Játra jsou nepostradatelný orgán, který hraje klíčovou roli v metabolických procesech, ukládání energie a detoxikaci organismu od škodlivin. Onemocnění jater představuje vážný zdravotní problém, který může ovlivnit kvalitu života a dokonce ohrozit život sám. I když některá onemocnění jater mohou být dědičná, častěji za problémy jater může špatná životospráva. Proto je důležité věnovat pozornost prevenci a včasnému odhalení jaterních chorob. Stravovací návyky mohou ovlivnit regeneraci jater a rozvoj jaterních onemocnění.

Proč vznikají onemocnění jater?

Rizikovými faktory při onemocnění jater mohou být snadno přenosné viry hepatitidy, špatná životospráva spojená s častým užíváním alkoholu, jakož i genetika či autoimunitní onemocnění. Konkrétní faktory, které zvyšují riziko, že se u daného člověka vyvine onemocnění jater, jsou:

• Dlouhodobé nadměrné užívání alkoholu - americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí jej definuje jako více než 8 alkoholických nápojů týdně u žen a více než 15 nápojů týdně u mužů (podle tohoto výpočtu se jeden alkoholický nápoj počítá jako přibližně 3 dcl piva, 2 dcl silnějšího piva typu Guinness, 1,5 dcl vína a 0,4 dcl tvrdého alkoholu).

• Obezita.

• Cukrovka.

  Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

• Vysoký cholesterol.

• Rodinná anamnéza s onemocněními jater.

• Nadměrné užívání léků nebo výživových doplňků.

• Pokud člověk přichází často do styku s krví a jinými tělesnými tekutinami (lékař, zdravotník, hasič…) a není dostatečně chráněn ochrannými pomůckami.

• Časté vystavování se toxinům či pesticidům.

  Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

• Výměna injekčních stříkaček u drogově závislých.

• Nechráněný pohlavní styk.

• Prostředí s nízkou úrovní hygieny.

Akutní onemocnění jater vedoucí až k jejímu selhání může způsobit i předávkování léky nebo otrava jídlem (například houbami).

Nejčastější problémy a nemoci jater

Podle příčiny vzniku se nejčastější onemocnění jater dělí na geneticky podmíněné, virové, způsobené následkem ztukovatění jater, autoimunitní a další.

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr

Infekční onemocnění jater

Do této skupiny patří hepatitidy. Hepatitida, lidově řečeno žloutenka, je virové onemocnění jater. Virus žloutenky je vysoce nakažlivý a vyvolává zánět jater. Riziko pro neočkované lidi vzniká zejména při nechráněném přenosu tělesných tekutin a v prostředí s nízkou úrovní hygieny, kde se viru dobře daří. Existuje několik typů hepatitidy:

• Hepatitida typu A se šíří kontaminovanými potravinami a nepřechází do chronické formy.
• Hepatitida typu B se šíří prostřednictvím tělesných tekutin - krve nebo ejakulátu, a může přejít do chronické formy.
• Hepatitida typu C se šíří kontaktem s krví nakaženého, může přerůst do chronické formy a její záludnost spočívá v tom, že ji nemusí doprovázet žádné projevy, přičemž hrozí trvalé poškození jater.
• Hepatitida typu D se vyvíjí z formy B a patří mezi závažné formy.
• Hepatitida typu E se přenáší kontaminovanou vodou a nevyskytují se při ní trvalé následky.

Příznaky hepatitidy jsou únava, žlutý odstín pokožky a očního bělma, tmavá moč, nevolnost a nechutenství, průjem, šedý odstín stolice, bolest břicha a zvracení, horečka a bolesti kloubů. Léčba žloutenky trvá většinou několik týdnů a pacient potřebuje klid na lůžku, dietní stravu bez obsahu tuků, žádný alkohol a také potřebuje doplňovat vitamíny a minerály.

Ztukovatění jater

Diagnóza, jejíž odborný název zní jaterní steatóza, vzniká postupným hromaděním tuků v játrech. Známé jsou dva typy, které se mohou objevit i souběžně.

• Alkoholová steatóza jater - je způsobena nadměrnou konzumací alkoholu.
• Nealkoholová steatóza jater - mohou ji způsobit jiné rizikové faktory, například špatná strava s vysokým obsahem monosacharidů, tedy jednoduchých cukrů, nebo vystavení toxinům. Nealkoholická steatóza (NAFLD: z anglického Non-Alcoholic Fatty Liver Disease) je stav, kdy se v játrech hromadí přebytečný tuk (steatóza = ztučnění jater). Jaterní tkáň při tomto onemocnění není významně poškozena. Rozvíjí se zánět a ten může vést až k cirhóze jater a případně dalším zdravotním komplikacím. Nealkoholická steatohepatitida není onemocněním zcela benigním a zejména u diabetiků může přecházet do cirhózy.

Toto onemocnění je zákeřné i proto, že často nemusíte zpozorovat příznaky. Objevit se může únava, nespecifická bolest břicha, ztráta hmotnosti, případně žloutnutí kůže a bělma.

Cirhóza jater

Jedná se o chronické onemocnění jater, které již nelze zvrátit, ale dá se udržovat pod kontrolou. Přestože játra mají schopnost sebeobnovy, po poškození a následné regeneraci se tvoří jizvy. Čím více jsou játra zjizvená, tím hůře plní svou funkci. Cirhóza jater může nakonec vést až ke smrti. Cirhóza je pokročilé a konečné stádium onemocnění jater, při kterém dochází ke ztrátě schopnosti regenerace jater, výraznému poškození a zjizvení jaterní tkáně. Závažnými komplikacemi jaterní cirhózy jsou portální hypertenze, hepatocelulární karcinom či úplné selhání jater. K cirhóze může dojít na základě několika jaterních onemocnění. Rovněž může být cirhóza způsobena metabolickými onemocněními jako jsou nealkoholická steatóza jater a nealkoholická steatohepatitida. Může k ní docházet na základě excesivní konzumace alkoholu. Také se cirhóza může rozvinout v důsledku autoimunitních onemocnění, kterými jsou např. Vzhledem k oblibě alkoholických nápojů v naší populaci bohužel zcela běžně dochází i k jaterním onemocněním zapříčiněných nadměrnou a dlouhodobou konzumací alkoholu.

Cirhóza jater nenastane ze dne na den. Předcházejí jí jiná poškození jater. Jednotlivá stadia vedoucí až k selhání jater jsou:

1. Prvním stupněm je zánět jater, způsobený například hepatitidou nebo jiným onemocněním.
2. Postupná tvorba jizvové tkáně a snižování průtoku krve v játrech se nazývá fibróza a je druhým stupněm poškození jater. Fibróza ještě není nezvratný stav a poškození jater se v tomto momentu dá zastavit tak, aby se játra stihla zregenerovat a opět fungovat, jak má.
3. Za třetí stupeň, tedy cirhózu jater, považují lékaři stav, kdy už je zjizvení jater rozsáhlé a buňky se nedokážou regenerovat. Cirhózu však lze stále zastavit.
4. Když dosáhne cirhóza jater posledního stádia, dochází k selhání jater a nastává život ohrožující stav.

V dřívějších stádiích může mít cirhóza příznaky, jako je únava, svědění pokožky, nechutenství, ztráta váhy, nevolnost, nechutenství a zvracení, bolest v pravé horní oblasti břicha, svalové křeče a slabost.

Autoimunitní onemocnění jater

Při autoimunitním onemocnění jater imunitní systém člověka omylem napadá vlastní buňky jater. Mezi taková onemocnění patří:

• Autoimunitní hepatitida. Při této diagnóze imunitní systém napadá játra, což způsobí jejich zánět. Bez léčby může dojít k cirhóze a selhání jater. Příznaky jsou podobné jako u virové hepatitidy, objevit se mohou i kožní onemocnění, jako je akné, psoriáza či vitiligo.
• Primární biliární cirhóza. Poškození žlučovodu v játrech způsobuje nahromadění žluči. I při tomto onemocnění bez léčby dochází k cirhóze a selhání jater. Příznaky se stupňují tím, jak onemocnění postupuje. Kromě obecných příznaků je typický výskyt suchosti v očích a v ústech, později tvorba tukových usazenin, které se projevují jako žluté hrbolky na kůži (xantomy).
• Primární sklerotizující cholangitida. Tento zánětlivý stav způsobuje postupné poškození žlučových cest. Nakonec se zablokují, což způsobí nahromadění žluči v játrech. Následkem může být cirhóza a selhání jater. Mezi autoimunitní onemocnění jater patří autoimunitní hepatitida, primární biliární cholangitida nebo primární sklerozující cholangitida. Tyto autoimunitní stavy jsou charakterizovány abnormální imunitní odpovědí, která poškozuje jaterní tkáň nebo žlučové cesty, v závažnějších případech dochází k cirhóze jater.

Genetická onemocnění jater

Některé poruchy jater mohou být dědičné. Například hemochromatóza způsobuje, že tělo člověka ukládá více železa, než potřebuje, a postupně může dojít až k poškození jater. Projevuje se podobnými příznaky jako ostatní onemocnění, člověk může pozorovat i obtíže v sexuální oblasti či tmavnutí pokožky až do šedého či bronzového odstínu. Hemochromatóza je genetické onemocnění, které se vyznačuje akumulací železa v těle, především v játrech, v srdci a slinivce břišní. Toto hromadění železa v těle způsobuje různé zdravotní problémy a neléčená hemochromatóza může vést k závažným komplikacím, včetně cirhózy jater nebo rakoviny jater.

Wilsonova choroba způsobuje, že játra absorbují měď místo toho, aby ji uvolnila do žlučových cest. Když je mědi v játrech už příliš mnoho, dostává se do krevního oběhu a může poškodit i další orgány, například mozek. Wilsonova choroba je vzácné genetické onemocnění, které způsobuje akumulaci mědi v různých orgánech, zejména v játrech a mozku. V závažných případech může neléčené onemocnění vést k závažnému poškození orgánů až ke smrti.

Kromě obecných příznaků onemocnění jater se u lidí s Wilsonovou chorobou mohou vyskytnout neurologické příznaky hromadění mědi v těle, jako jsou problémy s řečí, polykáním nebo fyzickou koordinací a ztuhlé svalstvo. Objevují se také psychické problémy, jako je úzkost nebo deprese. Mnoho lidí má s touto nemocí takzvané Kayser-Fleischerovy kroužky kolem rohovek v očích, zbarvené do nazelenalé, hnědé nebo zlaté barvy.

Zdravá játra by měla produkovat dostatek proteinu alfa-1 antitrypsinu, který pomáhá předcházet rozkladu enzymů v těle. Pokud se tak neděje, následkem nedostatku alfa-1 antitrypsinu může nastat nejen onemocnění jater, ale také plic. Alagille syndrom je další genetické onemocnění, které kromě srdce, ledvin, kostí a očí postihuje především játra. V jeho důsledku mimo jiné dochází k cholestáze. Jedná se o snížený odtok žluče z jater, který může způsobit svědění kůže, žloutenku a v závažnějších případech jaterní cirhózu. Gilbertův syndrom je rovněž genetické onemocnění jater, které se projevuje mírnou poruchou zpracování bilirubinu v játrech. Onemocnění není nijak závažné, nevede k poškození jater a jiným zdravotním komplikacím, a proto v mnohých případech nevyžaduje léčbu. Biliární atresie je vážná vrozená anomálie. Dochází při ní k nedovyvinutí nebo zablokování žlučových cest. Odtok žluči z jater do střev je neprůchodný, dochází k poškození jater, které může vést až k jaternímu selhání. Mezi příznaky onemocnění patří žluté zbarvení kůže a bělma očí (žloutenka), tmavá moč, světlá stolice a zvětšení jater. Akutní hepatální porfyrie je skupina vzácných genetických onemocnění, které způsobují mutace enzymů v biosyntetické dráze hemu (skupině látek v těle obsahujících železo). Mohou se projevovat mnoha symptomy, které do různé míry ovlivňují život pacientů, v závažnějších případech mohou způsobovat až život ohrožující ataky.

Nádorová onemocnění jater

Nádor se většinou vytváří přímo v játrech, nejčastějším typem je hepatocelulární karcinom. Rakovina jater může vzniknout také šířením jiného nádoru metastázami do jater. Její příznaky mohou být rozmanité a závisí na typu, ale objevují se bohužel až v pokročilejších stádiích. Nejčastějšími typy benigních (nezhoubných) nádorů jater jsou hepatální hemangiom, fokální nodulární hyperplazie a hepatocelulární adenom. Do této skupiny patří i jaterní cysty, což jsou většinou dutiny naplněné tekutinou. Tyto benigní nádory bývají asymptomatické, nezpůsobují žádné potíže a k jejich zjištění dochází náhodně. Mezi maligní nádory jater patří primární hepatocelulární karcinom nebo intrahepatální cholangiokarcinom. Sekundární nádory se označují jako jaterní metastázy. Maligní nádory jater jsou méně časté než benigní nádory, ale mají závažnější prognózu.

Jak řešit problémy s játry

Různé nemoci a problémy s játry mohou mít různá řešení. Lékař obvykle diagnostikuje konkrétní problém a předepisuje podpůrné léky nebo doplňky stravy na játra.

Dieta při autoimunitní hepatitidě

Autoimunitní hepatitida vyžaduje komplexní přístup k léčbě, který zahrnuje farmakoterapii a úpravu životního stylu, včetně stravování. Cílem diety při autoimunitní hepatitidě je snížit zánět, podpořit regeneraci jater a minimalizovat riziko komplikací.

Obecné zásady stravování

• Vyvážená strava: Strava by měla být pestrá a vyvážená, s dostatečným příjmem bílkovin, sacharidů a tuků ve správném poměru.
• Dostatečný příjem bílkovin: Bílkoviny jsou důležité pro regeneraci jaterních buněk. Vhodné jsou libové maso, ryby, drůbež, vejce, mléčné výrobky s nižším obsahem tuku a luštěniny.
• Omezení tuků: Nadměrný příjem tuků může zatěžovat játra. Omezte příjem nasycených tuků (tučné maso, uzeniny, plnotučné mléčné výrobky) a trans nenasycených mastných kyselin (ztužené tuky). Upřednostňujte nenasycené mastné kyseliny (rostlinné oleje, ryby, ořechy, semena).
• Komplexní sacharidy: Upřednostňujte komplexní sacharidy (celozrnné pečivo, rýže, brambory, ovesné vločky) před jednoduchými cukry (sladkosti, slazené nápoje). Nadbytek sacharidů vede k metabolickým potížím v poškozených játrech, která v sobě hromadí tuk.
• Vláknina: Dostatečný příjem vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné produkty) podporuje trávení a snižuje zátěž jater.
• Antioxidanty: Konzumujte potraviny bohaté na antioxidanty (ovoce, zelenina, bylinky, koření), které chrání jaterní buňky před poškozením volnými radikály.
• Pitný režim: Dodržujte dostatečný pitný režim (voda, bylinné čaje, neslazené nápoje).
• Omezení soli: Omezte příjem soli, zejména při retenci tekutin (otoky, ascites).
• Zákaz alkoholu: Alkohol se zpracovává hlavně v játrech a jeho příjem představuje jednoznačně ohrožení oslabených jater. Je nanejvýš vhodné se ho zcela vyvarovat.
• Šetřící úprava stravy: Strava má šetřící charakter, tj. má šetřit trávicí trakt mechanicky (ne slupky, kůrky, zrníčka, šlachy), chemicky (ne přepalované tuky, dráždivé látky - pikantní koření, nadýmavé potraviny) a tepelně (ne příliš horké ani příliš studené).

Specifická doporučení při autoimunitní hepatitidě

• Autoimunitní protokol (AIP): Někteří pacienti s autoimunitní hepatitidou mohou zkusit autoimunitní protokol, což je přísná eliminační dieta, která má omezit zánět v těle. AIP zahrnuje vyloučení obilovin, luštěnin, mléčných výrobků, lilkovité zeleniny, vajec, ořechů, semen a zpracovaných potravin. Po určité době se postupně zavádějí jednotlivé potraviny zpět do jídelníčku a sleduje se reakce organismu. Autoimunitní protokol je zjednodušeně řečeno přísná eliminační dieta, po které následuje postupné zavádění jednotlivých potravin do jídelníčku. Průběžně sledujete, jak na vás jednotlivé potraviny působí, jestli vám spíše prospívají nebo přitěžují.
• Eliminační dieta: Identifikujte a eliminujte potraviny, které zhoršují příznaky onemocnění. Mezi běžné spouštěče patří lepek, mléčné výrobky, sója, kukuřice a umělá sladidla.
• Probiotika a prebiotika: Zařaďte do stravy probiotika (jogurty, kefír, kvašená zelenina) a prebiotika (cibule, česnek, chřest, banány), které podporují zdravou střevní mikroflóru a posilují imunitní systém.
• Bylinky a doplňky stravy: Některé bylinky a doplňky stravy mohou mít pozitivní vliv na zdraví jater, například ostropestřec mariánský (Silybum marianum), artyčok a kurkuma. O užívání doplňků stravy na podporu jater se můžete poradit s lékařem.

Potraviny vhodné při autoimunitní hepatitidě

• Zelenina: Všechny druhy zeleniny (s výjimkou lilkovité zeleniny při AIP dietě), zejména listová zelenina, brokolice, květák, mrkev, celer, petržel.
• Ovoce: Všechny druhy ovoce, zejména bobulovité ovoce (maliny, borůvky, jahody), jablka, hrušky, citrusové plody.
• Libové maso: Kuřecí, krůtí, králičí maso, zvěřina, libové hovězí (např. kýta nebo roštěná) a libové vepřové (např.
• Ryby: Treska, pstruh, tuňák, losos, sardinky, makrela, a další.
• Vejce: (s opatrností a pouze při toleranci, při AIP dietě vyloučeny)
• Mléčné výrobky: (s nízkým obsahem tuku a pouze při toleranci, při AIP dietě vyloučeny) tvaroh, skyr, řecký jogurt, tvrdé sýry.
• Luštěniny: (s opatrností a pouze při toleranci, při AIP dietě vyloučeny) fazole, čočka, hrách, cizrna, sója.
• Obiloviny: (celozrnné a pouze při toleranci, při AIP dietě vyloučeny) ovesné vločky, rýže, pohanka, quinoa.
• Ořechy a semena: (s opatrností a pouze při toleranci, při AIP dietě vyloučeny) vlašské ořechy, mandle, lněná semínka, chia semínka.
• Rostlinné oleje: Olivový olej, avokádový olej, kokosový olej.
• Bylinky a koření: Kurkuma, zázvor, česnek, oregano, bazalka, petržel, koriandr.

Potraviny nevhodné při autoimunitní hepatitidě

• Alkohol: Absolutní zákaz.
• Zpracované potraviny: Polotovary, instantní jídla, fast food, uzeniny, konzervy, slané pochutiny, sladkosti, slazené nápoje.
• Nasycené tuky: Tučné maso, uzeniny, plnotučné mléčné výrobky.
• Trans nenasycené mastné kyseliny: Ztužené tuky, margaríny, smažené pokrmy.
• Jednoduché cukry: Sladkosti, slazené nápoje, bílé pečivo.
• Nadměrné množství soli: Slané pochutiny, konzervy, uzeniny.
• Lilkovitá zelenina: (při AIP dietě vyloučena) Rajčata, papriky, brambory, lilek.
• Lepek: (u citlivých jedinců) Pšenice, žito, ječmen.
• Mléčné výrobky: (u citlivých jedinců) Mléko, sýry, jogurty.
• Vejce: (u citlivých jedinců)
• Luštěniny: (u citlivých jedinců) Fazole, čočka, hrách, cizrna, sója.
• Ořechy a semena: (u citlivých jedinců)

Ukázkový jídelníček při autoimunitní hepatitidě

Snídaně: Ovesná kaše s ovocem a ořechy (bez lepku a mléčných výrobků při intoleranci)

Svačina: Jablko s mandlovým máslem

Oběd: Pečené kuře se zeleninovým salátem a quinoou (bez lilkovité zeleniny při AIP dietě)

Svačina: Kefír (při toleranci mléčných výrobků) nebo hrst bobulovitého ovoce

Večeře: Dušená ryba se zeleninou a rýží

Prevence problémů s játry a jak o ně pečovat

Pokud jde o infekční skupiny chorob jater, jako je hepatitida, nejlepší prevencí je očkování, dodržování hygienických návyků a vyhýbání se rizikovému chování. I když některým, zejména genetickým onemocněním jater nelze zcela zabránit, tělu rozhodně prospěje prevence v podobě co nejzdravější životosprávy.

Její součástí je:

• Konzumace pestré a vyvážené stravy - hodně zeleniny, ovoce, vlákniny, zdravých bílkovin a tuků, omezení příjmu rafinovaných cukrů.
• Dostatek spánku.
• Pravidelný pohyb. Fyzická aktivita pomáhá nejen udržet zdravou váhu, ale také podporuje metabolismus a zdraví jater.
• Dostatečný pitný režim.
• Omezení alkoholu, kouření a užívání léků či návykových látek.
• Udržování přiměřené váhy. Jaterní tuk je velmi snadno mobilizovatelný a mizí již při redukci hmotnosti o 5-10 %.
• Pravidelné preventivní prohlídky u lékaře.
• Ochranné prostředky při vystavení se chemikáliím.
• A také dodržování správné hygieny a bezpečného sexu.