V dnešní době se stále více pozornosti věnuje péči o zdraví a dosahování optimální fyzické kondice. Je proto důležité mít efektivní nástroje k hodnocení našeho stavu. Jedním z nich je index tělesné hmotnosti (BMI). Index tělesné hmotnosti neboli Body Mass Index se ujal pod svojí zkratkou BMI index. Jde o široce využívaný nástroj.
Co je BMI?
Pod zkratkou BMI se skrývají slova Body Mass Index - tedy index tělesné hmotnosti. BMI, neboli index tělesné hmotnosti (z anglického body mass index), se často používá jako měřítko obezity. Ten určuje poměr mezi výškou a hmotností jedince a v praxi se používá už víc než 150 let. Funguje tak jako jednoduchý indikátor toho, zda má jedinec vzhledem ke své výšce optimální tělesnou hmotnost. Jde o hrubý indikátor podváhy, optimální váhy nebo nadváhy. Možná proto bylo vymyšleno BMI, které dává do souvislosti výšku a váhu člověka pomocí jednoduchého výpočtu.
Jak se vypočítá BMI?
BMI vypočítáme tak, že naši hmotnost v kilogramech vydělíme druhou mocninou výšky v metrech. Vzorec BMI je hmotnost člověka v kilogramech vydělená druhou mocninou jeho výšky v metrech.
Pro výpočet BMI platí tento vzorec:
BMI = hmotnost (kg) / (výška v metrech)²
Například: Paní Nováková měří 167 cm a váží 56 kg. Její BMI se vypočítá následovně: 1,67 x 1,67 (výška v metrech na druhou) = 2,7889. Další krok je vydělit váhu tímto výsledkem. Tedy 56 : 2,7889 = 20,08.
Čtěte také: BMI: vzorec a interpretace
Stačí vložit váhu a výšku a BMI kalkulačka spočítá, jak si na tom stojíte se svojí hmotností. BMI si snadno spočítáte pomocí kalkulačky na našem webu.
Interpretace výsledků BMI
Výsledné BMI lze použít k rozdělení osob do různých hmotnostních kategorií, od podváhy nebo normální hmotnosti až po nadváhu a různé stupně obezity. Optimální výsledek BMI indexu je mezi 18,5 až 25. Nižší hodnoty BMI ukazují na podváhu, naopak BMI nad 25 ukazuje na nadváhu.
| Kategorie | BMI hodnota |
|---|---|
| Podváha | méně než 18,5 |
| Normální váha | 18,5 - 24,9 |
| Nadváha | 25,0 - 29,9 |
| Obezita I. stupně | 30,0 - 34,9 |
| Obezita II. stupně | 35,0 - 39,9 |
| Obezita III. stupně | 40,0 a více |
- Podváha: Lidé v této kategorii jsou považováni za osoby s podváhou. Příliš nízkou hmotnost způsobuje nedostatečný příjem energie ve stravě nebo zdravotní problém. Energetické a výživové požadavky organismu nejsou ve správném poměru a příčinou může být špatné energetické krytí pohybových aktivit během dne. Podváha může zvyšovat riziko dalších zdravotních komplikací. Typická je únava a snížená imunita. Při podváze a nedostatečně kvalitní výživě hrozí i anémie nebo osteoporóza.
- Normální váha: Pokud se pohybujete v tomto rozmezí, máte ve vztahu ke své výšce optimální hmotnost. Riziko vzniku závažných onemocnění spojených s nadváhou je nízké. Termín „zdravá váha” a její definice oficiálně neexistuje. Nicméně při hodnotách BMI v rozmezí 18,5-24,9 je vaše tělesná váha v intervalu, který nazýváme jako optimální váha, a to vzhledem k vaší výšce.
- Nadváha: Tato kategorie značí nadváhu a existující riziko vzniku obezity. BMI v hodnotách 25-29,9 vypovídá o nadváze. Ta bývá často označována jako preobézní stav. Je spojována s mírně zvýšeným rizikem vzniku přidružených onemocnění (diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, onemocnění žlučníku), případně s rozvojem obezity při nedodržování zásad životosprávy. Zároveň se zvyšuje nebezpečí vzniku dalších zdravotních problémů nebo zhoršení těch současných v dlouhodobém horizontu.
- Obezita: Pokud je váš výsledek BMI nad 30, spadáte do kategorie obezity. Ta se dělí na 3 stupně, podle dopadu nadměrného množství tělesného tuku na zdraví jedince, délku jeho života a riziko vzniku zdravotních komplikací souvisejících s nadváhou. S každým stupněm obezity se současně zvyšuje i riziko dalších zdravotních komplikací, nejčastěji kardiovaskulárních onemocnění, diabetu II. typu, problémů s pohybovým aparátem nebo spánkové apnoe. Obezita I. stupně se zvyšuje riziko některých zdravotních komplikací. Riziko závažných onemocnění je zde vyšší než u předchozích kategorií. Redukce váhy je velmi obtížná a většinou se přistupuje k chirurgickému řešení pomocí bariatrické léčby. Vyšší BMI může poukazovat na nadváhu nebo obezitu, kvůli kterým roste riziko hypertenze a zvýšeného cholesterolu. Ty jsou spojené se vznikem onemocnění srdce a cév. Zvyšuje se také riziko cukrovky 2. typu a onemocnění žlučníku. Časté jsou také bolesti kloubů, které jsou nadměrně zatěžovány. Nadváha a obezita má ale i další důsledky, které na první pohled nemusíme spojovat se zvýšenou hmotností.
Faktory ovlivňující přesnost BMI
Je však důležité si uvědomit, že samotné BMI k určení vypovídajících výsledků nestačí a nelze se jím bezhlavě řídit. Index BMI nelze brát jako přesný ukazatel - jde spíše o jeden z nástrojů určení. Stav konkrétního člověka podle BMI je nutné interpretovat podle věku a pohlaví a i v tomto případě jde o velmi nepřesný závěr, protože nezanedbatelnou roli hraje stavba těla, množství svalstva atd. (svaly jsou těžší než tuk, daný jedinec tedy může mít vyšší BMI jen díky většímu množství naopak žádoucí svalové hmoty). Protože ale nezohledňuje další faktory, nelze se jím bezhlavě řídit. Rozhodující je složení vašeho těla, tedy kolik tuku a aktivní svalové hmoty v těle máte.
Věk
Při výpočtu BMI u dospělé populace se často nezohledňuje věk, u dětí a dospívajících je věk i pohlaví naopak důležitým parametrem. U dětí (do cca 20 let věku) se mění hmotnost de facto každý měsíc. Pro obě pohlaví se mění různou rychlostí. Zrychlený nárůst hmotnosti v dětství má vliv na další přibývání na váze v dospívání a dospělosti, což silně indikuje budoucí riziko obezity. Klasickou BMI kalkulačku pro děti ale využít nelze. Období růstu a vývoje u dětí totiž provázejí změny váhy i výšky, které běžné hodnoty BMI nedokážou reflektovat. K posouzení, zda je dítě na své optimální váze nebo mimo normu, je proto nutné použít jinou metodu tzv. percentilové grafy.
S věkem se složení těla mění. Postupně se zvyšuje podíl tukové hmoty, zato svaly se budují obtížněji. Podvýživa ve vyšším věku navíc přináší větší zdravotní rizika než u mladých lidí, třeba kvůli ztrátě svalové hmoty nebo odvápnění kostí a rozvoji osteoporózy. Je proto výhodné zohlednit dohromady váhu podle výšky a věku. Z hlediska zdraví se tak u dlouhověkých lidí považují za optimální až o 4 body vyšší hodnoty BMI, než je spodní hranice normální váhy u mladých dospělých.
Pohlaví
Muži mají tendenci hromadit tělesný tuk v horní části těla, zejména v oblasti břicha, což vede k vyššímu riziku srdečních onemocnění a diabetu II. Rozložení tělesného tuku se u žen a mužů liší. Pro ženy je typické uložení především v oblasti hýždí a stehen (typ hruška). U mužů se tuky ukládají hlavně v oblasti břicha (typ jablko).
BMI nezohledňuje pohlaví a s tím související rozdílné rozložení a obsah tuku v těle. Vzhledem k anatomii nebo mateřství je přirozené, že se v ženském těle hromadí více tuku. Ten je také jinak rozmístěn, přičemž ženy mají nejvíce tuku v oblasti boků, zatímco u mužů se hromadí hlavně na břiše.
Fyzická aktivita a svalová hmota
Například aktivní sportovci nebo kulturisté mohou mít BMI vyšší než 30 a přesto nejsou obézní. Nebo naopak starší lidé s BMI pod 25 obézní být mohou. Je to dáno objemem svalů a rozložením tělesných tuků. Základní index BMI počítá jen se dvěma údaji - tělesnou hmotností a výškou. V tom tkví síla jeho jednoduchosti, ale i jeho omezení.
Kulturisté a sportovci s velkým množstvím svalové hmoty mohou mít výsledky BMI indexu nadhodnocené. Štíhlí lidé s minimem svalové hmoty mohou z váhové kalkulačky dostat jako výsledek normální váhu. Ve skutečnosti ale jejich složení těla může odpovídat obezitě. BMI je také nespolehlivý u trénovaných osob nebo profesionálních sportovců, protože nezohledňuje složení těla a množství tělesného tuku a svalové tkáně. V případě kulturistů nebo lidí s rozsáhlým svalstvem může být BMI v rozmezí ukazujícím na obezitu, zatímco taková osoba má velmi nízkou hladinu tělesného tuku. Zde však vysoká svalová hmota skóre nadhodnocuje (svaly váží více než tuk).
Další faktory
Někteří jedinci mají k podváze genetické předpoklady. Většinou však bývá podváha příznakem nemoci. Nemocní bulimií či anorexií mohou více trpět depresemi, podrážděností, nesoustředěností, únavou, poruchou hormonální rovnováhy, nadměrným vypadáváním vlasů, řídnutím kostí, náchylností k infekcím, velmi nízkým tlakem.
Roli hraje i rozložení tuku. Z hlediska zdravotních rizik je totiž nebezpečnější viscerální tuk, který se ukládá v oblasti břicha mezi vnitřními orgány, než tuk podkožní.
Alternativní ukazatele
Proto je výhodné zohlednit i další faktory, jako je obvod pasu a boků. WHR index je poměrem mezi obvodem pasu a boků a slouží k určení břišní obezity. WHtR (WSR) index je poměrem mezi obvodem pasu a výškou. Mnoho BMI kalkulaček již zohledňuje nejen výpočet pouze podle výšky a hmotnosti, ale i podle věku, pohlaví, tělesné aktivity a obvodu pasu a boků.
Mezi další alternativní ukazatele patří:
- Rohrerův index: Index tělesné plnosti.
- Brocův index: Udává, kolik kg nám chybí nebo přebývá k hranici normální váhy.
- ABSI (A Body Shape Index): Zohledňuje obvod pasu a informuje o množství viscerálního tuku.
Jak zlepšit výpovědní hodnotu BMI
Výpovědní hodnotu BMI lze ale jednoduše zpřesnit tím, že si k němu změříte ještě obvod pasu. U žen by měl být obvod pasu do 88 cm, u mužů pak do 102 cm.
Jednou z největších slabin BMI je, že nedokáže zohlednit složení těla. Přitom pro zdraví má zásadní význam poměr svalů, tuků i jejich rozložení. Množství svalů, procento tuku v těle i objem celkové tělesné vody lze ale velmi dobře zjistit změřením na bioimpedančních vahách.