Infekční mononukleóza, často nazývaná nemoc z líbání, nemoc studentů nebo polibková nemoc, je infekční onemocnění, za jehož rozvoj je ve valné většině případů zodpovědný virus Epstein-Barrové (EBV). V České republice představuje infekční mononukleóza poměrně časté onemocnění, přičemž lékaři ročně zaznamenají zhruba 2000 až 2500 nových případů. Ačkoliv se tato choroba může projevit v jakémkoliv věku, nejvíce postihuje děti a mladistvé. Mononukleóza je virová infekce. Nejběžnějším virem infekční mononukleózy je EBV neboli virus Epstein-Barrové. Tím, že infekční mononukleózu způsobuje virus, nezabírají na něj antibiotika. Jak tedy léčit mononukleózu? Pouze symptomaticky, podle příznaků daného nemocného. Mononukleózou nejčastěji onemocní dospívající a mladiství ve věku 15-24 let. U děti mladších 2 let může primární infekce probíhat těměř bez příznaků.

Léčba trvá přibližně 6 měsíců. Zhruba 1 měsíc musí být pacient doma v klidu, polehávat, držet dietu, kterou by měl dodržovat ještě další 2 až 4 měsíce. I po tomto období se musí nějakou dobu fyzicky šetřit. Někdy však bývá mononukleóza vyléčená dříve. Na mononukleózu bohužel neexistuje očkování, které by zabránilo vzniku nákazy. Virus mononukleózy navíc v těle zůstává po celý život v latentním stavu (tzv. spí). Při oslabení imunity nebo jiné infekci se může virus znovu aktivovat, ale znovu aktivovaná mononukleóza se neprojevuje žádnými příznaky. Léčba mononukleózy se zaměřuje hlavně na potlačení jednotlivých příznaků - podávají se léky na snížení horečky a musí se dodržovat klidový režim. V případě těžšího průběhu onemocnění může lékař předepsat kortikoidy, antibiotika (podávají se jen při superinfekci) nebo hospitalizaci v nemocnici. Nedílnou součástí léčby je i úprava stravy. V principu jde o uvolněnou jaterní dietu. Mononukleóza je totiž virové onemocnění, které postihuje játra a slezinu. Právě játra napadená virem mononukleózy fungují omezeně a je pro ně náročnější zastat všechny energetické a metabolické procesy. Dietu při mononukleóze je nutné dodržovat alespoň do té doby, než se zlepší jaterní testy. Mononukleóza se přenáší pouze přímým kontaktem, a to nejčastěji slinami - například sdílením předmětů denní potřeby (zubní kartáček, sklenička, láhve na pití, rtěnka…), strkáním půjčených dětských hraček do pusy, sdílením svačiny mezi spolužáky nebo líbáním. Právě proto je také infekční mononukleóza nazývána jako „nemoc z líbání“.

Tento článek se zaměřuje na význam diety při léčbě a rekonvalescenci po mononukleóze, na to, jaké potraviny jsou vhodné a kterým je třeba se vyhnout, aby se podpořila regenerace jater a celkové uzdravení organismu.

Projevy a diagnostika mononukleózy

Zatímco v některých případech bývá počátek nemoci náhlý, jindy se naopak rozvíjí plíživě za doprovodu mnoha nespecifických komplikací, kam patří například celková únava, bolest svalů nebo nevolnost. Dále pak infekční mononukleóza způsobuje bolest v krku, výsev bílých nebo šedavých povlaků v ústní dutině a samozřejmě i viditelné zvětšení mandlí. S těmito projevy se někdy pojí i obstrukce dýchacích cest, která je pro pacienta velice nepříjemná. Aby toho nebylo málo, infekční mononukleóza může způsobit i rozvoj dalších zdravotních obtíží, kam se řadí například svědivá vyrážka, žloutenka, zápach z úst nebo dokonce zvětšení jater a sleziny (hepatosplenomegalie). Velmi vzácné problémy - postižení srdce (myokarditida, perikarditida), renální postižení (proteinurie, mikroskopická hematurie a velice vzácně selhání ledvin).

Při podezření na mononukleózu lékaři provádí hned několik vyšetření, jako jsou jaterní testy, odběr krve a výtěr z krku, přičemž dále se používá i metoda ELISA nebo PCR. Pokud se jejich obavy potvrdí, je nutné zahájit léčbu, která probíhá hned na několika úrovních. Než se nemocný plně zotaví, obvykle to trvá zhruba 6 měsíců, přičemž akutní příznaky trápí člověka zhruba 14 dnů.

Čtěte také: Dieta při dětské mononukleóze

Léčba mononukleózy a význam diety

Během prvních čtyř týdnů by měl být pacient doma, věnovat se hlavně odpočinku a dbát na dostatečný přísun tekutin. Pokud jde o léky na mononukleózu, typicky se podávají antipyretika na snížení horečky nebo hepatoprotektiva, která mají regenerační a protektivní účinek na jaterní buňky. Dále je možné sáhnout po nosních kapkách a pomoci mohou i Priessnitzovy zábaly na krk nebo různá kloktadla. V terapii lze krátkodobě využít také kortikoidy, a to hlavně u pacientů s výrazným klinickým nálezem na tonzilách a edémem hltanu či hrtanu. Někteří pak doporučují hlavně dostatek vitamínů a užívání doplňků stravy, které mohou pomoci zajistit správnou funkci jater. Kromě toho pak vyžaduje mononukleóza dietu, díky které pacientův oslabený organismus získá všechny potřebné živiny.

V minulosti se v rámci léčby předepisovala přísná jaterní dieta při mononukleóze, kterou museli pacienti striktně dodržovat. Postupem času však lékaři dospěli k názoru, že tato dieta u mononukleózy byla příliš náročná a upustili od ní. Dieta při infekční mononukleóze se soustředí na to, aby člověk v době rekonvalescence přijímal veškeré potřebné živiny, minerály, vitamíny a další důležité látky. Příznaky onemocnění sice spontánně vymizí zhruba do tří týdnů, únava a slabost ale mnohdy přetrvávají. Vhodná dieta mononukleózu může částečně pomoci eliminovat a podpořit pacientův imunitní systém.

Zásady stravování při mononukleóze

Dieta při mononukleóze není tak přísná jako kdysi a vychází ze zásad zdravého stravování. Dieta při infekční mononukleóze se zaměřuje na to, aby člověk přijímal veškeré potřebné živiny, minerální látky, vitaminy, antioxidanty, kvalitní bílkoviny, vlákninu a další důležité látky. Dieta při mononukleóze by měl člověk vždy konzultovat se svým ošetřujícím lékařem a nejlépe také s nutričním terapeutem. Jaká by tedy měla být u infekční mononukleózy strava? Vždy je dobré konzultovat svůj jídelníček s ošetřujícím lékařem, který zhodnotí váš celkový zdravotní stav a doporučí, co jíst a čemu se naopak raději vyhnout. Někdy navíc může doporučit pro dietu při mononukleóze recepty, kterých se držet.

• Vyvážená strava: Samozřejmě se ale doporučuje jíst kvalitní a plnohodnotnou stravu, která bude obsahovat dostatečný přísun nenasycených mastných kyselin, bílkovin, složitých cukrů, zeleniny a ovoce.

• Omezení tuků a jednoduchých cukrů: Vyhnout byste se naopak měli konzumaci alkoholu (alespoň po dobu 6 měsíců), zvýšenému přísunu tuků a jednoduchých sacharidů. Jelikož velkou škodu může napáchat hlavně přepálený tuk, pacienti by se měli vyhnout smažení a omezit také grilování nebo pečení. Zejména u dětí ovšem dlouhodobé omezování tuků není příliš vhodné, takže je nutné se vždy řídit doporučením lékaře.

  Čtěte také: Strava při mononukleóze: Tipy a doporučení pro rychlé zotavení

• Šetrná příprava pokrmů: Důležitý je také způsob přípravy jídla, který by měl být šetrný. Doporučuje se používat vaření nebo dušení, pečení bez použití tuku (podléváme vodou nebo zeleninovým vývarem), příprava na páře a pečení v alobalu. Mezi vhodnější způsoby přípravy pokrmů se řadí vaření, dušení či vaření v páře. Na pánvi se pak maso opéká většinou na sucho, bez oleje. Dobrým pomocníkem v kuchyni pro vás bude tlakový hrnec, zapékací miska, teflonová pánev.

• Správný výběr tuků: Tuky se z jídelníčku nevylučují, protože jsou pro člověka zdrojem prospěšných omega-3 mastných kyselin a výše zmíněných vitaminů rozpustných v tucích. Při mononukleóze se o dost více zaměřujeme za správný výběr tuků. Vhodné jsou naopak zdravé tuky v podobě rostlinných olejů, avokáda, oliv a při dobré toleranci pacienta i oříšků a semínek.

• Dostatečný pitný režim a pravidelnost: V neposlední řadě je důležité dodržovat pitný režim (alespoň 2 litry tekutin za den) a pravidelnost v jídle.

Konkrétní doporučení a omezení ve stravě:

• Doporučené potraviny:
  • Libové maso (kuře, králík, ryby) vařené ve vodě nebo dušené v páře.
  • Zelenina a ovoce (s mírou, kvůli obsahu cukru).
  • Složité sacharidy (celozrnné pečivo, rýže, brambory).
  • Rostlinné oleje (olivový, řepkový) a avokádo.
  • Mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku.
• Zakázané potraviny:
  • Alkohol (zcela vyloučen alespoň po dobu 6 měsíců).
  • Smažené a tučné pokrmy.
  • Tučné maso (vepřové, hovězí).
  • Sladkosti a vysoce zpracované potraviny.
  • Ostrá a kořeněná jídla.

Možné komplikace při nedodržování diety

A co se stane, pokud při mononukleóze jídelníček neupravíte? Nedodržování lékařem doporučených opatření může vést například k pomalejší úpravě jaterních hodnot. Kromě toho může pacient zaznamenat různé trávicí obtíže nebo třeba problémy se žlučníkem. Vše ovšem záleží na individuálním průběhu infekce u každého pacienta, a proto je dobré jakékoliv obtíže konzultovat s ošetřujícím lékařem a případně s ním probrat i to, jak dobře ve vašem případě funguje dieta po mononukleóze.

Recepty vhodné při mononukleóze

Zpočátku to vypadalo na angínu. Malý pacient si stěžoval na bolesti v krku, sužovala ho horečka, únava - to všechno jsou příznaky, které angínu doprovázejí. Když ale nepolevily ani po dobrání antibiotik, lékař zpozorněl. A bylo jasno: jednalo se právě o ni. Tak nějak to probíhalo možná i v případě vašeho dítěte. Co malému pacientovi uvařit, aby to splňovalo požadavky jaterní diety a zároveň mlsnému strávníkovi chutnalo? Mononukleóza je virové onemocnění postihující vnitřní žlázy, především játra a slezinu.

Čtěte také: Dieta při infekční mononukleóze

Při jaterní dietě, kterou je při mononukleóze nutné dodržovat, je základem správný výběr tuků a vhodná úprava jídla. Zcela vyloučené jsou přepálené tuky a tuky obsahující hodně cholesterolu, jako je slanina či sádlo. Pokrmy musí být lehce stravitelné, připravují se vařením, dušením a výjimečně pečením. Vhodné je také připravovat jídlo na páře či na grilu. Naprostým tabu jsou smažené pokrmy. Tradičním českým štědrovečerním menu je rybí polévka, smažený kapr nebo řízek s bramborovým salátem. Malý pacient bude muset obalovaný smažený řízek oželet, ale ostatní jídlo se může jeho dietě přizpůsobit.

• Rybí polévka: Do vody vložíme rybí odřezky, koření, osolíme a uvaříme doměkka. Nakrájenou cibuli orestujeme na suché teflonové pánvi, vsypeme do vývaru, přidáme nakrájenou kořenovou zeleninu. Když je měkká, zahustíme moukou opraženou nasucho.

• Rybí filé na přírodno: Porce ryby, osušíme, potřeme utřeným česnekem se solí, pokapeme citronovou šťávou, posypeme petrželí a necháme asi hodinu marinovat.

• Bramborový salát bez majonézy: Brambory a zeleninu uvaříme, nakrájíme obvyklým způsobem. Přidáme nakrájené bílky, nastrouhané jablko a scezený hrášek. Ovoce rozmixujeme nebo dvakrát pomeleme, přidáme džem a řádně propracujeme.

• Vánoční cukroví s mírou: Z vánočních dobrot může malý pacient i pár kousků máslového lineckého cukroví, řez jablečného závinu, plátek vánočky.

• Dušené kuřecí stehýnko: Místo husy se zelím a kynutými knedlíky si určitě pochutná na dušeném nebo bez tuku pečeném kuřecím stehýnku bez kůže s bylinkami a trochou červené papriky. Kousek másla přidáme na maso až na talíři.

Pro podporu nemocí zatížených jater doporučujeme jíst lehká dietní jídla. Potraviny vařte ve vodě nebo duste v páře. Z masa je vhodnější bílé - ryby, kuře, králík. Vyhněte se ostrým, smaženým či hodně tučným jídlům a polotovarům. Jako podporu jater při rekonvalescenci můžete využít vitamíny, především vitamín C a vitamíny skupiny B. Velmi vhodné jsou i produkty na podporu jater.