Bezlepková dieta se stala v posledních letech velmi populární, a to i mezi lidmi, kteří netrpí celiakií, alergií na lepek nebo jinou intolerancí. Mnozí ji vnímají jako cestu ke zlepšení zdraví, hubnutí nebo zbavení se trávicích obtíží. Je však bezlepková dieta skutečně prospěšná pro zdravé jedince? A jaká rizika s sebou nese její dodržování?

Co je to lepek a kde se nachází?

Lepek, neboli gluten, je souhrnný název pro skupinu bílkovin, které se nacházejí v některých obilovinách, především v pšenici, žitu a ječmeni. Lepek je zodpovědný za pružnost těsta a jeho schopnost kynout. V potravinách funguje jako pojivo, které dává chlebu strukturu a dodává mu chuť. Oves je specifický, protože většina lidí s celiakií ho toleruje dobře. Aveniny v lepku ovsa totiž většinou nezpůsobují problémy a celiaci ho tak z jídelníčku nemusí vyřazovat. Další zajímavostí ovse je, že během výroby bývá často kontaminovaný jinými obilovinami. Tak se do něho může dostat právě ten lepek, který škodí prakticky všem celiakům. Pokud se tomu potřebujeme vyhnout, je na místě sáhnout po ovsi, který je označený jako „bez lepku“, například ve formě bezlepkových ovesných vloček.

Kdo by se měl lepku vyhýbat?

V prvé řadě jde o pacienty s celiakií, dále s alergií na lepek, a také jedince s ostatními intolerancemi lepku (neceliakální glutenová senzitivita, tedy citlivost na lepek, jejíž příčinou není ani celiakie, ale ani alergie, projevy však mohou být obdobné).

• Celiakie: Autoimunitní onemocnění, při kterém lepek vyvolává zánět a poškozuje sliznici tenkého střeva. Jedinou léčbou je celoživotní bezlepková dieta. U většiny celiaků se za bezpečnou hodnotu považuje 20 mg lepku na den.
• Alergie na lepek (případně na pšeničnou mouku): Alergická reakce imunitního systému na lepek, projevující se širokou škálou příznaků, od svědění a kopřivky po nevolnost a dušnost. Omezení lepku ve stravě by tedy mělo být striktní.
• Duhringova dermatitida: Vzácné kožní autoimunitní onemocnění, které se projevuje nejčastěji v souvislosti s celiakií. Je charakteristické vznikem svědivých puchýřků podobným oparům na různých částech těla. Striktní doživotní bezlepková dieta, při které dochází k postupnému mizení kožní vyrážky.
• Neceliakální glutenová senzitivita (NCGS): Intolerance lepku, která má podobné projevy jako celiakie, ale neobjevuje se u ní zánětlivé poškození sliznice tenkého střeva. Vyřazení lepku z jídelníčku.
• Alergie na pšenici: Abnormální reakce, která nastává téměř ihned po snědení jídla s obsahem pšenice. V případě silné alergické reakce může dojít k anafylaktickému šoku, který zasaženého člověka ohrožuje na životě. Vyloučení pšenice a všech potravin, které ji obsahují, z jídelníčku. V tomto případě je potřeba si dávat pozor i na bezlepkové potraviny, protože mohou mít ve složení bezlepkový pšeničný škrob, který je například u celiaků dobře tolerován, ale pro alergiky je nevhodný.
• Glutenová ataxie: Vzácné autoimunitní onemocnění mozku, které je způsobeno abnormální reakcí imunitního systému na lepek. Dochází zejména k poškození mozečku, z čehož plynou potíže s koordinací pohybu. Dodržování doživotní bezlepkové diety, která může zabránit dalšímu neurologickému poškození.

Má bezlepková dieta význam pro zdravé lidi?

Dle současných vědeckých poznatků nebyl při dodržování bezlepkové diety zdravými jedinci prokázán žádný zdravotní přínos. Zdravým lidem lepek nijakým způsobem neškodí a nemusí se jeho konzumace obávat.

Rizika bezlepkové diety u zdravých lidí

• Snížená pestrost jídelníčku: Při dodržování bezlepkové diety zbytečně snižujeme pestrost svého jídelníčku a můžeme se ochuzovat především o potraviny bohaté na vlákninu a vitaminy skupiny B.
• Nedostatek živin: Vyřazením obilovin obsahujících lepek se můžeme ochudit o důležité živiny, jako je vláknina, železo, hořčík, zinek a vitaminy skupiny B.
• Vyšší obsah cukru a tuků v bezlepkových výrobcích: Mnoho bezlepkových výrobků obsahuje více cukru, tuku a kalorií než jejich běžné protějšky. Důvodem je snaha výrobců vylepšit chuť a texturu těchto produktů. Studie z roku 2021 uvedla, že mnoho bezlepkových výrobků obsahuje méně vlákniny, méně bílkovin a více nasycených tuků, sacharidů a soli než jejich běžné protějšky.
• Vyšší cena bezlepkových potravin: Bezlepkové potraviny jsou obvykle dražší než běžné potraviny obsahující lepek.
• Sociální izolace: Dodržování bezlepkové diety může být komplikací při stravování v restauracích či rozhodování v obchodě, kterou potravinu do košíku můžeme vložit a kterou nikoli. Co by za to lidé s celiakií či alergií dali, kdyby mohli žít bezstarostný život bez těchto omezení. Bezlepková dieta omezuje řadu oblíbených potravin. Než tedy s dietou začnete, odpovězte si na otázku: Zvládnu se takto stravovat do konce života? Nebude mi ta pizza někdy chybět?

Lepek a hubnutí

Na lepek se často svaluje vina za všechny potíže s trávením. V některých případech se jedná o oprávněné obvinění, které si lepek může odpykat až vyloučením z jídelníčku na doživotí. To ale platí jen po potvrzené diagnóze celiakie nebo jiného onemocnění, při kterém je negativní vliv glutenu prokázaný. Bolesti břicha, nadýmání a další zažívací těžkosti mohou však být způsobeny úplně něčím jiným. Například nadměrným příjmem tuku, vlákniny nebo intolerancí laktózy. Tyto potíže se však často objevují také tehdy, když sníme čerstvé teplé pečivo. Tomu se těžko odolává. Dokonalý chuťový požitek je však pak často vykoupený bolestí břicha a plynatostí, která má potenciál vystřelit nás do vesmíru. Pečivo zrovna vytažené z trouby obsahuje totiž více teplé páry a vlhkosti, která může u citlivějších lidí způsobit zmíněné problémy. Zdraví lidé mají tu výhodu, že je čistě na nich, zda budou potraviny s lepkem jíst, nebo ne.

Čtěte také: Praktické rady pro bezlepkovou dietu

Ano, je pravda, že na bezlepkové stravě se dá zhubnout. Typicky to ale není samotným vyloučením lepku, ale spíše změnou stravovacích návyků. Když v jídelníčku začnete vynechávat pečivo, přílohy i další potraviny s lepkem a ničím je nenahradíte, nejspíš snížíte energetický příjem. Následně se zřeknete všech croissantů, sýrových tyčinek a dalších ultrazpracovaných potravin. K tomu budete jíst více čerstvého ovoce i zeleniny, a tak snadno začnete hubnout. Lidé často hledají jednoho viníka, na kterého mohou hodit vinu za jejich kila navíc.

Není neobvyklé vidět pacienty na bezlepkové dietě, kteří přibývají na váze a nechtějí.

Jak zjistit, zda mi lepek nedělá dobře?

Pokud máte podezření na intoleranci lepku, je vhodné vyhledat lékaře a podrobit se komplexnímu vyšetření.

1. Jezte normálně, jak jste byli doteď zvyklí. Začněte si však všechna jídla zapisovat a k tomu vždy přidejte poznámku, jak jste se poté cítili. Zda vám bylo nevolno, měli jste bolesti břicha, průjmy nebo cokoliv jiného, co by mohlo s jídlem souviset. K tomu si vždy připište čas, v kolik hodin jste jedli a za jak dlouho příznaky přišly.
2. Kontaktujte lékaře. Nejdřív navštivte vašeho praktika, který provede základní vyšetření. Může vám například odebrat krev a poslat na vyšetření protilátek. Pak vás nejspíš pošle ke specialistům (gastroenterolog, alergolog, nutriční terapeut), kteří provedou specifická vyšetření zaměřená na odhalení alergie nebo celiakie. Vaši snášenlivost lepku můžete ověřit i pomocí domácího samotestu. Ten obsahuje vše, co potřebujete na odběr a vyhodnocení vzorku krve. Test dokáže odhalit přítomnost protilátek IgA, které se objevují u intolerance lepku.
3. Eliminační dieta. V rámci diagnostiky se běžně provádí také eliminační dieta. Při ní se z jídelníčku na několik týdnů (3-4) vyloučí určitá složka, například lepek, a sleduje se, jaký to má efekt. Pokud během této doby vaše potíže ustoupí, nejspíš jste odhalili strůjce vašich potíží. Pro potvrzení je však potřebné tuto látku opět pomalu zařadit do stravy a pozorovat, zda se problémy vrátí.

Čtěte také: Bezlepková dieta a její dopad na zdraví

Čtěte také: Diagnostika celiakie a dieta