Dietoterapie, neboli léčba dietou, hraje klíčovou roli v celkovém procesu léčby. V minulosti, kdy lékařská věda nebyla tak rozvinutá, představovala dietní léčba jeden z nejdůležitějších terapeutických postupů. I dnes, v době moderní medicíny, si dietní postupy a změna životního stylu udržují svou efektivitu v léčbě a prevenci mnoha onemocnění. V nemocničním prostředí má dietní systém specifický význam, a to jak v léčbě, tak ve výchově pacientů.

Význam dietoterapie v moderní medicíně

Ačkoli moderní medicína disponuje pokročilými léčebnými postupy, jako je farmakoterapie a chirurgie, význam diety v léčbě a prevenci nemocí zůstává nezastupitelný.

Onemocnění, kde je dieta klíčová

• Obezita
• Cukrovka
• Podvýživa
• Nemoci pankreatu
• Celiakie
• Fenylketonurie
• Potravinové alergie
• Laktázová insuficience
• Střevní záněty (idiopatické i infekční)
• Pooperační stavy po výkonech na trávicím traktu
• Enterální výživa

Onemocnění, kde význam diety poklesl, ale zůstává důležitá

• Dna
• Hypertenze
• Dyslipoproteinemie
• Otoky
• Nedostatek železa a vápníku
• Onemocnění ledvin
• Onemocnění žaludku, žlučníku a jater
• Avitaminózy

Naopak, v léčbě neurologických onemocnění (např. epilepsie) a pokročilých stadií maligních onemocnění dietologie ztratila svůj dřívější význam. Stejně tak se snížil význam dietních opatření u autoimunitních onemocnění.

Dietní systém v nemocnici: Výchova a léčba

Délka pobytu v nemocnici je obvykle krátká ve srovnání s celým životem pacienta. Proto má dietní systém nemocnic význam především výchovný. Pacient se učí, jak se svou nemocí žít a jak upravit svůj jídelníček. Ambulantní edukace a diskuse s nutričním terapeutem mají v tomto ohledu větší smysl, nicméně dietní systém nemocnic je nedílnou součástí léčby, zejména v období kolem operací.

Systém se v průběhu času měnil s rozvojem poznatků o výživě. Dnes je chápán spíše jako doporučení než jako závazný postup. Dietní léčba v nemocnicích zahrnuje nejen diety, ale i výživu do sondy a parenterální výživu. Nemocnice musí zajistit přípravu diety, její distribuci a odborný kontakt s pacientem.

Čtěte také: Zdravé kuřecí recepty

Základní složky potravy a jejich význam

Základní složky potravy zahrnují vodu, sacharidy, vlákninu, bílkoviny, tuky, vitaminy a minerální látky. Účelem výživy nemocných je nejen zasycení, ale i ovlivnění nepříznivých patologických stavů. Terapeutický účinek stravy spočívá v náhradě chybějících látek a podpoře rekonvalescence.

Faktory ovlivňující výživu pacienta

Výživu pacienta ovlivňuje řada faktorů, včetně jeho individuálního zdravotního a psychického stavu, kultury, náboženství, sociálního prostředí, účinků léků a osobních preferencí. Při výběru a podávání jídla je důležitá stravitelnost, technologická úprava, vhodný výběr potravy, složení, chutnost, estetická úprava, hygiena, pestrost, přání pacienta a pravidelnost podávání.

Organizace dietního stravování v nemocnici

Po výběru vhodné diety se potrava objednává žádankou. Jídlo se hygienicky balí a rychle přepravuje k pacientovi. Teplá strava musí být doručena teplá.

Typy diet v nemocničním systému

Diety se dělí do kategorií s kódovým označením. Existuje 15 základních diet označených čísly 0 až 14. Standardizované diety nemají kódové označení.

Příklady diet:

• Dieta 2 - Šetřící: Určena pro pacienty s poruchami trávicího traktu a ve stresových stavech.
• Dieta 8 - Redukční: Určena pro pacienty s obezitou a hyperlipoproteinemií.
• Dieta 9 - Diabetická: Určena pro pacienty s diabetem 1. a 2. typu.

Základní diety a jejich charakteristika

Pro pacienty bez speciálních dietních potřeb se podávají základní diety. Tyto diety tvoří největší podíl stravy v nemocnici.

Čtěte také: Tipy na dietní vaření s kuřetem

• Dieta 3 MAL (Základní dieta při riziku malnutrice): Určena pro pacienty bez dietního omezení, ale s nutričním rizikem.
• Dieta 3 FIT (Základní dieta ve zdraví): Určena pro pacienty bez dietního omezení a bez nutričního rizika. Pokud pacient dietu 3 FIT netoleruje, lze předepsat dietu 3 MAL.

Dieta 3 FIT - Základní dieta ve zdraví

• Definice: Dieta v prevenci civilizačních onemocnění (obezita, diabetes 2. typu, kardiovaskulární a onkologická onemocnění).
• Skladba jídelníčku: Pestrá strava rozdělená do 3-5 dávek denně. Hlavní jídla respektují správné rozdělení talíře (bílkoviny, sacharidy, zelenina/ovoce). Upřednostňuje se vaření, dušení, pečení a grilování. Omezuje se množství tuků, cukrů a soli. Zvýrazňuje se příjem zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin. Důraz je kladen na vhodné složení tuků, omezení cukrů a kuchyňské soli a vyšší podíl vlákniny, vitaminů, minerálních, antioxidačních a dalších bioaktivních látek příznivě působících na organismus.

Dieta 3 MAL - Základní dieta při riziku malnutrice

• Definice: Dieta pro pacienty v riziku podvýživy bez speciálních dietních omezení. Cílem je obnova výživy u pacientů s nedostatečnou chutí k jídlu.
• Skladba jídelníčku: Preferují se potraviny s vyšším obsahem energie a bílkovin, které jsou dobře snášeny při zánětlivé odpovědi organismu. Omezuje se množství vlákniny. Více se přihlíží k oblíbenosti jídel. Zastoupení bílkovin je minimálně 1 g/kg tělesné hmotnosti.

Ostatní základní diety

Kromě výše uvedených diet existují i další specializované diety:

• Dieta pro těhotné a kojící ženy: Zvýšený příjem energie a živin (vitamin C, kyselina listová, vápník, železo).
• Strava batolat (1-3 roky): Velikost porce odpovídá věku a vývoji dítěte. 5 porcí denně, včetně mléka, zeleniny, ovoce, chleba, obilovin a masa.
• Strava menších dětí (4-10 let): Velikost porcí uzpůsobena menším dětem.
• Strava větších dětí (11-18 let): Velikost porcí uzpůsobena větším dětem.
• Laktoovovegetariánská dieta: Vylučuje maso a želatinu, zdrojem bílkovin jsou mléčné výrobky a vejce.

Alternativní dietní přístupy: Veganská strava

Veganskou dietu, která vylučuje veškeré potraviny živočišného původu, nelze z medicínského hlediska doporučit, zejména u pacientů v nutričním riziku. Pacient musí být informován o rizicích a o možnostech řešení těchto rizik. Zdravotnické zařízení většinou není schopné upravit dietu tak, aby odpovídala veganským zvyklostem. Pokud pacient trvá na tomto způsobu stravování, je nezbytné mu umožnit, aby se stravoval z jiných zdrojů na své náklady. Ošetřující lékař ve spolupráci s nutričním terapeutem odhadne míru rizika nedostatku specifických živin a navrhne odpovídající doplňování. Podobný přístup platí i pro ostatní alternativní dietní přístupy.

Individuální (výběrová) dieta

Tato dieta se sestavuje individuálně pro konkrétního pacienta výběrem jednotlivých pokrmů v rámci jídelního lístku, nebo i nad tento rámec. Respektují se dietní omezení pacienta. Vhodná je pro pacienty s alergiemi, metabolickými onemocněními, anorexií, nebo v případech, kdy nelze využít jídelní lístky jednotlivých diet.

Nadstandardní dieta za příplatek

Pacientovi může být nabízena nadstandardní dieta, kterou si hradí z vlastních prostředků. Pacient si vybírá pokrmy ze speciálního jídelního lístku. V případě speciálních dietních potřeb musí být tyto zohledněny i v rámci nadstandardní diety.

Klinická výživa: Enterální a parenterální

Pokud není příjem potravy standardní cestou možný, využívá se klinické výživy, při které je přesně definovaná potrava podána enterálně nebo parenterálně.

Čtěte také: Kompletní průvodce jahodami a zdravým stravováním

• Enterální výživa: Zachování integrity střeva (anorexie, sepse, před a po operaci). Podává se bolusově, kontinuálně nebo přerušovaně. Per os se podává formou "sippingu".
• Parenterální výživa: Infuzní podávání živin.

Zásady podávání stravy

Podávané jídlo musí být vždy dostatečně teplé a vhodně upravené. Musí být doručeno správnému pacientovi dle jeho předepsané diety, musí být podáváno pravidelně, v přiměřenou dobu a to tak, aby byl dodržen přiměřený interval mezi jídly. Pacient musí mít k dispozici dostatečné množství tekutin.