Účelem výživy nemocných není pouze jejich zasycení, ale i ovlivnění nepříznivých patologických stavů. Terapeutický účinek stravy spočívá v náhradě chybějících látek v organismu a podpoře rekonvalescence. Základní složky potravy jsou voda, sacharidy, vláknina, bílkoviny, tuky, vitaminy a minerální látky. Ve zdravotnických zařízeních existuje jednotný dietní systém, přičemž konkrétní dietu předepisuje lékař nebo dietní odborník.

Faktory ovlivňující výživu pacienta

Výživu pacienta ovlivňuje řada faktorů, které je nutné brát v úvahu při sestavování a podávání stravy. Mezi nejdůležitější patří:

• Individuální zdravotní stav: Specifické zdravotní problémy a onemocnění vyžadují úpravu stravy.
• Psychický stav: Psychická pohoda pacienta má vliv na jeho chuť k jídlu a schopnost trávit potravu.
• Kultura a náboženství: Kulturní a náboženské zvyklosti mohou ovlivňovat výběr potravin.
• Společenské skupiny: Vliv okolí a společenských skupin může ovlivnit stravovací návyky pacienta.
• Účinky léků: Některé léky mohou ovlivnit chuť k jídlu nebo vstřebávání živin.
• Alkohol: Konzumace alkoholu může negativně ovlivnit zdravotní stav a vstřebávání živin.
• Osobní preference: Je důležité brát v úvahu individuální preference pacienta, pokud to zdravotní stav dovoluje.

Zásady výběru a podávání jídla

Při výběru a podávání jídla je nutné dbát na následující zásady:

• Dobrá stravitelnost: Jídlo by mělo být snadno stravitelné, aby nedocházelo k zažívacím potížím.
• Technologická úprava: Způsob přípravy jídla by měl odpovídat dietním požadavkům a zdravotnímu stavu pacienta.
• Vhodný výběr potravy: Je nutné vybírat potraviny, které jsou vhodné pro danou dietu a zdravotní stav pacienta.
• Zvláštní složení: Některé diety vyžadují speciální složení, například omezení určitých živin.
• Chutnost: Jídlo by mělo být chutné, aby pacient měl chuť k jídlu a dostatečně jedl.
• Estetická složka: Vzhled jídla by měl být lákavý, aby pacient měl chuť k jídlu.
• Hygiena: Je nutné dbát na hygienu při přípravě a podávání jídla, aby se předešlo infekcím.
• Pestrost: Strava by měla být pestrá, aby pacient dostal všechny potřebné živiny.
• Přání pacienta: Pokud to zdravotní stav dovoluje, je nutné brát v úvahu přání pacienta.
• Pravidelnost podávání: Jídlo by mělo být podáváno pravidelně, aby se udržela stabilní hladina cukru v krvi a zajistil dostatečný přísun energie.

Po výběru vhodné diety se potrava objednává žádankou. Jídlo se hygienicky balí a následně se rychle přepravuje k pacientovi. Teplá strava musí k pacientovi dorazit ještě teplá. Pacient musí mít k dispozici dostatečné množství tekutin a k servírování jídla má sestra použit ochranný plášť, který neslouží jinému účelu.

Dělení diet

Dietu je možné charakterizovat jako stravu upravenou vzhledem k charakteru onemocnění. Hlavním cílem „dodržování diety“ je prevence nebo ovlivnění patologického stavu organismu. Léčebného efektu je dosahováno různými prostředky, které tvoří podstatu dané diety.

Čtěte také: Zdravé kuřecí recepty

Diety se dělí do kategorií s kódovým označením. Základních diet je 15 typů a jsou označeny čísly 0 až 14. Standardizované diety nemají kódové označení. Pokud není příjem potravy standardní cestou z klinického hlediska možný, využívá se klinické výživy, při které je přesně definovaná potrava ve svém složení podána enterálně nebo parenterálně.

Prostředky k dosažení léčebného efektu diety

• Výběr potravin: V některých dietách je přesně specifikován. Zpravidla jsou rozlišeny potraviny vhodné a nevhodné, zakázané a doporučené. Zakázané potraviny mohou pacienta vyloženě poškodit, a naopak potraviny doporučené mohou významně přispět k léčbě onemocnění.

  Příklad rozlišení potravin u konkrétní diety:

  Diagnóza	Vhodná potravina	Nevhodná potravina	Zakázaná potravina	Doporučená potravina
  Celiakie	Kukuřičný chléb		Pšeničný chléb	Pohankový chléb
  Obezita	Nízkotučný sýr	Smetanový sýr		Zelenina
  Alergie na ryby	Maso, kromě ryb		Ryby a výrobky z nich
  Anemie z nedostatku železa	všechny			Játra

• Technologie přípravy pokrmů: Léčebný efekt tzv. „šetřících“ diet je postaven na způsobu přípravy jednotlivých pokrmů. Především se jedná o eliminování některých technologických úprav, dále pak o způsob využívání tuků, dietní způsoby zahušťování, způsoby dochucování pokrmů a úpravu jejich konzistence.

• Režimová opatření: Velikost porce, četnost denních jídel a jejich skladba mohou významně zasahovat do léčby onemocnění. Některé diety mají snížené nebo zvýšené porce, jiné mají z určitého důvodu zařazeny druhé večeře a jiné jsou například bez polévek.

  Čtěte také: Tipy na dietní vaření s kuřetem

Další dělení diet

• Z pohledu denního energetického obsahu:
  • Redukční - snížený energetický příjem za účelem redukce tělesné hmotnosti
  • Udržovací - optimální energetický příjem pro udržení tělesné hmotnosti
  • Realimentační - zvýšený energetický příjem pro navýšení tělesné hmotnosti
• Z pohledu obsahu energie a základních živin:
  • Diety plnohodnotné - mají dostatečnou denní dávku energie a základních živin, jsou vhodné k dlouhodobému podávání.
  • Diety neplnohodnotné - denní dávka energie a některých základních živin je snížená, jsou určeny k podávání na přechodnou dobu, zpravidla v akutním stádiu onemocnění.

Struktura dietního systému

Hlavní struktura Dietního systému je rozdělení diet do tří skupin. V nich jsou řazeny diety s určitým označením a názvem, které by neměly být v jednotlivých zařízeních pozměňovány, aby bylo možné v oblasti léčebné výživy mezioborově komunikovat na území České republiky, publikovat a vydávat edukační materiály s jistotou, že pacientovi/klientovi je v různých zařízeních indikována dieta, aniž by byl dezorientován. Samozřejmě, že jednotlivá zařízení do jisté míry využívají svých specifických označení, například pro mleté maso, neslazenou úpravu pokrmu a podobně, ale označení a název původní diety je vhodné ponechat.

Rozlišujeme:

• Diety základní (ve smyslu „výchozí, bazální“) - jsou značeny číslem a názvem diety:

  Označení diety	Název diety
  0	Tekutá
  1	Kašovitá šetřící
  2	Šetřící
  3	Základní
  4	S omezením tuků
  5	S omezením zbytků
  6	S omezením proteinů
  7	Nízkocholesterolová
  8	Redukční
  9	Diabetická
  10	Neslaná šetřící
  11	Výživná
  12	Strava batolat
  13	Strava větších dětí

  Poznámka: V Dietním systému je poněkud nešikovně používán pojem „základní diety“. Vyskytuje se celkem ve třech různých úrovních, což může čtenáře poněkud mást: Diety základní - skupina diet 0 - 13, Diety základní - diety III. technologického základu, Samotná dieta 3 - základní. Rovněž ve skupině šetřících diet se jedna z nich jmenuje dieta č. 2 šetřící.

• Diety speciální - jsou značeny číslem + „S“ a názvem diety:

  Označení diety	Název diety
  0S	Čajová
  0-ND	Nutričně definovaná
  4S	S přísným omezením tuků
  9S	Diabetická šetřící

• Standardizované dietní postupy - jsou značeny „S“/ zkratka a názvem diety. Tato skupina diet je neuzavřená, některé díky rozvoji medicíny zanikly a naopak díky novodobým onemocněním se objevují nové diety.

  Čtěte také: Kompletní průvodce jahodami a zdravým stravováním

  Označení diety	Název diety
  S/PP	Při akutní pankreatitidě
  S/BLP	Bezlepková
  S/BLK	Bezlaktózová
  S/35; S/20	Dieta při chronickém selhání ledvin
  S/PKU	Dieta při fenylketonurii

Neméně významné je dělení základních diet do tzv. „technologických základů“. Vždy jsou sdruženy diety, které mají velmi podobné léčebné zaměření, podobnou skladbu jídelníčku a základ přípravy pokrmů je pro ně společný. Indikuje-li lékař kombinaci diet, neměly by být mezi sebou kombinovány diety z jednoho technologického základu, taková kombinace diet je bezpředmětná.

Dle sdružení do technologických základů rozlišujeme:

• Šetřící diety - 0; 1; 2; 4; 5; 12
• Základní (ve smyslu „bez omezení“) diety - 3; 11; 13
• Diety při metabolických onemocněních - 7; 8; 9
• Neslané diety - 6; 10

Enterální a parenterální výživa

Pokud není příjem potravy standardní cestou z klinického hlediska možný, využívá se klinické výživy, při které je přesně definovaná potrava ve svém složení podána enterálně nebo parenterálně. Účelem enterální výživy je zachování anatomické a funkční integrity střeva, pokud pacient nemůže, nesmí, nebo nechce jíst (anorexie, sepse, před a po operaci apod.) Enterální výživa se podává bolusově (janetkou), kontinuálně po dvacet hodin, nebo přerušovaně po dvou až třech hodinách. Per os se enterální výživa podává formou „sippingu“ - popíjením vysoce výživného roztoku (například nutridrinku). Podávané jídlo musí být vždy dostatečně teplé a vhodně upravené.

Výživa kojenců

Výživa malých dětí v kojeneckém období spočívá především v příjmu mateřského mléka, v druhé polovině kojeneckého období je možné dietu rozšířit o nemléčné složky.