Ulcerózní kolitida je chronické zánětlivé onemocnění tlustého střeva, které se projevuje řadou nepříjemných symptomů, jako jsou průjmy, bolesti břicha, křeče a nechutenství. Strava hraje důležitou roli v zvládání tohoto onemocnění, a proto je důležité vědět, co jíst a čemu se vyhnout.
Co je ulcerózní kolitida?
Ulcerózní kolitida patří mezi idiopatické střevní záněty, kam spadá i Crohnova choroba. Tyto nemoci mají komplexní příčiny a projevy a často vedou k malnutrici. Při ulcerózní kolitidě dochází k zánětu a poškození sliznice tlustého střeva, což narušuje jeho funkci. Tlusté střevo má za úkol vstřebávat vodu a soli z potravy, ale při zánětu tato schopnost klesá.
Vliv stravy na ulcerózní kolitidu
Jídlo sice ulcerózní kolitidu nezpůsobuje, ale skladba jídelníčku může nemocným střevům ulevit nebo naopak přitížit. Neexistuje univerzální dieta, která by vyhovovala všem pacientům s ulcerózní kolitidou, protože každý člověk je individuální a snáší různé potraviny jinak. Je proto důležité přizpůsobit stravu podle individuální snášenlivosti a spolupracovat s lékařem nebo výživovým specialistou na sestavení vhodného dietního plánu.
U ulcerózní kolitidy je vliv diety menší než u Crohnovy choroby. Ve většině případů je možné ponechat normální přívod stravy a podávání doplňkové výživy nemá takový efekt jako u Crohnovy choroby. Doporučuje se strava založená na racionální dietě, ale dietní režim je zcela individuální.
Obecné zásady stravování při ulcerózní kolitidě
Jezte častěji malé porce: Konzumace velkých porcí jídla může vést ke křečím v břiše a průjmům. Doporučuje se jíst 6-7krát denně v menších dávkách, v intervalech 2,5-3 hodiny.
Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím
Dbejte na dostatečný pitný režim: Onemocnění ulcerózní kolitidou zvyšuje náchylnost k rozvoji dehydratace. Je proto důležité vypít 2-2,5 litru tekutin denně, nejlépe čisté vody nebo ovocných čajů. Pitný režim by měl být oddělen od příjmu tuhé stravy.
Zvyšte příjem bílkovin: Příjem bílkovin by měl být lehce vyšší oproti běžné zdravé populaci (1-1,2 g na 1 kg hmotnosti). Strava by měla být bohatá na bílkoviny (1-2 g/kg) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatná.
Omezte příjem nerozpustné vlákniny: Při relapsu je vhodné snížit množství nerozpustné vlákniny a luštěnin. Zdroji nerozpustné vlákniny jsou kořenová zelenina, slupky obilovin, otruby, luštěniny, ořechy a semena. Příjem těchto potravin může značně přitížit nemocným střevům, protože hrubá vláknina není rozpustná ve vodě a je nestravitelná.
Nahraďte nerozpustnou vlákninu rozpustnou: Důležitou vlákninu je tak třeba nahradit rozpustnou formou. Tu získáme z většiny ovoce a zeleniny, z luštěnin a brambor.
Vyhýbejte se potravinám, které vám způsobují obtíže: Neexistuje jednotný dietní plán, který by všechny zbavil obtíží. Je proto důležité zjistit, které potraviny snesete bez problémů, a které nikoli.
Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě
Zapisujte si do deníku, co jíte: Zapisujte si do něj velikost, počet a složení přijímaných potravin. To vám pomůže identifikovat potraviny, které vám dělají problémy.
Nezapomínejte na doplňování železa: Vzplanutí střevního zánětu může organismus značně vyčerpat. Jedním z důvodů je i chudokrevnost, která je způsobena ztrátami červených krvinek do zažívacího traktu. Nízká hladina železa se kromě potravinových doplňků a léčivých přípravků může doplnit pomocí určitých potravin.
Dbejte na dostatečný příjem vápníku a vitamínu D: Chronické zánětlivé onemocnění zvyšuje pravděpodobnost vzniku osteoporózy neboli řídnutí kostí. Proto je důležité přijímat dostatečné množství mléčných výrobků, jelikož obsahují vápník a vitamin D, tedy látky nezbytné pro budování zdravých a pevných kostí. Konzumace laktózy může nicméně zhoršovat příznaky ulcerózní kolitidy. V tomto případě je potřeba zaměřit se na mléčné výrobky s nízkým obsahem laktózy, především na tvrdé sýry a jogurty.
Užívejte probiotika: Pokud hledáte přírodního pomocníka pro úpravu svého trávení, probiotika jsou ideální volbou. Jedná se o bakterie, které jsou přirozenou součástí střevní mikroflóry. Malé pomocníky si můžete obstarat v každé lékárně, nacházejí se však i v určitých potravinách, například v jogurtech.
Strava při vzplanutí ulcerózní kolitidy (relaps)
Při akutní fázi (relaps) panuje tzv. "bezezbytková dieta", která spočívá v omezení příjmu vlákniny.
Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr
- Vyhněte se jídlům, která zvyšují množství stolice: čerstvému ovoci a zelenině, sušeným švestkám, kofeinovým nápojům.
- Snižte konzumaci sladkostí a sladkých nápojů: natahují vodu do střeva a zhoršují průjem.
- Omezte konzumaci alkoholu.
- Jezte tekutou stravu: Při akutní atace nemoci je vhodné začít s tekutou stravou, která se popíjí po malém množství. V lékárnách jsou k dispozici speciální přípravky tekuté enterální výživy, zpravidla ve formě malých lahví.
- Dočasně vyřaďte mléčné výrobky: Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto raději zařazujeme kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) než mléko a mléčné kaše (krupicovou, rýžovou).
Strava v období remise (klidové fáze)
Po nastolení remise je vhodné dietu postupně normalizovat do obrazu racionální diety s normálním obsahem vlákniny. Tolerance vlákniny je velmi individuální. Trvale dbáme na dostatek tekutin a dostatečný příjem bílkovin.
Postupná realimentace: Po zklidnění zánětu se postupně obnovuje výživa. Začíná se kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků. Dieta má protiprůjmový charakter.
Zařazování potravin zpět do jídelníčku: Následuje reintrodukce (zařazování potravin zpět do jídelníčku) běžné diety:
- 1.-3. den: tekutiny, raději nepodáváme mléko, opatrně polévky a džusy,
- 4.-8. den: podáme měkká masa (kuře, rybu), rýži, brambory,
- 9.-13. den: variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny,
- 14.-20. den: již chleba a potraviny s glutenem,
- 17.-19. den: mléko.
Zhruba 20. den uvolníme stravu zcela.
Experimentujte s potravinami: Abyste zjistili, které potraviny vám vyhovují, můžete postupně zkoušet zařazovat do jídelníčku různé potraviny a sledovat, jak na ně vaše tělo reaguje. Pokud máte problémy se sestavením zdravého jídelníčku, neváhejte a navštivte svého ošetřujícího lékaře nebo výživového specialistu.
Nezapomínejte na pestrou stravu: Onemocnění ulcerózní kolitidou může značně omezit počet tolerovaných potravin. Aby váš jídelníček nebyl příliš stereotypní, můžete vyzkoušet zařazení některých „nezdravých“ jídel. Příkladem je třeba pizza. Ta sice obsahuje větší množství kalorií, často ale také důležité bílkoviny, sacharidy a vlákninu.
Potraviny, kterým se doporučuje vyhýbat
- Potraviny, které zvyšují nadýmání: Brokolice, květák či fazole jsou známé svou těžkou stravitelností a tvorbou střevních plynů. Nadýmání přitom může vést k rozvoji křečí v břiše a průjmů.
- Ořechy, semínka, zrna a fazole: Pokud máte zúžení trávicí trubice, rozhodně se vyhněte ořechům, semínkům, zrnům a fazolím.
- Kofeinové nápoje a alkohol: Kofeinové nápoje a alkohol mohou dráždit střeva a zhoršovat příznaky ulcerózní kolitidy.
- Sladkosti a sladké nápoje: Snižte konzumaci sladkostí a sladkých nápojů - natahují vodu do střeva a zhoršují průjem.
- Potraviny, na které máte alergii: Pokud máte alergii na nějakou potravinu, vyhněte se jí i při zánětu střev.
Metabolické typy a střevní záněty
Nejen lidé se zánětem tlustého nebo tenkého střeva, případně žaludku nebo dokonce jícnu, mohou profitovat z informace, že existují tzv. metabolické typy. Tahle typologie vychází z toho, že každý z nás je buď tzv. Bílkovinný typ dokáže dobře fungovat a je zdravější, když jí více bílkovin (maso, vajíčka aj.) a tuků, sacharidový profituje spíše ze sacharidové a polysacharidové stravy (obiloviny, ovoce, některé druhy zeleniny). Tenhle koncept hezky vysvětluje úspěch nebo případně neúspěch jednotlivých diet a směrů výživy u různých osob. Každý z nás je prostě jiný a má jiný metabolismus.
Právě u lidí se střevními záněty se zmiňují diety z obou stran metabolického spektra. Například paleo strava, SCD, nízkosacharidové diety, FOAD MAP z té spíše „bílkovinné“ strany.