Dietoterapie, neboli léčba dietou, hraje klíčovou roli ve zdravotnictví, a to jak v léčbě, tak v prevenci mnoha onemocnění. Historicky byla dieta jedním z nejdůležitějších léčebných postupů. I když moderní medicína využívá pokročilé farmakoterapeutické a chirurgické metody, dietní opatření si stále zachovávají svůj význam. Tento článek poskytuje komplexní přehled redukčních diet používaných ve zdravotnictví, včetně jejich rozdělení, principů a praktických doporučení pro jejich aplikaci.

Význam diet ve zdravotnictví

V současnosti se dietologie zaměřuje na specifické oblasti medicíny, kde je dietní intervence nezbytná. Patří sem například léčba obezity, cukrovky, podvýživy, onemocnění pankreatu, celiakie, fenylketonurie, potravinových alergií, laktázové insuficience, střevních zánětů a pooperačních stavů po výkonech na trávicím traktu. Enterální výživa, podávaná sondou, a parenterální výživa, podávaná infuzí, nabývají na významu a omezují klasickou dietologii.

Důležité jsou také preventivní dietní postupy, které brání vzniku aterosklerózy a eliminují vlivy vyvolávající nádory v dietě. Naopak, u některých onemocnění, jako je dna, hypertenze, dyslipoproteinemie, otoky, nedostatek železa a vápníku, onemocnění ledvin, žaludku, žlučníku a jater, a avitaminózy, se význam diety snížil díky efektivnější farmakologické léčbě. Dietologie ztratila význam v léčbě neurologických onemocnění, např. u epilepsie, neexistují dostatečné důkazy o jejím efektu o pokročilých stadií maligních onemocnění a ztratila na významu dietní opatření u autoimunitních onemocnění.

Rozdělení redukčních diet podle obsahu energie

Redukční diety se dělí podle obsahu energie.

• Diety s velmi nízkým obsahem energie (VLCD): Tyto diety s energetickou hodnotou kolem 2 500 kJ/600 kcal se blíží tzv. VLCD (very low calorie diet).

  Čtěte také: Domácí cviky pro redukci váhy

• Diety s nízkým obsahem energie: Užití diet do 4 200 kJ/1 000 kcal vede obvykle k rychlé redukci. Tyto přísnější diety jsou vhodné zejména pro pacienty, kteří již primárně přijímali stravu kolem 6 300 kJ/1 500 kcal, nebo pro pacienty, kteří se již po dlouhodobé léčbě adaptovali na nižší příjem a neredukují hmotnost při příjmu nad 4 200 kJ/1 000 kcal.

• Diety s mírným omezením energie: Pro počáteční léčbu pacienta jsou nevhodné diety s velmi nízkým obsahem energie. Je lépe, když vypočteme, kolik pacient přijímá, a tuto dávku snížíme cca o 2 000 kJ/500 kcal.

Specifické případy a adaptace organismu

Opakovaně jsme se setkali s ženami, které obvykle při významném omezení pohybu, např. při artrózách, při dlouhodobé anamnéze držení diet a při závažné hyperinzulinemii (zvýšená koncentrace inzulinu v krvi), nehubnou ani při dietách kolem 3400 kJ/800 kcal. V těchto případech je třeba sáhnout i k dietě 2 500 kJ/600 kcal, která se blíží tzv. VLCD (nízkokalorické) dietě. Tato dieta bývá pestřejší a příjemnější než dlouhodobé užívání VLCD. Lidský organismus by měl mít energetický výdej minimálně kolem 150-200 kJ/h a i při nulové fyzické aktivitě by měl bazální energetický výdej činit kolem 4000 kJ. Tito pacienti mají vystupňovanou adaptaci (přizpůsobení) na nízký příjem energie a negativní energetické bilance se u nich dociluje špatně. Optimální je, aby přijímali alespoň malé množství sacharidů (cca 30 g) a zvýšili fyzickou aktivitu. Tímto mechanismem se obézní brání tzv. adaptaci na snížený energetický příjem. Podobný efekt na bránění adaptaci na nižší příjem jídla mohou mít i tuky se střední délkou řetězce (MCT tuky) obsažené v některých dietologických přípravcích.

Praktické aspekty redukčních diet

Pacienta je nejlépe vyškolit v samostatném výběru potravin tak, aby celkové množství energie odpovídalo množství předepsanému lékařem. Nepraktické vážení lze nahradit odhady v objemových jednotkách (viz článek Míry a váhy v dietologii). Pacientům je dnes vážení potravin snadno dostupné, mimo jiné díky velkému výběru levných elektronických vah. K výpočtům energie podle váhy potravin lze využít tabulky energetických hodnot potravin (viz Tabulky nutričních hodnot). Z praktických důvodů v této tabulce uvádíme hvězdičkami vhodnost pro diabetiky, i když podrobnosti o diabetických redukčních dietách jsou v článku Dieta u cukrovky 2. typu.

Výběr potravin a zásady diet

Při sestavování jídelních lístků se řídíme zásadami antisklerotické (účinný proti ateroskleróze - kornatění tepen) diety (viz článek Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy), dbáme na dodržení energetické hodnoty, množství sacharidů a na pestrost stravy. Vybíráme co nejméně tučné mléčné výrobky, libová masa, pravidelně zařazujeme zeleninu a ovoce. Před ostatními přílohami preferujeme brambory, luštěniny, celozrnné pečivo - vždy v doporučeném množství.

Čtěte také: Význam nemocničních diet

Přehled vhodných a nevhodných potravin

Maso

• Vhodné: libové druhy - drůbež (kuře, krůta), králík, ryby (sladkovodní i mořské - alespoň 1× týdně kapr, filé, pstruh, lín, štika atd.), libové hovězí (zadní, roštěnky), libové vepřové (kýta, kotlety, plec), telecí.
• Nevhodné: tučné maso (tučné hovězí, tučné vepřové, vepřový bok, husa, kachna), vnitřnosti (játra, ledvinky, mozeček, kaviár), uzené maso.

Uzeniny

• Omezeně: zařazujeme je co nejméně pro velký obsah tuků - omezeně drůbeží i vepřová šunka, drůbeží salámy, párky, šunkový salám atd.
• Nevhodné: tučné salámy (gothajský, polský, turistický, selský, Herkules atd.), špekáčky, slanina, paštiky, jitrnice, jelítka a další zabíjačkové pochutiny.

Mléčné výrobky

• Vhodné: vybíráme s co nejmenším obsahem tuků a s ohledem na snášenlivost pacienta; mléko nízkotučné a polotučné, sladké i zakysané (podmáslí, acidofilní mléko), netučné jogurty do 2 % tuku (bílé i dia ovocné, biokys), netučný tvaroh měkký i na strouhání; sýry tavené i krájené, nejlépe 30-45 % tuku v sušině.
• Nevhodné: šlehačka, smetana, zakysaná smetana, tučné sýry, smetanové jogurty.

Vejce

• Jako samostatný pokrm se příliš často nedoporučují pro velký obsah cholesterolu, 1 žloutek obsahuje skoro 300 mg cholesterolu, což je maximální doporučené množství na 1 den; bílky cholesterol neobsahují.
• Nevhodné: majonézy, smažená vejce, více než 2 kusy vajec za týden.

Tuky

• Vhodné: vybíráme raději tuky rostlinného původu, pokud jsou ovšem v dietě volně obsaženy: (a) kvalitní oleje - slunečnicový, olivový, sójový; (b) rostlinná másla - Rama, Perla, Flora; (c) tuky typu harvarine a pomazánkové máslo obsahují méně tuků, a tím i méně energie (Perla, Diana); (d) ztužené tuky - Sluna, Hera, Perla atd. používáme méně, protože jsou zdrojem trans-mastných kyselin; 10 g tržního tuku obsahuje přibližně cca až 70 kcal/280 kJ.
• Nevhodné: všechny tuky volně zařazené nad rámec diety, protože obsahují z živin nejvíce energie. Máslo a sádlo - obsahují mnoho cholesterolu.

Ovoce

Pravidelně zařazujeme do jídelníčku podle doporučení několikrát denně, dáváme pozor na druhy s velkým obsahem sacharidů a na snášenlivost pacienta (jablko, pomeranč, grep, kiwi, mandarinka, jahody, rybíz, maliny atd.).

Dietní systém v nemocnicích

Život je dlouhý a pobyt v nemocnici většinou krátký. Dietní systémy nemocnic mají tedy význam zejména výchovný. Nemocný se naučí se svou nemocí žít. Význam ambulantní edukace a diskuse nad konkrétním jídelníčkem nemocného s nutričním terapeutem v diabetologické, obezitologické, gastroenterologické poradně či u praktického lékaře má větší smysl. Dietní systém nemocnic je však i součástí léčby řady nemocí zejména v období kolem operace. Systém se v minulosti mnohokrát měnil s rozvojem poznatků o výživě. Dietní systém dnes není závazný a je používán pouze jako doporučení. Dietní léčba v nemocnicích se týká nejen diet, ale i výživy do sondy, parenterální výživy infuzní i tzv. Nemocnice musí zajistit nejen technologickou přípravu diety, ale i její distribuci a odborný kontakt s nemocným.

Příklady diet v nemocnicích:

• Dieta 2 - šetřící: u nemocných s poruchami trávicího traktu, u nemocných ve stresových a zátěžových stavech, např.
• Dieta 8 - redukční: u nemocných s obezitou nevyžadujících šetřící úpravu diety, u nemocných s hyperlipoproteinemií, u obézních diabetiků 1. a 2.
• Dieta 9 - diabetická: u nemocných s DM 1. typu a u diabetiků 2.

Faktory ovlivňující výživu pacienta

Faktory ovlivňující výživu pacienta zahrnují zejména jeho individuální zdravotní stav, psychický stav, kulturu, náboženství, společenské skupiny v nichž se pohybuje; dále účinky léků, alkohol a samozřejmě i osobní preference. Při výběru a podávání jídla dbáme na dobrou stravitelnost, technologickou úpravu, vhodný výběr potravy, zvláštní složení, chutnost, estetickou složku, hygienu, pestrost, přání pacienta a pravidelnost podávání.

Čtěte také: Ketodieta: Jak funguje a pro koho je vhodná