Sladká chuť je pro mnoho lidí neodmyslitelnou součástí stravy. Zatímco bílý řepný cukr je často kritizován pro své negativní dopady na zdraví, existuje celá řada přírodních sladidel rostlinného původu, která mohou být zdravější alternativou. Tento článek poskytuje komplexní přehled o těchto sladidlech, jejich vlastnostech a využití.

Rostliny Jako Zdroje Přírodních Sladidel

Rostliny a výtažky z nich jsou používány pro své léčivé účinky po tisíce let a položily základy farmaceutickému průmyslu. Ještě dnes zhruba 25 % medikamentů má svůj původ v bylinných výtažcích a jejich oblíbenost roste. Mezi rostliny, které se využívají jako přírodní sladidla, patří například stévie, lípie sladká a další, méně známé druhy.

Aztécký cukr (Lipie sladká)

Aztécký cukr, známý také jako Lipie sladká (Phyla dulcis), pochází ze Střední Ameriky, kde je pěstován po staletí. Tato rostlina je často využívána i jako okrasná rostlina s krásnými převisy. Listy a květní poupata této rostliny obsahují sloučeninu, která je údajně až tisíckrát sladší než rafinovaný cukr. Mexičtí léčitelé ji využívali i jako lék na astma a kašel.

Pěstování Lipie sladké

Pro pěstování lípie je ideální propustný, hlinitopísčitý substrát pro byliny. Nejlépe se jí daří v závěsných nádobách, protože tvoří i metr dlouhé převisy. Má ráda sluníčko a hojnou zálivku. V našich podmínkách se dají sehnat jak semínka, tak sazeničky. Na zimu lípie shodí listy a přezimují jen kořeny.

Využití Lipie sladké

Lípie sladká se používá jako nekalorické přírodní sladidlo k ochucení nápojů, dezertů a ovocných salátů. Rostlina se prodává pod různými názvy, včetně „mayské máty“, i když nepatří do čeledi mátovitých, ale spíše do rodiny verbena.

Čtěte také: Hubnutí s přírodními produkty: Co funguje?

Stévie (Stevia rebaudiana)

Stévie (Stevia rebaudiana, Bertoni) je rostlina, která se používá jako přírodní sladidlo, proto se jí přezdívá také sladká tráva, stévie sladká, stévie cukrová nebo medové lístky. Její listy obsahují látky (cukry), které jsou ve své čisté podobě (tzn. extrahované) údajně 200 až 300krát sladší než běžný cukr (sacharóza). Tyto látky jsou nekalorické, nerozkládají se teplem ani nekvasí.

Pěstování Stévie

Stévie se dá úspěšně pěstovat i v domácích podmínkách. Nemá žádné nesplnitelné požadavky. V bytech ji umístěte na světlé místo např. na okna. Na léto ji můžete přemístit na zahradu nebo balkon. Na podzim ji ale určitě musíte přenést zpět, protože už při 10 °C shazuje lístky a již při 5 °C hrozí uhynutí. Letněná rostlina potřebuje v zimním období teplotu 8 až 12 °C a poměrně výrazný řez. Seřízněteji cca 8 cm nad povrchem substrát a až na jaře začne obrážet, tak ji přihnojte nejlépe hnojivem na bylinky. Při celoročním pěstování v bytě rostlina listy neshodí a není nutno ji řezat.

Stévii si lze vypěstovat i ze semen. K výsevu postačí běžný propustný zahradnický substrát. Stévii vysévejte v únoru nebo březnu do skleníku nebo výsevního truhlíku. Semena klíčí na světle, proto je nezasypávejte. Aby bylo klíčení úspěšné, je důležité výsev udržet v optimální teplotě - alespoň 25 °C. Jakmile jsou semenáčky dost velké, přesaďte je do květináčků.

Zálivka a Sklizeň Stévie

Zálivka je vyžadována střední. Rostlina by rozhodně neměla stát ve vodě. Zalévejte ji tak, aby byl substrát vlhký a před další zálivkou slabě vyschnul. Stévie dobře snáší řez, což je podstatné z hlediska sklizně. Vyvinuté, nenapadené a nepoškozené lístky se sklízí v druhé polovině léta.

Výhody Stévie

Při použití listů stévie se navíc netloustne, protože má nulovou kalorickou hodnotu. Pěstování stévie je zkrátka jednoznačnou volbou pro každého, kdo má zájem o zdravou výživu.

Čtěte také: Bezpečnost přírodních prášků na hubnutí

Další Rostliny S Hypoglykemickými Účinky

Kromě stévie a lípie sladké existuje řada dalších rostlin, které mají hypoglykemické účinky a mohou být užitečné při regulaci hladiny krevního cukru. Mezi tyto rostliny patří:

• Coccinia indica: Popínavá bylina rostoucí hojně v Indii, která je po staletí důležitou součástí tradiční indické přírodní medicíny na snižování hladiny krevního cukru.
• Cekrópie tupolistá (Cecropia obtusifolia): Tradiční léčivá rostlina Střední Ameriky, má silný hypoglykemický účinek. Tato rostlina též působí proti astmatu a má relaxační účinek na cévy.
• Garcinie kambodžská (Garcinia cambogia): Ovlivňuje metabolismus tuků a cukrů v krvi a navodí pocit sytosti už po malé porci jídla, obsahuje kyselinu hydroxycitrónovou, která zvyšuje syntézu glykogenu v játrech a zřejmě tím snižuje glykémii, svým působením snižuje hladinu krevních lipidů a zpomaluje tak tvorbu nového tělesného tuku, snižuje rovněž hladinu cholesterolu v krvi.
• Hercampuri (Gentianella alborosea): Andská rostlina, bylo známé již za časů civilizace Inků. Působí močopudně, čistí krev, zvyšují tvorbu žluči a usnadňují její vylučování a tím pomáhá předcházet vzniku žlučových kamínků. Eliminuje z organizmu cholesterol a je dobrým regulátorem metabolizmu tuků. Podporuje činnost ledvin a jater. Pomáhá při cukrovce a snížuje hladinu cholesterolu.
• Hřebíčkovec šabrejovitý (Syzygium cumini): Dlouhověký posvátný strom hinduistů, pocházející původně z indického subkontinentu plodící temně modré sladce chutnající bobule. Nemocní s diabetes mellitus používají drcená nebo máčená semena těchto plodů.
• Chřest (Asparagus): Konkrétně chřest hroznovitý (A. racemosus) a A. adscendens, tradiční v Indii. Při cukrovce pomáhá i u nás běžný chřest lékařský (A.
• Ječmen setý, zelený ječmen (Hordeum vulgare): Podporuje zvýšení obranyschopnosti organismu, pomáhá udržovat optimální hladinu cukru a cholesterolu, působí jako antioxidant, chrání buňky před oxidativním stresem.
• Křídlok (Pterocarpus marsupium): Strom, který roste v hornatých částech Indie. Má mnoho léčebných účinků. Používá se jeho kůra a listy. Obsahuje flavonoidy, které mají regenerační vliv na beta buňky slinivky břišní, podpporují tedy uvolňování inzulinu. Další účinnou látkou s podébným účinkem je epicatechin.
• Pukol nádherný (Lagerstroemia speciosa): Je tradičním prostředkem proti diabetu a obezitě na Filipínách, Tchajwanu a v Japonsku.
• **Salacia (S. oblonga, S. reticulata a S. prinoides, též S.
• Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum): Má natolik blahodárné účinky na lidský organizmus, že ji v tradiční čínské medicíně nazývají "houba nesmrtelných". Lesklokorka je dobře známým podpůrným prostředkem proti diabetu. Její polysacharidy a triterpenoidy účinkují zvýšením hladiny inzulinu v krvi a rovněž snižují hladinu krevního cukru působením na enzymatické systémy (tyrozin fosfatázu 1B, aldóza reduktázu a α-glukosidázu).
• Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus): V klinické studii Jayasuriya v dávce pouhých 50mg/kg snižovala hladinu cukru a zvyšovala hladinu inzulinu u pacientů s diabetem typu 2.
• Rezavec šikmý, Choroš Chaga, čaga (Inonotus obliquus): Roste hlavně na břízách východní Evropy a ruské Sibiře, kde ji nazývají "Dar od boha" a připravují z ní léčivé odvary. Houba je studována pro své protinádorové a antivirové, ale také antiparazitické a protizánětlivé účinky.
• Trsnatec lupenitý Maitake (Grifola frondosa): Je to jedlá a chutná houba, která roste na kmenech dubů a je zkoumána především pro její protinádorové působení. Má však i příznivý vliv na metabolismus člověka.

Další Přírodní Sladidla

Kromě výše uvedených rostlin existuje celá řada dalších přírodních sladidel, která se získávají z různých zdrojů. Mezi nejznámější patří:

• Třtinový cukr: Získává se z cukrové třtiny. Existuje několik typů třtinového cukru, které se liší stupněm zpracování a obsahem melasy. Čím méně je cukr zpracovaný, tím více obsahuje zdraví prospěšných látek a má nižší glykemický index.
• Javorový sirup: Získává se z mízy javorů. Obsahuje vápník, draslík, mangan, hořčík, železo, vitamín D, vitamíny A, B2, B5, B6, niacin, biotin, kyselinu listovou a aminokyseliny.
• Xylitol: Přírodní sladidlo, které se nachází v rostlinách, ovoci a zelenině. Je přibližně o 40 % méně kalorický než normální cukr, ale je stejně sladivý a má velice nízký glykemický index. Chrání zuby před zubním kazem.
• Agávový sirup: Získává se z kaktusu agáve. Je téměř neutrální chuti a je asi o 40 % sladší než běžný cukr. Obsahuje inulin, který je probiotikum.
• Kokosový cukr: Získává se z nektaru z květů kokosových palem. Obsahuje vysoké množství minerálů, jako hořčík, draslík, zinek a železo, a je bohatý na vitamíny sk. B.
• Obilné sirupy: Vyrábí se hydrolýzou škrobu s využitím přírodních enzymů. Existuje několik druhů obilných sirupů, například kukuřičný, rýžový, špaldový, pšeničný a ječný.
• Datlový sirup: Vyrábí se z přezrálých datlí. Má tmavou barvu a výraznou chuť.
• Erythritol: Alkoholový cukr s nulovým glykemickým indexem a nulovou energetickou hodnotou. Vyrábí se přirozenou fermentací glukózy.
• Čekankový sirup: Získává se z kořene čekanky. Obsahuje méně než 5% sacharózy a vysoký obsah inulinu, který dodává sladkost.

Glykemický Index (GI)

Glykemický index (GI) je důležitý faktor při výběru sladidla. Čím nižší je GI, tím pomaleji se uvolňuje glukóza do krve a tím menší je zátěž pro slinivku břišní. Sladidla s nízkým GI jsou vhodná pro diabetiky a pro lidi, kteří se snaží udržet stabilní hladinu cukru v krvi.

• Xylitol: GI 13
• Agávový sirup: GI 30
• Kokosový cukr: GI 35
• Stévie: GI 0
• Erythritol: GI 0

Čtěte také: Průvodce přírodními přípravky na hubnutí