Zánětlivé onemocnění střev (IBD), jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, představuje komplexní skupinu onemocnění trávicího traktu. Tato onemocnění, charakterizovaná chronickým zánětem střev, mohou významně ovlivnit kvalitu života pacientů. Jedním z klíčových aspektů zvládání IBD je správná dieta, která může pomoci zmírnit příznaky, podpořit hojení a zlepšit celkový stav pacienta. Vzhledem k individuální povaze IBD je důležité přizpůsobit stravu každému pacientovi na míru, s ohledem na fázi nemoci, přidružené komplikace a individuální snášenlivost potravin.

Úvod do zánětlivých onemocnění střev a výživy

Zánětlivé onemocnění střev, zahrnující ulcerózní kolitidu a Crohnovu chorobu, má komplexní příčiny a různorodé projevy. U pacientů s IBD se často vyskytuje malnutrice, a to až v 50-75 % případů. Proto je správná výživa klíčová pro zvládnutí onemocnění a zlepšení kvality života.

Imunitní systém hraje v rozvoji a průběhu IBD zásadní roli. Aktivuje se, když tělo rozpozná cizí látky, což vede k zánětu. Chronický zánět může zvyšovat riziko dalších zdravotních komplikací, proto je důležité ho kontrolovat. Některé potraviny mohou tento chronický zánět zhoršovat, protože na ně organismus reaguje imunitní odpovědí.

Co jíst při zánětlivém onemocnění střev

Protizánětlivé potraviny

Protizánětlivá strava hraje klíčovou roli v managementu IBD. Středomořská strava, bohatá na ovoce, zeleninu, ořechy, celozrnné výrobky, ryby a zdravé oleje, je často doporučována jako základ protizánětlivého stravování. Ryby s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin mají prokázané protizánětlivé účinky.

Mezi další protizánětlivé potraviny patří:

Čtěte také: Keto Dieta: Jídelníček, Výhody, Rizika

• Ovoce a zelenina: Mají vysoký obsah antioxidantů a polyfenolů, které snižují zánět.
• Bylinky a koření: Kardamom, černý pepř, rozmarýn, skořice, tymián, česnek, zázvor, ženšen a kurkuma mají protizánětlivé vlastnosti.
• Ořechy: Jsou spojovány se sníženými markery zánětu a nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky.
• Celé potraviny (Whole foods): Jednosložkové, průmyslově nezpracované potraviny, jako jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy, semínka, ovoce, zelenina, ryby, mořské plody, maso a mléčné výrobky z ekologického zemědělství.

Proteolytické enzymy, obsažené například v papáji a ananasu, mohou být účinné při snižování zánětu a symptomů souvisejících se zánětlivými stavy.

Tekutá a kašovitá strava při akutní fázi

Při akutní fázi (relaps) IBD, kdy je střevo zanícené a bolestivé, je často doporučována tekutá strava. Ta umožňuje trávicímu traktu odpočinout si a zotavit se, a zároveň zajišťuje dostatečný příjem tekutin a elektrolytů. Vhodné jsou čiré vývary, ředěné džusy bez dužiny a elektrolytické nápoje. Je důležité vyhýbat se nápojům s kofeinem, syceným nápojům a alkoholu, které mohou střeva dráždit.

Po zklidnění střev se postupně zavádí kašovitá strava, která by měla být snadno stravitelná a bohatá na živiny. Mezi vhodné potraviny patří:

• Vařená zelenina (např. mrkev, dýně, cuketa)
• Ovoce bez slupky a semínek (např. banány, jablka bez slupky, broskve, melouny)
• Bílé pečivo a bílá rýže
• Ovesné vločky a vařené těstoviny

Vláknina

Vláknina hraje důležitou roli ve zdravém trávení, ale její příjem je nutné přizpůsobit fázi onemocnění. Během akutní fáze divertikulitidy lékaři často doporučují dietu s nízkým obsahem vlákniny, aby zmírnili zánět a poskytli trávicímu traktu čas na zotavení. Po odeznění akutní fáze je důležité vlákninu do jídelníčku opět postupně zařadit.

Začněte s malým množstvím dobře tolerovaných potravin bohatých na vlákninu, jako je bílé pečivo, bílá rýže, vařená zelenina bez slupky a ovoce bez slupky a semínek. Postupně zvyšujte příjem vlákniny o 5 gramů denně, dokud nedosáhnete doporučeného denního příjmu 25-35 gramů. Důležité je pít dostatek tekutin, zejména vody, aby vláknina v trávicím traktu správně fungovala.

Čtěte také: Komplikace při nedodržení diety po operaci žlučníku

Probiotika

Probiotika jsou živé bakterie a kvasinky, které jsou prospěšné pro naše zdraví, zejména pro trávicí systém. Mohou pomoci obnovit rovnováhu střevní mikroflóry, která mohla být narušena zánětem. Některé studie naznačují, že probiotika mohou zkrátit dobu trvání příznaků divertikulitidy, jako je bolest břicha, nadýmání a průjem. Je však důležité si uvědomit, že ne všechny probiotické kmeny jsou stejné a některé mohou být pro lidi s divertikulitidou nevhodné.

Čemu se vyvarovat při zánětlivém onemocnění střev

Potraviny podporující zánět

Některé potraviny mohou zhoršovat zánět a příznaky IBD. Mezi ně patří:

• Rafinované sacharidy: Bílé pečivo, bílá rýže, sladkosti a slazené nápoje.
• Smažená jídla: Obsahují transmastné kyseliny, které podporují zánět.
• Zpracované potraviny: Obsahují přísady, které mohou dráždit střeva.
• Tučná jídla: Zpomalují trávení a zatěžují trávicí trakt.
• Kořeněná jídla: Mohou dráždit sliznici trávicího traktu.
• Alkohol a káva: Dráždí trávicí trakt a zhoršují zánět.
• Semínka a ořechy: Obsahují velké množství vlákniny a mohou dráždit trávicí trakt během akutní fáze.
• Potraviny, na které máte alergii: Vyhýbejte se jim i při zánětu střev.

Ostatní doporučení

• Vyhýbejte se glutenu: U některých pacientů s IBD může konzumace glutenu zhoršovat příznaky.
• Omezte laktózu: Laktózová intolerance je u pacientů s IBD častější.
• Pozor na FODMAP: Fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly (FODMAP) mohou u některých lidí s IBD způsobovat nadýmání, bolesti břicha a průjem.

Individualizovaný přístup k dietě

Je důležité si uvědomit, že každý pacient s IBD je jedinečný a co funguje pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého. Proto je klíčový individualizovaný přístup k dietě. Doporučuje se vést si potravinový deník, ve kterém si budete zaznamenávat, co jíte a jak se po jídle cítíte. To vám pomůže identifikovat potraviny, které vám způsobují potíže, a ty pak můžete ze svého jídelníčku dočasně nebo trvale vyřadit.

Konzultace s odborníkem

Při sestavování dietního plánu je nezbytná konzultace s gastroenterologem a nutričním terapeutem. Odborníci vám pomohou přizpůsobit stravu vašim individuálním potřebám a zajistit, abyste dostávali všechny potřebné živiny.

Doplňky stravy

V některých případech mohou být prospěšné i některé doplňky stravy, jako například:

Čtěte také: Průvodce nemocničními dietami

• Probiotika: Pro obnovu střevní mikroflóry.
• Omega-3 mastné kyseliny: Pro snížení zánětu.
• Vitamín D: Pro podporu imunitního systému.
• Železo: Pro prevenci anémie, která je u pacientů s IBD častá.

Důležité je konzultovat užívání doplňků stravy s lékařem nebo lékárníkem, abyste se vyhnuli možným interakcím s léky nebo nežádoucím účinkům.