Střevní polypy jsou výrůstky na povrchu střevní sliznice, které samy o sobě neznamenají rakovinu, ale mohou se v ní časem vyvinout. Polypy a jejich výskyt má přímou souvislost s výživou a celkovou životosprávou člověka, i když svou roli hraje i genetika. Tento článek se zaměří na to, jaká strava je vhodná při výskytu polypů ve střevech a čemu se naopak vyhnout.

Rizikové faktory a prevence

S rostoucím věkem se zvyšuje riziko vzniku střevních polypů, stejně jako jejich počet a velikost. Čím větší je počet polypů a jejich rozměr, tím vyšší je riziko, že se z polypu vyvine zhoubný nádor. Mezi další rizikové faktory patří:

• Živočišné tuky a červené maso (hovězí, vepřové, zvěřina)
• Častá konzumace grilovaných pokrmů a uzenin
• Kouření a pití alkoholu
• Nadváha a oslabená imunita
• Nedostatek vápníku či vlákniny

Přítomnost polypů ve střevech lze zjistit preventivním vyšetřením stolice. Po padesátce má každý jednou za rok nárok na test na skryté krvácení ve stolici. Pokud však u sebe zpozorujete takové potíže, jako je krev či hleny ve stolici, popřípadě déle trvající průjmy nebo zácpu, navštivte co nejdříve lékaře. Lékař může doporučit kolonoskopické vyšetření, které umožní prohlédnout celé tlusté či tenké střevo a konečník.

Co jíst při výskytu polypů

Obecně lze doporučit stravu bohatou na bílkoviny (1-2 g/kg) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatnou. Důležitá je frekvence denních jídel, je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodiny.

Vláknina

Doporučuje se zvýšený příjem vlákniny, která má pozitivní účinky na střevní motilitu. Vláknina je obsažena v:

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

• Ovesných vločkách
• Kořenové zelenině
• Neloupaných bramborách
• Sušeném ovoci
• Ovoce ve slupce
• Luštěninách

Je důležité pít minimálně 1,5-2 l tekutin denně, aby mohla dietní vláknina expandovat a ovlivňovat motilitu.

Probiotika a prebiotika

Úprava střevní mikroflóry je důležitá. Ve střevě by mělo být méně E. coli a více lactobacilu. Prebiotické a probiotické efekty jsou stále předmětem výzkumu. Inulin a oligofruktóza mají prebiotický efekt na střevní flóru.

Doporučené potraviny

• Ovoce a zelenina: Jemně strouhané, mixované nebo podávané ve formě kaší, aby se co nejvíce rozrušila vláknina. Mrkev je možné konzumovat i syrovou a jemně nastrouhanou, umožňuje-li to váš zdravotní stav.
• Maso: Vařené, dušené, pečené pod pokličkou na vodě. Pro lepší chuť a barvu masové šťávy maso opečeme nasucho, osolíme a podlijeme.
• Obiloviny: Obilniny a chléb s vyšším obsahem vlákniny.
• Luštěniny: Hrách nebo čočka.
• Mléčné výrobky: U ulcerózní kolitidy je možné podávat orální nutriční přípravky, více tekutin, méně přísně omezujeme mléčné výrobky.
• Vejce: Připravená natvrdo a jemně rozměněná např. v pomazánce (limit je jedno vejce na den).

Čemu se vyhnout při výskytu polypů

Za rizikové se považují živočišné tuky a červená masa - hovězí, vepřové, zvěřina. Dále pak častá konzumace grilovaných pokrmů a uzenin, pití alkoholu a kouření. To všechno totiž podporuje nadměrné vylučování žlučových kyselin a tím může podporovat vznik a růst polypů.

Nevhodné potraviny

• Živočišné tuky a červené maso: Hovězí, vepřové, zvěřina.
• Grilované pokrmy a uzeniny: Častá konzumace těchto potravin je riziková.
• Alkohol a kouření: Podporují nadměrné vylučování žlučových kyselin.
• Potraviny s hrubou vlákninou: Nadýmavá zelenina a luštěniny.
• Houby: Musíte si je odpustit zcela, a to i ve formě vývaru.
• Slazené nápoje: Nepijte slazené nápoje a vybírejte potraviny s co nejnižším zastoupením přidaných cukrů.

Záněty střev a dietní léčba

Chronické i akutní střevní záněty jsou onemocnění, která vyžadují vždy také dietní léčbu. V akutních stadiích a v relapsech je nutné zvažovat enterální výživu, která má kromě přívodu živin rovněž léčebný efekt. Následnou výživu per os je nutné podřídit individuálním chuťovým zvyklostem pacienta zpočátku s šetřící úpravou (výběr nenadýmavých a neostrých potravin, s šetrnou technologií zpracování).

Akutní fáze (relaps)

• Šetřící dieta s omezením vlákniny
• Omezení zátěže střeva
• Šetřící výběr i úprava potravin
• Ovoce a zelenina co nejvíce mechanicky upraveny (mixováním, jemně nastrouhané, pořádně rozkousané)
• Masa vaříme, dusíme, pečeme pod pokličkou na vodě
• Omáčky nezahušťujeme jíškou, ale zálivkou z mouky a vody nebo mléka
• Při neprůchodnosti střev se někdy využívá domácí parenterální výživa

Dráždivý tračník

U dráždivého tračníku sledujeme vztah obtíží k nedostatečnému či nadměrnému příjmu tekutin, vliv jednotlivých potravin na plynatost, omezíme mléčné výrobky, cibuli, zeleninu, luštěniny.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

Zácpa a její prevence

Zvýšený příjem vlákniny (např. vločky, kořenová zelenina, neloupané brambory, sušené ovoce, ovoce ve slupce, luštěniny). Příjem minimálně 1,5-2 l tekutin denně, bez toho nemůže dietní vláknina expandovat a ovlivňovat motilitu. Optimálními potravinami v prevenci a léčbě zácpy jsou: banány, obilniny, chléb s vyšším obsahem vlákniny, mrkev, celer, hrách nebo čočka.

Celiakie a bezlepková dieta

Příčinou celiakie je autoimunitní reakce vyvolaná lepkem neboli glutenem. Typicky je působí pšenice, ale vzácně i secalin v žitě a hordein v ječmeni. Nově je popsán i vliv aveninu v ovsu a vločkách, které se tradičně v dietách připouštěly, tolerance je ale individuální.

Dieta po resekci střeva

Po výkonu na trávicím traktu zatěžujeme pacienty obvykle postupně dietou tekutou, kašovitou a šetřící a sledujeme rozvoj peristaltiky a obnovení pasáže. Adaptace na resekční výkon trvá obvykle dlouho. Důležité je, zda byla ponechána Bauhinská chlopeň (přirozené spojení tenkého a tlustého střeva).

Syndrom krátkého střeva

Problematická může být situace i při jejunostomii, kdy tolerance diety je individuální. Existují pacienti, kteří mají obsah tekutin ve stomii vyšší než kvantum tekutin požitých ústy, pak je obtížné udržení hydratace a vnitřního prostředí. V těžkých případech můžeme použít antisekreční léky, např. somatostatin.

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr