V dnešní době se stále více pozornosti upíná k péči o zdraví a dosahování optimální fyzické kondice. Je proto důležité mít efektivní nástroje k hodnocení našeho stavu. Jedním z nich je index tělesné hmotnosti (BMI). Body Mass Index (BMI) je populární antropometrický nástroj pro měření obezity u dospělých.

Co je BMI?

Pod zkratkou BMI se skrývají slova Body Mass Index - tedy index tělesné hmotnosti. BMI neboli Body Mass Index je vyjádřením vztahu mezi tělesnou hmotností a výškou jedince. Ten určuje poměr mezi výškou a hmotností jedince. V praxi se používá už víc než 150 let. Funguje tak jako jednoduchý screeningový nástroj, který pomáhá určit, zda máte podváhu, zdravou váhu, nadváhu nebo obezitu.

Jde o hrubý indikátor podváhy, optimální váhy nebo nadváhy. Ukazatel body mass index (BMI, index tělesné hmotnosti či Quetelet index) napoví, zda máte zdravou váhu vzhledem ke své výšce.

Historie BMI

S myšlenkou výpočtu hmotnostního indexu přišel mezi lety 1830 až 1850 belgický matematik a sociolog Lambert Adolphe Jacques Quetelet. Odtud pochází Queteletův index II. Ujala se však až v druhé polovině 20. století. Pojem „body mass index“ použil poprvé tým Ancela Keyse v roce 1972 v časopise Journal of Chronic Diseases. Do té doby lékaři používali pouze výškové tabulky podle pohlaví. Aktualizaci vzorce BMI provedl v roce 2013 britský matematik Nick Trefethen, který zjistil, že základní ukazatel je nespolehlivý u vysokých lidí, kteří svou hmotnost dělí příliš nízkým číslem, čímž se jejich skóre nadsazuje. Výzkumník z Oxfordské univerzity navrhl, aby se výška namísto na mocninu dvou zvyšovala na mocninu 2,5. Hmotnost by se navíc měla násobit koeficientem 1,3. Nové BMI se však zatím obecně nepoužívá.

Jak se BMI vypočítá?

Výpočet BMI vychází z jednoduché úvahy, která říká, že míra tělesných tuků narůstá spolu s váhou. Kalkulačku do ruky. Své BMI vypočítáte tak, že svou hmotnost v kilogramech vydělíte svou výškou v metrech umocněnou na druhou.

Čtěte také: Využití BMI v praxi

Základní vzorec pracuje pouze s váhou a výškou. Nebere v úvahu věk, pohlaví a další faktory.

Vzorec pro výpočet BMI = hmotnost (kg) / (výška v metrech)².

Že mluvíme jako Einstein? Pojďme si to ukázat na jednoduchém příkladu: Žena ve věku 34 let měří 164 cm a váží 82 kg. Výpočet jejího BMI je následující:

BMI = 82 / 1,64² = 30,5

Hodnota BMI 30,5 napovídá, že žena trpí nadváhou.

Čtěte také: Význam BMI u mužů

Interpretace BMI

Výsledné BMI lze použít k rozdělení osob do různých hmotnostních kategorií, od podváhy nebo normální hmotnosti až po nadváhu a různé stupně obezity. Samotné číslo BMI nám ještě nic neřekne. Je třeba podívat se, do které kategorie díky svému BMI spadáte.

• Podváha: Hodnota nižší než 18,5 je důsledkem nedostatečné výživy. Energetické a výživové požadavky organismu nejsou ve správném poměru. Příčinou může být špatné energetické krytí pohybových aktivit během dne. Lidé v této kategorii jsou považováni za osoby s podváhou. Příliš nízkou hmotnost způsobuje nedostatečný příjem energie ve stravě nebo zdravotní problém. Podváha může zvyšovat riziko dalších zdravotních komplikací.
• Optimální váha: Při hodnotách BMI v rozmezí 18,5-24,9 je vaše tělesná váha v intervalu, který nazýváme jako optimální váha, a to vzhledem k vaší výšce. Pokud se pohybujete v tomto rozmezí, máte ve vztahu ke své výšce optimální hmotnost. Riziko vzniku závažných onemocnění spojených s nadváhou je nízké. Z hodnoty indexu ale nezjistíte, jaké je složení vašeho těla. Jinak řečeno, kolik máte tuku oproti aktivní svalové hmotě.
• Nadváha: BMI v hodnotách 25-29,9 vypovídá o nadváze. Ta bývá často označována jako preobézní stav. Je spojována s mírně zvýšeným rizikem vzniku přidružených onemocnění (diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, onemocnění žlučníku), případně s rozvojem obezity při nedodržování zásad životosprávy. Tato kategorie značí nadváhu a existující riziko vzniku obezity. Zároveň se zvyšuje nebezpečí vzniku dalších zdravotních problémů nebo zhoršení těch současných v dlouhodobém horizontu. Pokud máte BMI do 26,9 a netrápí vás problémy související s hmotností (například vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol), doporučuje se úprava jídelníčku a zvýšení fyzické aktivity, aby se zabránilo dalšímu nárůstu hmotnosti. Mírnou nadváhou trpí 47 % mužů a 33 % žen.
• Obezita: Pokud je váš výsledek BMI nad 30, spadáte do kategorie obezity. Ta se dělí na 3 stupně, podle dopadu nadměrného množství tělesného tuku na zdraví jedince, délku jeho života a riziko vzniku zdravotních komplikací souvisejících s nadváhou. S každým stupněm obezity se současně zvyšuje i riziko dalších zdravotních komplikací, nejčastěji kardiovaskulárních onemocnění, diabetu II. typu, problémů s pohybovým aparátem nebo spánkové apnoe.
  • Obezita I. stupně: Za obézního se dá považovat člověk, kterému vyšla hodnota mezi 30,0 a 34,9 body. S onemocněním obezitou I. stupně se zvyšuje riziko některých zdravotních komplikací.
  • Obezita II. stupně: Druhý stupeň je diagnostikován při dosažení výsledku od 35,0 do 39,9 bodů. Riziko závažných onemocnění je zde vyšší než u předchozích kategorií.
  • Obezita III. stupně: Tímto stupněm označujeme obezitu s výslednou hodnotou nad 40,0 bodů. Známá je též jako morbidní obezita. Rizika jsou u této kategorie nejvyšší. Redukce váhy je velmi obtížná a většinou se přistupuje k chirurgickému řešení pomocí bariatrické léčby.

BMI u dětí a dospívajících

Zatímco u dospělých základní výpočet nezohledňuje věk a pohlaví, u dětí hrají tyto 2 faktory důležitou roli. Dívky a chlapci se vyvíjejí rozdílným tempem a mají různá množství tělesného tuku s ohledem na aktuální věkovou kategorii. Body mass index pro děti a mládež do 20 let vychází stejně jako u dospělých z výšky a váhy. Hodnoty se následně porovnávají s grafy odpovídajícími danému pohlaví a věku - tzv. percentilové grafy. U dětí se místo hodnot číselných využívají procenta. Pokud má dítě například BMI v 60. percentilu, znamená to, že 60 % dětí v jeho věku má stejné nebo nižší BMI.

Pro výpočet BMI budete potřebovat znát svoji aktuální tělesnou hmotnost v kilogramech a tělesnou výšku v metrech. Příklad: 14letý chlapec váží 80 kg a měří 170 cm (tedy 1,7 m). BMI vypočítáte tak, že vydělíte 80 kg druhou mocninou tělesné výšky (1,7 × 1,7 = 2,89). Nyní je potřeba se podívat do percentilových grafů pro BMI a zjistit, jak je na tom vaše tělesná hmotnost (Obrázek 1). Existují grafy zvlášť pro dívky a pro chlapce. Grafy jsou rozděleny do několika důležitých percentilových křivek, které jsou označeny čísly (3, 10, 25, 50, 75, 90 a 97). Příklad hodnocení: U chlapce z našeho příkladu, který má BMI 27,7 kg/m², bychom v grafu pro chlapce zjistili, že tato hodnota BMI se nachází v pásmu nad 97. percentilem.

Kategorie BMI pro děti:

• Podváha: Pod 5. percentilem
• Zdravá váha: 5. až 85. percentilem
• Nadváha: 85. až 95. percentilem
• Obezita: Nad 95. percentilem

American Heart Association (AHA) poukazuje na to, že děti s vysokým BMI mají vyšší riziko astmatu a nízkého sebevědomí. Podle nemocnice v San Franciscu hrozí až 40% dětí s nadváhou tzv. metabolický syndrom spojený s vysokým krevním tlakem, vysokou hodnotou tuků v krvi apod.

Limity BMI

Stav konkrétního člověka podle BMI je nutné interpretovat podle věku a pohlaví a i v tomto případě jde o velmi nepřesný závěr, protože nezanedbatelnou roli hraje stavba těla, množství svalstva atd. BMI totiž nezohledňuje rozložení tuků a svalů v těle. Svalová hmota má oproti tuku vyšší hustotu. Vyšly vám vysoké hodnoty? Neděste se. Možná máte jen těžkou kostru nebo hodně svalů. Výpočet poměru výšky a váhy dává pouze přibližné výsledky a nezohledňuje specifika vašeho těla. Nenechte se ukolébat ani optimálním BMI. Pořád nemáte jistotu zdravého rozložení těla. Možná máte málo svalů nebo hodně tuků mezi orgány.

Čtěte také: Srovnání metod výpočtu bazálního metabolismu

Je důležité zmínit, že BMI je užitečný ukazatel, ale má své limity. Neumí totiž rozlišovat mezi svalovou hmotou a tělesným tukem. Sportovci mohou mít vyšší hmotnost kvůli většímu množství svalů, protože svaly jsou těžší než tuk. Nástroj umožňující měřit a porovnávat BMI jednotlivých populací. jí tím, že naše tělo je trojrozměrné, nikoli dvojrozměrné.

Mezi hlavní nedostatky BMI patří:

• Nezohledňuje složení těla: BMI nerozlišuje mezi svalovou hmotou a tukem.
• Nezohledňuje věk a pohlaví (u dospělých): U dospělých základní výpočet nezohledňuje věk a pohlaví, které mají vliv na rozložení tuku v těle.
• Nezohledňuje etnické rozdíly: Některé národy mají větší problémy s obezitou než jiné. Čísla ovlivňuje rozdílná životní úroveň, historický vývoj i stavba těla.
• Není vhodný pro sportovce: U trénovaných osob nebo profesionálních sportovců je BMI nespolehlivý, protože nezohledňuje složení těla a množství tělesného tuku a svalové tkáně.

Alternativní metody hodnocení tělesné hmotnosti

Vzhledem k limitům BMI existují i další metody, které poskytují přesnější informace o tělesné kompozici a zdravotních rizicích.

• WHR index (Waist-Hip Ratio): Jedná se o poměr mezi obvodem pasu a obvodem boků. Důležitým ukazatelem je především tuk v oblasti pasu a boků. Poměr těchto hodnot neboli WHR index slouží k určení břišní obezity. Ta je silně spojená s břišním tukem, zejména však s útrobním (VFA). Díky obvodu pasu a boků dokážeme zjistit: Jaký typ postavy máte, jestli vás ohrožuje strašák jménem viscerální tuk a zda vám hrozí zdravotní rizika, případně jaká (vyšší náchylnost k civilizačním onemocněním jako jsou vysoký krevní tlak, diabetes, ateroskleróza a infarkt myokardu).
• ABSI (A Body Shape Index): Index tvaru těla (A Body Shape Index) - počítá kromě výšky a hmotnosti také s obvodem pasu. ABSI zohledňuje všeobecně platný lékařský názor, že nejnebezpečnější tuk se ukládá v krajině břišní. Zvýšené hodnoty v obvodu pasu lékaři označují za tzv. centrální obezitu. ABSI tedy částečně odstraňuje zásadní nevýhodu BMI tím, že jednoduše - měření cm v pase - odliší podíl (břišních) tuků na úkor svalů. ABSI - A BODY SHAPE INDEX - je daleko přesnější než všeobecně používaný index BMI. ABSI totiž zohledňuje také obvod pasu. Může také informovat o množství VFA (viscerálního) tuku v těle. Dokáže odlišit, do jaké míry se na tělesné hmotnosti podílí tuk a do jaké svaly. Díky tomu může tento index určit míru rizika onemocnění na nemoci spojené s obezitou.
• Měření relativní tukové hmotnosti: K výpočtu relativní tukové hmotnosti (relative fat mass index) vám stačí pouze metr.
• Bioimpedance: Bioimpedance pracuje s odporem jednotlivých typů tělesných tkání. Přístroj, který vypadá jako osobní váha, si můžete ve zjednodušené verzi zakoupit i domů. Na přesnější měření musíte zajít k výživovému poradci nebo do fitness centra.
• Kaliperační kleště: Kaliperační kleště představují geniální nástroj na domácí měření podkožního tuku. Kleštěmi jednoduše změříte množství tuků na bicepsu, tricepsu, v pase a na rameni.