Chronické i akutní střevní záněty představují komplexní zdravotní problémy, které vyžadují nejen farmakoterapii a případnou chirurgickou léčbu, ale také specifický dietní přístup. Tyto záněty, mezi něž patří ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, se projevují širokou škálou symptomů, jako jsou průjmy, zácpa, příměs krve nebo hlenu ve stolici, a poruchy motility střev. Vzhledem k těmto komplikacím je nutné k dietě přistupovat individuálně a zohledňovat aktuální stav pacienta a jeho chuťové preference. Nesprávná výživa a nedostatečná strava mohou být příčinou těžšího průběhu nemoci nebo zhoršit současné příznaky.
Význam dietní léčby u střevních zánětů
Dietní opatření hrají klíčovou roli v léčbě střevních zánětů. Cílem je šetřit trávicí trakt, zajistit dostatečný přísun živin a minimalizovat příznaky onemocnění. Důležité je také předejít malnutrici, která se u pacientů se střevními záněty vyskytuje velmi často, a to v 50-75 % případů. Dietní přístup by měl být vždy konzultován s lékařem a dietní sestrou, kteří zohlední individuální potřeby pacienta a fázi onemocnění.
Obecné zásady dietní stravy
Základem dietní stravy při zánětu střev je šetření trávicího traktu. Doporučuje se jíst menší porce jídla každé dvě až tři hodiny, namísto větších porcí. Večerní přejídání je naprosto nevhodné. Důležitá je frekvence denních jídel, je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodiny. Tento způsob stravy je nezbytný kvůli zmenšení resorpční plochy a zhoršení trávení.
Obecně lze doporučit stravu bohatou na bílkoviny (1-2 g/kg) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatnou.
Potraviny vhodné a nevhodné při zánětu střev
Při výběru potravin je důležité zohlednit individuální snášenlivost. Nicméně existují obecná doporučení, kterých je vhodné se držet.
Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím
Doporučené potraviny:
- Bílkoviny: Nízkotučné maso (kuřecí, rybí), vejce, mléčné výrobky (pokud není intolerance laktózy)
- Sacharidy: Rýže, brambory (vařené, dušené), chléb s vyšším obsahem vlákniny (při toleranci)
- Tuky: Malé množství kvalitních tuků, MCT tuky (u pacientů se zachovanou Bauhinskou chlopní)
- Tekutiny: Neperlivé minerální vody, silně zředěné ovocné šťávy, slabé čaje
Potraviny, kterým je vhodné se vyhnout:
- Kofein, alkohol a sladké potraviny: Zvyšují motilitu střev a způsobují nadýmání.
- Potraviny způsobující nadýmání: Zelí, luštěniny, houby, olejnatá semena
- Dráždivá a kořeněná jídla: Mohou zhoršovat zánět.
- Laktóza: Mléko a mléčné výrobky mohou být problematické při intoleranci laktózy.
- Potraviny s vysokým obsahem vlákniny: V akutní fázi onemocnění je vhodné omezit příjem vlákniny.
Specifické diety a postupy
V akutní fázi onemocnění je často nutná parenterální výživa, tedy podávání živin přímo do žíly. S postupným zlepšováním stavu se přechází na enterální výživu, která zahrnuje příjem živin do gastrointestinálního traktu. Enterální výživa může být podávána perorálně (tekutá strava, sipping) nebo pomocí sondy (nazogastrické, nazojejunální).
Po odeznění akutní fáze se postupně zařazují běžné potraviny. Reintrodukce by měla probíhat pomalu a postupně, s ohledem na individuální snášenlivost.
Doplňky stravy a umělá výživa
Vzhledem k poruše absorpce živin je často nutné doplňovat vitamíny a minerály, zejména vitamíny rozpustné v tucích (D, K), železo, kyselinu listovou, vápník, hořčík a draslík. V některých případech může lékař doporučit speciální terapeutické přípravky, které pomáhají předcházet podvýživě a napravují nedostatek živin.
Před operací nebo jinými léčebnými procedurami je vhodné zvážit možnost použití umělé výživy. Část nemocných s Crohnovou nemocí pozitivně reaguje na krátkodobou tzv. hyperalimentační léčbu, při níž jsou minerály, tuky, bílkoviny a aminokyseliny podávány žilně, tj. parenterálně.
Dieta po resekci střeva
Po resekci střeva je nutné dodržovat specifická dietní opatření, která závisí na rozsahu resekce a stavu pacienta. Obvyklá výživová strategie po operacích vedoucích k syndromu krátkého střeva je zahájení výživy parenterálně a postupný přechod přes enterální výživu k výživě per os.
Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě
Důležité je minimalizovat úbytek hmotnosti a zajistit dostatečný příjem energie a bílkovin. Doporučuje se častější konzumace menších porcí jídla a individualizace stravy dle osobní snášenlivosti. Častá je špatná tolerance laktózy a nadýmavých zelenin. Naopak příznivě působí jemná a stravitelná vláknina, zpomalující průchod trávicím traktem.
Specifické střevní problémy a související diety
Kromě Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy existují i další střevní problémy, které vyžadují specifický dietní přístup.
Syndrom dráždivého tračníku
U dráždivého tračníku je důležité sledovat vztah obtíží k nedostatečnému či nadměrnému příjmu tekutin a vliv jednotlivých potravin na plynatost. Doporučuje se omezit mléčné výrobky, cibuli, zeleninu a luštěniny. Prebiotické a probiotické efekty jsou stále předmětem výzkumu.
Divertikulární choroba
U divertikulární choroby, provázené vznikem výchlipek sliznice tlustého střeva, je typický nízký příjem vlákniny. Doporučuje se zvýšit příjem vlákniny na nejméně 30 g na den.
Zácpa
Při zácpě je důležitý zvýšený příjem vlákniny (např. vločky, kořenová zelenina, neloupané brambory, sušené ovoce, ovoce ve slupce, luštěniny) a tekutin (minimálně 1,5-2 l denně). Optimálními potravinami v prevenci a léčbě zácpy jsou banány, obilniny, chléb s vyšším obsahem vlákniny, mrkev, celer, hrách nebo čočka.
Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr
Celiakie
Příčinou céliakie je autoimunitní reakce vyvolaná lepkem neboli glutenem. Základem léčby je bezlepková dieta, která spočívá ve vyloučení potravin obsahujících pšenici, žito, ječmen a oves.