Crohnova choroba a ulcerózní kolitida jsou chronické zánětlivé onemocnění trávicího traktu, které vyžadují komplexní léčebný přístup. Ačkoli farmakoterapie a případná chirurgická intervence hrají klíčovou roli, neméně důležitá je i správně nastavená dieta. Ta se stává trvalou součástí léčby a má za cíl minimalizovat příznaky, podpořit hojení střev a zajistit dostatečný přísun živin.
Co je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida?
Crohnova choroba je chronické zánětlivé onemocnění, které nejčastěji postihuje oblast spoje tenkého a tlustého střeva, ale může se vyskytnout kdekoli v trávicím traktu. Její projevy jsou různorodé, což ztěžuje diagnostiku. Mezi typické příznaky patří únava, bolesti břicha, průjmy, zvýšená teplota, bolesti konečníku a v případě neprůchodnosti střeva i zvracení. Crohnova choroba bývá svými příznaky velmi snadno zaměnitelná s dalšími onemocněními trávicího traktu (například syndrom dráždivého tračníku či ulcerózní kolitidě), proto je k jejímu správnému diagnostikování potřeba sady lékařských vyšetření.
Ulcerózní kolitida je zánětlivé onemocnění postihující tlusté střevo. Ačkoli má s Crohnovou chorobou určité podobnosti, existují mezi nimi rozdíly. Pro obě onemocnění však platí, že se jedná o celoživotní záležitost, která vyžaduje komplexní péči a úpravu životního stylu.
Proč je dieta důležitá?
U obou onemocnění dochází k narušení funkce střev, což vede k poruchám vstřebávání živin, minerálů a vody. Časté průjmy dále zhoršují ztráty těchto látek. Proto je obzvlášť nutné dbát na správné složení stravy. Dietní opatření se liší podle toho, zda se pacient nachází v akutní fázi onemocnění (relaps) nebo v období klidu (remise).
Obecné zásady stravování při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě
- Individuální přístup: Neexistuje univerzální dieta, která by vyhovovala všem pacientům. Každý jedinec reaguje na různé potraviny jinak, proto je důležité sledovat, které potraviny mu způsobují potíže a kterým se naopak daří dobře.
- Frekvence a velikost porcí: Doporučuje se jíst menší porce častěji, ideálně 6-7krát denně v pravidelných intervalech (2,5-3 hodiny). To usnadňuje trávení a vstřebávání živin.
- Dostatečný příjem tekutin: Důležité je pít dostatek tekutin, 2-2,5 litru denně, a oddělovat pití od jídla.
- Bílkoviny: Strava by měla být bohatá na bílkoviny (1-2 g/kg tělesné hmotnosti), které jsou nezbytné pro regeneraci tkání a imunitní funkce.
- Vláknina: Příjem vlákniny je individuální. Během relapsu je vhodné omezit nerozpustnou vlákninu (celozrnné produkty, luštěniny, syrová zelenina a ovoce se slupkou), která může dráždit střeva. V období remise je možné vlákninu postupně zařazovat zpět do jídelníčku, ale je nutné sledovat toleranci.
- Tuky: Mírné omezení tuků může být prospěšné, zejména pokud pacient trpí poruchou vstřebávání tuků (projevuje se olejovitou stolicí).
- Omezit: Doporučuje se omezit konzumaci pečiva, buchet, mléka a mléčných výrobků, především v období aktivního zánětu. Mnoho pacientů s IBD má druhotnou intoleranci laktózy.
- Metabolické typy: Je zajímavé, že existují tzv. metabolické typy. Bílkovinný typ dobře funguje při vyšším příjmu bílkovin a tuků, sacharidový typ profituje ze sacharidů.
Strava při vzplanutí (relapsu)
Během akutní fáze onemocnění je cílem diety zklidnit střeva a minimalizovat příznaky, jako jsou průjmy a bolesti břicha.
Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím
- Bezezbytková dieta: Základem je bezezbytková dieta, která minimalizuje množství nestravitelné vlákniny.
- Vyhýbat se: Je třeba se vyhýbat potravinám, které zvyšují množství stolice, jako je čerstvé ovoce a zelenina, sušené švestky a kofeinové nápoje.
- Omezit: Dále je vhodné omezit sladkosti a slazené nápoje, které mohou zhoršovat průjem, a alkohol.
- Omega-3 mastné kyseliny: Doporučuje se zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny (ryby), které mají protizánětlivé účinky.
- Parenterální výživa: V některých případech, zejména při těžkém průběhu onemocnění, může být nutná parenterální výživa (nitrožilní), která zajistí přísun živin bez zatížení trávicího traktu.
Strava v období klidu (remise)
V období remise je cílem diety udržet zánět pod kontrolou, podpořit hojení střev a zajistit dostatečný přísun všech potřebných živin.
- Postupné rozšiřování jídelníčku: Po odeznění akutních příznaků je možné postupně rozšiřovat jídelníček o další potraviny, ale je nutné sledovat individuální toleranci.
- Racionální strava: Základem by měla být racionální strava s dostatkem bílkovin, vitamínů a minerálů.
- Vláknina: Příjem vlákniny by měl být individuální. Někteří pacienti tolerují větší množství vlákniny, zatímco jiní musí být opatrní. Vhodné je zařazovat do jídelníčku rozpustnou vlákninu (ovesné vločky, psyllium), která má pozitivní vliv na střevní mikroflóru.
- Probiotika a prebiotika: Probiotika (živé kultury mikroorganismů) a prebiotika (nestravitelné látky, které podporují růst prospěšných bakterií ve střevech) mohou mít pozitivní vliv na střevní mikroflóru a imunitu.
Konkrétní tipy na potraviny
- Vhodné:
- Bílé maso (kuřecí, krůtí), ryby (zejména mořské), vejce
- Bílá rýže, ovesná kaše
- Banány, žlutý meloun, papája, avokádo
- Vařená mrkev, brambory (bez slupky), cuketa
- Kysané mléčné výrobky (jogurt, kefír) - pokud jsou tolerovány
- Nevhodné (zejména při relapsu):
- Tučné maso, uzeniny
- Celozrnné produkty, luštěniny
- Syrová zelenina a ovoce se slupkou
- Kořeněná a smažená jídla
- Alkohol, kofeinové nápoje, slazené nápoje
- Mléko a mléčné výrobky (u intolerance laktózy)
Doplňky stravy
Vzhledem k poruchám vstřebávání živin může být vhodné doplňovat stravu o vitamíny a minerály, zejména vitamín D, vitamín K, železo, vápník, hořčík a kyselinu listovou. O vhodnosti a dávkování doplňků stravy je nutné se poradit s lékařem nebo nutričním terapeutem.
Alternativní diety
Někteří pacienti s IBD zkoušejí různé alternativní diety, jako je paleo dieta, SCD (specifická sacharidová dieta), nízkosacharidové diety nebo FODMAP dieta. Účinnost těchto diet nebyla jednoznačně prokázána a je nutné je konzultovat s lékařem.
Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě
Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr