Diety hrály v minulosti významnou roli v péči o pacienty s onemocněním ledvin. Dnes sice jejich význam mírně poklesl, ale stále představují důležitý aspekt léčby a prevence. Ledviny jsou zatěžovány především nadměrným příjmem bílkovin nebo jejich nadměrným odbouráváním. Proto je zásadní udržet pacienta v dobrém výživovém stavu, snížit nároky na funkci ledvin a přispět k úpravě vnitřního prostředí organismu.

Dieta a funkce ledvin

Při snížené schopnosti ledvin filtrovat krev a odvádět odpadní produkty se dříve omezoval přívod bílkovin. Tento princip, detailně popsaný v článku Speciální diabetické diety, se dnes používá jen u méně závažných stupňů postižení ledvin. S zahájením dialyzačního programu se dieta prudce mění a stává se relativně volnou.

Omezení příjmu bílkovin

Studie MDRD (Modified Diet Renal Disease) financovaná z vládních prostředků v USA zkoumala vliv nízkobílkovinné diety na progresi onemocnění ledvin. Výsledky publikované v roce 1994 v časopise New England Journal of Medicine naznačily, že nízkobílkovinná dieta může zpomalit progresi zániku funkce ledvin. Studie však současně upozornila na riziko malnutrice (podvýživy) spojené s omezením bílkovin v dietě.

Podle současných poznatků existují argumenty pro i proti dietě s nízkým obsahem bílkovin u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Selhávání ledvin vede ke kumulaci látek obsahujících dusík v krvi a v pokročilém stadiu se léčí dialýzou. Omezení příjmu dusíku (bílkovin) je stále významný postup, ale neměl by vést k podvýživě.

Je chybou, pokud pacient vstupuje do dialyzační léčby s podvýživou, například se snížením bílkovin v krvi. Proto je třeba nemocného, který omezuje bílkoviny, monitorovat a včas zachytit hmotnostní úbytek či známky malnutrice. Důležitý je i dostatečný přívod energie. Omezení bílkovin má smysl, protože dokáže udržet funkci ledvin a oddálit léčbu umělou ledvinou.

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

Omezení příjmu fosforu

Omezení příjmu bílkovin přispívá i k omezení příjmu fosforu, protože bílkoviny jsou hlavním zdrojem fosforu (1 g bílkovin obsahuje přes 10 mg fosfátu). Vysoká hladina fosfátu je u pacientů se selháváním ledvin častý problém. Dnes je řešitelný i podáváním léků, které ve střevě vážou fosfát. Vysoká hladina fosfátu vyvolává nadměrnou funkci příštítných tělísek, které vyplavují parathormon, jenž u pacientů s postižením ledvin závažně porušuje kost (renální osteodystrofie). Vysoká hladina fosfátu je podmíněna i tím, že ledviny nedostatečně metabolizují vitamin D. Proto je obvykle třeba podávat vitamin D ve formě, která již hydroxylaci v ledvinách nepotřebuje.

Vysoká hladina draslíku

Dalším problémem u pacientů s pokročilým postižením ledvin bývá vysoká hladina draslíku - v této situaci je třeba omezit přísun ovoce a zeleniny. Je třeba zdůraznit, že existují i nemoci ledvin, kdy vzniká nedostatek draslíku, a v tom případě je naopak vhodné příjem zvýšit. To by však mělo být rozhodnuto při konzultaci s lékařem či nutričním terapeutem.

Dieta při prevenci a léčbě močových kamenů

Diety mají určitý význam v prevenci a léčbě močových kamenů (urolitiázy), které se vyskytují u více než 10 % mužů a cca 8 % žen. Nevhodné dietní návyky hrají při vzniku konkrementů (kamenů) v močových cestách významnou roli. Přibližně 80 % kamenů je tvořeno sloučeninami s vápníkem, cca 10 % kamenů je urátových (kyselina močová) a 10 % z tzv. struvitu, který vzniká na podkladě infekce.

Nejdůležitějším dietním opatřením u močových kamenů je dostatečný přívod tekutin. Na tvorbě kamenů se dále podílí nadměrný přívod živočišných bílkovin, nadměrný přívod soli, vysoký přívod kalcia (vápníku) často v kombinaci s předávkováním vitaminem D, vysoký přívod šťavelanů a zátěž kyselinou močovou, např. při redukčních dietách.

Omezení listové zeleniny s obsahem šťavelanů má význam jen u již existujících kamenů s obsahem šťavelanů. Preventivní význam je malý. Rovněž omezení příjmu vápníku, např. zákaz mléčných produktů a mléka, nemá žádný význam. Běžně doporučovaný příjem vápníku kolem 1 g/den by neměl být při močových kamenech omezován.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

Dieta u dny a hyperurikemie

K dietou nejvíce ovlivnitelným kloubním onemocněním patří dna. Riziko hyperurikemie (zvýšená hladina kyseliny močové) pro vznik aterosklerózy (kornatění tepen) bylo známo již dříve z epidemiologických studií a patří mezi klasické rizikové faktory aterosklerózy. Farmakologické (lékové) i dietní ovlivnění prosté hyperurikemie zůstává sporné. Je nepochybné, že má význam u dny, a v poslední době převažují názory, že má smysl i u pacientů s pokročilejšími formami aterosklerózy.

Dna je kloubní onemocnění s typickými nepříjemnými projevy - otok, bolest, výskyt tofů (uzlíkovité nahromadění krystalků solí močové kyseliny), zejména nad prvními (metatarzofalangeálními) klouby palců, ale i v jiných lokalizacích. Postihuje jedince s rysy metabolického syndromu typicky po dietním či alkoholovém excesu. V patogenezi (rozvoji chorobných změn) tak hraje podstatnou roli rozpad buněk (hyperkatabolismus) a degradace (rozklad) purinů na kyselinu močovou. Je porušena přeměna bílkovin (nukleoproteinů), které obsahují purinové sloučeniny. V séru se zvyšuje množství močanů (urátů), které se ukládají v chrupavkách kloubů, v ledvinách v podobě močových kaménků a v podkoží - urátové tofy.

Základní principy diety u dny a hyperurikemie

Obecně platí, že chronická hyperurikemie je jen málo podmíněna dietními vlivy a rovněž omezení purinů má v její „léčbě“ jen malý vliv. Jinak je tomu u klinicky vyjádřené dny, kdy často předchází zvýšený příjem purinů a rovněž jejich omezení má nepochybný léčebný a zejména preventivní vliv.

Potraviny s vysokým obsahem purinů:

• Maso a vnitřnosti: játra, srdce, ledviny, jiné vnitřnosti, maso mláďat, zvěřina, masové extrakty.
• Ryby a mořské produkty: ančovičky, krabi, sledě, makrely, sardinky, krevety.
• Jiné zdroje: kvasnice, pivo, chřest, houby, luštěniny, špenát.

Typickou příčinou dny je dále zvýšený příjem alkoholu, přestože důvod tohoto vlivu je dodnes nejasný, a obezita. Typicky se záchvaty vyskytnou během redukční diety. Negativní vliv má i omezení příjmu tekutin. Dietní chyba může záchvat vyvolat, naopak dietní léčba má význam zejména v prevenci záchvatů. V léčbě akutního záchvatu nemá význam. Protože příčinou dny je změna v metabolismu bílkovin, zejména nukleoproteinů, je omezení masa mladých živočichů nejvýznamnější, neboť zde je nukleoproteinů nejvíce.

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr

Pravidla diety při dně

• Ze stravy vyloučíme potraviny obsahující větší množství purinů - zvěřinu, vnitřnosti, masové vývary a extrakty, trvanlivé salámy, uzená masa, olejovky, kakao, čokoládu, silný černý čaj, zrnkovou kávu, luštěniny, alkoholické nápoje, houby.
• Doporučujeme snížit celkové množství bílkovin na 50-60 g/den = 0,6-0,8 g/kg váhy.
• Maso zařazujeme nejlépe jen jednou denně, ostatní bílkoviny hradíme ve formě mléčných výrobků.
• Porce masa by neměla překročit doporučených 90 g před kuchyňskou úpravou. Vhodné je vaření nebo dušení ve větším množství vody, aby se puriny vyvařily, a tím se zmenšilo jejich množství na porci.
• Vhodným výběrem potravin se snažíme, aby strava měla zásadotvorný charakter - nejíme kyselé potraviny.
• V období záchvatů je vhodná strava bez dráždivých druhů koření se šetřící úpravou a dostatek tekutin.
• Energetický příjem stravy přizpůsobujeme váze pacienta. U obézních pacientů se snažíme o redukci váhy.

Technologická úprava pokrmů při dně

Menší porce masa dusíme nebo vaříme ve větším množství tekutiny, aby se vyplavily puriny. Smažení, grilování masa je z tohoto důvodu nevhodné. Maso můžeme po uvaření nasekat, tím se opticky zvětší porce, okořenit doporučenými druhy bylinek, zlehčit sněhem z bílků nebo jím můžeme plnit různé druhy zeleniny (rajčata, papriky, brambory, kedlubny), případně smícháme se zeleninou a zapékáme. Zeleninu můžeme občas smažit (květák, celer) - tuto úpravu si mohou dovolit pacienti bez nadváhy a zvýšených lipidů v séru. Nepoužíváme masové vývary a extrakty, dráždivé druhy koření; pokrmy kořeníme nejlépe zelenými druhy koření podle tabulky povolených druhů potravin.

Dieta při dně - co jíst?

Základem stravy při dně je zelenina, ovoce, obiloviny (nejlépe celozrnné), mléčné výrobky, vejce, zdravé tuky a rostlinné oleje. V menším množství je možné zařadit libové maso, ryby a občas i luštěniny.

Močové cesty a výživa

Zdraví močových cest je úzce spojené s tím, co jíme a pijeme. Močové cesty jsou často opomíjenou oblastí celkového zdraví. Spousta lidí jim nevěnuje žádnou pozornost až do doby, než se objeví nějaký problém. Zdravé močové cesty jsou zásadní pro prevenci řady onemocnění - od běžných zánětů a infekcí až po závažná onemocnění ledvin, která mohou vést až k nutnosti dialýzy nebo transplantace.

Nejčastější problémy močových cest

1. Infekce močových cest patří mezi nejčastější bakteriální infekce a postihují zejména ženy. Záněty močových cest mohou být způsobeny bakteriemi, které proniknou do močového ústrojí. Rizikový je také nedostatečný pitný režim, špatná hygiena a oslabená imunita.
2. Ledvinové kameny vznikají, když se v moči nahromadí určité minerály, které krystalizují. K tomu může dojít při nedostatečném pitném režimu, často ve spojení s nadměrnou konzumací bílkovin a soli a celkovým oslabením těla (infekce, nadměrná fyzická zátěž).
3. Chronické onemocnění ledvin se jedná o pomalu se vyvíjející onemocnění, při kterém dochází k postupnému zhoršování funkce ledvin. Chronické onemocnění ledvin postihuje především starší osoby a pacienty s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem.

Pitný režim

Pitný režim je základem pro zdraví močových cest. Obecně se doporučuje přijímat 30-40 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti denně.

Strava pro zdravé močové cesty

Strava vhodná pro zdraví močových cest podporuje prevenci infekcí močových cest, správnou funkci ledvin a celkovou hydrataci. Důležité je nejen co jíme, ale také jak a kdy. Změnou pH moči lze ovlivnit riziko vzniku infekcí i močových kamenů. Jídelníček pro podporu zdraví močových cest by měl splňovat zásady zdravé a vyvážené stravy.

Co jíst pro zdravé močové cesty?

• Brusinky: Obsahují proanthokyanidiny, které brání bakteriím (zejména E. coli) ulpívat na stěnách močového měchýře.
• Potraviny bohaté na vitamin C: citrusy, papriky, brokolice, kiwi. Podporuje imunitu a mírně okyseluje moč, čímž ztěžuje množení bakterií.

Čeho se vyvarovat?

Při podpoře zdravých močových cest je lepší se vyhnout některým dráždivým a nezdravým potravinám.

• Nadměrný příjem cukru: Může podporovat růst bakterií, což zvyšuje riziko infekcí.
• Šťavelany: Rebarbora, špenát, řepa, kakao - jejich nadměrný přísun zvyšuje riziko vzniku kamenů u citlivých jedinců.
• Alkohol: Nejen že odvodňuje, ale také oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko dehydratace.
• Kofein: Káva, čaj a energetické nápoje obsahují kofein, který působí močopudně (diureticky) a může zvyšovat dráždivost močového měchýře.
• Silně kořeněná jídla, smažené pokrmy, slazené nápoje a umělá sladidla: Mohou dráždit močový měchýř.

Dieta při chronickém onemocnění ledvin

Dieta při chronickém onemocnění ledvin se liší podle stadia nemoci, přítomnosti dalších zdravotních problémů a výsledků laboratorních testů.

• Kontrolovaný příjem bílkovin: V počátečním stadiu chronického onemocnění ledvin se doporučuje mírné snížení příjmu bílkovin (cca 0,8 g/kg ideální tělesné hmotnosti za den), zatímco v pokročilých stadiích je množství bílkovin ještě nižší.
• Omezení příjmu soli: Sodík zadržuje vodu v těle a zvyšuje krevní tlak, což negativně ovlivňuje ledviny. Doporučuje se snížit příjem soli pod 5 g denně (cca 2 g sodíku).
• Omezení příjmu draslíku: V pokročilých fázích je nutné omezit potraviny s vysokým obsahem draslíku, jako jsou banány, brambory, rajčata nebo luštěniny.
• Dostatečný energetický příjem: Kvůli omezenému příjmu bílkovin a některých dalších složek musí být strava energeticky dostatečná, aby nedocházelo k úbytku tělesné hmotnosti a svalové hmoty. Energie by měla pocházet především ze sacharidů a kvalitních tuků.
• Příjem tekutin: Závisí na zbytkové funkci ledvin a přítomnosti otoků nebo vysokého krevního tlaku.

Doplňky stravy pro zdraví močových cest

Doplňky mohou být užitečné jako podpora při specifických problémech močových cest, ale neměly by nahrazovat pestrou stravu a zdravý životní styl.

• D-manóza: Jednoduchý cukr, který zabraňuje uchycení bakterie E. coli na stěnách močového měchýře.

Další doporučení pro zdravé ledviny

Uvedená pravidla platí i pro pacienty, kteří již mají nemocné ledviny. Zdravá životospráva zpomalí ztrátu činnosti ledvin a sníží množství komplikací, k nimž nemoci ledvin mohou vést.

1. Nekouření: Kouření vede ke kornatění tepen, čímž se zhoršuje prokrvení ledvin.
2. Pravidelný pohyb: Rozvíjí trénovanost a odolnost organismu, snižuje krevní tlak, zvyšuje tepovou rezervu, zlepšuje stav cévního systému, udržuje svalovou hmotu, snižuje nadváhu (zvyšuje energetický výdej těla), spaluje tukové zásoby a snižuje hladinu cukru v krvi.
3. Udržování optimální váhy: Nadváha nebo obezita přispívají ke vzniku cukrovky, vysokému krevnímu tlaku, poruchám krevních tuků a srdečně-cévním onemocněním.
4. Pestrá strava: Pestrá strava obsahující hodně zeleniny a přiměřené množství ovoce dodá tělu vyvážené množství všech hlavních minerálních látek, stopových prvků i vitamínů. Omezení solení přispívá ke snížené zátěži ledvin a snížení rizika vzniku vysokého tlaku a močových kamenů.
5. Dostatečný pitný režim: Denní příjem tekutin by se měl pohybovat mezi 1,5 a 2,5 litry.
6. Opatrnost při užívání léků: Řada léků má vedlejší účinky, které při dlouhodobém nebo nadměrném užívání mohou poškodit ledviny. Poraďte se proto se svým lékařem nebo lékárníkem, užíváte-li takové léky nebo jsou-li vám předepisovány další jiným lékařem na jiný problém.
7. Léčba infekcí: Včasná léčba infekcí je důležitá, aby nedošlo k poškození ledvin.
8. Omezení příjmu bílkovin. Příjem bílkovin (především v mase, vejcích, mléčných výrobcích) by neměl být nadměrný, protože se tak příliš zatěžují játra, ledviny i střevo. Rostlinné bílkoviny naše tělo lépe využije, pokud se jednom jídle kombinuje více zdrojů bílkovin.