Játra hrají klíčovou roli v našem organismu, fungují jako metabolické a detoxikační centrum, zpracovávají živiny z potravy a odbourávají škodlivé látky. Jsou nezbytné pro detoxikaci těla, metabolismus, trávení tuků a produkci žluči. Proto je důležité udržovat játra v dobré kondici a chránit jejich funkce. Jaterní dieta je základem pro léčbu a regeneraci jater po infekčních nemocech i po dlouhodobé nadměrné konzumaci alkoholu. Pomáhá jejich regeneraci a správné funkci, ať už po prodělané nemoci nebo při chronických onemocněních.

Význam jater pro zdraví

Játra jsou jedním z klíčových orgánů, který pomáhá zajišťovat zdraví našeho organismu. Správná funkce jater je naprosto zásadní pro náš imunitní systém, regulaci zánětu a homeostázu v těle. Stravovací návyky mohou ovlivnit regeneraci jater a rozvoj jaterních onemocnění. Výživa má přímý vliv na celkové zdraví a ovlivňuje výskyt civilizačních onemocnění.

Játra jsou jedním z našich hlavních detoxikačních orgánů. Velká část těchto látek tvoří sloučeniny přitahující tuky, které naše tělo nedokáže v dané podobě odstranit. Játra jsou centrálním orgánem pro udržování metabolické rovnováhy v těle. Slouží jako zásobárna energie, vitaminů a minerálních látek. Napomáhají zpracovávat a přeměňovat přijaté živiny. Detoxikují organismus, zajišťují hormonální regulaci a spoustu dalších důležitých metabolických procesů v těle. Všechny tyto procesy jsou nezbytné pro udržování energetické rovnováhy v těle, efektivní trávení, zpracování a distribuci živin ze stravy.

Metabolické procesy v játrech

Játra se podílejí na mnoha metabolických procesech:

• Glukoneogeneze: Proces syntézy glukózy z glycerolu, aminokyselin, pyruvátu a laktátu.
• Lipogeneze: Proces syntézy mastných kyselin z acetyl-CoA.
• Metabolismus bílkovin: Játra přeměňují aminokyseliny na látky, které mohou být využité pro tvorbu bílkovin a energetický metabolismus.
• Hormonální regulace: Játra hrají zásadní roli v regulaci a metabolismu mnoha hormonů v těle a pomáhají tak udržovat hormonální i energetickou rovnováhu. Regulují hormony inzulin a glukagon, které se podílejí na metabolismu glukózy a lipidů, čímž pomáhají udržovat stálou a zdravou hladinu glukózy v krvi.
• Detoxikace alkoholu: Prostřednictvím enzymu alkoholdehydrogenázy oxidují játra toxický ethanol na acetaldehyd. Ten je pro tělo také toxický a proto následuje další oxidace. Za pomoci enzymu acetaldehyddehydrogenáza vzniká oxidací kyselina octová (acetát), která je dále zpracovávána v Krebsově cyklu a v dýchacím řetězci.

Skladování vitaminů a minerálních látek

Játra jsou klíčovým orgánem pro skladování některých vitaminů a minerálních látek. Současně pomáhají udržet energetickou rovnováhu v těle. V játrech se také ukládají vitaminy B12 a B9 (folát/kyselina listová) rozpustné ve vodě. Z minerálních látech jsou v játrech uložené železo a měď. Železo je nepostradatelné pro syntézu hemoglobinu (proteinu v červených krvinkách, který zajišťuje přenos kyslíku z plic do ostatních částí těla) a erytropoézu (proces tvorby červených krvinek).

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

Syntéza bílkovin a koagulačních faktorů

Játra jsou velmi důležitá pro syntézu mnoha bílkovin a koagulačních (srážecích) faktorů, klíčových pro správné fungování krevního oběhu, srážení krve, hojení ran a dalších. Z plazmatických proteinů játra syntetizují albumin. Ten hraje významnou roli v transportu hormonů, léků, bilirubinu a dalších. Játra dále syntetizují např. V rámci syntézy dochází také k přeměně a rozkladu různých aminokyselin v krvi. Játra tak regulují hladinu některých aminokyselin, nezbytných pro syntézu různých proteinů v těle.

Jaterní onemocnění

Jaterních onemocnění existuje celá řada:

• Nealkoholická steatóza (NAFLD): Je stav, kdy se v játrech hromadí přebytečný tuk (steatóza = ztučnění jater). Jaterní tkáň při tomto onemocnění není významně poškozena.
• Nealkoholická steatohepatitida (NASH): Rozvíjí se zánět a ten může vést až k cirhóze ​jater a případně dalším zdravotním komplikacím.
• Hepatitida: Je zánět jater. K jejímu rozvoji dochází na základě virových infekcí (hepatitida A, B, C, D, E), může být také způsobena nadměrnou konzumací alkoholu či toxinů, nebo v důsledku autoimunitních onemocnění či jako vedlejší účinek některých léků.
• Cirhóza: Je pokročilé a konečné stádium onemocnění jater, při kterém dochází ke ztrátě schopnosti regenerace jater, výraznému poškození a zjizvení jaterní tkáně. Závažnými komplikacemi jaterní cirhózy jsou portální hypertenze, hepatocelulární karcinom či úplné​​ selhání jater. K cirhóze může dojít na základě několika jaterních onemocnění. Rovněž může být cirhóza způsobena metabolickými onemocněními jako jsou nealkoholická steatóza jater a nealkoholická steatohepatitida. Může k ní docházet na základě excesivní konzumace alkoholu. Také se cirhóza může rozvinout v důsledku autoimunitních onemocnění, kterými jsou např.

Jaterní onemocnění způsobené alkoholem

Vzhledem k oblibě alkoholických nápojů v naší populaci bohužel zcela běžně dochází i k jaterním onemocněním zapříčiněných nadměrnou a dlouhodobou konzumací alkoholu. Tato onemocnění postupně poškozují jaterní tkáň a v průběhu času může docházet k trvalým zdravotním komplikacím, v závažnějších případech až ke smrti.

• Alkoholická steatóza jater: Jedná se o nejčasnější stádium alkoholového poškození jater, i v tomto případě se v játrech hromadí tuk.
• Alkoholická steatohepatitida: Jedná se o závažnější stav, při kterém dochází k zánětu, otoku a poškození jaterních buněk, což může vést k cirhóze.
• Alkoholická cirhóza: Jedná se o pokročilé a nevratné stádium jaterního onemocnění. Dochází k fibrotizaci (zjizvení) a poškození jaterní tkáně.

Komplikace jaterních onemocnění

• Portální hypertenze: Jako portální hypertenzi označujeme stav, kdy dochází ke zvýšení krevního tlaku v portální žíle.
• Jaterní encefalopatie: Jaterní encefalopatie se rozvíjí na základě nahromadění toxických látek v krvi, které za běžných podmínek játra odstraňují​​. Ty mohou způsobit např.

Autoimunitní onemocnění jater

Mezi autoimunitní onemocnění jater patří autoimunitní hepatitida, primární biliární cholangitida nebo primární sklerozující cholangitida. Tyto autoimunitní stavy jsou charakterizovány abnormální imunitní odpovědí, která poškozuje jaterní tkáň nebo žlučové cesty, v závažnějších případech dochází k cirhóze jater.

Genetická onemocnění jater

• Hemochromatóza: Je genetické onemocnění, které se vyznačuje akumulací železa v těle, především v játrech, v srdci a slinivce břišní. Toto hromadění železa v těle způsobuje různé zdravotní problémy a neléčená hemochromatóza může vést k závažným komplikacím, včetně cirhózy jater nebo rakoviny jater.
• Wilsonova choroba: Je vzácné genetické onemocnění, které způsobuje akumulaci mědi v různých orgánech, zejména v játrech a mozku. V závažných případech může neléčené onemocnění vést k závažnému poškození orgánů až ke smrti.
• Alagille syndrom: Je další genetické onemocnění, které kromě srdce, ledvin, kostí a očí postihuje především játra. V jeho důsledku mimo jiné dochází k cholestáze. Jedná se o snížený odtok žluče z jater, který může způsobit svědění kůže, žloutenku a v závažnějších případech jaterní cirhózu.
• Gilbertův syndrom: Je rovněž genetické onemocnění jater, které se projevuje mírnou poruchou zpracování bilirubinu v játrech. Onemocnění není nijak závažné, nevede k poškození jater a jiným zdravotním komplikacím, a proto v mnohých případech nevyžaduje léčbu.
• Biliární atresie: Je vážná vrozená anomálie. Dochází při ní k nedovyvinutí nebo zablokování žlučových cest. Odtok žluči z jater do střev je neprůchodný, dochází k poškození jater, které může vést až k jaternímu selhání. Mezi příznaky onemocnění patří žluté zbarvení kůže a bělma očí (žloutenka), tmavá moč, světlá stolice a zvětšení jater.
• Akutní hepatální porfyrie: Je skupina vzácných genetických onemocnění, které způsobují mutace enzymů v biosyntetické dráze hemu (skupině látek v těle obsahujících železo). Mohou se projevovat mnoha symptomy, které do různé míry ovlivňují život pacientů, v závažnějších případech mohou způsobovat až život ohrožující ataky.

Nádory jater

Nejčastějšími typy benigních (nezhoubných) nádorů jater jsou hepatální hemangiom, fokální nodulární hyperplazie a hepatocelulární adenom. Do této skupiny patří i jaterní cysty, což jsou většinou dutiny naplněné tekutinou. Tyto benigní nádory bývají asymptomatické, nezpůsobují žádné potíže a k jejich zjištění dochází náhodně. Mezi maligní nádory jater patří primární hepatocelulární karcinom nebo intrahepatální cholangiokarcinom. Sekundární nádory se označují jako jaterní metastázy. Maligní nádory jater jsou méně časté než benigní nádory, ale mají závažnější prognózu.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě?

Principy jaterní diety

Jaterní dieta není o hladovění, ale o správném výběru potravin a jejich úpravě. Klade důraz na tepelnou úpravu potravin a dostatečnou výživu. Jejím cílem je ochrana jaterních funkcí, podpora regenerace jater a celková pohoda. Dieta je zaměřena více na správnou technologickou přípravu jídla než na redukování jídelníčku na minimum.

Obecná doporučení

• Jezte více menších dávek v průběhu dne.
• Hotová jídla by měla být především dobře stravitelná.
• Všechny pokrmy se připravují bez tuku, teprve do hotových lze přidat malé množství másla nebo kvalitního rostlinného tuku.
• Maso se opéká na suchu (teflon, nemastit), v tzv. pečící folii, v alobalu, dusí se ve vlastní šťávě, vaří.
• Jíška se nepoužívá - mouka se praží na sucho.
• Ke kořenění se používá citronová šťáva a kůra, pažitka, petrželka, v menším množství kmín a sladká paprika.
• Pokrmy mají být lehké, netučné, nenadýmavé.
• Místo octa použít citronovou šťávu.

Povolené potraviny

• Maso: Libové (kuřecí, krůtí, králičí, libové hovězí a vepřové), výběrová šunka.
• Ryby: Libové ryby (treska, pstruh, tuňák, losos, sardinky, makrela).
• Mléko a mléčné výrobky: Nízkotučné (tvaroh, skyr, řecký jogurt, sýry do 30 % tuku v sušině).
• Vejce: Omezeně.
• Tuky: Oleje (olivový, slunečnicový, řepkový), v malém množství čerstvé máslo.
• Pečivo: Starší chléb, pečivo nekynuté z piškotu, třené těsto, bramborové a tvarohové těsto.
• Knedlíky: S kypřícím práškem, sodovkou, sněhem.
• Ovoce: Téměř všechno, nejlépe syrové, vařené nebo dušené kompoty, s vy jímkou ovoce obsahující zrnka (angrešt, rybíz, maliny), ovocné pyré.
• Zelenina: Mrkev, celer, brokolice, kadeřávek, tykev, čínské zelí, rajče, pórek, pastinák.
• Koření: Bazalka, tymián, oregano, libeček, petržel, meduňka, šalvěj, vývar z hub.
• Polévky: připravované bez jíšky, bez smetany.
• Sušenky: Bez tuku.

Zakázané potraviny

• Maso: Tučné, vnitřnosti, uzené, zvěřina, uzeniny, vinná klobása, tučné vývary, zabíjačka, paštiky, konzervy, vuřty.
• Ryby: Šproty, uzené nebo tučné ryby, kaviár.
• Mléko a mléčné výrobky: Tučné, zrající sýry, smetana, smetanové jogurty.
• Vejce: Majolka, tatarka.
• Tuky: Veškeré přepálené tuky, sádlo, slanina, smažené, ztužené tuky.
• Pečivo: Čerstvé, kynuté, z listového těsta, zákusky, dorty, čokoláda, droždí, vdolky, omelety.
• Luštěniny:
• Ovoce: Hrušky, bobuloviny.
• Zelenina: Zelí, kapusta, okurky, česnek, cibule, květák, ledový salát.
• Koření: Pepř, paprika, nové koření, hořčice, ocet, hřebíček, kečup, ostré, masox, sójová omáčka, worcester.
• Ořechy, mák, alkoholické nápoje včetně vína a piva.
• Zelenina: Nadýmavá a aromatická (zelí, kapusta, por, cibule, okurky, papriky).

Nevhodné kuchyňské úpravy

grilování.

Vliv makroživin na zdraví jater

Výživa má zásadní význam pro udržení optimálního zdraví včetně správné funkce jater.

Tuky

Nadměrný příjem nasycených mastných kyselin a trans nenasycených mastných kyselin může vést k akumulaci tuku v játrech. V důsledku toho může docházet k postupnému vzniku výše popsaných onemocnění nealkoholické steatózy a nealkoholické steatohepatitidy. Nasycené mastné kyseliny zastávají v našem těle spoustu funkcí včetně toho, že jsou významným zdrojem energie. Mezi nejvýznamnější zdroje nasycených mastných kyselin patří tučné maso a výrobky z něj. Proto místo tučnějších kousků masa upřednostňujte libovější alternativy. Podobně jsou významným zdrojem nasycených mastných kyselin také plnotučné a smetanové mléčné výrobky. Trans nenasycené mastné kyseliny (ztužené tuky) se snažte ideálně úplně vyřadit ze svého jídelníčku. Dále se podílejí na zánětlivých procesech v organismu a inzulinové rezistenci. Nenasycené mastné kyseliny jsou podobně jako ty nasycené velmi důležitou součástí naší stravy a v těle zastávají mnoho funkcí. Jejich adekvátní příjem je mimo jiné také důležitý pro podporu kardiovaskulárního zdraví a regulaci zánětu v těle. Jejich příjem ze stravy je proto vhodné navyšovat. Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny najdeme především v rybách, mořských plodech a mořských řasách.

Bílkoviny

Bílkoviny jsou základní stavební kameny těla nezbytné pro růst, opravu a obnovu tkání. Hrají klíčovou roli v tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů, protilátek a buněk imunitního systému. Mezi velmi vhodné bílkoviny řadíme především libové živočišné zdroje, které obsahují plné aminokyselinové spektrum. Kuřecí, krůtí nebo králičí maso, zvěřina, libové hovězí (např. kýta nebo roštěná) a libové vepřové (např. Velmi vhodné jsou méně tučné ryby, např. treska, pstruh, tuňák, losos, sardinky, makrela, a další. Velmi vhodným zdrojem bílkovin jsou také vejce, tvaroh, skyr, řecký jogurt a tvrdé sýry (ideálně v polotučných či nízkotučných variantách pro omezení příjmu nasycených mastných kyselin). Pozor ale u tvarůžků, obsahují sice vysoké množství bílkovin, současně i soli. Z rostlinných zdrojů jsou hlavními zástupci bílkovin luštěniny: fazole, čočka, hrách, cizrna, sója. Mezi další (o něco méně vhodné) zdroje bílkovin patří ty rostlinné. Dalším zdrojem bílkovin mohou být různé proteinové prášky a práškové izoláty bílkovin. Podobně jako u proteinových prášků je tomu i u různých proteinových tyčinek, krekrů, nápojů apod.

Čtěte také: Zásady jaterní diety

Sacharidy a vláknina

Celozrnné potraviny a vláknina jsou klíčové pro správnou funkci trávicího traktu a celkového zdraví. Kromě mnoha mikroprvků a bioaktivních látek jsou důležitým zdrojem vlákniny ovoce a zelenina. Vhodné je snažit se o co nejvíce pestrý výběr barev a druhů ovoce i zeleniny. Velmi zásadním zdrojem vlákniny ze stravy jsou přílohy. Ať už se jedná o celozrnné obiloviny typu ovesné, žitné, pohankové či ječné vločky, celozrnné cereálie nebo směsi na přípravu snídaňových kaší. (U těchto výrobků jen pozor na množství cukrů a tuků. Z pečiva jsou významným zdrojem vlákniny především celozrnné či žitné pečivo. Poslední kategorií významných zdrojů vlákniny jsou luštěniny, ořechy a semena. I v tomto případě je vhodná pestrost.

Antioxidanty

Další velmi důležitou složku stravy v rámci celkového zdraví představují antioxidanty. Antioxidanty mají schopnost volné radikály vychytávat a udržovat tak rovnováhu mezi antioxidačními a oxidačními procesy. Proto je potřebné v rámci výživy zajistit přísun takových potravin, které obsahují složky s antioxidačními účinky. Vitamin C obsahuje velké množství ovoce a zeleniny, mezi jeho nejvýznamnější zdroje patří např. černý rybíz, kiwi, citrusy, jahody nebo papája. Vitamin E je vitamin rozpustný v tucích, proto jej najdeme zejména ve zdrojích tuku. Polyfenolů existuje celá řada a vyskytují se v mnoha druzích ovoce, zeleniny, ořechů, semen, koření, bylin, v kávě, čaji, kakau a dalších rostlinách. Flavonoidy jsou nejrozsáhlejší skupina polyfenolů, nachází se v ovoci, zelenině, v ořechách, semenech, v koření, luštěninách a nebo také v kakaových bobech, zeleném či černém čaji. Mezi nejznámější zástupce flavonoidů patří např. kvercetin, který najdeme v tmavém bobulovitém ovoci, jablkách, cibuli a červeném víně. Dále je známý rutin, který najdeme v pohance, jablkách, citrusech, černém a zeleném čaji a fíkách a nebo jsou známé antokyany, zodpovědné za červenou, fialovou až modrou barvu v červených hroznech, červeném zelí a červených, fialových až modrých bobulovinách. Taniny se vyskytují především v zeleném a černém čaji či kávě, ale najdeme je např. Ubiquinon je další antioxidant, známý pod označením koenzym Q10. Najdeme jej např. Mimo konkrétní zmíněné antioxidanty existují stovky až tisíce dalších. Velká část z nich se vyskytuje převážně v rostlinné říši, nicméně mnohé najdeme i v živočišných potravinách.

Omezení fruktózy

Pro játra je ve vysokých dávkách riziková především fruktóza. Rizikový je ale vysoký příjem fruktózy ve formě glukózovo-fruktózového sirupu a obdobných sladidel, které se používají ke slazení mnoha různých výrobků. Z tohoto důvodu je vhodné omezit množství přidaných cukrů na minimum. Stejně tak je vhodné omezit nadměrnou konzumaci džusů a ovocných šťáv v jejich nezředěné formě. Proto čtěte složení potravin. Pokud se tato ochucující složka nachází na prvních místech ve výčtu složení, její zastoupení je v potravině zásadní. Do tohoto množství se nicméně mimo přidané cukry započítávají i cukry přirozeně se vyskytující v ovoci nebo mléce, proto bude např. Sledujte tedy složení, abyste si mohli ověřit poměr surovin (ve výčtu složení jsou uváděny sestupně od nejvyššího po nejnižší množství) a zda jsou cukry v daném výrobku v přirozeném stavu a nebo jsou přidané. Pokud je výrobek slazený čekankovým sirupem, jedná se o výjimku v kategorii sirupů. Sladivost tomuto sirupu dodává inulin (z kořene čekanky), což je vláknina. Z tohoto důvodu je vhodné upřednostňovat převážně čerstvé a co nejméně zpracované potraviny. Vyvarujte se časté konzumaci sladkých či slaných pochutin nebo stravování ve fastfoodech.

Alkohol a jaterní dieta

Vliv alkoholu na zdraví jater byl zmíněn v kapitole jaterní onemocnění způsobené alkoholem. Nadměrná konzumace alkoholu může významně ovlivnit celkové zdraví i zdraví jater samotných. Alkohol obecně nelze v žádném množství považovat za zdraví prospěšný či naprosto neškodný. Česká republika se v konzumaci alkoholu bohužel řadí na horní příčky, proto je vhodné se nad jeho konzumací zamýšlet. Toto tolerované množství alkoholu je však individuální.