Rakovina tlustého střeva a konečníku patří v České republice k nejčastějším onkologickým onemocněním. I když přesná příčina vzniku není známa, existují rizikové faktory, které mohou ovlivnit vznik tohoto onemocnění. Mezi tyto faktory patří věk nad 50 let, polypy, genetická predispozice, chronické zánětlivé onemocnění střev a složení stravy. Kromě lékařské a případné chirurgické léčby hraje důležitou roli i správně nastavená dieta.
Úvod do problematiky
Chronické i akutní střevní záněty a stavy po operaci tlustého střeva vyžadují specifický dietní režim. V akutních případech je často nutná enterální výživa, která má nejen nutriční, ale i léčebný efekt. Následná perorální výživa (tj. běžnou stravou ústy) musí být přizpůsobena individuálním preferencím pacienta, zpočátku s šetřící úpravou. Důležitým aspektem je frekvence denních jídel. Pacient by měl jíst menší dávky častěji, ideálně 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodin.
Obecné zásady dietní léčby
Obecně lze doporučit stravu bohatou na bílkoviny (1-2 g/kg tělesné hmotnosti), s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatnou. Po operaci trávicího traktu je obvyklé postupně zatěžovat pacienty tekutou, kašovitou a šetřící dietou a sledovat obnovení peristaltiky. Adaptace na resekční výkon trvá obvykle dlouho. Důležité je, zda byla ponechána Bauhinská chlopeň. Při její resekci je tlusté střevo zatěžováno větším množstvím tekuté tráveniny a adaptace je pomalejší. Dobré adaptace bez nutnosti parenterální výživy a bez závažných průjmů dosáhneme obvykle při ponechání 100 cm tenkého střeva a intaktním tlustém střevě.
Specifické situace a doporučení
Syndrom krátkého střeva
Syndrom krátkého střeva nastává po rozsáhlých resekcích střeva. Obvyklá výživová strategie je zahájení výživy parenterálně a postupný přechod přes enterální výživu k výživě per os. Pacient bývá ohrožen dehydratací a hyponatremií. Začíná se čajem, pokračuje bujonem a kaší k bezezbytkové, mechanicky a chemicky šetřící stravě s vysokým podílem bílkovin a soli. Je velmi žádoucí minimalizovat úbytek hmotnosti, protože následné zvyšování hmotnosti je obtížné. Důležitá je frekvence denních jídel. Je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 7-8krát denně v intervalech 2,5-3 hodin, případně ještě častěji. Příjem energie je vyšší, doporučují se vysokoenergetické potraviny s menším objemem. Stravu je nutné individualizovat dle osobní snášenlivosti pacienta. Obecně platí, že častá je špatná tolerance laktózy, dále nadýmavých zelenin s hrubou vlákninou a luštěnin. Naopak příznivě působí jemná a stravitelná vláknina, zpomalující průchod trávicím traktem. Vzhledem k potřebě zpomalení průchodu trávicím traktem je vhodné podávání tekutin i mimo dobu jídla. Často je nutné suplementovat vitaminy a minerální látky v celé šíři. Doporučuje se používání nutričně kompletních nápojů formou sippingu.
Enterální a parenterální výživa
Malnutrici lze předcházet podáním tekuté enterální výživy, a to buď sippingem, nebo pomocí nazogastrické či nazojejunální sondy. Při poruše funkce střev je nejlepší kontinuální způsob aplikace pomocí enterální pumpy. Trvale je nutné dbát na dostatek tekutin a bílkovin. Remisi onemocnění lze někdy navodit umělou výživou, individuální enterální výživou s proteiny, oligopeptidy či parenterální výživou.
Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím
Reintrodukce běžné stravy
Následuje reintrodukce běžné diety:
- -3. den: tekutiny (voda, čaj), raději nepodáváme mléko, opatrně polévky a džusy.
- -8. den: měkká masa (kuře, ryba), rýže, brambory.
- -13. den: variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny.
- -20. den: chleba a potraviny s glutenem.
- -19. den: mléko.
Specifika u stomie
Po operaci, kdy je vytvořena stomie (vývod střeva), je důležité dodržovat specifické dietní pokyny. Pacienti s ileostomií by měli konzumovat dostatek tekutin spolu s jídlem. K zahušťování střevního obsahu jsou doporučovány borůvky, rýže, černý čaj a strouhaná jablka. Měli by se vyhýbat jídlům, která mohou způsobit koliku (slupky z rajčat, dužina z pomerančů apod.). Kolostomici zpravidla snášejí po operaci potraviny, které konzumovali ještě před zákrokem, ale měli by se vyvarovat jídel silně kořeněných. Dále by měli konzumovat vydatnější jídla přes den a k večeři jídla lehčího typu. Je vhodné se vyhýbat jídlům projímavým, jako je například celozrnný chléb, houby, syrové ovoce, zelí, aromatická zelenina apod. K pití jsou doporučovány neperlivé minerální vody.
Co jíst při zácpě a co při průjmu
Při zácpě je doporučován zvýšený příjem vlákniny (vločky, kořenová zelenina, neloupané brambory, sušené ovoce, ovoce ve slupce, luštěniny) a minimálně 1,5-2 l tekutin denně. Optimálními potravinami jsou banány, obilniny, chléb s vyšším obsahem vlákniny, mrkev, celer, hrách nebo čočka.Při průjmech by měl pacient omezit cukr, luštěniny, kávu, alkohol, švestky, kyselé zelí, třešně, hrušky a fíky. Vhodné potraviny při průjmu jsou čokoláda, masové vývary, banán, strouhaná jablka, brambory a svařené mléko.
Důležitost individuálního přístupu
Je třeba mít na paměti, že každý pacient je individuální a dieta se musí přizpůsobit jeho specifickým potřebám a toleranci. Důležitá je spolupráce s lékařem a dietologem, kteří mohou pomoci nastavit optimální stravovací plán. Pravidelnost ve stravě a časté malé porce jsou klíčové. Je nutné dobře kousat a jíst pomalu a sledovat, která jídla vyvolávají obtíže.
Šetřící dieta
Šetřící dieta s omezením vlákniny je vhodná, pokud chceme omezit zátěž střeva nebo kvantum stolice. Ovoce, zelenina a brambory jsou co nejvíce mechanicky upraveny. Masa vaříme, dusíme, pečeme pod pokličkou na vodě. Při přípravě masa nepoužíváme olej, vysmažování masové šťávy a osmažený cibulový základ pod maso, protože tak dochází k přepalování tuků, které dráždí střevo. Omáčky nezahušťujeme jíškou, ale zálivkou z mouky a vody nebo mléka.
Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě
Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr