Celiakie je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje lidi všech věkových kategorií po celém světě. Je způsobena nesnášenlivostí lepku, což je bílkovina obsažená v pšenici, ječmeni a žitu. Jedinou léčbou celiakie je celoživotní bezlepková dieta. Nedodržování této diety může vést k řadě zdravotních komplikací, včetně zažívacích potíží, malabsorpce živin, anémie, osteoporózy a zvýšeného rizika vzniku některých typů rakoviny.
Co je celiakie a jak vzniká?
Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém lepek spouští abnormální imunitní reakci ve sliznici tenkého střeva. Tato reakce vede k zánětu a poškození klků, což jsou malé výčnělky, které vystýlají tenké střevo a pomáhají vstřebávat živiny z potravy. Poškození klků snižuje schopnost tenkého střeva trávit a vstřebávat živiny, což může vést k malabsorpci a dalším zdravotním problémům.
Spouštěcím mechanismem vzniku onemocnění může být například závažné onemocnění, stres, střevní infekce, těhotenství, porod, těžká fyzická zátěž aj.
Celiakie se často sdružuje s chorobami, které vznikají na podkladě abnormální imunitní reakce organismu proti vlastním tkáním - jedná se o tzv. nemoci z autoimunity. Častější je výskyt celiakie a cukrovky I.
Příznaky celiakie
Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité. Mohou se objevovat typické střevní příznaky jako například průjmy, bolesti a nafouknutí břicha, nadýmání, zvracení, objemné mastné stolice a mnoho dalších, nebo netypické mimostřevní příznaky od anemie, osteoporózy, únavy, zánětlivých projevů na kůži, zánětu spojivek, bolestivost kloubů až například po deprese či neplodnost.
Čtěte také: Prevence komplikací těhotenské cukrovky
U dětí se celiakie nejčastěji objevuje brzy poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek. Ve většině případů začnou děti trpět průjmy, typické jsou také objemné a nápadně zapáchající stolice. Přítomny mohou být bolesti břicha, které postupně nabývají na intenzitě. Děti ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté, ubývají na váze a málo rostou, celkově se dá říct, že neprospívají. U starších dětí a u dospělých se onemocnění může projevit až po výrazné zátěži (např. nemoc, těhotenství).
Rizika nedodržování bezlepkové diety
Nedodržování bezlepkové diety může mít pro celiaky závažné zdravotní důsledky. Důsledky nedodržování diety závisí na délce jejího porušování, věku pacienta a jeho individuálního zdravotního stavu, případně na jiných faktorech. Mezi nejčastější rizika patří:
- Zažívací potíže: Průjem, zácpa, nadýmání, bolesti břicha a zvracení.
- Malabsorpce živin: Nedostatek vitamínů, minerálů a dalších živin, což může vést k anémii, osteoporóze, únavě a dalším zdravotním problémům.
- Zvýšené riziko autoimunitních onemocnění: Celiakie se často sdružuje s dalšími autoimunitními onemocněními, jako je cukrovka 1. typu a Hashimotova tyreoiditida. Dlouhodobá konzumace lepku zvyšuje riziko přidružených autoimunitních onemocnění.
- Zvýšené riziko rakoviny: Pacienti s dlouhodobě neadekvátně léčenou celiakií (zvláště ve věku nad 50 let) mají signifikantně vyšší riziko vzniku non-hodgkinských lymfomů, karcinomů tenkého střeva, jícnu a faryngu. Celiakie je významná prekanceróza, tedy stav předcházející rakovině.
- Refrakterní kolitida: Jde o těžkou vilózní atrofii - vyhlazení slizničních výrůstků tenkého střeva -, která nereaguje na přísnou bezlepkovou dietu.
U dětí školního věku se dlouhodobé porušování diety často nemusí ani projevit. Pokud však přísun lepku pokračuje, mohou se u pacientů objevit charakteristické problémy celiakie - bolesti břicha, úbytek na váze, menší vzrůst, anémie, osteoporóza a podobně.
Krátké porušení diety nemá pro pacienta z dlouhodobého hlediska negativní význam, ale může mít nepříznivý psychologický efekt („proč musím držet dietu, když mně nic není?“). Může se projevit jako „obyčejná dietní chyba“ - nevolnost, změna stolice, bolesti břicha, zvracení.
Bezlepková dieta: Co jíst a čemu se vyhnout
Jedinou léčbu celiakie představuje celoživotní bezlepková dieta, která je založená na úplném vyloučení všech surovin, potravin a nápojů, jež v jakékoli formě obsahují příměs obilovin (pšenice, ječmene, žita, …). Celiaci musí ze svého jídelníčku důsledně vyškrtnout také potraviny, v jejichž příměsích se lepek vyskytuje. Patří k nim uzeniny, hořčice, kečup, pšeničný škrob, uzeniny, kypřicí prášky, pudinky, čokoláda, zmrzlina, tavené sýry, pivo či pomocné látky v lécích.
Čtěte také: Co se stane, když nedodržujete bezlepkovou dietu?
Povolená je rýže, sója, kukuřice, brambory, pohanka, proso, jáhly, amarant, eventuálně speciálně upravená bezlepková mouka.
Dodržování bezlepkové diety vyžaduje pečlivé čtení etiket potravin a vyhýbání se potravinám, které obsahují lepek. Důležité je také dbát na to, aby nedošlo ke kontaminaci bezlepkových potravin lepkem při přípravě jídla.
Bezlepková dieta ve školních jídelnách
Bezlepková dieta je ve školních jídelnách nejčastěji připravovanou dietou.
Stopové množství lepku
Na základě různých studií je jako doporučený maximální denní příjem lepku uváděno10 - 50 mg lepku. Za bezpečnou hodnotu se považuje 20 mg lepku za den.
Podle národního doporučení pro dobrovolné označování nezáměrného výskytu alergenů je v případě lepku maximální hodnota považovaná za stopové množství 50 mg/kg potraviny. Potravina označená „Může obsahovat stopy lepku“ může z důvodu nezáměrné kontaminace obsahovat do 50 mg lepku na kg potraviny. Pokud však potravina z důvodu nezáměrné kontaminace obsahuje do 20 mg lepku/kg potraviny, může se toto na obale uvést, ale není to povinné, množství do 20 mg lepku/kg potraviny je považováno národním doporučením za nulové.
Čtěte také: Seznam potravin pro bezlepkovou dietu
Alternativní léčby celiakie
Jedinou možnou léčbou celiakie je celoživotní přísná bezlepková dieta. Postupně se však objevují nové možné alternativy, mezi něž patří například geneticky upravené obiloviny, delší doba kynutí a využití přidání laktobacilů, orální enzymová terapie či očkování. Všechny tyto a další možnosti terapie celiakie jsou ve stadiu rozpracování a zatím nejsou v klinické praxi běžně využitelné v takovém rozsahu, jako je přísná bezlepková dieta.