité mít k dispozici efektivní nástroje pro hodnocení našeho stavu. Jedním z nich je index tělesné hmotnosti (BMI), který se používá již více než 150 let. Co to vlastně BMI je, jak se vypočítá, jak správně interpretovat výsledky a jakou roli hraje věk? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v tomto článku.
Co je BMI a jak se vypočítá?
Pod zkratkou BMI se skrývají slova Body Mass Index - tedy index tělesné hmotnosti. Ten udává poměr mezi výškou a hmotností jedince. BMI se vypočítá jako podíl váhy v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech. Vzorec pro výpočet BMI je tedy následující:
BMI = hmotnost (kg) / (výška v metrech)²
Například, pokud žena váží 82 kg a měří 164 cm, výpočet jejího BMI bude vypadat takto:
BMI = 82 / 1,64² = 30,5
Interpretace hodnot BMI
Výsledné BMI lze použít k rozdělení osob do různých hmotnostních kategorií:
- BMI < 18,5: Podváha - příliš nízká hmotnost může zvyšovat riziko zdravotních komplikací.
- BMI 18,5-24,9: Normální (optimální) hmotnost - nízké riziko vzniku závažných onemocnění spojených s nadváhou.
- BMI 25-29,9: Nadváha - existuje riziko vzniku obezity a dalších zdravotních problémů.
- BMI 30 a více: Obezita - dělí se na 3 stupně (I., II. a III.), s každým stupněm se zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, diabetu II. typu, problémů s pohybovým aparátem nebo spánkové apnoe.
Věk a BMI
Při výpočtu BMI u dospělé populace se často nezohledňuje věk, u dětí a dospívajících je věk i pohlaví naopak důležitým parametrem. Zrychlený nárůst hmotnosti v dětství má vliv na další přibývání na váze v dospívání a dospělosti, což silně indikuje budoucí riziko obezity. S věkem se složení těla mění - postupně se zvyšuje podíl tukové hmoty a svaly se budují obtížněji. Podvýživa ve vyšším věku navíc přináší větší zdravotní rizika než u mladých lidí (ztráta svalové hmoty, odvápnění kostí a rozvoj osteoporózy). Z hlediska zdraví se tak u dlouhověkých lidí považují za optimální až o 4 body vyšší hodnoty BMI, než je spodní hranice normální váhy u mladých dospělých.
Čtěte také: Jak optimalizovat příjem sacharidů?
Limity a nepřesnosti BMI
Základní index BMI počítá jen s dvěma údaji - tělesnou hmotností a výškou. V tom tkví síla jeho jednoduchosti, ale i jeho omezení. BMI totiž nebere v potaz, zda jste muž nebo žena, kolik je vám let nebo jakou máte tělesnou stavbu. U extrémně vysokých BMI index může vycházet o něco vyšší, než by odpovídalo jejich reálné váze.
- Svalová hmota: Kulturisté a sportovci s velkým množstvím svalové hmoty mohou mít výsledky BMI indexu nadhodnocené, protože svaly jsou těžší než tuk.
- Složení těla: Štíhlí lidé s minimem svalové hmoty mohou z váhové kalkulačky dostat jako výsledek normální váhu, ve skutečnosti ale jejich složení těla může odpovídat obezitě.
- Rozložení tuku: Z hlediska zdravotních rizik je nebezpečnější viscerální tuk, který se ukládá v oblasti břicha mezi vnitřními orgány, než tuk podkožní.
- Etnické rozdíly: BMI bylo navrženo pro evropskou populaci a nemusí být stejně spolehlivé pro jiné etnické skupiny. Například Asiaté mají při nižších hodnotách BMI vyšší podíl tělesného tuku v porovnání s bělochy.
Jak zpřesnit výpovědní hodnotu BMI?
Výpovědní hodnotu BMI lze zpřesnit tím, že si k němu změříte ještě obvod pasu. U žen by měl být obvod pasu do 88 cm, u mužů pak do 102 cm. Alternativou je využití přesnějších metod, jako je měření na bioimpedančních vahách nebo analýza složení těla pomocí přístroje InBody.
Bioimpedanční měření
Principem bioimpedančního měření tuku v těle je snímání toho, s jak velkým odporem mohou tělem procházet elektrické signály. Domácí váhy měří nejčastěji spodní polovinu těla, přístroje jako InBody mající snímače na rukou i nohou analyzují celé tělo a díky jejich měření můžete nahlédnout doslova pod svou kůži. Z výsledku dostanete přehled nejen o množství tuku a svalů v těle, ale i o rovnoměrnosti jejich rozložení v různých segmentech těla. Dostanete odpověď na otázky, zda potřebujete hubnout či spíše nabírat svaly nebo jak jste na tom z hlediska útrobního tuku. Přístroj vypočítá také základní parametry diagnostiky metabolismu jako hodnotu bazálního metabolismu nebo doporučený kalorický příjem.
Další indexy a metody
- Index tvaru těla (ABSI): Počítá kromě výšky a hmotnosti také s obvodem pasu a zohledňuje tak rozložení tuku v těle.
- Relativní tuková hmotnost (RFM): K výpočtu stačí pouze metr.
- Kaliperační kleště: Jednoduchý nástroj na domácí měření podkožního tuku.
Co dělat, pokud vaše BMI není v normě?
Pokud vaše BMI není v optimálním rozmezí, vezměte to jako motivaci na cestě ke zdravé váze. Vyšší BMI může poukazovat na nadváhu nebo obezitu, kvůli kterým roste riziko hypertenze a zvýšeného cholesterolu, což je spojené se vznikem onemocnění srdce a cév. Zvyšuje se také riziko cukrovky 2. typu a onemocnění žlučníku. Časté jsou také bolesti kloubů, které jsou nadměrně zatěžovány. Nadváha a obezita má ale i další důsledky, které na první pohled nemusíme spojovat se zvýšenou hmotností.
Cesta k optimální váze vede přes zdravou stravu a pravidelný pohyb. Při hubnutí se zaměřte na celkovou a udržitelnou změnu životního stylu. Drastické diety, ačkoliv jsou často účinné a efektivní, mohou později vést k opětovnému přibírání (jojo-efektu) a velkému stresu pro organismus. Na cestě za zdravou váhou vám pomůže sport. Pohybová aktivita totiž nejen spaluje kalorie, ale zejména posilování podporuje tvorbu svalů. A jsou to právě svaly, které jsou rozhodujícím faktorem pro zlepšení kondice i zdraví. Navíc právě pohybová aktivita a budování svalů funguje jako prevence zmíněného jojo-efektu.
Čtěte také: Jak spočítat kalorie
Počet lidí s nadváhou nebo obezitou nebezpečně roste, a tak se někdy trochu zapomíná, že také podváha může mít jistá zdravotní rizika. Typická je únava a snížená imunita. Při podváze a nedostatečně kvalitní výživě hrozí i anémie nebo osteoporóza. Přestože na rozdíl od hubnutí se o přibírání na váze a budování svalové hmoty nemluví tak často, rozhodně nejde o lehčí úkol. Vybudování zdravé aktivní hmoty stojí jak na cvičení, tak i na vyváženém stravování. Ve sportovním jídelníčku nemají chybět bílkoviny, ale ani zdravé tuky nebo stopové prvky a vitamíny. Při intenzivním tréninku si proto mnoho cvičenců nad rámec jídelníčku vypomáhá ještě pomocí doplňků sportovní výživy.
Je zřejmé, že tělesná hmotnost má na zdraví opravdu velký vliv. Přesto nejde o jediný faktor určující naše zdraví. Důležitý je také životní styl - například jestli se pravidelně hýbete, zda máte pestrý a vyvážený jídelníček, jak moc jste vystavení psychickému stresu, zda kouříte nebo konzumujete alkohol.
BMI u dětí a těhotných žen
Klasickou BMI kalkulačku pro děti nelze využít, protože období růstu a vývoje u dětí provázejí změny váhy i výšky, které běžné hodnoty BMI nedokážou reflektovat. K posouzení, zda je dítě na své optimální váze nebo mimo normu, je proto nutné použít percentilové grafy. U těhotných žen se BMI nepoužívá k hodnocení hmotnosti, protože přírůstek hmotnosti během těhotenství ve většině tvoří plod, placenta, amniotická tekutina, zvětšený objem krve či prsou.
Čtěte také: Jak spočítat BMI a co to znamená