Léčebná výživa hraje klíčovou roli v procesu uzdravování a prevenci nemocí. Vztah mezi výživou a hojením ran, popálenin, vznikem vředů trávicího traktu, odolností proti infekcím, onemocněními jater či arteriosklerózou je úzký a vzájemný.
Historický Vývoj Československého Dietního Systému
Československý dietní systém byl vytvořen v letech 1952-1954. Po jeho publikování v Praze roku 1955 (Doberský a kolektiv, Nový dietní systém pro nemocnice) a v Bratislavě roku 1958 (Bučko a kolektiv, Diétné stravovanie v nemocnicích) se stal závaznou normou pro přípravu léčebné výživy ve všech českých a slovenských nemocnicích. V roce 1968 bylo v Praze publikováno druhé, přepracované a rozšířené vydání (Doberský a spol.). Od roku 1980 byl systém inovován s ohledem na celospolečenský kardiovaskulární program, nové poznatky o metabolismu bílkovin a lipidů a nové výsledky mezinárodního i vlastního výzkumu v oboru výživy a dietetiky.
Principy Léčebné Výživy
Léčebná výživa se musí přizpůsobit zdravotnímu stavu pacienta. Musí zajistit správný výběr surovin vhodných pro dietní stravu, přísun všech potřebných živin a dodržovat správnou technologii přípravy stravy, která má šetřit nemocný orgán. Každá nemocniční dieta má své číselné označení, název a je charakteristická svým složením nebo konzistencí.
Základní složky potravy jsou voda, sacharidy, vláknina, bílkoviny, tuky, vitaminy a minerální látky. Ve zdravotnických zařízeních existuje jednotný dietní systém, přičemž konkrétní dietu předepisuje lékař, nebo dietní odborník. Faktory ovlivňující výživu pacienta zahrnují zejména jeho individuální zdravotní stav, psychický stav, kulturu, náboženství, společenské skupiny v nichž se pohybuje; dále účinky léků, alkohol a samozřejmě i osobní preference. Při výběru a podávání jídla se dbá na dobrou stravitelnost, technologickou úpravu, vhodný výběr potravy, zvláštní složení, chutnost, estetickou složku, hygienu, pestrost, přání pacienta a pravidelnost podávání.
Po výběru vhodné diety se potrava objednává žádankou. Jídlo se hygienicky balí a následně se rychle přepravuje k pacientovi. Teplá strava musí k pacientovi dorazit ještě teplá. Diety se dělí do kategorií s kódovým označením. Základních diet je 15 typů a jsou označeny čísly 0 až 14. Standardizované diety nemají kódové označení.
Čtěte také: Význam Diet v Léčbě
Příklady Diet v Nemocničním Prostředí
Mezi specifické diety patří například:
- Dieta Warfarinová: Podává se pacientům, kteří užívají lék Warfarin na snížení krevní srážlivosti jako prevenci žilní embolie. Je nutné se vyvarovat jídel a potravin s vysokým množstvím vitaminu K (zelená listová zelenina).
- Dieta OK (okultní krvácení): Vyšetřovací dieta, kdy se vyšetřuje okultní krvácení.
- Dieta 2 - šetřící: U nemocných s poruchami trávicího traktu, u nemocných ve stresových a zátěžových stavech, např.
- Dieta 8 - redukční: U nemocných s obezitou nevyžadujících šetřící úpravu diety, u nemocných s hyperlipoproteinemií, u obézních diabetiků 1. a 2.
- Dieta 9 - diabetická: U nemocných s DM 1. typu a u diabetiků 2.
Modernizace Dietního Systému po roce 2020
Po 65 letech, v roce 2020, nastal čas pro změnu systému stravování hospitalizovaných pacientů v nemocnicích. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) se stala pilotním pracovištěm, kde se podle nového Metodického doporučení MZ ČR vaří jídla, která splňují aktuální požadavky Světové zdravotnické organizace (WHO), jsou moderní, chutná, zajímavá, zdravá a ekonomicky dostupná.
Dřívější systém byl kritizován za to, že každá nemocnice připravovala svůj vlastní dietní systém, který měl odpovídat potřebám jednotlivých zařízení. Záleželo na tom, jak se vedoucí nutriční terapeut a ústavní dietolog zajímají o novinky v oblasti výživy nemocných ve světě.
,,Jsem rád, že můžeme pacientům dopřát chutnou, zdravou a také nutričně vyváženou stravu, která nebyla v historii standardem podávané péče, ale díky odborné pracovní skupině složené z odborníků, kterou jsem vytvořil při Ministerstvu zdravotnictví, a novému metodickému doporučení, jsme to dokázali změnit. Strava je důležitou součástí spokojenosti a následného uzdravení pacientů,“ dodal ministr zdravotnictví ČR Mgr. et Mgr.
Nové Metodické Doporučení MZ ČR
Proto vznikla při Ministerstvu zdravotnictví ČR pracovní skupina, složená ze zástupců společností sdružených v Alianci pro nutriční péči o.p.s. Všeobecná fakultní nemocnice v ní měla své členy: vedoucí nutričních terapeutů VFN Mgr. Lucii Růžičkovou a ústavního dietologa doc. MUDr. Františka Nováka, Ph.D. ze IV. interní kliniky VFN a 1.LF UK v Praze.
Čtěte také: Zdravé kuřecí recepty
„Vytvořili jsme doporučený postup stravování a nutriční péče pro 21. století,“ vysvětluje Lucie Růžičková. „Základem změn ve stravování je důraz na kvalitu diet. Na prvním místě je chutnost a atraktivita jídla pro pacienty a současně zůstávají samozřejmostí potřebné nutriční hodnoty a bezpečnost konzumace. Stravování představuje v nemocnici nejdůležitější součást systému nutriční péče, který může podle nového metodického doporučení fungovat jen s garancí nutričních terapeutů a lékařů nutricionistů,“ doplňuje doc.
Ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA komentuje: „Zároveň jsme se rozhodli nový systém stravování jako první nemocnice v Česku využívat přímo v naší kuchyni. Chceme ukázat i ostatním zařízením, že Metodické doporučení lze převést do praxe a není to jen „nedosažitelná teorie“. Osobně mám radost, že na jídelníčku jsou v nabídce stejná jídla pro pacienty i zaměstnance a všem chutná.“
Diety 3 MAL a 3 FIT
Základní kámen proměny tvoří nový jednotný princip základních diet pro pacienty. Při příjmu k hospitalizaci lékař doporučí jednu z variant:
Dieta 3 MAL (pro pacienty v riziku malnutrice): Dieta primárně určená pro pacienty s rizikem podvýživy. „Jejím cílem je přizpůsobit se nemocným s nechutenstvím tak, aby se co nejvíc snížilo riziko dalšího snižování jejich hmotnosti. Jídla mají vyšší obsah energie a bílkovin, jsou „typicky česká“. V rámci 3 MAL se denně servíruje oblíbená česká klasika, třeba svíčková, španělské ptáčky, čevabčiči s bramborovou kaší a okurkovým salátem nebo omáčky,“ vypočítává šéfkuchař VFN Petr Slivoně.
Dieta 3 FIT (pro pacienty bez rizika malnutrice): „Dieta 3 FIT umožní zdravě se stravující části populace zachovat si své stravovací návyky i po dobu hospitalizace a dalším ukáže, jak lze jíst zdravě a zároveň chutně,“ vysvětluje Lucie Růžičková. Dieta se skládá ze tří variant pokrmů:
Čtěte také: Tipy na dietní vaření s kuřetem
- Typické české suroviny: pohanka, jáhly, čočka, kořenová zelenina či červenou řepu. Koření se majoránkou nebo česnekem.
- Středomořská kuchyně: těstoviny, rizota, olivy, ryby, olivový olej a k tomu bylinky, například tymián, oregano, bazalka či rozmarýn. Pacientům se minimálně dvakrát týdně servírují ryby.
- Orientální kuchyně: Jídla s kuskusem, kokosovým mlékem a kari kořením.
Pacienti mají při příjmu možnost probrat své stravovací návyky s nutričním terapeutem. Nutriční terapeut se na klinice zabývá přednostně pacienty v nutričním riziku nebo pacienty s dietními omezeními. Hodnotí jejich nutriční stav a navrhuje nutriční plán na základě individuálně stanovené potřeby energie a živin a v souladu s léčebným cílem. Je totiž velice důležité, aby pacientovi chutnalo. Když pacientovi zvolený způsob stravy nevyhovuje, je možné ho zaměnit za druhou variantu nebo individuálně upravit.
Výsledky Zavedení Nových Diet
Devět měsíců od zavedení nových diet ukázalo, že se denně místo předpokládaných 5 % připravuje 5x více, tedy 25 % diet ve zdraví 3 FIT a jen 75 % diet pro pacienty v riziku malnutrice 3 MAL. Je to výrazně více, než nutriční terapeuti očekávali. Pacientů v ohrožení podvýživou je samozřejmě v nemocnicích mnohem víc. Dietu 3 FIT si oblíbili i někteří onkologičtí pacienti, kteří mají často sníženou chuť na maso.
„Nové diety využíváme i pro stravování zaměstnanců. Mají na výběr kromě diet 3 FIT a 3 MAL ještě třetí variantu: saláty, obložené bagety, wrapy. Vítězství diety FIT oproti očekávané české klasice nás velmi příjemně překvapilo,“ dodává Mgr.
Další Aspekty Nemocniční Výživy
Pokud není příjem potravy standardní cestou z klinického hlediska možný, využívá se klinické výživy, při které je přesně definovaná potrava ve svém složení podána enterálně nebo parenterálně. Účelem enterální výživy je zachování anatomické a funkční integrity střeva, pokud pacient nemůže, nesmí, nebo nechce jíst (anorexie, sepse, před a po operaci apod.) Enterální výživa se podává bolusově (janetkou), kontinuálně po dvacet hodin, nebo přerušovaně po dvou až třech hodinách. Per os se enterální výživa podává formou „sippingu“ - popíjením vysoce výživného roztoku (například nutridrinku). Podávané jídlo musí být vždy dostatečně teplé a vhodně upravené. Musí být doručeno správnému pacientovi dle jeho předepsané diety, musí být podáváno pravidelně, v přiměřenou dobu a to tak, aby byl dodržen přiměřený interval mezi jídly. Pacient musí mít k dispozici dostatečné množství tekutin a k servírování jídla má sestra použit ochranný plášť, který neslouží jinému účelu. Výživa malých dětí v kojeneckém období spočívá především v příjmu mateřského mléka, v druhé polovině kojeneckého období je možné dietu rozšířit o nemléčné složky.
Dietoterapie v Kontextu Moderní Medicíny
Dietoterapie neboli léčba dietou je významnou součástí léčby. Historicky byla léčba dietou dokonce jedním z nejvýznamnějších léčebných postupů. Zejména v dobách, kdy byla medicína jen spekulativní a empirickou vědou, byla dietní léčba součástí každého terapeutického doporučení. Část efektu takové léčby byla jistě typickým placebo efektem. Farmakoterapie minulosti však měla také principy často velmi pochybné. Právě dietní postupy a úsilí o změnu životního stylu byly pravděpodobně v historii medicíny nejvíce efektivní v léčbě i prevenci většiny nemocí.
Dnes je postavení dietologie jiné. Nemoci léčíme mnoha moderními léčebnými postupy, především farmakoterapií či chirurgicky. Význam diety v léčbě a prevenci nemocí se postupně mění. Do první skupiny, kde bez diety nemoc prakticky léčit nelze, patří např. léčba obezity, cukrovky, podvýživy, nemocí pankreatu, celiakie, fenylketonurie, potravinových alergií, laktázové insuficience, střevních zánětů idiopatických i infekčních, pooperačních stavů po výkonech na trávicím traktu. Samostatnou oblastí je pak enterální výživa, jejíž význam výrazně stoupá a omezuje v nemocnicích léčbu parenterální. Tato a další problematika klinické výživy prováděné sondou či parenterálně stojí částečně již mimo klasickou dietologii.
Do skupiny dietních postupů, které jsou pro medicínu zásadní, patří stále i preventivní dietní postupy bránící vzniku aterosklerózy a eliminace nádory vyvolávajících vlivů v dietě. Do skupiny onemocnění, kde význam diety významně poklesl, patří však stále mezi léčebná opatření, spadá např. léčba dny, hypertenze, dyslipoproteinemií, otoků, nedostatku železa a vápníku, dieta u ledvinných onemocnění, dieta u onemocnění žaludku, žlučníku i jater a léčba avitaminóz. U těchto skupin nemocí umíme často zasáhnout efektivněji jinou léčbou. Lze podávat účinnou farmakoterapii, resp. Dietologie ztratila význam v léčbě neurologických onemocnění, např. u epilepsie, neexistují dostatečné důkazy o jejím efektu o pokročilých stadií maligních onemocnění a ztratila na významu dietní opatření u autoimunitních onemocnění.