Operace tlustého střeva vyžaduje specifický dietní režim, který napomáhá hojení a minimalizuje trávicí potíže. Výživa hraje zásadní roli ve funkci tenkého i tlustého střeva, včetně trávení a vstřebávání živin. Následující článek poskytuje podrobná doporučení pro stravování po operaci tlustého střeva.

Úvod

Po operaci tlustého střeva je klíčové dodržovat speciální dietní pokyny, které podpoří správné hojení a minimalizují zátěž na trávicí systém. Strava by měla být snadno stravitelná, bezezbytková a bohatá na živiny, aby se usnadnilo obnovení normální funkce střev. Po operaci střev je správně zvolený dietní postup velmi důležitý pro hojení operační rány a obnovení orgánových funkcí, z nutričního hlediska zejména v oblasti gastrointestinálního traktu.

Bezezbytková dieta v prvních týdnech po operaci

V prvních 6-8 týdnech po operaci je doporučena bezezbytková, dobře tepelně upravená a lehce stravitelná strava. Tato dieta minimalizuje množství nestrávených zbytků ve střevech, čímž snižuje riziko podráždění a podporuje hojení.

• Frekvence a velikost porcí: Jezte často a v malých porcích - ideálně každé dvě až tři hodiny. Snídaně a oběd by měly být vydatnější, večeře lehká a podávaná delší dobu před spaním. Vyvarujte se konzumace pokrmů pozdě večer.
• Konzumace: Jídlo je nutné vždy velmi dobře rozkousat. Pokud máte problémy s chrupem, doporučuje se krájení na malé kousky, mletí nebo strouhání.
• Individuální snášenlivost: Snášenlivost jednotlivých potravin je individuální. Pokud některá potravina vyvolává potíže, je třeba ji vyřadit z jídelního lístku. Po přizpůsobení organismu změněným podmínkám volte vždy co nejpestřejší stravu.

Vhodné potraviny

• Maso: Kuřecí, krůtí, libová slepice, králík, ryby filé, kapr, štika, omezeně libové vepřové (kýta, kotleta), hovězí kýta.
• Uzeniny: Omezte uzeniny. Pokud je chcete zařadit do jídelníčku, vybírejte si netučné druhy, které jsou snadno stravitelné.
• Tuky: Pokrmy připravujte bez tuku, teprve do hotových jídel přidávejte malé množství másla nebo kvalitního rostlinného oleje. K pečivu volte malé množství másla nebo rostlinné tuky (typu Flóra, Rama, Perla apod.). Úplné vynechání tuků není vhodné, protože tuky jsou zdrojem potřebné energie.
• Mléčné výrobky: Tavené sýry s obsahem tuku do 30 % v sušině bez příchutí, eidam, netučný tvaroh, tvarohové sýry (Lučina), netučné jogurty, termizované dezerty, pudinky. Mléko používejte nízkotučné a pouze k přípravě pokrmů (pro častou nesnášenlivost jej nedoporučujeme jako samostatný nápoj).
• Pečivo: Vhodné jsou housky, rohlíky, veka, starší chléb, netučná vánočka, piškot, bílkové pečivo. Celozrnné a tmavé pečivo, čerstvý chléb a čerstvé kynuté pečivo nejsou vhodné.
• Zahušťování pokrmů: K zahuštění pokrmů používejte bílou pšeničnou mouku opraženou na sucho a dobře povařenou (nemocní s alergií na lepek mohou použít bramborový nebo kukuřičný škrob nebo bezlepkovou mouku).
• Obiloviny: Po tepelné úpravě jsou vhodné krupice, ovesné vločky, krupky (např. jáhly).

Nevhodné potraviny

• Ovoce: Nedozrálé, tuhé, příliš kyselé a bobtnající ovoce (např. švestky, hrozny, hrušky, rybíz, angrešt, pomeranče, mandarinky, ananas apod.).
• Zelenina: Zelenina, která nadýmá, a tučné pokrmy.

Pitný režim

Důležité je dodržování pitného režimu, tj. 1,5-2 litry tekutin denně.

Další dietní postupy a úpravy

• Tekutá, kašovitá a šetřící dieta: Po výkonu na trávicím traktu se postupně zatěžuje pacient tekutou, kašovitou a šetřící dietou, přičemž se sleduje rozvoj peristaltiky a obnovení pasáže.
• Adaptace na resekční výkon: Adaptace na resekční výkon (odstranění části orgánu) trvá obvykle dlouho.
• Bauhinská chlopeň: Důležité je, zda byla ponechána Bauhinská chlopeň (přirozené spojení tenkého a tlustého střeva). Při její resekci je kolon zatěžováno větším množstvím tekuté tráveniny a adaptace je pomalejší.
• Syndrom krátkého střeva: Syndrom krátkého střeva vzniká při větší resekci.
• Jejunostomie: Problematická může být situace i při jejunostomii, kdy tolerance diety je individuální.
• Antisekreční léky: V těžkých případech můžeme použít antisekreční léky, např. somatostatin.
• MCT tuky: MCT tuky o středním řetězci snášejí obvykle jen pacienti se zachovanou Bauhinskou chlopní, neboť jsou osmoticky aktivní.
• SCFA: Tzv. SCFA (short chain fatty acids - mastné kyseliny s krátkým řetězcem) podléhají bakteriální fermentaci. Tato absorpce pak může dosáhnout asi 500 kcal/den, podobně se vstřebávají i karbohydráty a MCT tuky, pokud jsou tolerovány. Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem se obvykle nevstřebávají.
• Zvýšená absorpce oxalátů: Zvýšená absorpce oxalátů (šťavelanů) vede ke vzniku kalcium-oxalátových kamenů, je nutná dieta se snížením oxalátů. Nutná je eliminace řepy, čokolády, ořechů, špenátu a čaje.
• Enterální výživa: Dietologická péče po resekci ilea a u syndromu krátkého střeva musí být zahájena co nejčasnější enterální výživou. Zkoušíme, zda pacient toleruje nejprve alespoň 500 ml tekutin, poté povolíme malá množství jídla.
• Suplementace: Obvykle je třeba suplementace železem, vitaminem D a B12, foláty, vhodný je někdy cholestyramin vyvazující žlučové kyseliny.
• Totální kolektomie: Udržení bilance tekutin a odstranění trávicích obtíží je obvykle obtížné při totální kolektomii (úplné odstranění tlustého střeva).
• Pouche (umělý konečník): Vhodný je pokus o vytvoření tzv. Pouche (umělý konečník) z tenkého střeva. Při tomto řešení se ileostomií (vyústěním tenkého střeva) obvykle ztrácí 1 200-2 000 ml tekutin denně. Po adaptaci za 6-8 týdnů dokáže terminální část ilea tekutinu vstřebat a pak se ztrácí jen 400-600 ml tekutiny.
• Pravidelnost a malé porce: Je třeba pravidelnost ve stravě a časté malé porce, nutné je dobře kousat a jíst pomalu. Je třeba zjistit, která jídla vyvolávají obtíže, např. flatulenci.
• Střevní vývody: V současné době se stále zvyšuje počet pacientů s onemocněním střev, která vedou k nárůstu počtu pacientů se střevními vývody.

Dietní postup po operacích střev

• 1-3 týdny: Pacient je vyživován parenterálně, poté se začíná postupně realimentovat (obnovovat výživu).
• Tekutá strava: Podáváme málo slazený čaj, bujon. Vhodné je použití tekuté enterální výživy, jejíž druh vybíráme podle rozsahu resekce, kterou aplikujeme sondou nebo stomií.
• Kašovitá dieta: Přecházíme na kašovitou šetřící dietu s omezením tuků.
• Tuhá strava: Nakonec přecházíme na tuhou stravu - bezezbytkovou šetřící dietu.
• Oddělení nápojů a tuhé stravy: Je vhodné eliminovat podávání nápojů od tuhé stravy.
• Intolerance laktózy: Nemocný často trpí intolerancí (nesnášenlivostí) laktózy, tomu přizpůsobujeme výběr mléčných potravin.
• Syndrom krátkého střeva: Může nastat syndrom krátkého střeva, jehož důsledkem je malabsorpce (narušené vstřebávání) bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálních látek.
• Individuální přístup: Požadavky na pooperační diety se mění podle časového odstupu od výkonu a podle funkčních omezení, která po výkonu vznikají. Proto nelze hovořit o specifických dietách, ale spíše o dietních postupech.
• Šest malých dávek denně: Strava se zpravidla podává v šesti malých dávkách za den.
• Obnovení plného příjmu ústy: Cílem je obnovit plný příjem ústy. Doplnění diety sippingem (popíjením) by mělo být posuzováno ve spolupráci s nutričním terapeutem. Vhodnou následnou dietou je šetřící dieta.

Dlouhodobé následky a suplementace

Dlouhodobým následkem operací na gastrointestinálním traktu může být nedostatek některých vitaminů a stopových prvků. Ten se projevuje i s odstupem měsíců a let po výkonu. Nejčastěji se to týká vitaminu B12 po odstranění části či celého žaludku a ilea a kyseliny listové a železa po operacích žaludku a duodena. Nedostatek vitaminů rozpustných v tucích hrozí při poruše vstřebávání tuků, která se vyskytuje nejčastěji po operacích slinivky břišní nebo po rozsáhlých odstraněních tenkého střeva. U rizikových jedinců je doporučeno jejich pravidelné monitorování a případné doplnění. Kromě tekutin dochází ke ztrátám bílkovin, vitaminů a minerálních látek (zejména železa, vápníku, hořčíku a draslíku), a proto musí být doplňovány.

Čtěte také: Metody léčby obezity pomocí operace

Dietní postupy při specifických operacích

• Po gastrektomii: U pacientů po gastrektomii (odstranění celého nebo části žaludku) nebo ezofagogastrektomii (vynětí části jícnu a žaludku) je cílem diety minimalizovat rizika tzv. dumping syndromu nebo naopak poruch průchodnosti. Je nezbytné podávat malé porce stravy v častějších intervalech a omezit množství volných cukrů. Problémy po gastrektomii může způsobovat i příjem většího množství tekutin během jídla, proto se doporučuje pít spíše mezi jídly.
• Po resekci střeva: Pokud nedochází k významnému zkrácení tenkého střeva, obnovení výživy probíhá přes tekutou dietu, kašovitou dietu a dietu s omezením zbytků. Dietní opatření většinou nemusí být dlouhodobá. Cílem dietního postupu je obnova střevní pasáže (průchodnosti) a současně i minimalizace trávicích obtíží. Změna struktury stravy ve smyslu mixování nebo mletí není nutná, pokud se nevyskytují problémy s kousáním nebo polykáním. Zpravidla postačuje měkká konzistence. Dieta má obsahovat potraviny s nízkým obsahem vlákniny, bez slupek, kůrek, zrníček a semínek. Postupné zatěžování dietou se řídí individuální snášenlivostí, která se denně hodnotí ve spolupráci s nutričním terapeutem.
• Syndrom krátkého střeva: V případě významného zkrácení délky tenkého střeva (tj. pokud výsledná délka tenkého střeva je < 200 cm) jsou pacienti ohroženi vznikem tzv. syndromu krátkého střeva. Pacienti trpí poruchou vstřebávání a ztrátami vody a minerálních látek průjmovitou stolicí. Zásadním dietním opatřením je rozdělení jídel na více menších porcí s konzumací nejčastěji v intervalu 3 hodin. Současně s tím se doporučuje oddělit příjem pevné stravy a tekutin tak, aby minimální odstup byl alespoň 1 hodina. Dostatečný příjem kuchyňské soli zlepšuje vstřebávání živin a omezuje ztráty tekutin. Při dobré snášenlivosti lze využít i rehydratační roztoky a iontové nápoje.
• Střevní selhání: Pokud pacient i při zavedených dietních opatřeních vyžaduje doplňkový parenterální příjem výživy nebo tekutin, jedná se o tzv. střevní selhání. V těchto případech se upřednostňuje využít zbytkovou kapacitu střeva pro příjem jídla a omezit pití s tím, že vodu a minerální látky lze nitrožilně podávat snáze než ostatní živiny.

Dietní postup po založení stomie

U pacientů se stomií se dietní postup liší v závislosti na typu stomie a délce zbytkového střeva, resp. jeho funkci.

• Jejunostomie: U jejunostomií je hlavním problémem syndrom krátkého střeva. Cílem dietního postupu je snížit objem odpadů stomií pod 2 litry za den. U pacientů se syndromem krátkého střeva s jejunostomií bez napojeného tračníku většinou nehrozí riziko oxalátové urolitiázy, a proto není nutné tolik omezovat množství tuku v dietě. Naopak riziko závislosti na parenterální výživě je u pacientů se syndromem krátkého střeva s přítomností jejunostomie vyšší.
• Ileostomie: U pacientů s ileostomií jsou opatření v prevenci rozvoje syndromu krátkého střeva minimálně zpočátku prakticky stejná jako u jejunostomie. Rychlost obnovení výživy velmi záleží na schopnosti přizpůsobení se střeva. Důležité je opět monitorování objemu odpadů do stomie a stavu hydratace s případnou parenterální podporou. U ileostomie odchází po operaci asi 1 200-2 000 ml tekutin denně. Po 6-8 týdnech se však ileum tenkého střeva adaptuje a začne tekutiny vstřebávat, díky čemuž se denní ztráty tekutin sníží na 400-600 ml.
• Kolostomie: U pacientů s kolostomií nebývá problém se ztrátami tekutin, ale dostatečný pitný režim a příjem rozpustné vlákniny slouží k prevenci zácpy a nadýmání.

Dietní postup po operacích slinivky břišní a v hepatobiliární oblasti

• Po cholecystektomii: Po cholecystektomii (odstranění žlučníku) se v závislosti na individuální snášenlivosti v dietě snižuje množství tuků pod 60 g/den. Pokud jsou pacienti bez obtíží, lze postupně množství tuků navýšit na úroveň běžné stravy.
• Po operacích slinivky: Po operacích slinivky mohou pacienti trpět cukrovkou nebo nedostatečným vylučováním pankreatických enzymů. Pokud je předepsáno nahrazování pankreatických enzymů, musí být podávány spolu s jídlem.
• Po jaterních operacích: Po jaterních operacích zpravidla nejsou nutná dlouhodobá dietní omezení.

Další doporučení

• Chronické a akutní střevní záněty: Chronické i akutní střevní záněty vyžadují dietní léčbu. V akutních stadiích je nutné zvažovat enterální výživu, která má kromě přívodu živin rovněž léčebný efekt. Důležité je zvýšení přívodu přirozených živin v celé dostupné šíři. Jakmile to stav pacienta dovolí, je vhodné omezit nepodstatné dietní restrikce a řídit se individuální snášenlivostí pacienta.
• Frekvence denních jídel: Důležitá je frekvence denních jídel, je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodiny. Tento způsob stravy je nezbytný kvůli zmenšení resorpční plochy a zhoršení trávení.
• Strava bohatá na bílkoviny: Obecně lze doporučit stravu bohatou na bílkoviny (1-2 g/kg) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatnou.
• Malnutrice: Malnutrici předcházíme nejlépe podáním tekuté enterální výživy, a to sippingem nebo pomocí nazogastrické či nazojejunální sondy.
• Tolerance vlákniny: Tolerance vlákniny je velmi individuální. Trvale dbáme o dostatek tekutin a dostatečný příjem bílkovin.
• Probiotika: Pro upravení mikrobiální střevní rovnováhy se používají probiotika, která navíc snižují hladinu cholesterolu, pomáhají léčit infekci a podporují trávení po léčbě antibiotiky.
• Enterální a parenterální výživa: Pokud není možné zajistit dostatečný přísun živin a ostatních složek výživy stravou, uplatňuje se enterální a parenterální výživa.
• Úprava stravy: Pacientům se doporučuje vaření, dušení a pečení bez tuku pod poklicí, aby se nevytvořila kůrka. Maso by se mělo zbavit nestravitelných zbytků, opéct na sucho, podlít netučným vývarem a dusit nebo péct. Šťávu či omáčku na maso zahušťovat moukou opraženou na sucho a rozmíchanou ve vodě.
• Potraviny způsobující zápach: Některé potraviny způsobují zápach (např. chřest, houby, vejce nebo ryby), který naopak tlumí např. jogurt, petržel nebo šťáva z brusinek.
• Nadýmání: Nadýmání způsobují luštěniny, zelí, pivo nebo cibule. Proti nadýmání účinkuje např. jogurt nebo brusinky.
• Průjem: Průjem může způsobit káva, cukr, kapusta nebo mléko, a proto se doporučuje konzumace čokolády, bílého chleba, rýže nebo banánů.
• Příjem tekutin: Pacienti by měli denně vypít alespoň 2,0-2,5 l tekutin, aby předešli zácpě nebo ucpání stomie.
• Bezezbytková dieta: V období po operaci střev, před kolonoskopií, nebo po průjmových onemocněních se doporučuje jíst bezezbytková strava. Obecně jde o vyloučení potravin, které se špatně tráví a zanechávají ve stolici zbytky, které střevo dráždí.

Bezezbytková dieta - vhodné a nevhodné potraviny

Vhodné potraviny

• Libové maso (hovězí, vepřové, kuřecí, krůtí, telecí, králík)
• Sladkovodní i mořské ryby
• Šunka s minimálním obsahem tuku

Nevhodné potraviny

• Tučné maso
• Uzeniny
• Tučné a plnotučné mléčné výrobky
• Celozrnné pečivo
• Zelenina a ovoce se slupkami a semínky
• Luštěniny
• Ořechy a semínka

Jak dlouho držet bezezbytkovou dietu?

Délka dodržování bezezbytkové diety závisí na individuálním stavu pacienta a doporučení lékaře. Obvykle se doporučuje přechod na běžnou stravu po 6 týdnech od operace, avšak vždy je nutné postupovat podle pokynů zdravotnického personálu.

Čtěte také: Co jíst po operaci slepého střeva?

Čtěte také: Zásady stravování po odstranění žlučníku