Obezita se celosvětově stala jedním z největších problémů veřejného zdraví a definuje se jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může ohrozit zdraví. Tento multifaktoriální stav postihuje miliony lidí bez ohledu na věk, pohlaví nebo etnickou příslušnost a významně zvyšuje riziko vzniku chronických onemocnění, jako je diabetes 2. typu, srdeční choroby, hypertenze a osteoartritida. Obezita je výsledkem komplexní interakce mezi genetickou predispozicí, životním stylem a faktory prostředí. Vzhledem k rostoucí prevalenci obezity a jejím závažným zdravotním důsledkům je nezbytné aktivně se věnovat její prevenci a léčbě.
Obezita: Globální epidemie
Podíl lidí s nadváhou a obezitou celosvětově rychle roste. V roce 2022 mělo nadváhu (BMI ≥ 25) přibližně 43 % dospělých, přičemž obézních (BMI ≥ 30) bylo 16 % dospělé populace. To odpovídá asi 2,5 miliardám lidí s nadváhou, z nichž přibližně 890 milionů trpělo obezitou. Pro srovnání, v roce 1990 měla nadváhu asi čtvrtina světové populace a obezita u dospělých se od té doby více než zdvojnásobila.
Obezita v České republice
Česká republika patří ve statistikách k nejhorším v Evropě. Nadváhou trpí více než 60 % dospělých Čechů. To znamená, že zhruba 6 z 10 Čechů má BMI nad 25. Zvláště vysoký je podíl u mužů - téměř 70 % českých mužů má nadváhu, zatímco u žen asi polovina. Samotnou obezitou (BMI ≥ 30) trpí více než jedna čtvrtina české dospělé populace. Epidemiologové upozorňují, že pandemie COVID-19 tento trend ještě umocnila.
Dětská obezita: Alarmující trend
Prevalence obezity u dětí a dospívajících se v posledních desetiletích zvýšila. V roce 2022 bylo obézních necelých 7 % dívek a 9 % chlapců školního věku. Kombinovaně (nadváha + obezita) postihuje nadměrná hmotnost zhruba 20 % světové dětské populace ve věku 5-19 let. Nadváha a obezita v dětství jsou zvláště alarmující, protože obézní děti velmi často zůstávají obézními i v dospělosti.
Příčiny obezity
Podstatou obezity (u dětí i dospělých) je nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie - nadměrný příjem kalorií v kombinaci s nedostatkem pohybu. Současné prostředí bohužel obezitě nahrává. Došlo ke globálním změnám ve stravování: děti konzumují více průmyslově zpracovaných, energeticky bohatých potravin s vysokým obsahem cukrů a tuků, ale nízkou výživovou hodnotou. Zároveň klesá fyzická aktivita.
Čtěte také: Co jíst na večeři, když hubnete?
Zdravotní rizika obezity
Obezita představuje zásadní rizikový faktor pro řadu vážných onemocnění. Nadměrné množství tuku v těle narušuje metabolické procesy a zvyšuje riziko cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a některých nádorových onemocnění. Obezita je také rizikovým faktorem vysokého krevního tlaku, dyslipidémie (poruchy cholesterolu) a onemocnění pohybového aparátu (zejména osteoartrózy kloubů nosných končetin). Navíc zhoršuje kvalitu života - například spánkovou apnoe a omezuje pohyblivost. U obézních jedinců často dochází k psychologickým a sociálním dopadům, včetně depresí, stigmatizace a snížené kvality života.
Léčba obezity pod lékařským dohledem
Léčba obezity vyžaduje multidisciplinární přístup a individuální plánování. Z lékařského hlediska je za úspěch považována již redukce hmotnosti o 5 až 10 % z původní hodnoty.
Změna jídelníčku
Dlouhodobé hubnutí se bez úpravy jídelníčku neobejde. Pro zajištění kvality stravy je zapotřebí navýšení nutričních znalostí a informovanosti o obsahu živin, minerálních látek, vitamínů, vlákniny a vody v potravinách a dalších informací o výživě.
Doporučení pro zdravé hubnutí:
- Úprava stravy a kalorického příjmu: Základem úspěšného hubnutí je vyvolat energetický deficit - tedy přijímat méně kalorií, než kolik tělo vydá. Doporučuje se dlouhodobě přejít na vyváženou, redukční dietu.
- Zvýšení konzumace: zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin a ořechů.
- Omezení příjmu: tuků (zejména nasycených) a přidaných cukrů.
- Vyhýbání se: slazeným nápojům a vysoce průmyslově zpracovaným potravinám s tzv. prázdnými kaloriemi.
- Hlídání velikosti porcí: a jíst pravidelně.
Pohybová aktivita
Pohyb je zásadní hlavně pro ty, kdo si chtějí novou hmotnost udržet. Zvýšení pohybové aktivity je pro zlepšení zdravotního stavu účinnější než dieta. Terapie pohybem je neoddělitelnou součástí léčby obezity bez ohledu na redukci hmotnosti, protože zvýšení zdatnosti snižuje riziko rozvoje nejen kardiovaskulárních onemocnění.
Doporučení pro pohybovou aktivitu:
- Alespoň 150 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně (např. rychlá chůze cca 30 min denně pětkrát týdně) nebo 75 minut intenzivní aktivity týdně.
- Ideální je kombinovat aerobní pohyb (chůze, běh, jízda na kole, plavání) s posilováním svalů (alespoň 2x týdně) pro zachování svalové hmoty.
Změna životního stylu a návyků
Trvalé zhubnutí vyžaduje i úpravu behaviorálních návyků.
Čtěte také: Tepová frekvence a hubnutí: praktický průvodce
Doporučení pro změnu životního stylu:
- Sledovat a zapisovat si jídelníček (tzv. food diary) a pravidelně se vážit.
- Omezit dobu strávenou sedavými činnostmi (televize, počítač) a naopak podporovat aktivní trávení volného času.
- Dostatek spánku - chronický nedostatek spánku a nadměrný stres mohou narušovat hormonální aktivitu a může podporovat přibírání na váze.
- Zapojit i rodinu či přátele.
Léky na obezitu
Pomáhají snižovat hmotnost nad rámec běžných postupů. Snížení hmotnosti o několik kilogramů navíc může být rozhodující nejen pro příznivé ovlivnění cukrovky, vysokého krevního tlaku, ale také například pro psychiku, snížení operačního rizika, snazší rehabilitaci po operaci apod. Informaci o vhodných lécích vám může poskytnout pouze lékař.
Dostupné léky na obezitu:
- Fentermin: Stimuluje uvolňování noradrenalinu, neurotransmiteru, který v těle spouští reakci „bojuj nebo uteč“. Je schválen pro krátkodobé použití (3 měsíce) při léčbě obezity.
- Mysimba (Bupropion/Naltrexon): Bupropion je antidepresivum, které ovlivňuje mozkové neurotransmitery, zejména dopamin a noradrenalin. Pomáhá snižovat touhu po jídle a emoční přejídání tím, že ovlivňuje regulaci nálady a chuti k jídlu.
- Liraglutid: Napodobuje účinek přirozeného hormonu GLP-1, který se uvolňuje v reakci na příjem potravy. Je schválen pro léčbu diabetu 2. typu a ve vyšších dávkách jako lék na snížení hmotnosti.
- Semaglutid: Napodobuje účinek přirozeného hormonu GLP-1, který se uvolňuje ve střevech v reakci na příjem potravy. Je schválen pro léčbu diabetu 2. typu a byl rovněž zkoumán pro svůj potenciál při podpoře snižování hmotnosti.
- Tirzepatid: Zkoušený léčivý přípravek, který patří do skupiny duálních agonistů receptorů pro glukózo-dependentní inzulinotropní polypeptid (GIP) a glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1 RA). Je vyvíjen pro léčbu diabetu 2. typu a obezity.
Bariatricko-metabolická chirurgie
Chirurgické řešení obezity je velmi efektivní nejen při snižování hmotnosti, ale i pro kompenzaci či léčbu cukrovky 2. typu, hypertenze a dalších závažných onemocnění. Operace je indikována, pokud se nedaří zhubnout klasickými postupy včetně léků.
Základní typy bariatrických operací:
- Zmenšení žaludku o 70 až 85 % včetně části produkující hormon hladu.
- Laparoskopický bypass, tj. rozdělení žaludku na horní a spodní s vyřazením dolního „z provozu“.
- Plikace žaludku, která nespočívá v odstranění části žaludku, ale jeho zanoření do žaludku a podélném zašití.
- Bandáž žaludku, tj. přiškrcení pomocí silikonového kroužku.
Psychologie a psychoterapie
Uvědomit si, proč preferujete určité zvyky v jídle a pití, je zcela zásadní pro volbu dalšího postupu. Pokud vaši snahu zhubnout ovlivňuje dlouhodobě zatěžující životní situace, pak může hrát zásadní roli v procesu hubnutí také psychologická pomoc.
Budoucnost léčby obezity
Pokrok v genetice a personalizované medicíně bude hrát významnou roli při přizpůsobování léčby obezity jednotlivým pacientům. Kombinovaná léčba s různými mechanizmy účinku bude pravděpodobně stále častější. Výzkum role střevního mikrobiomu v obezitě se stále rozšiřuje. Mobilní aplikace, nositelná zařízení a digitální platformy budou pravděpodobně i nadále hrát roli v léčbě obezity. Důraz na dlouhodobou udržitelnost a udržení úbytku hmotnosti bude mít i nadále zásadní význam.
Čtěte také: Zlepšete pohodu s Wim Hofem