Brno je významným centrem lékařské péče a výzkumu v České republice. V oblasti diagnostiky a léčby metabolických onemocnění zde působí řada specializovaných pracovišť, která poskytují komplexní péči pacientům s různými poruchami metabolismu. Mezi přední pracoviště patří II. interní klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která se zaměřuje na široké spektrum metabolických onemocnění a nabízí moderní diagnostické a terapeutické postupy.

II. Interní klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

II. interní klinika zajišťuje vysoce kvalitní péči ve všech základních podoborech vnitřního lékařství a také pregraduální i postgraduální vzdělávání, a to v českém i anglickém jazyce. V oblasti postgraduální přípravy je klinika akreditována MZ ČR pro obory angiologie, diabetologie, endokrinologie, nefrologie, revmatologie a vnitřní lékařství.

Kardiovaskulární ambulance

Ambulance se nachází v budově C1 ve 3. NP a věnuje se diagnostice a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Zaměřuje se na redukci kardiovaskulárních rizik. Poskytuje komplexní péči o pacienty s obezitou (spolupráce obezitologa, nutričního terapeuta a psychologa, u indikovaných pacientů příprava k bariatrické operaci). Součástí péče je diagnostika aterosklerotického postižení s využitím UZ vyšetření a pletysmografie (index ABI-nepřímé měření průchodnosti tepen dolních končetin, index CAVI-odhad tuhosti tepenné stěny). Součástí ambulance je Centrum pro léčbu závislosti na tabáku, které pomáhá pacientům s odvykáním kouření. Pracoviště propojuje klinickou péči o pacienty s výzkumnou činností.

• Vedoucí lékař: MUDr. Robert Prosecký, Ph.D. MPH
• Koordinátorka: Mgr. Jana Jarešová
• Ordinační doba: po - pá 7:30 - 14:30
• Telefon: +420 543 185 449
• Umístění: budova C1, 3. NP

Endokrinologická ambulance II.

Endokrinologická ambulance II. se nachází v budově J, 3. poschodí.

• Vedoucí lékař: MUDr. Helena Šiprová, Ph.D.
• Staniční sestra: Jana Havránková
• Ordinační doba: po - pá 7:00 - 14:00
• Telefon: +420 543 182 268, +420 543 182 319

Nefrologická ambulance a hemodialýza

Klinika disponuje několika pracovišti zaměřenými na nefrologii a hemodialýzu:

Čtěte také: Recenze diagnostiky metabolismu

• HEMODIALÝZA IV: Vedoucí lékař: MUDr., telefon: +420 543 182 299, budova P, 1. a 2. NP
• HEMODIALÝZA II: Vedoucí lékař: MUDr., telefon: +420 543 182 308
• NEFROLOGICKÁ AMBULANCE: Vedoucí lékař: MUDr., telefon: +420 543 182 265
• PERITONEÁLNÍ AMBULANCE: Lékař: MUDr., telefon: +420 543 182 262, budova J, 1. NP

Revmatologická ambulance

Revmatologie se jako medicínský podobor vnitřního lékařství zabývá diagnostikou a nechirurgickou léčbou tzv. revmatických onemocnění. Revmatická onemocnění tvoří velice heterogenní skupiny chorob, jejichž společným jmenovatel je postižení pohybového aparátu. Některá z revmatických onemocnění, zejména skupina tzv. autoimunitních zánětlivých revmatických onemocnění, představují velice závažné medicínské stavy, které mohou zásadním způsobem narušit kvalitu života nemocných, vést k nevratným změnám na pohybovém aparátu, ale i k významnému nárustu nemocnosti a úmrtnosti. Revmatologické pracoviště se zabývá komplexní diagnostikou a léčbou všech revmatických onemocnění se zvláštním zřetelem na chronická autoimunitní zánětlivá revmatická onemocnění, jakými jsou například revmatoidní artritida, spondyloartritidy, systémový lupus erythematodes nebo vaskulitidy. Revmatologické pracoviště je v současnosti jedno z největších center biologické léčby v České republice využívající možnost léčit pacienty tzv.

• Vedoucí lékař: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
• Staniční sestra: Jana Havránková
• Ordinační doba: po - pá 6:30 - 14:00
• Umístění: budova J, 1. NP
• Telefon: +420 543 182 262

Angiologická ambulance

Angiologická ambulance II. interní kliniky se zaměřuje především na řešení problematiky závažných krevních cévních onemocnění vyžadujících specializovanou péči, pro některé případy i s pomocí ojedinělých diagnostických a léčebných postupů.

• Vedoucí lékař: MUDr. Ivo Hofírek
• Staniční sestra: Jana Havránková
• Ordinační doba: po - čt 7:00 - 14:45
• Umístění: budova J1, 1. NP
• Telefon: +420 543 182 209 (objednávky), +420 543 182 244

Diabetologické centrum

Diabetologické centrum II. interní kliniky je specializováno na diagnostiku a léčbu (ambulantní i na lůžku) diabetu 1. typu, diabetu 2. typu a gestačního diabetu (diabetu diagnostikovaného v graviditě). Specializují se na péči o těhotné ženy, jak po stránce klinické léčby, tak spolupracují na výzkumu rizik v době těhotenství s Masarykovou univerzitou. V léčbě diabetu využívají veškeré dostupné technologie, včetně kontinuálního sledování glykémie pomocí senzorů a léčby inzulinovou pumpou s uzavřeným okruhem. Naše podiatrická ambulance se věnuje jak klinické léčbě syndromu diabetické nohy, tak se podílí na výzkumu nových možnosti léčby. Vysoce specializovaná péče je poskytována ve spolupráci s ambulantními poskytovateli zdravotní péče, dané umožňuje rozšíření možností léčby diabetické nohy a monitorace glykemie pro pacienty v rozsahu významně přesahujícím Jihomoravský kraj. Máme uzavřeny smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. Diabetologické centrum II. interní kliniky je široce interně zaměřeným fakultním pracovištěm s mimořádnou pedagogickou kapacitou od středního zdravotnického školství po postgraduální vzdělávání.

• Vedoucí lékař: MUDr. Petr Žák, Ph.D.
• Staniční sestra: Jana Havránková
• Ordinační doba: po - pá 6:45 - 14:45
• Ordinační doba podiatrie: st a pá po telefonické domluvě
• Umístění: budova J, 1. NP
• Telefon: +420 543 182 266, +420 543 182 319

Lůžková oddělení

Pro pacienty vyžadující hospitalizaci klinika zajišťuje komplexní lůžkovou péči.

• Lůžkové oddělení 67: Zabývá se diagnostikou a terapií glomerulopatií, včetně systémových chorob postihujících ledviny a dědičných nemocí ledvin. Vedoucí lékař: MUDr. Otmar Stránský, Staniční sestra: Martina Hynková, budova J, 3. NP, telefon: +420 543 182 270.
• Lůžkové oddělení 69 (diabetologie a endokrinologie): Zajišťuje komplexní lůžkovou péči o dospělé pacienty se všemi typy cukrovky, o pacienty s akutní dekompenzací diabetu (recentně zachycená nebo dříve diagnostikovaná cukrovka) ve spolupráci s metabolickou JIP. Ve spolupráci se specializovanými ambulancemi II. interní kliniky a dalšími klinikami Fakultní nemocnice u sv. Anny péče o pacienty s chronickými specifickými a nespecifickými komplikacemi cukrovky, kteří vyžadují hospitalizaci. U pacientů s dlouhodobě špatně kompenzovanou cukrovkou ve spolupráci s ambulantními diabetology nastavení komplexní léčby diabetu za hospitalizace, včetně realizace komplexní reedukace. Zabývá se převodem pacientů s diabetem 1. typu na léčbu inzulinovou pumpou s využitím systémů k okamžité a kontinuální monitoraci glykémie. Vedoucí lékař: MUDr., Staniční sestra: Martina Hynková, budova J, 3. NP, telefon: +420 543 182 270.
• Oddělení JIP 65: Zabezpečuje péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním v širokém rozpětí od akutních koronárních syndromů, tachykardie a bradyarytmie, akutního srdečního selhávání, akutního cévního onemocnění a plicní embolizace. Vedoucí lékař: MUDr. Robert Prosecký, Ph.D. MPH, Staniční sestra: Mgr. Veronika Mikušová, budova J, 1. NP, telefon: +420 543 182 290.

Lékařská genetika

Obor lékařské genetiky se zabývá podstatou a diagnostikou dědičných nemocí. Genetická konzultace je vždy pohovorem s pacienty či jeho rodinou, která vede k návrhu možných vyšetření s cílem objasnit příčinu zdravotních potíží nebo vyloučit či upřesnit určitá rizika vyplývající z výskytu nemoci v rodině (např. objasnění, zda se jedná o dědičnou nemoc, jaké z toho plynou zdravotní potíže, jak moc velké je riziko, že potomci budou mít stejné zdravotní potíže jako já apod.).

Čtěte také: Bazální metabolismus a jeho diagnostika

Nejčastější problémy, kterými se zabývají:

• děti s vrozenými vývojovými vadami (srdeční vady, rozštěpy rtu a patra, vady genitálu, vývojové vady oka, ortopedické a další), poruchami zraku, sluchu
• děti s opožďováním ve vývoji, neprospíváním
• děti s podezřením či potvrzením dědičné choroby
• děti s podezřením či potvrzenou dědičnou poruchou metabolismu
• děti narozené předčasně a děti narozené po IVF (in vitro fertilizace, umělé oplodnění)
• děti s podezřením na vrozenou chromozomovou aberaci - typická vizáž, vývojové vady, stigmatizace, neprospívání, prematurita
• děti s předčasnou či opožděnou pubertou
• děti i dospělí s malým či nadměrným vzrůstem
• děti i dospělí s vrozenou poruchou kostí
• partneři s opakovanými samovolnými potraty
• partneři léčení pro neplodnost
• dárci vajíček nebo spermií
• příbuzenské páry
• transsexuálové
• rodiny s výskytem nádorového onemocnění u dítěte
• rodiny s opakovaným výskytem nádorového onemocnění, podezření na dědičné nádorové onemocnění
• těhotné ženy s pozitivní rodinnou anamnézou (neplodnost, opakované samovolné potraty, vývojové vady, dědičná onemocnění)
• těhotné ženy s nepříznivou anamnézou v těhotenství (chronické onemocnění těhotné - cukrovka, epilepsie, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida nebo akutní onemocnění v počátku těhotenství - teploty, léky, proběhlé rentgenové vyšetření nebo vyšetření CT v těhotenství, drogově závislé těhotné)
• těhotné ženy s patologickým UZ nálezem u plodu - vývojová vada plodu
• těhotné ženy s patologickým nálezem v biochemickém screeningovém vyšetření
• těhotné ženy starší 35 let v době porodu

Při prvním genetickém vyšetření s Vámi nejprve lékař provede pohovor, kdy se Vás zeptá na Vaše zdravotní potíže, příp. potíže Vašeho dítěte, okolnosti porodu, vývoje a další údaje týkající se jednotlivých členů rodiny (viz dotazník ke genetickému vyšetření). Před tímto pohovorem je vhodné si zjistit údaje o zdravotním stavu rodinných příslušníků (prarodiče, rodiče, sourozenci, děti, případně zdravotní stav osob, u nichž se vyskytla nemoc, kvůli které přicházíte na vyšetření) a zaznamenat si zjištěné údaje do dotazníku, který přinesete ssebou k pohovoru. Při pohovoru je navržen další možný postup vyšetření (většinou prohlídka s odběrem krve, u těhotných odběr plodové vody aj.) a vysvětlena problematika daného onemocnění.

U nemocných osob v rodině, o nichž nemáte přesné údaje o jejich nemoci je někdy vhodné na základě Vámi dodaných údajů (nutná znalost alespoň jména nemocného, příp. název pracoviště, event. pobytu, kde byl dotyčný vyšetřen) zjistit podrobnější údaje o jejich zdravotním stavu. Po prohlídce a odběru krve je Vám sdělen výsledek vyšetření většinou písemně, pokud si to nepřejete jinak. U některých chorob je v některých případech nutné doplnit ještě další vyšetření (ultrazvuk, histologické vyšetření aj.) než je zahájeno vyšetření z genetického materiálu. Někdy je nutné k dalšímu diagnostickému kroku doplnit osobní vyšetření více členů rodiny nebo opakované fyzikální vyšetření. Všechna vyšetření probíhají vždy se souhlasem pacienta nebo jeho zákonného zástupce, pohovor je vždy veden jako rozmluva a doporučení dalšího postupu, o kterém rozhoduje sám pacient (tzv. genetické poradenství).

Nejčastějším vyšetřením je klinické vyšetření (prohlídka) dítěte či dospělého. Na základě údajů o zdravotním stavu a na základě prohlídky je potom obvykle doporučen odběr krve s následným vyšetřením karyotypu nebo molekulárně genetickým vyšetřením pro danou chorobu. Po odebrání vzorku krve (plodové vody) je Váš vzorek zpracován v laboratoři tak, aby to umožnilo další speciální postup vyšetření. Pokud je to zapotřebí, je vzorek Vaší DNA odeslán do jiné laboratoře, která se zabývá daným vyšetřením (většinou v rámci České republiky).

Výsledky Vašeho vyšetření jsou zasílány lékaři, který Vás odeslal k vyšetření a Vám osobně.

• Telefon: 532 234 489, 532 234 490 (výjimkou jsou těhotné, které se nemusí objednávat)
• Co vzít s sebou: vyplňte dotazník ke genetickému vyšetření, ssebou doneste veškerou zdravotní dokumentaci, týkající se Vaše zdravotního stavu, event. zdravotního stavu příbuzných.
• Nalačno: Ke genetickému vyšetření NENÍ třeba být nalačno.
• Doba trvání: Časová dostupnost výsledků závisí na více faktorech, konkrétně Vás bude informovat Váš konzultující genetik. Obvykle mohou genetická vyšetření trvat v řádu týdnů, některé metody však jen 24 hodin nebo i několik měsíců.
• Úhrada: Genetické vyšetření je hrazeno pojišťovnou. Pouze v případě, že se jedná o vyšetření, které není klinickým genetikem indikováno (např. v rámci nadstandartního vyšetření), si hradí vyšetření pacient sám.
• Vyšetření u těhotných žen: Těhotné ženy přicházejí z různých důvodů. Nejčastěji na základě výsledků hormonálního vyšetření v těhotenství (biochemický screening I. a II. trimestru - tripple test). Po pohovoru je těhotné ženě nebo obvykle oběma partnerů vysvětlena problematika jejich aktuálního nálezu v těhotenství a je doporučen další diagnostický postup (obvykle odběr plodové vody, v případě časové tísně i odběr pupečníkové krve - tyto odběry provádí specializovaný gynekolog Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno, event. dle domluvy na jiném pracovišti). Postup je vždy individuální a cílem genetického poradenství v těhotenství je informovat těhotnou ženu a jejího partnera o možných rizicích pro plod. Partneři (těhotná) se potom sami rozhodují, zda vyšetření podstoupí. Někdy jsou doporučena pouze ultrazvuková vyšetření (která se provádějí obvykle po 20.t.g. - 1. ultrazvuk zaměřený na vývojové vady, 2. ultrazvuk zaměřený na srdeční vady u plodu). V těhotenství se obvykle prováději podrobná ultrazvuková vyšetření plodu, kterými lze zjistit závažné vrozené vady různých orgánů. Nelze jimi však zjistit všechny vady (zejména takové, které se mohou projevit až po narození dítěte, vrozené vady menšího rozsahu aj.). V těhotenství se také provádí tzv. screeningová biochemická vyšetření, která dokáží s vysokou pravděpodobností zachytit závažnou vrozenou chromozomální odchylku, jež nemusí být ultrazvukovým vyšetření poznatelná (většinou Downův syndrom, Edwardsův syndrom, Smith-Lemli-Opitzův syndrom aj.). Z odběru plodové vody (nebo choriových klků, výjimečně pupečníkové krve) lze potom s jistotou říci, zda se taková vrozená odchylka u plodu vyskytuje či nikoliv.
• Umístění: Ambulance se nacházejí v pavilonu G (1. 1. 2. 3.

Všeobecná pediatrická ambulance

Ostatní pacienti, pokud nejsou v akutním ohrožení života, budou ošetřeni na LPS - tato zahajuje provoz v 15:30 hodin ve stejných prostorách jako všeobecná pediatrická ambulance.

Čtěte také: Průvodce výběrem: Diagnostika metabolismu v Ostravě

• Lékař dle rozpisu (ambulance č.
• Lékař dle rozpisu (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• Doc. MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• (ambulance č.
• MUDr. Pecl, Ph.D. / potr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. MUDr. doc. MUDr. Jabandžiev, Ph.D.
• MUDr.
• MUDr.
• MUDr.
• MUDr.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• Doc. MUDr. (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• (ambulance č.
• MUDr. (ambulance č.
• MUDr. pavilon E - amb. (ambulance č.
• pavilon E - amb.
• MUDr. (ambulance č.

Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO)

Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie je zaměřeno na oblast nádorové biologie. RECAMO je vybavené nejmodernějšími technologiemi pro výzkum nových biomarkerů nádorů (indikátorů biologického stavu), významných pro diagnózu a prognózu, monitorování a léčbu nádorových onemocnění. Klade si za cíl uplatnit výsledky základního výzkumu definovaných oblastí nádorové biologie v klinické praxi, a tím zkvalitnit péči o pacienta zavedením nových terapeutických přístupů. Věnuje se širokému rozmezí aktivit výzkumu v oblastech nádorové biologie a patologie, regulace buněčné proliferace, příčiny vzniku a vývoje nádorového onemocnění či buněčné odpovědi na vnější poškození. V RECAMO působí od roku 2020 sedm pracovních skupin, které se dlouhodobě zabývají výzkumem v rámci specifických oblastí nádorové biologie. Centrum je vybaveno přístroji pro vysoce propustné (tzv. „high-throughput“) metody analýzy genomu a proteomu i pro přesné analytické měření a morfologické studie. Klíčové přístroje a technické vybavení centra fungují na bázi tzv. „core facility“.

Výzkumné aktivity RECAMO

Mezi hlavní výzkumné oblasti RECAMO patří:

• Kontrolní body imunitní reakce: Zaměřují se na blokádu PD-L1 založenou na použití protilátek, dochází k obnovení účinnosti imunitních mechanismů a ke zvýšení protinádorové aktivity. Zkoumají inhibitory HSP90 (HSP90i), které modifikují hladiny signálních proteinů, a tím ovlivňují citlivost nádorových buněk na imunitní ataku.
• Inaktivace nádorového supresorového proteinu p53: Zkoumají klíčové mechanismy vedoucí k inaktivaci nádorového supresorového proteinu p53 v jeho nemutované formě (wt p53). Funkci p53 jako transkripčního faktoru studují pomocí chromatinové imunoprecipitace s následným sekvenováním nové generace.
• Vývoj nových terapeutických přístupů pro léčbu rakoviny: Podílejí se na preklinickém testování nových nízkomolekulárních inhibitorů a terapeutických protilátek pro cílenou terapii.
• Identifikace a validace nových nádorových biomarkerů: Cílem je identifikovat, evaluovat a uvést do klinické praxe specifické nádorové biomarkery umožňující zefektivnění stávajících diagnostických metod, monitorování minimální reziduální choroby, detekci přítomných metastáz či predikci rizika jejich vzniku a jejich využití jako terapeutických cílů.
• Úloha proteinu p63 v karcinogenezi: Zabývají se mechanismy, které se uplatňují v regulaci tohoto proteinu a které by bylo možné v budoucnosti využít v léčbě malignit vykazujících zvýšenou expresi tohoto proteinu.
• Molekulární biologie nádorových kmenových buněk: Cílem je identifikovat specifické vlastnosti, které přesně definují tuto populaci u většiny nebo dokonce u všech typů nádorů. Zajímá je také, zda mají nádorové kmenové buňky rozdílný metabolismus oproti ostatním nádorovým buňkám, konkrétně hledají rozdíly v produkci bílkovin a ve využití glukózy k výrobě energie.
• Klinická proteomika: Získávají detailní informace o kvalitativních i kvantitativních změnách proteinů ve studovaných proteomech a o jejich souvislostech s fyziologickými i patologickými změnami. Provádějí proteomické analýzy vzorků souvisejících s nádorovým onemocněním a stárnutím, především pak detekci glykosylací a glykoproteinů přítomných v sérech a tkáních pacientů se solidními nádory.
• Stresová signalizace: Zkoumají mechanismy vedoucí k aktivaci HSF1 a zvýšené stresové odpovědi v nádorech. Cílem výzkumu v této oblasti je popsat mechanismy, které nádorová buňka využívá pro udržování proteinové homeostázy.
• Bioinformatika: Poskytují vysoce specializované analýzy bioinformatického a statistického charakteru pro jednotlivá oddělení MOU, ostatní výzkumné skupiny a externí spolupracovníky MOU.
• Nádorové mikroprostředí a imunoterapie: Zkoumají funkce imunitních buněk a efektivitu imunoterapie, která je narušena vlivem působení řady vnitřních i vnějších faktorů, jakož i radioterapií.

Biomedicínské in vitro technologie pro analýzu nádorových biomarkerů

Výzkumná skupina se zabývá vývojem nových biomedicínských in vitro technologií pro analýzu nádorových biomarkerů na úrovni nukleových kyselin. Využívá zejména izotermální amplifikační techniky jako alternativy ke konvenční PCR v kombinaci s elektrochemickými nebo elektrochemiluminescenčními detekčními metodami, které jsou díky své rychlosti a přístrojové nenáročnosti vhodnými kandidáty pro personalizovanou decentralizovanou medicínu v místě péče o pacienta (z angl. Nádorové biomarkery jsou signální molekuly, které mohou s určitou přesností odhalit přítomnost nádorového onemocnění, např. ze vzorku krve. Takové stanovení může částečně nahradit nákladné zobrazovací metody, které často nejsou plošně dostupné.

#