Autor článku: Ing. Kateřina Jakešová, odbornice na výživu dětí a absolventka České zemědělské univerzity v Praze, obor Výživa a potraviny.

Úvod do BMI a jeho Významu

BMI (Body Mass Index), neboli index tělesné hmotnosti, je široce využívaný nástroj, který slouží k statistickému porovnání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Poskytuje hrubý indikátor podváhy, optimální váhy nebo nadváhy. Ačkoliv je BMI užitečným ukazatelem, je důležité si uvědomit, že by neměl být jediným měřítkem zdraví a stav konkrétního člověka je nutné interpretovat podle věku a pohlaví.

Jak se BMI Počítá?

Výpočet BMI je poměrně jednoduchý. Používá se vzorec, který dává do souvislosti výšku a váhu člověka. BMI se vypočítá jako podíl váhy v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech.

Vzorec pro výpočet BMI:

BMI = hmotnost (kg) / (výška v metrech)²

Například, žena, která měří 164 cm a váží 82 kg, má BMI vypočítáno následovně:

Čtěte také: BMI: vzorec a interpretace

BMI = 82 / (1,64)² = 30,5

V tomto případě hodnota BMI 30,5 naznačuje, že žena trpí obezitou I. stupně. Pro snadný výpočet můžete použít online BMI kalkulačku, která vám obratem poskytne výsledek. Stačí zadat údaje pro výpočet BMI a hned víte, jak na tom jste.

Kategorie BMI a Interpretace Výsledků

Hodnoty BMI jsou rozdělené do konkrétních rozsahů, které indikují různé kategorie tělesné hmotnosti:

• Podváha: BMI nižší než 18,5. Jedná se o velmi nízkou váhu ve vztahu k výšce, což může být důsledkem nedostatečné výživy.
• Optimální váha: BMI v rozmezí 18,5-24,9. Znamená optimální hmotnost ve vztahu k výšce a nízké riziko vzniku závažných onemocnění spojených s nadváhou.
• Nadváha: BMI v rozmezí 25-29,9. Často označována jako preobézní stav a je spojována s mírně zvýšeným rizikem vzniku přidružených onemocnění.
• Obezita I. stupně: BMI mezi 30,0 a 34,9. Zvyšuje se riziko některých zdravotních komplikací.
• Obezita II. stupně: BMI od 35,0 do 39,9. Riziko závažných onemocnění je zde vyšší než u předchozích kategorií.
• Obezita III. stupně: BMI nad 40,0. Známá též jako morbidní obezita a rizika jsou u této kategorie nejvyšší.

Je důležité si uvědomit, že samotné BMI nestačí k určení vypovídajících výsledků. Rozhodující je složení vašeho těla, tedy kolik tuku a aktivní svalové hmoty v těle máte.

Faktory Omezující Přesnost BMI

Přestože je BMI užitečný nástroj, má svá omezení a neměl by být brán jako jediný ukazatel zdraví. Mezi faktory, které mohou zkreslit výsledky BMI, patří:

Čtěte také: Výpočet BMI pro ženy

• Svalová hmota: Lidé s velkým množstvím svalové hmoty mohou mít vyšší BMI, i když nemají nadbytek tuku. Svaly jsou těžší než tuk, což může vést ke zkreslenému výsledku.
• Věk: S věkem se mění složení těla. Postupně se zvyšuje podíl tukové hmoty, zato svaly se budují obtížněji. U starších lidí může být optimální i vyšší BMI, než je spodní hranice normální váhy u mladých dospělých.
• Pohlaví: Základní vzorec u dospělých nezohledňuje pohlaví.
• Těhotenství: V těhotenství dochází k přirozenému nárůstu tělesné hmotnosti, což může vést ke zkresleným výsledkům BMI.
• Genetické predispozice: Je nutné započítat také individuální genetické predispozice.
• Stavba těla: Nezanedbatelnou roli hraje stavba těla a množství svalstva.

Důležitost Dalších Ukazatelů Zdraví

Kromě BMI je důležité brát v úvahu i další ukazatele zdraví, jako jsou:

• Obvod pasu a boků: Poměr těchto hodnot (WHR index) slouží k určení břišní obezity, která je silně spojená s břišním tukem, zejména s útrobním (VFA). U žen by měl být obvod pasu do 88 cm, u mužů pak do 102 cm.
• Viscerální tuk (VFA): Vnitřní útrobní tuk je biochemicky aktivní a má negativní vliv na celý organismus. Zpomaluje metabolismus, poškozuje imunitní systém a zvyšuje riziko vzniku chronických zánětů, diabetu mellitu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění.
• ABSI (Index tvaru těla): Zohledňuje obvod pasu a může informovat o množství VFA (viscerálního) tuku v těle. Dokáže odlišit, do jaké míry se na tělesné hmotnosti podílí tuk a do jaké svaly.
• Analýza složení těla: Měření na bioimpedančních vahách, které analyzují celé tělo a poskytují přehled o množství tuku, svalů a vody v těle.

Co dělat, když BMI Není Optimální?

Pokud vám vyšlo vysoké BMI, nezoufejte. Důležité je zaměřit se na celkovou a udržitelnou změnu životního stylu. Vyšší BMI může poukazovat na nadváhu nebo obezitu, kvůli kterým roste riziko hypertenze a zvýšeného cholesterolu. Ty jsou spojené se vznikem onemocnění srdce a cév. Zvyšuje se také riziko cukrovky 2. typu a onemocnění žlučníku.

Jak začít s hubnutím?

• Zdravá strava: Zaměřte se na vyvážený jídelníček s dostatkem ovoce, zeleniny, bílkovin a celozrnných produktů. Omezte nadměrný příjem kalorií a nevhodných tuků.
• Pravidelný pohyb: Zařaďte do svého denního režimu pravidelnou fyzickou aktivitu. Pohybová aktivita nejen spaluje kalorie, ale zejména posilování podporuje tvorbu svalů.
• Hydratace: Pijte dostatek vody.
• Odbourávání stresu: Techniky pro zvládání stresu jsou také klíčové faktory.
• Spánek: Dostatek kvalitního spánku.
• Konzultace s odborníkem: V případě potřeby se poraďte s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Pokud máte naopak podváhu, je důležité se zaměřit na vyvážené stravování a budování svalové hmoty. Ve sportovním jídelníčku nemají chybět bílkoviny, ale ani zdravé tuky nebo stopové prvky a vitamíny.

BMI u Dětí a Dospívajících

U dětí a dospívajících se BMI vyhodnocuje podle percentilových grafů, které zohledňují věk a pohlaví, protože tělo prochází vývojovými změnami. Pokud má dítě například BMI v 60. percentilu, znamená to, že 60 % dětí stejného pohlaví a věku má BMI nižší.

Čtěte také: Ideální váha a BMI