Játra hrají klíčovou roli v metabolismu a detoxikaci organismu, a proto je důležité udržovat je v dobré kondici správnou stravou. Tento článek poskytuje komplexní pohled na to, co jíst pro podporu zdraví jater, a to jak v případě onemocnění, tak i pro preventivní péči.

Úloha jater v organismu

Játra jsou nejdůležitějším metabolickým orgánem, který zajišťuje řadu klíčových funkcí:

• Produkce žlučových kyselin a trávení tuků.
• Tvorba glykogenu a glukoneogeneze, mobilizace glukózy při hypoglykemii.
• Konverze aminokyselin a syntéza proteinů, např. albuminu a srážlivých faktorů.
• Tvorba lipidů, lipoproteinů a ketolátek.
• Skladování vitaminů a jejich syntéza, resp. konverze.
• Detoxikace alkoholu, hormonů (estrogeny), léků a dalších toxinů a cizorodých látek.
• Exkrece léků a toxinů.
• Imunologické funkce (tvorba cytokininů a ovlivnění fagocytů a lymfocytů).
• Hematologické funkce (syntéza hemu a regulace metabolismu železa).

Pro správné fungování potřebují játra dostatečný příjem energie, živin, zejména proteinů, a třetinu průtoku krve a pětinu spotřeby kyslíku.

Vliv stravy na játra

Přestože jsou játra metabolicky velmi aktivní, jsou relativně málo ovlivněna dietním příjmem. Výjimkou je jaterní steatóza (ztučnění jater), která je typická pro metabolický syndrom, obezitu a diabetes. Jaterní tuk je však snadno mobilizovatelný a mizí již při redukci hmotnosti o 5-10 %.

Z dietních vlivů je nejvýznamnější toxické alkoholové postižení. Nadměrná konzumace alkoholu vede ke steatóze, alkoholické hepatitidě a cirhóze.

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

Dieta u akutních infekčních hepatitid

V minulosti byla u akutních hepatitid doporučována dieta s vysokým obsahem sacharidů a omezením bílkovin. Nicméně, americké pokusy během korejské války prokázaly, že tato tradiční dieta nemá žádný pozitivní efekt.

Dnes se u pacientů s akutní hepatitidou klade důraz na hydrataci, neomezuje se zásadně příjem bílkovin a poměrně časně se podávají i dobře stravitelné tuky. Podávají se vitaminy a mikronutrienty v běžných dávkách. Bílkoviny se omezují pouze při známkách jaterní encefalopatie, i zde však často jde o projev intoxikace spíše nedietními proteiny (např. produkty krvácení do trávicího traktu). V parenterální výživě je vhodné podání aminokyselin s větveným řetězcem ve speciálních přípravcích.

Dieta u chronických jaterních onemocnění a cirhózy

Dieta u chronických jaterních onemocnění se neliší od žlučníkové diety. V případě retence tekutin je vhodné nesolit. Často je nutné dodávat draslík. Sodík se omezuje na dávku od 40-100 mmol/den. Přípravky na sipping (popíjení) jsou vhodné, mají obvykle málo sodíku (do 4 mmol/100 ml).

Cirhotik by kvůli sodíku neměl jíst uzeniny, konzervy, průmyslově vyráběné přípravky (např. polévky), glutamát, slané oříšky, sýry jen do 100 g/týden, chléb jen 4 krajíčky/den, mléko do 300 ml/den.

Pacient s cirhózou potřebuje asi 1,2krát více energie než zdravý jedinec, proteiny je vhodné navýšit mírně nad 1 g/kg hmotnosti, ojediněle až do 1,5 g/kg.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

U chronických onemocnění jater a při cholestáze (porušení toku a tvorby žluči) je vhodná doplnění vitaminů ústy či parenterálně. Při steatoree (průjmovitá stolice s obsahem tuku) je nutné potlačit ji individuálně vhodnou enzymatickou substitucí. Při enterální výživě je vhodné podání MCT tuků (oleje s jednodušší strukturou, např. kokosový) a dále doplnění vápníku a vitaminů.

Při paracentézách (punkci a vypuštění tekutiny v břiše) je třeba následně kvalitní výživa s proteiny. Podávání albuminu u cirhózy zůstává kontroverzní a je spíše nevhodné.

Dieta po transplantaci jater

Transplantace jater vyžaduje speciální nutriční přístup. Předoperačně důsledná individuální nutriční péče zamezuje podvýživě - malnutrici. U některých pacientů je možný již 3. den orální příjem, předtím je někdy podávána jejunální výživa (do tenkého střeva). Někdy vzniká potransplantační diabetes (cukrovka) a dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), zejména vlivem imunosupresiv, a dlouhodobá nutriční péče je nutná.

Obecné zásady jaterní diety

Jaterní dieta je základem pro léčbu a regeneraci jater po infekčních nemocech i po dlouhodobé nadměrné konzumaci alkoholu. Cílem jaterní diety je minimalizovat zátěž jater a podpořit jejich regeneraci.

Vhodné potraviny:

• Libové maso: Hovězí, vepřové, telecí zbavené viditelného tuku, kuře, krůta, králík, holoubě, kapr, štika, filé, pstruh, šunka, šunka drůbeží.
• Mléčné výrobky: Jogurt bílý i ovocný s menším obsahem tuku, tvaroh, žerve, tavené netučné sýry do 30% t.v s., krájený sýr do 30% t. v s., pudink.
• Příkrmy: Brambory, bramborová kaše, rýže, těstoviny, knedlík houskový, knedlík jemný žemlový.
• Zelenina: Mrkev, celer, petržel, špenát, hlávkový salát, červená řepa, zelená fazolka, dýně, čekankové puky, chřest, malé množství mladé brukve, zeleného hrášku, květáku, brokolice do polévek, nákypů, sedlin, rajčata podle snášenlivosti.
• Ovoce: Jablko, pomeranč, mandarinka, grapefruit, broskev, meruňky, banán, hroznové víno bez pecek, (švestky, ryngle, třešně, kiwi podle snášenlivosti).
• Pečivo: Suchary, rohlíky, piškoty, veky, starší vánočka, netučné sušenky, později starší bílý chléb.
• Nápoje: Čaj ruský i z bylinek, ovocný, mléko sladké i kyselé, obilninová káva, kakao, malcao, ovocný sirup, džus, mošt, minerálka s menším obsahem CO2, biokys, acidofilní mléko.
• Tuky: Máslo, Rama, Flora, kvalitní olej (přidávat do hotových pokrmů).

Nevhodné potraviny:

• Tučná masa: Prorostlé vepřové, kachna, husa, tučné ryby, olejovky, uzeniny s vy jímkou šunky.
• Tučné mléčné výrobky: Smetana, šlehačka, pikantní sýry, zrající a plísňové sýry, smetanové jogurty, smetanové krémy, zmrzlina, pikantní pomazánky a jogurty s nevhodným ovocem.
• Nadýmavá zelenina: Zelí, kapusta, por, cibule, okurky, papriky, luštěniny.
• Ovoce s malými semínky: Angrešt, maliny, ostružiny, datle, borůvky, brusinky, fíky a reveň.
• Alkoholické nápoje: Včetně vína a piva.
• Káva: Zrnková káva (u dospělých pacientů povolujeme 1 - 2 šálky denně, pokud lékař neurčí jinak), čokoláda, ostré ovocné a zeleninové šťávy, Coca Cola, Pepsi Cola, Tonik.
• Pečivo: Listové a linecké těsto, kynuté těsto, celozrnný a vícezrnný chléb a pečivo se semínky nebo česnekem.
• Tuky: Veškeré přepálené tuky, sádlo, ztužené tuky.

Způsob přípravy jídla:

• Používáme vaření, dušení, pečení ve vodní lázni, v alobalu, v mikrovlnné troubě, na grilu bez potírání tukem.
• Masa opékáme na sucho, tuk přidáváme do hotových pokrmů, aby nedocházelo k přepalování.
• Masa poléváme netučným vývarem z kostí, masa, zeleniny nebo vodou.
• Zakázáno je smažení!
• Jídlo zahušťujeme moukou rozmíchanou ve vodě nebo v mléce, strouhanými bramborami, mixovanou kořenovou zeleninou, moukou, krupicí apod.
• Mouku můžeme pro lepší chuť a barvu opražit na sucho do růžova.

Důležité živiny pro zdraví jater

Kromě obecných zásad jaterní diety je důležité zaměřit se na dostatečný příjem specifických živin, které podporují funkci jater:

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr

• Bílkoviny: Jsou nezbytné pro regeneraci jaterní tkáně a syntézu důležitých proteinů. Upřednostňujte libové zdroje, jako je drůbež, ryby, luštěniny a nízkotučné mléčné výrobky.
• Nenasycené mastné kyseliny: Podporují kardiovaskulární zdraví a regulují zánět v těle. Zvláště důležité jsou omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v rybách, mořských plodech a mořských řasách.
• Celozrnné potraviny a vláknina: Jsou klíčové pro správnou funkci trávicího traktu a celkového zdraví. Zahrnujte do stravy ovesné, žitné, pohankové a ječné vločky, celozrnné pečivo, ovoce, zeleninu a luštěniny.
• Antioxidanty: Chrání jaterní buňky před poškozením volnými radikály. Zdroje antioxidantů zahrnují ovoce, zeleninu, ořechy, semena, koření, byliny, kávu, čaj a kakao. Mezi významné antioxidanty patří vitamin C, vitamin E, polyfenoly (flavonoidy, taniny) a ubiquinon (koenzym Q10).

Onemocnění jater a jejich specifika

Existuje celá řada jaterních onemocnění, která vyžadují specifický přístup ke stravě:

• Nealkoholická steatóza (NAFLD): Stav, kdy se v játrech hromadí přebytečný tuk. Doporučuje se redukce hmotnosti, omezení příjmu nasycených a trans nenasycených mastných kyselin a zvýšení příjmu nenasycených mastných kyselin a vlákniny.
• Hepatitida: Zánět jater způsobený virovými infekcemi, alkoholem, toxiny nebo autoimunitními onemocněními. Strava by měla být lehce stravitelná, bohatá na bílkoviny a vitaminy.
• Cirhóza: Pokročilé stádium onemocnění jater, při kterém dochází ke ztrátě schopnosti regenerace jater. Strava by měla být bohatá na bílkoviny a kalorie, s omezením sodíku a tekutin v případě ascitu.
• Autoimunitní onemocnění jater: Autoimunitní hepatitida, primární biliární cholangitida nebo primární sklerozující cholangitida. Strava by měla být protizánětlivá, s dostatečným příjmem antioxidantů a omega-3 mastných kyselin.
• Hemochromatóza: Genetické onemocnění, které se vyznačuje akumulací železa v těle. Dříve se doporučovala dieta s omezením železa, dnes se zdá, že nemá žádný smysl.
• Wilsonova choroba: Genetické onemocnění, které způsobuje akumulaci mědi v těle. Dříve se doporučovala dieta s omezením mědi, dnes se zdá, že nemá žádný smysl.
• Další genetická onemocnění: Alagille syndrom, Gilbertův syndrom, biliární atresie, akutní hepatální porfyrie. Strava se řídí specifickými potřebami daného onemocnění.
• Nádory jater: Benigní (hepatální hemangiom, fokální nodulární hyperplazie, hepatocelulární adenom, jaterní cysty) nebo maligní (primární hepatocelulární karcinom, intrahepatální cholangiokarcinom, jaterní metastázy). Strava by měla být bohatá na živiny a kalorie, s důrazem na protizánětlivé potraviny.

Alkohol a játra

Nadměrná konzumace alkoholu je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro vznik jaterních onemocnění. Alkohol poškozuje jaterní buňky a vede ke steatóze, alkoholické hepatitidě a cirhóze. Játra mají omezenou kapacitu pro zpracování alkoholu, která je individuální. Proto se doporučuje konzumaci alkoholu omezit na minimum nebo se mu zcela vyhnout.