Ulcerózní kolitida je chronické zánětlivé onemocnění střev, které postihuje tlusté střevo a konečník. Projevuje se urgentní stolicí, bolestmi břicha a může významně ovlivnit kvalitu života. I když jídlo nezpůsobuje ulcerózní kolitidu, skladba jídelníčku může nemocným střevům ulevit, nebo naopak přitížit. Proto je důležité věnovat stravě zvýšenou pozornost.

Obecné zásady stravování při ulcerózní kolitidě

Chronické i akutní střevní záněty vyžadují vždy také dietní léčbu. V akutních stadiích a v relapsech je nutné zvažovat enterální výživu, která má kromě přívodu živin rovněž léčebný efekt. Následnou výživu per os (ústy) je nutné podřídit individuálním chuťovým zvyklostem pacienta zpočátku s šetřící úpravou (výběr nenadýmavých a neostrých potravin, s šetrnou technologií zpracování). Důležité je zvýšení přívodu přirozených živin v celé dostupné šíři.

Jakmile to stav pacienta dovolí, je vhodné omezit nepodstatné dietní restrikce a řídit se individuální snášenlivostí pacienta. Důležitá je frekvence denních jídel, je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodiny. Tento způsob stravy je nezbytný kvůli zmenšení resorpční plochy a zhoršení trávení. Obecně lze doporučit stravu bohatou na bílkoviny (1-2 g/kg) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatnou.

Důležité: Neexistuje žádná univerzální dieta, která by vyhovovala všem nemocným. Proto je nutné přizpůsobit stravu podle individuální snášenlivosti a vést si deník, do kterého si budete zapisovat velikost, počet a složení přijímaných potravin. Pokud máte problémy se sestavením zdravého jídelníčku, neváhejte a navštivte svého ošetřujícího lékaře nebo výživového specialistu.

Strava při vzplanutí ulcerózní kolitidy (akutní fáze)

Při akutní fázi (relaps) je doporučována tzv. bezezbytková dieta. V první fázi vzplanutí zánětu je nutné nasadit striktní bezezbytkovou dietu. Jde o to, že je nutné jíst potraviny, které nenechávají zbytky jako jsou zrníčka a tvrdé slupky.

Čtěte také: Ulcerózní kolitida a výživa

Zelenina a ovoce, které projde varem, mají v této fázi velký význam v hojení sliznice střeva. Základem je pitný režim - hodně vody a zeleninové, popřípadě masové vývary. Omezeny však musí být tekuté mléčné výrobky. V této fázi se doporučuje:

• Tekutá strava: Zpočátku se doporučuje tekutá strava, která se popíjí po malém množství. V lékárnách jsou k dispozici speciální přípravky, zpravidla ve formě malých lahví.
• Dostatečný příjem tekutin: Onemocnění ulcerózní kolitidou zvyšuje náchylnost k rozvoji dehydratace. Pravidelný pitný režim, nejlépe v podobě čisté vody nebo ovocných čajů, je naprostou nezbytností.
• Potraviny s nízkým obsahem vlákniny: Vyhněte se jídlům, která zvyšují množství stolice - čerstvému ovoci a zelenině, sušeným švestkám, kofeinovým nápojům.

Čemu se vyhnout:

• Sladkosti a slazené nápoje: Snižte konzumaci sladkostí a sladkých nápojů - natahují vodu do střeva a zhoršují průjem.
• Alkohol: Omezte konzumaci alkoholu.
• Potraviny, které zvyšují množství stolice: Vyhněte se čerstvému ovoci a zelenině, sušeným švestkám a kofeinovým nápojům.
• Hrubá vláknina: Zdroji té nerozpustné jsou kořenová zelenina, slupky obilovin, otruby, luštěniny, ořechy a semena. Příjem těchto potravin může značně přitížit nemocným střevům, protože hrubá vláknina není rozpustná ve vodě a je nestravitelná.

Potraviny doporučené při ulcerózní kolitidě

• Bílkoviny: Strava by měla být bohatá na bílkoviny (1-2 g/kg).
• Rozpustná vláknina: Důležitou vlákninu je tak třeba nahradit rozpustnou formou. Tu získáme z většiny ovoce a zeleniny, z luštěnin a brambor.
• Probiotika: Pokud hledáte přírodního pomocníka pro úpravu svého trávení, probiotika jsou ideální volbou. Jedná se o bakterie, které jsou přirozenou součástí střevní mikroflóry. Malé pomocníky si můžete obstarat v každé lékárně, nacházejí se však i v určitých potravinách, například v jogurtech.
• Omega-3 mastné kyseliny: Pokuste se zařadit více omega3-mastných kyselin, obsažených v rybách - mají zřejmě protizánětlivý efekt.
• Vitamín D a Vápník: Chronické zánětlivé onemocnění zvyšuje pravděpodobnost vzniku osteoporózy neboli řídnutí kostí. Proto je důležité přijímat dostatečné množství mléčných výrobků, jelikož obsahují vápník a vitamin D, tedy látky nezbytné pro budování zdravých a pevných kostí. Konzumace laktózy může nicméně zhoršovat příznaky ulcerózní kolitidy. V tomto případě je potřeba zaměřit se na mléčné výrobky s nízkým obsahem laktózy, především na tvrdé sýry a jogurty.

Potraviny, kterým se vyhnout při ulcerózní kolitidě

• Nerozpustná vláknina: Existují dva typy vlákniny, rozpustná (měkká) a nerozpustná (hrubá). Zdroji té nerozpustné jsou kořenová zelenina, slupky obilovin, otruby, luštěniny, ořechy a semena. Příjem těchto potravin může značně přitížit nemocným střevům, protože hrubá vláknina není rozpustná ve vodě a je nestravitelná.
• Nadýmavé potraviny: Brokolice, květák či fazole jsou známé svou těžkou stravitelností a tvorbou střevních plynů. Nadýmání přitom může vést k rozvoji křečí v břiše a průjmů.
• Potraviny, které vám individuálně nedělají dobře: Zapisujte si do jídelníčku, které potraviny snesete bez problémů, a které nikoli. Pokud máte alergii, vyhněte se jim i při zánětu střev.
• Velké porce jídla: Křeče v břiše jsou častým příznakem ulcerózní kolitidy. Na vině přitom může být nepravidelnost stravy a konzumace velkých porcí jídla. Proto jezte častěji menší porce.

Doplňky stravy při ulcerózní kolitidě

• Železo: Vzplanutí střevního zánětu může organismus značně vyčerpat. Jedním z důvodů je i chudokrevnost, která je způsobena ztrátami červených krvinek do zažívacího traktu. Nízká hladina železa se kromě potravinových doplňků a léčivých přípravků může doplnit pomocí určitých potravin.
• Probiotika: Pokud hledáte přírodního pomocníka pro úpravu svého trávení, probiotika jsou ideální volbou. Jedná se o bakterie, které jsou přirozenou součástí střevní mikroflóry. Malé pomocníky si můžete obstarat v každé lékárně, nacházejí se však i v určitých potravinách, například v jogurtech.

Další doporučení při ulcerózní kolitidě

• Pravidelný pitný režim: Onemocnění ulcerózní kolitidou zvyšuje náchylnost k rozvoji dehydratace. Pravidelný pitný režim, nejlépe v podobě čisté vody nebo ovocných čajů, je naprostou nezbytností.
• Zapisujte si jídelníček: Zapisujte si do něj velikost, počet a složení přijímaných potravin.
• Individuální přístup: Onemocnění ulcerózní kolitidou může značně omezit počet tolerovaných potravin. Aby váš jídelníček nebyl příliš stereotypní, můžete vyzkoušet zařazení některých „nezdravých“ jídel. Příkladem je třeba pizza. Ta sice obsahuje větší množství kalorií, často ale také důležité bílkoviny, sacharidy a vlákninu.
• Odborná pomoc: Pokud máte problémy se sestavením zdravého jídelníčku, neváhejte a navštivte svého ošetřujícího lékaře nebo výživového specialistu. Záněty střeva jsou autoimunitní onemocnění, která souvisejí s psychikou.

Dietní postup při Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě

1. Při akutní atace nemoci pouze parenterální výživa.
2. Postupná realimentace (obnovení výživy), začínáme kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků. Dieta má protiprůjmový charakter.
3. Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto raději zařazujeme kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) než mléko a mléčné kaše (krupicovou, rýžovou).
4. Bezezbytková šetřící dieta s dostatkem bílkovin při průjmech, abychom snížili rychlost vyprazdňování a tím prodloužili dobu vstřebávání živin.
5. Nemocní mají sníženou chuť k jídlu, a proto je příjem potravy nedostatečný. Malnutrici (podvýživě) předcházíme nejlépe podáním tekuté enterální výživy. Aplikujeme ji jako sipping (popíjení) nebo pomocí nazogastrické (do žaludku) či nazojejunální sondy (do tenkého střeva). Podle způsobu zavedení sondy a postižení konkrétní části střeva využíváme oligomerní (obsahuje částečně naštěpené základní živiny) nebo polymerní (obsahuje nenaštěpené živiny) přípravky enterální výživy. Při porušené funkci střev je nejlepší kontinuální způsob aplikace pomocí enterální pumpy, kdy podáváme výživu nízkou rychlostí během dne. Tuto stravu můžeme použít také jako přechod z parenterální výživy na dietu.
6. Důležité je také doplnění vitaminů a minerálů, hlavně K (draslík), Ca (vápník), Mg (hořčík).
7. Při zklidnění u ulcerózní kolitidy, po odeznění průjmů, někdy podáváme šetřící dietu s mírným omezením tuků a normální úpravou ovoce, zeleniny a brambor, aby obsahovala vlákninu.

Tolerance vlákniny je velmi individuální. Trvale dbáme na dostatek tekutin a dostatečný příjem bílkovin. Remisi onemocnění (bezpříznakové období) lze někdy navodit několik dní či týdnů trvající umělou výživou, individuální enterální výživou s proteiny, oligopeptidy či parenterální výživou. Podání komerčních přípravků, tzv. elementární formuli, ukončujeme pomalu.

Následuje reintrodukce (zařazování potravin zpět do jídelníčku) běžné diety:

1.-3. den: tekutiny, raději nepodáváme mléko, opatrně polévky a džusy,

4.-8. den: podáme měkká masa (kuře, rybu), rýži, brambory,

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

9.-13. den: variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny,

14.-20. den: již chleba a potraviny s glutenem,

15. -19. den: mléko.

Zhruba 20. den uvolníme stravu zcela.

U ulcerózní kolitidy podáváme dříve než u ostatních zánětů orální nutriční přípravky, více tekutin, méně přísně omezujeme mléčné výrobky. Dietní příčina Crohnovy choroby nebyla nikdy prokázána.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě