Totální gastrektomie, tedy úplné odstranění žaludku, je vážný chirurgický zákrok, který významně ovlivňuje trávicí systém a vyžaduje zásadní změny ve stravování a životním stylu. Tento článek shrnuje klíčová doporučení pro pacienty po totální gastrektomii, aby se minimalizovaly komplikace a zajistila co nejlepší kvalita života.
Co je totální gastrektomie a kdy je nutná?
Totální gastrektomie je chirurgický zákrok, při kterém je odstraněn celý žaludek. Provádí se nejčastěji v případech, kdy je rakovina žaludku v pokročilém stadiu a nelze ji léčit méně invazivními metodami, jako je endoskopická mukózní resekce (EMR) nebo parciální gastrektomie (odstranění pouze části žaludku). Pokud je zhoubný nádor odhalen včas, kdy postihuje pouze žaludeční sliznici, lze jej odstranit záchovnou operací, při které žaludek zůstane zachován. Nicméně, v pokročilejších případech je gastrektomie nezbytná. Během operace chirurg odstraní nejen žaludek, ale i přilehlé lymfatické uzliny.
Pokud je nutné žaludek zcela odstranit, chirurg obvykle nahradí chybějící úsek trávicího traktu pacientovou vlastní tkání. Nejčastěji je nový „žaludek“ vytvořen z odebraného úseku tenkého střeva. Takto vytvořený „žaludek“ však obvykle pojme jen malé množství potravy.
Léčba rakoviny žaludku
Jakmile jsou k dispozici výsledky všech vyšetření, tým lékařů z různých oborů projedná možnosti léčby. Pokud je zhoubný nádor odhalen včas, je možné jej vyléčit. Lékaři hovoří o léčbě s kurativním záměrem, jejímž cílem je vyléčit nádorové onemocnění. Pokud je zhoubný nádor již v pokročilém stadiu, nelze jej již vyléčit. V tomto případě je cílem léčby zpomalit růst nádoru, zmírnit potíže a prodloužit pacientovi život. Lékaři pak hovoří o léčbě s paliativním záměrem.
Kurativní léčba
Kurativní léčba přichází v úvahu, pokud se zhoubný nádor ještě nerozšířil dál do těla. Při kurativní léčbě je kladen důraz na úplné odstranění nádoru. V případech, kdy je rakovina odhalena pozdě, je však nutné provést gastrektomii. To znamená odstranění buď celého žaludku (totální gastrektomie) nebo jeho části (parciální gastrektomie).
Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím
Endoskopická léčba
Malé nádory, které jsou odhaleny ve velmi časném stadiu, lze odstranit v rámci endoskopie: takový postup je označován jako endoskopická mukózní resekce (EMR). Stejně jako při gastroskopii se nástroje pro odstranění zhoubného nádoru i miniaturní kamera zavádějí do žaludku endoskopem, což je speciální ohebná trubice. Při EMR je odstraňován pouze nádor, zatímco zbytek žaludku zůstává téměř nedotčený. Poté musí pacient chodit na pravidelné kontroly, aby lékař ověřil, zda se zhoubný nádor nevrátil.
Ve výjimečných případech mohou při EMR nastat komplikace, jako je rozsáhlejší krvácení, proražení nebo proříznutí žaludeční stěny. Pokud se v těchto případech nepodaří komplikaci zvládnout hned během zákroku, je nutné provést urgentní operaci.
Chirurgická léčba (operace)
Často se však stává, že karcinom žaludku je v tak pokročilém stadiu, že na relativně šetrnou EMR je již pozdě. V závislosti na velikosti a umístění nádoru je pak nutné žaludek částečně nebo zcela odstranit. Tomuto chirurgickému zákroku se říká gastrektomie. Chirurg zároveň odstraní přilehlé lymfatické uzliny. Pokud se zhoubný nádor nerozšířil dále do těla, lze touto operací rakovinu žaludku úspěšně vyléčit. Podobně jako jiné operační zákroky může mít i gastrektomie vedlejší účinky, jako je například krvácení, poškození sousedních orgánů (např. jater, slinivky břišní, tenkého střeva) a problémy s hojením operační rány. Vzácně může dojít k uvolnění stehů, což by mj. znamenalo pronikání tráveniny mimo trávicí trakt.
Pokud se po operaci ukáže, že v pacientově žaludku se nacházela bakterie Helicobacter pylori, je nutné nasadit antibiotika. Na přirozený způsob příjmu potravy (tedy ústy) se ve většině případů opatrně přechází již 24 hodin po operaci. Někteří pacienti zpočátku dostávají parenterální výživu, což znamená speciální roztok živin, který je podáván přímo do žíly. V případě potřeby lze pacientovi dočasně zavést enterální výživu, což v praxi znamená hadičku, skrze kterou jsou potravinové koncentráty podávány přímo do střeva.
Neoadjuvantní a adjuvantní léčba
V závislosti na tom, jak daleko se již zhoubný nádor rozšířil, je před operací a/nebo po ní nutná chemoterapie, někdy i doplněná radioterapií:
Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě
- Chemoterapie: V případě lokálně pokročilého karcinomu žaludku může chemoterapie podávaná před operací (tzv. neoadjuvantní chemoterapie) nebo po operaci (adjuvantní chemoterapie) zlepšit úspěšnost léčby. Při chemoterapii jsou pacientovi podávána cytostatika - léky, jejichž účelem je potlačit růst nádoru.
- Chemoradioterapie: Pokud není podávána chemoterapie před operací, může být v některých případech po operaci užitečná chemoradioterapie, což znamená kombinaci chemoterapie a radioterapie.
Pokud se nádor po provedené operaci objeví znovu (tzv. recidiva), lze chirurgický zákrok zopakovat. Není-li to možné, může lékař pacientovi doporučit radioterapii v kombinaci s chemoterapií.
Paliativní léčba
Pokud se již zhoubný nádor rozšířil tak daleko, že se vytvořily metastázy v játrech, pobřišnici nebo jiných částech těla, vyléčení již není možné. V takovém případě je cílem léčby omezit růst nádoru, prodloužit pacientovi život a udržet co možná nejdéle přijatelnou kvalitu života. Růst nádoru lze potlačit léky, které působí v celém těle (systémově). Za tímto účelem se používá buď samotná chemoterapie, nebo chemoterapie v kombinaci s léčbou protilátkami.
Léčba protilátkami se zaměřuje na specifický znak nádorových buněk, kterým je HER2. Jedná se o receptor pro určité růstové faktory, které urychlují růst nádorových buněk. Přibližně u čtvrtiny všech případů karcinomu žaludku se receptory HER2 vyskytují ve větším množství: pak je takový nádor označován jako HER2-pozitivní karcinom žaludku. V těchto případech může léčba protilátkami, které blokují HER2, zpomalit nebo zastavit růst nádoru. V kombinaci s chemoterapií může tato léčba prodloužit přežití.
Podpůrná léčba
Správně naplánovaná protinádorová léčba zahrnuje také podpůrnou léčbu, která pomáhá zmírnit doprovodné příznaky a vedlejší účinky léčby.
- Vyčerpání a chronická únava (fatigue): Častým doprovodným příznakem nádorového onemocnění, v kombinaci s vedlejšími účinky chemoterapie či radioterapie, je tzv. fatigue. I přes dostatek odpočinku a spánku se pacient cítí neustále unaven, a nad obvyklou míru tělesně i duševně vyčerpán. Pomoci může pohybová aktivita, která je však na míru přizpůsobená tělesné kondici konkrétního pacienta.
- Léčba bolesti: Bolest může být vyvolána samotným nádorovým onemocněním nebo protinádorovou léčbou. Podle potřeby bývají nasazovány různé skupiny léčiv: lokální anestetika, neopioidní analgetika (např. paracetamol či ibuprofen) a opioidní analgetika (slabé či silné opioidy). Lékař může předepsat i další léky, které mohou podpořit účinek léků proti bolesti a zmírnit některé nežádoucí účinky (například zácpu). V těchto případech mohou pomoci psychofarmaka.
Stravovací doporučení po totální gastrektomii
Po totální gastrektomii je klíčové dodržovat specifická stravovací doporučení, která minimalizují komplikace a zajistí adekvátní výživu. Život bez žaludku vyžaduje osvojení zcela nových stravovacích návyků.
Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr
Časté a malé porce
Jelikož nový „žaludek“ vytvořený z tenkého střeva pojme jen malé množství potravy, doporučuje se jíst častěji, a to 6-8 menších porcí denně. To pomáhá předcházet pocitu plnosti, nevolnosti a dalším trávicím potížím.
Důkladné žvýkání
Potravu je nutné důkladně rozžvýkat, aby se usnadnil proces trávení v tenkém střevě.
Vyvážený příjem živin
Strava by měla být vyvážená a obsahovat dostatečné množství bílkovin, sacharidů a tuků. Důraz by měl být kladen na kvalitní zdroje bílkovin, jako je libové maso, ryby, vejce a mléčné výrobky.
Omezení jednoduchých cukrů
Je vhodné omezit příjem jednoduchých cukrů, které mohou způsobovat tzv. dumping syndrom. To zahrnuje sladkosti, slazené nápoje a bílé pečivo.
Dostatečný příjem tekutin
Během dne je důležité pít dostatečné množství tekutin, ideálně mezi jídly, aby se usnadnilo trávení.
Individuální tolerance potravin
Každý pacient reaguje na různé potraviny jinak. Je důležité sledovat, které potraviny jsou dobře tolerovány a které způsobují potíže. Některé potraviny může člověk snášet hůře než před operací, a „chyby v jídelníčku“ mohou vést k nevolnosti, zvracení a bolestem.
Dumping syndrom
Pokud chirurg po totální gastrektomii vytvoří náhradu žaludku z odebraných úseků tenkého střeva, může se stát, že se po takové operaci trávenina dostane do tenkého střeva příliš rychle. V takovém případě hovoříme o dumping syndromu:
- Časný dumping syndrom: objevuje se do 30 minut po jídle a může se projevovat nevolností, zvracením, závratěmi, celkovým pocitem slabosti, pocením a zrychlenou srdeční frekvencí (tachykardií).
- Pozdní dumping syndrom: objevuje se 2-3 hodiny po jídle a může se projevovat pocením, třesem, slabostí až apatií, zrychlenou srdeční frekvencí (tachykardií), pocitem na omdlení apod.
Při dumping syndromu obecně pomáhá jíst častěji menší jídla, která obsahují málo sacharidů, ale hodně bílkovin (proteinů) a vlákniny. Tyto potíže se obvykle zlepší přibližně do jednoho roka po operaci.
Nedostatek vitaminu B12
Pacientům, kterým byl částečně nebo zcela odstraněn žaludek, chybí i něco více než jen „zásobník“ natráveného jídla. Žlázové buňky žaludku produkují žaludeční šťávu, která mimo jiné obsahuje vnitřní faktor - látku nezbytnou pro vstřebávání vitaminu B12. Vitamin B12 je mimo jiné velmi důležitý pro krvetvorbu a správné fungování nervového systému. Bez žlázových buněk žaludku si tělo nemůže samo vytvářet vnitřní faktor, proto musí být vitamin B12 uměle dodáván po celý zbytek pacientova života.
Další komplikace a jejich řešení
Po totální gastrektomii se mohou vyskytnout i další komplikace, které vyžadují specifický přístup a léčbu.
Léčba v případě žaludku „ucpaného“ zhoubným nádorem
U pacientů, kteří nemohou být operováni, může nádor narůst natolik, že zablokuje průchod potravy žaludkem do střeva. Lékaři v tomto případě hovoří o tzv. obstrukci, pro niž existuje několik možností řešení:
- Zavedení stentu - pevné trubičky, která bude udržovat otevřený úzký průchod.
- Vytvoření gastroenterostomie - umělého napojení žaludku na jednu z kliček tenkého střeva.
- Zavedení výživové sondy - trubičky pro umělou výživu.
- Cílené ozařování nádoru (ve vzácných případech).
Krvácení do žaludku
Krvácení dovnitř žaludku, které je způsobeno pokročilým zhoubným nádorem, lze zastavit endoskopickou operací, záměrným zablokováním krevních cév (tzv. embolizací) nebo ozařováním. V krajním případě lze zvážit odstranění žaludku (gastrektomii).
Hromadění tekutin v břišní dutině (ascites)
Pokud již nádor postoupil tak daleko, že nádorové buňky se vyskytují i na pobřišnici (peritoneu), lékaři hovoří o peritoneální karcinomatóze. Ta se projevuje mj. hromaděním tekutin v břišní dutině, což je odborně označováno jako ascites. K uvolnění tlaku lze provádět pravidelné punkce. Kromě toho lze použít chemoterapii, jejímž cílem je zmenšit velikost ložisek karcinomatózy.
Následná péče a rehabilitace
Po ukončení protinádorové léčby by měl pacient chodit na pravidelné kontroly, při nichž lékař bude hodnotit zejména jeho tělesný stav, hmotnost a krevní obraz. To je důležité, protože mnoho pacientů se po operaci cítí omezeno ve stravování, a tak jim hrozí riziko nedostatečného přísunu některých živin, vitaminů a stopových prvků. V případě potřeby mohou být doplněna některá další vyšetření, jako je ultrazvuk, výpočetní tomografie, rentgenové vyšetření nebo endoskopie.
Po ukončení léčby se obvykle doporučuje rehabilitace, která urychlí proces zotavení a rekonvalescence. Mezi nejčastější potíže u lidí, kteří prodělali rakovinu žaludku, patří problémy s výživou, duševní potíže, problémy se znovuzačleněním do společenského života, a v neposlední řadě tělesné následky nádorového onemocnění.
Závěr
Dieta po totální gastrektomii je komplexní a vyžaduje individuální přístup. Dodržování stravovacích doporučení, pravidelné lékařské kontroly a podpůrná léčba jsou klíčové pro zajištění co nejlepší kvality života po tomto náročném zákroku. V ideálním případě by pacient měl dostat individuální doporučení od nutričního terapeuta ještě před propuštěním z nemocnice. Nedostatku živin, vitaminů a stopových prvků lze předcházet pečlivým plánováním stravy.