Účelem nemocničního dietního systému je zajistit pacientům adekvátní výživu, která zohledňuje jejich zdravotní stav a podporuje léčbu. Kromě zasycení má strava terapeutický účinek, který spočívá v náhradě chybějících látek a podpoře rekonvalescence. Ve zdravotnických zařízeních se používá jednotný dietní systém, ve kterém lékař nebo dietní odborník předepisuje konkrétní dietu.

Faktory ovlivňující výživu pacienta

Výživa pacienta je ovlivněna řadou faktorů, včetně:

• Zdravotní stav: Individuální zdravotní stav pacienta je klíčový pro výběr vhodné diety.
• Psychický stav: Psychická pohoda pacienta má vliv na chuť k jídlu a schopnost přijímat stravu.
• Kultura a náboženství: Kulturní a náboženské zvyklosti pacienta je třeba respektovat při sestavování jídelníčku.
• Společenské skupiny: Vliv společenských skupin, ve kterých se pacient pohybuje.
• Účinky léků: Některé léky mohou ovlivnit chuť k jídlu nebo vstřebávání živin.
• Alkohol: Konzumace alkoholu může negativně ovlivnit výživový stav pacienta.
• Osobní preference: Osobní preference pacienta je třeba brát v úvahu, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav.

Při výběru a podávání jídla je důležité dbát na stravitelnost, technologickou úpravu, výběr vhodných potravin, speciální složení, chutnost, estetickou stránku, hygienu, pestrost, přání pacienta a pravidelnost podávání.

Objednávání a distribuce stravy

Po výběru vhodné diety se potrava objednává žádankou. Jídlo se hygienicky balí a rychle přepravuje k pacientovi. Teplá strava musí dorazit k pacientovi teplá. Pacient musí mít k dispozici dostatečné množství tekutin. Sestra, která jídlo podává, by měla používat ochranný plášť.

Typy diet v nemocničním systému

Diety se dělí do kategorií s kódovým označením. Existuje 15 základních diet, označených čísly 0 až 14. Standardizované diety nemají kódové označení.

Čtěte také: Zdravé kuřecí recepty

Klinická výživa

Pokud pacient nemůže přijímat potravu standardní cestou, využívá se klinická výživa. Při klinické výživě je přesně definovaná potrava podávána enterálně (do trávicího traktu) nebo parenterálně (mimo trávicí trakt).

Enterální výživa má za cíl zachovat anatomickou a funkční integritu střeva. Používá se, pokud pacient nemůže, nesmí nebo nechce jíst (např. při anorexii, sepsi, před nebo po operaci). Enterální výživa se podává bolusově (janetkou), kontinuálně po dobu 20 hodin nebo přerušovaně po dobu 2-3 hodin. Per os (ústy) se enterální výživa podává formou "sippingu" - popíjením vysoce výživného roztoku (např. Nutridrink).

Základní diety

Pacientům, kteří nemají speciální dietní potřeby, se podává základní dieta. Tyto diety tvoří zpravidla nadpoloviční podíl stravy pro hospitalizované pacienty. Mezi základní diety patří:

• Základní dieta při riziku malnutrice (dieta 3 MAL): Určena pro pacienty bez dietního omezení, kteří jsou v riziku podvýživy.
• Základní dieta ve zdraví (dieta 3 FIT): Předepisována pacientům bez dietního omezení a bez nutričního rizika. Pokud pacient dietu 3 FIT netoleruje, je možné předepsat dietu 3 MAL.

Základní dieta ve zdraví (3 FIT)

• Definice: Tato dieta je určena k prevenci civilizačních onemocnění, jako je obezita, diabetes 2. typu, kardiovaskulární a onkologická onemocnění. Je plnohodnotná s optimálním rozložením živin a je určena k dlouhodobému podávání.
• Skladba: Denní jídelníček je pestrý a rozdělený do 3-5 dávek. Hlavní jídla respektují správné rozdělení talíře (kvalitní zdroj bílkovin, sacharidů, zelenina nebo ovoce). Preferují se technologické úpravy jako vaření, dušení, pečení a grilování. Omezuje se množství tuků a preferují se rostlinné oleje. Zelenina a ovoce jsou podávány v hojném množství. Důraz se klade na polysacharidy (brambory, luštěniny, celozrnné obiloviny) a luštěniny jsou zařazovány alespoň 2x týdně. Doporučuje se zařazovat vejce a ryby (zejména mořské) nejméně 2x týdně. Preferují se polotučné a neslazené mléčné výrobky. Vhodné je zařadit olejnatá semena a ořechy. Omezuje se příjem kuchyňské soli, cukrů a potravin slazených fruktózou nebo sorbitolem.
• Výhody: Umožňuje zdravě se stravující části populace zachovat své stravovací návyky i po dobu hospitalizace a ukazuje, jak se lze správně stravovat.

Základní dieta při riziku malnutrice (3 MAL)

• Definice: Podává se pacientům v riziku podvýživy bez speciálních dietních omezení, případně pacientům, kteří netolerují dietu 3 FIT. Cílem je přizpůsobit se pacientům s potřebou obnovit výživu během akutních a chronických onemocnění, kteří trpí nedostatečnou chutí k jídlu, aby se co nejvíce snížilo riziko vzniku nebo rozvoje malnutrice.
• Skladba: Preferují se potraviny s vyšším obsahem energie i bílkovin, které jsou zároveň dobře snášeny při probíhající zánětlivé odpovědi organismu. Neobsahuje velké množství vlákniny. Více se přihlíží k oblíbenosti jídel. Strava je z hlediska živin plnohodnotná, nicméně poměr zastoupení bílkovin, sacharidů a tuků není striktně stanoven. Zastoupení bílkovin je nejméně 1 g/kg tělesné hmotnosti typického pacienta. Je možné zmenšovat jednotlivé porce a zvýšit množství jídel na 4-6 dávek denně. Množství zeleniny a ovoce se doporučuje pouze v rozmezí 200-250 g denně. Upřednostňují se polotučné a tučné mléčné výrobky. Pro zpestření jídelníčku lze zařazovat jemné a trvanlivé pečivo.

Další základní diety

• Dieta pro těhotné a kojící ženy: Zvýšený příjem energie a živin, zejména vitaminu C, kyseliny listové, vápníku a železa.
• Strava batolat (1-3 roky): Velikost porce odpovídá věkové kategorii. Strava obsahuje mléko a mléčné výrobky, zeleninu a ovoce, chléb a obiloviny, maso (rybí, drůbeží, králičí). Nevhodné jsou uzeniny, kořeněná a smažená jídla.
• Strava menších dětí (4-10 let): Velikost porcí je uzpůsobena menším dětem. Strava by měla obsahovat mléko a mléčné výrobky, zeleninu a ovoce, chléb a obiloviny, maso. Vhodné jsou luštěniny.
• Strava větších dětí (11-18 let): Velikost porcí je uzpůsobena větším dětem. Strava by měla obsahovat mléko a mléčné výrobky, zeleninu a ovoce, obiloviny, maso, vejce nebo rostlinné produkty s obsahem kvalitní bílkoviny (sójové výrobky, luštěniny).
• Laktoovovegetariánská dieta: Eliminuje maso (včetně drůbeže a ryb) a želatinu. Zásadním zdrojem živočišných bílkovin jsou mléko, mléčné výrobky a vejce.

Alternativní dietní přístupy

• Veganská strava: Vylučuje veškeré potraviny živočišného původu. Z medicínského hlediska ji nelze doporučit, zejména u pacientů v nutričním riziku nebo při zvýšených potřebách organismu. Pacient je informován o rizicích a možnostech řešení těchto rizik. Zdravotnické zařízení většinou není schopné nemocniční dietu upravit tak, aby odpovídala veganským zvyklostem.

Individuální a nadstandardní diety

• Individuální (výběrová) dieta: Sestavuje se individuálně pro konkrétního pacienta výběrem jednotlivých pokrmů v rámci jídelního lístku, nebo i nad tento rámec. Respektují se dietní omezení pacienta. Vhodná pro pacienty s vícečetnými potravinovými alergiemi nebo metabolickými onemocněními.
• Nadstandardní dieta za příplatek: Pacient si hradí z vlastních prostředků a vybírá si pokrmy ze speciálního jídelního lístku. I v rámci nadstandardní diety musí být zohledněny speciální dietní potřeby pacienta.

Význam dietoterapie

Dietoterapie je významnou součástí léčby. V některých případech je dieta nezbytná (obezita, cukrovka, podvýživa, nemoci pankreatu, celiakie, fenylketonurie, potravinové alergie, laktázová insuficience, střevní záněty, pooperační stavy po výkonech na trávicím traktu). Samostatnou oblastí je enterální výživa. Preventivní dietní postupy brání vzniku aterosklerózy a eliminují nádory vyvolávající vlivy v dietě.

Dietní systém v nemocnici

Dietní systémy nemocnic mají výchovný význam. Pacient se naučí se svou nemocí žít. Důležitá je ambulantní edukace a diskuse nad jídelníčkem s nutričním terapeutem. Dietní systém nemocnic je součástí léčby řady nemocí, zejména v období kolem operace.

Čtěte také: Tipy na dietní vaření s kuřetem

Příklady diet:

• Dieta 2 - šetřící: Pro pacienty s poruchami trávicího traktu, ve stresových a zátěžových stavech.
• Dieta 8 - redukční: Pro pacienty s obezitou nevyžadující šetřící úpravu diety, s hyperlipoproteinemií, obézní diabetiky.
• Dieta 9 - diabetická: Pro pacienty s DM 1. typu a diabetiky 2. typu.

Čtěte také: Kompletní průvodce jahodami a zdravým stravováním