Střevní onemocnění, jako je kampylobakterióza, salmonelóza, idiopatické střevní záněty (ulcerózní kolitida a Crohnova choroba) a další, vyžadují specifický dietní přístup. Správná dieta je klíčová pro zmírnění příznaků, podporu regenerace střevní sliznice a zlepšení celkové kvality života pacienta. Tento článek poskytuje ucelený přehled dietních doporučení pro různá střevní onemocnění a fáze nemoci.

Obecné zásady dietní léčby průjmu

Průjem, ať už infekčního či neinfekčního původu, je signálem narušení střevní funkce. Dietní opatření hrají zásadní roli v léčbě průjmu a v obnovení střevní rovnováhy.

Klíčové principy:

• Dostatečný pitný režim: Při průjmu dochází ke ztrátě tekutin, proto je nezbytné doplňovat tekutiny v dostatečném množství. Vhodné jsou minerálky (kvůli ztrátě minerálních látek), neslazené bylinné čaje nebo slabý černý čaj.
• Šetrná strava: Vyhýbejte se potravinám, které dráždí střeva, jako jsou tučné, smažené, kořeněné a nadýmavé pokrmy.
• Postupný návrat k normální stravě: Po odeznění akutní fáze průjmu zařazujte potraviny postupně, s ohledem na individuální snášenlivost.

První pomoc při akutním průjmu

V akutní fázi průjmu je důležité především zajistit dostatečný přísun tekutin a elektrolytů.

Doporučený postup:

1. První den: Pouze silný hořký čaj, případně minerálka po malých dávkách (2-4 litry).
2. Druhý až čtvrtý den: Přidat bílou kávu, čerstvé netukové bílé pečivo, jablečné pyré, vývar z libového masa a kořenové zeleniny, zahuštěný krupicí, rýží nebo těstovinou.
3. Pátý den: Přidat piškoty.
4. Šestý den: Pozvolný přechod na normální stravu.

Specifická dietní doporučení pro vybraná onemocnění

Kampylobakterióza a salmonelóza

Při kampylobakterióze je důležité sledovat individuální snášenlivost mléka a mléčných výrobků, protože mohou zpočátku způsobovat zažívací obtíže. U salmonelózy se v akutní fázi doporučuje pouze doplňování tekutin (minerálky, čaje), a to po malých dávkách. Teprve po odeznění akutní fáze lze postupně zařazovat suché bílé pečivo, bramborovou kaši (bez tuku a mléka), těstoviny a rýži (bez tuku), vždy solené. V další fázi se strava rozšiřuje s ohledem na průběh onemocnění a celkový zdravotní stav pacienta.

Idiopatické střevní záněty (IBD): Crohnova choroba a ulcerózní kolitida

Idiopatické střevní záněty (IBD), zahrnující Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, vyžadují komplexní a individualizovaný dietní přístup.

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

Obecné zásady:

• Akutní fáze (relaps): Parenterální výživa (nitrožilní) nebo tekutá enterální výživa (podávaná sondou do žaludku nebo tenkého střeva). Cílem je minimalizovat zátěž střeva a zajistit dostatečný přísun živin.
• Postupná realimentace: Po zklidnění zánětu se postupně zavádí kašovitá šetřící dieta s omezením tuků.
• Individuální snášenlivost: Důležité je sledovat, které potraviny pacient snáší dobře a které mu způsobují potíže.
• Dostatečný příjem bílkovin: Strava by měla být bohatá na bílkoviny (1-2 g/kg tělesné hmotnosti) pro podporu regenerace tkání.
• Omezení tuků: Mírné omezení tuků je vhodné pro snížení zátěže střeva.
• Jemná vláknina: Upřednostňujte jemnou vlákninu, která nezpůsobuje dráždění střev.
• Frekvence jídel: Jezte menší porce častěji (6-7krát denně) v pravidelných intervalech (2,5-3 hodiny).
• Dostatečný pitný režim: Pijte dostatek tekutin, nejlépe mezi jídly.
• Doplňování vitamínů a minerálů: Často je nutné doplňovat vitamíny (zejména D a K) a minerály (železo, kyselina listová, draslík, vápník, hořčík).

Specifické potraviny a doporučení:

• Doporučené potraviny:
  • Ovoce: Banány, oloupaná jablka (strouhaná nebo vařená), jablečné pyré.
  • Zelenina: Vařená mrkev, špenát (v malém množství), mladé lístky zeleného salátu.
  • Obiloviny: Rýže, těstoviny (bez tuku), bílé pečivo (čerstvé, netukové).
  • Maso: Libové vařené nebo dušené maso (kuře, ryba).
  • Mléčné výrobky: Kysané mléčné výrobky (jogurt, tvaroh, sýry) mohou být lépe snášeny než mléko. Sledujte individuální snášenlivost.
  • Brambory: Vařené brambory, bramborová kaše (bez mléka a tuku).
  • Lněná semínka: Zahušťují tráveninu a vytvářejí ochranný film na střevní stěně.
• Potraviny, kterým se vyhnout:
  • Hrubá vláknina: Potraviny obsahující nestravitelné vazivo, celulózu (např. kůžičky z masa, nezralé a kyselé ovoce, ovoce s drobnými pecičkami).
  • Nadýmavé potraviny: Luštěniny (hrách, čočka, fazole), zelí, kapusta, okurky, cibule, ředkev, houby.
  • Tučné a smažené potraviny: Tučné maso, smažená jídla.
  • Kořeněná jídla: Ostré koření dráždí střeva.
  • Alkohol a kofein: Mohou zhoršovat zánět.
  • Zpracované potraviny: Obsahují aditiva a konzervační látky, které mohou dráždit střeva.
  • Sladkosti a tučné moučníky: Zejména při zánětu spojeném s kvašením.

Syndrom krátkého střeva

Syndrom krátkého střeva vzniká po rozsáhlé resekci tenkého střeva, kdy zbývající část střeva není schopna plnit své funkce.

Výživová strategie:

• Parenterální výživa: Zpočátku je nutná parenterální výživa (nitrožilní) pro zajištění dostatečného přísunu živin.
• Postupný přechod na enterální výživu a výživu per os: Podle stavu pacienta se postupně přechází na enterální výživu (sondou) a následně na stravu ústy.
• Minimalizace úbytku hmotnosti: Důležité je zabránit úbytku hmotnosti, protože její následné zvyšování je obtížné.
• Frekvence jídel: Jezte menší porce častěji (7-8krát denně) v pravidelných intervalech (2,5-3 hodiny).
• Vysokoenergetické potraviny: Upřednostňujte vysokoenergetické potraviny s menším objemem.
• Individualizace stravy: Strava musí být individualizována dle osobní snášenlivosti pacienta.
• Omezení laktózy a nadýmavých potravin: Častá je špatná tolerance laktózy (mléka a mléčných výrobků) a nadýmavé zeleniny s hrubou vlákninou a luštěnin.
• Jemná vláknina: Příznivě působí jemná a stravitelná vláknina, která zpomaluje průchod trávicím traktem.
• Dostatečný příjem tekutin: Pijte dostatek tekutin i mimo dobu jídla.
• Suplementace vitamínů a minerálů: Často je nutné doplňovat vitamíny a minerální látky.
• Nutričně kompletní nápoje: Doporučuje se používání nutričně kompletních nápojů formou sippingu.

Celiakie

Celiakie je autoimunitní onemocnění vyvolané lepkem (glutenem). Jedinou účinnou léčbou je přísná bezlepková dieta.

Zásady bezlepkové diety:

• Vyloučení lepku: Z jídelníčku je nutné vyloučit všechny potraviny obsahující lepek, který se nachází v pšenici, žitu a ječmeni.
• Bezpečné potraviny: Mezi bezpečné potraviny patří rýže, kukuřice, brambory, pohanka, quinoa, amarant, luštěniny, ovoce, zelenina, maso, ryby, vejce a mléčné výrobky (pokud nejsou jinak kontraindikovány).
• Označování potravin: Pečlivě čtěte etikety potravin a vyhýbejte se těm, které obsahují lepek nebo stopy lepku.
• Kontaminace: Dbejte na to, aby nedošlo ke kontaminaci bezlepkových potravin lepkem při přípravě a skladování.
• Individuální snášenlivost ovsa: Tolerance ovsa je individuální, proto je nutné sledovat reakci organismu.

Dráždivý tračník (IBS)

Syndrom dráždivého tračníku (IBS) je funkční porucha trávicího traktu, která se projevuje bolestmi břicha, nadýmáním, průjmem nebo zácpou.

Dietní opatření:

• Individuální přístup: Neexistuje univerzální dieta pro IBS, proto je důležité experimentovat a zjistit, které potraviny potíže zhoršují.
• Omezení FODMAP: Často se doporučuje omezit FODMAP (fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly), které mohou způsobovat nadýmání a průjem. Mezi FODMAP patří fruktóza, laktóza, fruktany, galaktany a polyoly (sorbitol, mannitol, xylitol).
• Dostatečný příjem tekutin: Pijte dostatek tekutin, zejména vody.
• Pravidelná strava: Jezte pravidelně, v menších porcích.
• Omezení kofeinu a alkoholu: Kofein a alkohol mohou zhoršovat příznaky IBS.
• Probiotika: Probiotika mohou pomoci obnovit střevní mikroflóru a zmírnit příznaky IBS.
• Vláknina: Zkuste zvýšit příjem vlákniny, ale postupně, abyste předešli nadýmání.

Zácpa

Zácpa je definována jako obtížné vyprazdňování stolice, snížená frekvence vyprazdňování nebo pocit neúplného vyprázdnění.

Dietní opatření:

• Dostatečný příjem vlákniny: Zvyšte příjem vlákniny (obiloviny, kořenová zelenina, neloupané brambory, sušené ovoce, ovoce ve slupce, luštěniny) na alespoň 30 g denně.
• Dostatečný příjem tekutin: Pijte minimálně 1,5-2 litry tekutin denně.
• Probiotika: Probiotika mohou pomoci zlepšit střevní mikroflóru a změkčit stolici.
• Pravidelná strava: Jezte pravidelně, v menších porcích.
• Pohyb: Pravidelný pohyb podporuje střevní peristaltiku.
• Omezení zpracovaných potravin: Zpracované potraviny často obsahují málo vlákniny a hodně tuku, což může zhoršovat zácpu.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr