Představa o stravě starých Slovanů, našich předků, se opírá o poznatky z archeologických nálezů a historických pramenů. Strava Slovanů byla závislá na zemědělství a chovu zvířat, přičemž se lišila podle geografické oblasti a dostupnosti surovin. Důležitou roli hrála také sezónnost a schopnost potraviny uchovat na zimu. Jak tedy vypadal jídelníček starých Slovanů a čím si jej případně sladili?
Chov zvířat a maso v jídelníčku
Slované chovali dobytek - skot, koně, vepře, kozy a ovce. Zvířata s výjimkou velkých mrazů trávila většinu roku venku. Chov vepřů probíhal polodivokým způsobem, kdy se prasata pásla v lesích a živila se žaludy a bukvicemi. Maso nebylo vzácné ani pro chudší vrstvy obyvatelstva, i když Slované preferovali zvěřinu.
Vzhledem k současné oblibě kuřecího masa nebyl chov drůbeže nijak zvlášť rozvinutý. Chovaly se hlavně slepice kvůli vejcím, která byla velmi ceněná. Slované si pochutnávali i na pernaté zvěřině, jako byli bažanti, tetřevi, sluky a kachny.
Maso se konzervovalo různými způsoby - chlazením v zimě, sušením a uzením. Voda z tajícího ledu byla také používána k uchování masa. V některých oblastech Slovenska a Bulharska se hojně chovaly ovce, takže skopové maso bylo oblíbené.
Mléčné výrobky
Produkce mléka byla nízká a mléko bylo považováno za jídlo pro chudé. Mléko se zpracovávalo na syrečky, tvarůžky a homolky, které se daly dobře uskladnit. Běžně se používalo přepuštěné máslo. Vyráběl se také nápoj kumys.
Čtěte také: Sladká stévie: Alternativa k cukru?
Obilniny a kaše
Pěstovalo se několik druhů pšenice (jedno zrnka, dvou zrnka a špalda), ječmen, žito a oves. Proso se v Čechách pěstovalo až do 19. století a připravovala se z něj prosná kaše nebo jahelník. Později se objevila i pohanka, která byla ceněna více než ostatní druhy obilí. Obilí se mlelo na mouku v mlýncích, což byla obvykle ženská práce. I když to bylo namáhavé, jeden člověk mohl na dobovém mlýnku pomlít kilo mouky za 20-40 minut.
Slované byli známí jako „jedlíci kaší“. Obilí se před vařením máčelo ve vodě. Kaše se jedly hlavně slané, se sádlem, máslem a kořením, nebo jako příloha k masu. Chléb se pekl méně často, protože jeho příprava byla náročnější a vyžadovala kvalitnější mouku. Pečení chleba z kvásku se rozšířilo až ve 12.-14. století. Výjimečně se pekly nekvašené placky.
Zelenina a luštěniny
Z luštěnin se tradičně připravovala pučálka, což byly naklíčené luštěniny. Pěstovaly se také pastinák, roketa, ředkve, vodnice a tuřín. Řepa, vodnice a tuřín sloužily jako náhrada brambor, které se v Evropě objevily později. Zelenina se často kvasila, aby se dala uchovat na zimu. Sbíraly se také divoké byliny, jako kopřivy, lebeda a merlík, které se používaly do polévek, špenátu a salátů.
Ovoce a lesní plody
Slované sbírali ovoce a lesní plody, jako jsou jablka, hrušky, švestky, trnky, jeřabiny, brusinky a šípky. Z ovoce se vyráběla povidla nebo se sušilo.
Sladidla
Zdroje sladidel byly pro Slovany omezené. Vyráběly se různé sirupy, například z březové mízy. Důležitým zdrojem sladké chuti byl med. Brtnictví (chov včel v dutinách stromů) bylo vážené povolání a krádež medu byla přísně trestána.
Čtěte také: Maltitol – umělé sladidlo
Medovina jako sladký nápoj
Medovina je jedním z nejstarších alkoholických nápojů, jehož historie sahá až do pravěku. Předpokládá se, že vznikla náhodně, když přírodní med v kontaktu s vodou a divokými kvasinkami začal spontánně kvasit. Tento proces vytvořil první jednoduchou formu medoviny, kterou lidé postupně začali cíleně vyrábět.
V Evropě byli Keltové a Vikingové známí svou zálibou v medovině. Vikingové ji označovali jako „nápoj bohů“ a spojovali ji s mytologií, především s bohem Odinem. Ve slovanských zemích byla medovina neodmyslitelně spojena s tradičními oslavami, náboženskými rituály a hostinami.
S příchodem levnějších alkoholických nápojů, jako je pivo a víno, začala medovina od 17. století ztrácet na popularitě. Med byl relativně drahý, což činilo výrobu medoviny nákladnou. V posledních desetiletích se medovina opět vrací na výsluní a stává se oblíbeným nápojem při historických slavnostech, trzích a kulturních akcích.
Výroba medoviny
Medovina se vyrábí kvašením medu smíchaného s vodou, často s přídavkem různých bylin, koření nebo ovoce.
Ingredience:* Med
- Voda
- Kvasinky (speciální kvasinky pro medovinu nebo víno)
- Koření/bylinky (skořice, hřebíček, vanilka, máta apod.)
Postup:1. Smíchej med s vodou v poměru 1:3 až 1:4.
- Směs ohřej na teplotu 60-70 °C a za stálého míchání udržuj tuto teplotu asi 15-20 minut.
- Pokud chceš medovinu ochutit, přidej do směsi koření nebo bylinky.
- Přidej kvasinky a nech směs kvasit v uzavřené nádobě s kvasnou zátkou.
- Sekundární kvašení trvá 4-8 týdnů.
- Nech medovinu zrát několik měsíců (ideálně 6-12 měsíců) na chladném a tmavém místě.
- Medovinu ochutnej a případně ji doslaď podle potřeby.
- Pokud je medovina příliš zakalená, lze použít čířidla.
Medovina se dá využít i v různých receptech, například do svařené medoviny, marinád na maso nebo pečených hrušek.
Čtěte také: Stevia práškové sladidlo
Sůl
Slované měli dostatek soli, která se dovážela mořská i těžená. Sůl byla důležitá pro uchování potravin a dochucování jídel.