V dnešní době, kdy se klade velký důraz na zdraví a optimální fyzickou kondici, je důležité mít k dispozici nástroje, které nám pomohou objektivně zhodnotit náš stav. Jedním z takových nástrojů je index tělesné hmotnosti (BMI), který slouží jako jednoduchý indikátor toho, zda má jedinec vzhledem ke své výšce optimální tělesnou hmotnost. Jak se BMI počítá, jak interpretovat jeho výsledky a jaké jsou jeho limity?

Co je BMI a jak se počítá?

BMI, zkratka pro Body Mass Index (index tělesné hmotnosti), je metrika, která udává poměr mezi výškou a hmotností jedince. Poprvé byl popsán belgickým matematikem a statistikem Lambertem Adolphe Jacques Queteletem v 19. století, a v praxi se používá již více než 150 let. Samotný výpočet BMI je jednoduchý:

BMI = hmotnost (kg) / (výška v metrech)²

Například, paní Nováková měří 167 cm a váží 56 kg. Její BMI se vypočítá následovně:

1. Výška v metrech na druhou: 1,67 x 1,67 = 2,7889
2. Váha dělená výsledkem: 56 : 2,7889 = 20,08

Její BMI je tedy 20,08. Samotné číslo BMI nám ještě nic neřekne. Je třeba podívat se, do které kategorie díky svému BMI spadáte.

Interpretace výsledků BMI

Výsledné BMI lze použít k zařazení osob do různých hmotnostních kategorií:

Čtěte také: BMI: Ukazatel vašeho zdraví?

• Podváha: BMI nižší než 18,5. Lidé v této kategorii jsou považováni za osoby s podváhou. Příliš nízkou hmotnost způsobuje nedostatečný příjem energie ve stravě nebo zdravotní problém. Podváha může zvyšovat riziko dalších zdravotních komplikací.
• Normální hmotnost: BMI mezi 18,5 a 24,9. Optimální výsledek BMI indexu je mezi 18,5 až 25. Pokud se pohybujete v tomto rozmezí, máte ve vztahu ke své výšce optimální hmotnost. Riziko vzniku závažných onemocnění spojených s nadváhou je nízké.
• Nadváha: BMI mezi 25 a 29,9. Tato kategorie značí nadváhu a existující riziko vzniku obezity. Zároveň se zvyšuje nebezpečí vzniku dalších zdravotních problémů nebo zhoršení těch současných v dlouhodobém horizontu. Pokud máte BMI do 26,9 a netrápí vás problémy související s hmotností (například vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol), doporučuje se úprava jídelníčku a zvýšení fyzické aktivity, aby se zabránilo dalšímu nárůstu hmotnosti.
• Obezita: BMI 30 a vyšší. Pokud je váš výsledek BMI nad 30, spadáte do kategorie obezity. Ta se dělí na 3 stupně, podle dopadu nadměrného množství tělesného tuku na zdraví jedince, délku jeho života a riziko vzniku zdravotních komplikací souvisejících s nadváhou. S každým stupněm obezity se současně zvyšuje i riziko dalších zdravotních komplikací, nejčastěji kardiovaskulárních onemocnění, diabetu II. typu, problémů s pohybovým aparátem nebo spánkové apnoe.
  • Obezita I. stupně: 30,0-34,9
  • Obezita II. stupně: 35,0-39,9
  • Obezita III. stupně: 40 a více

Limity BMI a faktory, které je třeba zohlednit

Je důležité si uvědomit, že BMI má svá omezení a neposkytuje komplexní obraz o zdravotním stavu jedince. Stav konkrétního člověka podle BMI je nutné interpretovat podle věku a pohlaví a i v tomto případě jde o velmi nepřesný závěr, protože nezanedbatelnou roli hraje stavba těla, množství svalstva atd. Základní index BMI počítá jen se dvěma údaji - tělesnou hmotností a výškou. V tom tkví síla jeho jednoduchosti, ale i jeho omezení. BMI totiž nebere v potaz, zda jste muž nebo žen, kolik je vám let nebo jakou máte tělesnou stavbu. Mezi hlavní nedostatky patří:

• Nezohledňuje složení těla: BMI nerozlišuje mezi svalovou hmotou a tukem. Kulturisté a sportovci s velkým množstvím svalové hmoty mohou mít výsledky BMI indexu nadhodnocené. Štíhlí lidé s minimem svalové hmoty mohou z váhové kalkulačky dostat jako výsledek normální váhu. Ve skutečnosti ale jejich složení těla může odpovídat obezitě.
• Nezohledňuje věk: Při výpočtu BMI u dospělé populace se často nezohledňuje věk, u dětí a dospívajících je věk i pohlaví naopak důležitým parametrem. Zrychlený nárůst hmotnosti v dětství má vliv na další přibývání na váze v dospívání a dospělosti, což silně indikuje budoucí riziko obezity. S věkem se složení těla mění. Postupně se zvyšuje podíl tukové hmoty, zato svaly se budují obtížněji. Podvýživa ve vyšším věku navíc přináší větší zdravotní rizika než u mladých lidí, třeba kvůli ztrátě svalové hmoty nebo odvápnění kostí a rozvoji osteoporózy. Je proto výhodné zohlednit dohromady váhu podle výšky a věku. Z hlediska zdraví se tak u dlouhověkých lidí považují za optimální až o 4 body vyšší hodnoty BMI, než je spodní hranice normální váhy u mladých dospělých.
• Nezohledňuje pohlaví: Muži mají tendenci hromadit tělesný tuk v horní části těla, zejména v oblasti břicha, což vede k vyššímu riziku srdečních onemocnění a diabetu II.
• Nezohledňuje rozložení tuku: Z hlediska zdravotních rizik je totiž nebezpečnější viscerální tuk, který se ukládá v oblasti břicha mezi vnitřními orgány, než tuk podkožní.
• Pouze orientační ukazatel: U extrémně vysokých BMI index může vycházet o něco vyšší, než by odpovídalo jejich reálné váze.

Vzhledem k těmto limitům je vhodné kombinovat BMI s dalšími ukazateli, jako je měření obvodu pasu, analýza složení těla (pomocí bioimpedančních vah) a celkové zhodnocení zdravotního stavu lékařem. Důležitým ukazatelem je především tuk v oblasti pasu a boků. Poměr těchto hodnot neboli WHR index slouží k určení břišní obezity. Ta je silně spojená s břišním tukem, zejména však s útrobním (VFA). Díky obvodu pasu a boků dokážeme zjistit:

• Jaký typ postavy máte.
• Jestli vás ohrožuje strašák jménem viscerální tuk.
• Zda vám hrozí zdravotní rizika, případně jaká (vyšší náchylnost k civilizačním onemocněním jako jsou vysoký krevní tlak, diabetes, ateroskleróza a infarkt myokardu).

BMI u dětí a dospívajících

U dětí a dospívajících je hodnocení BMI specifické, protože se bere v úvahu věk a pohlaví. Období růstu a vývoje u dětí totiž provázejí změny váhy i výšky, které běžné hodnoty BMI nedokážou reflektovat. K posouzení, zda je dítě na své optimální váze nebo mimo normu, je proto nutné použít jinou metodu tzv. percentilové grafy. Tyto grafy zohledňují věk a pohlaví dítěte a umožňují porovnat jeho BMI s ostatními dětmi stejného věku a pohlaví.

Jak zlepšit své BMI?

Pokud vaše BMI není v normě, je důležité konzultovat svůj zdravotní stav s lékařem, který vám doporučí vhodné kroky ke zlepšení. Cesta k optimální váze vede přes zdravou stravu a pravidelný pohyb. Při hubnutí se zaměřte na celkovou a udržitelnou změnu životního stylu. Drastické diety, ačkoliv jsou často účinné a efektivní, mohou později vést k opětovnému přibírání (jojo-efektu) a velkému stresu pro organismus. Na cestě za zdravou váhou vám pomůže sport. Pohybová aktivita totiž nejen spaluje kalorie, ale zejména posilování podporuje tvorbu svalů. A jsou to právě svaly, které jsou rozhodujícím faktorem pro zlepšení kondice i zdraví. Navíc právě pohybová aktivita a budování svalů funguje jako prevence zmíněného jojo-efektu.

Závěr

BMI je užitečný nástroj pro rychlé a orientační posouzení tělesné hmotnosti. Je však důležité si uvědomit jeho limity a interpretovat výsledky s ohledem na individuální faktory, jako je věk, pohlaví, složení těla a celkový zdravotní stav. Pro komplexní posouzení zdravotního stavu je vhodné kombinovat BMI s dalšími ukazateli a konzultovat svůj stav s lékařem.

Čtěte také: Jak vypočítat BMI v Excelu?

Otázky a odpovědi k BMI:

Co je BMI?

BMI neboli Body Mass Index je vyjádřením vztahu mezi tělesnou hmotností a výškou jedince.

Jaký je vzorec pro výpočet BMI?

Výpočet BMI je hmotnost člověka v kilogramech dělená výškou v metrech umocněnou na druhou.

Vzorec pro výpočet BMI = hmotnost (kg) / (výška v metrech)².## Jak závisí BMI na věku?

Hodnoty BMI podle věku nejsou relevantní. Základní metrický vzorec u dospělých nezohledňuje věk ani pohlaví. Důležitou roli hrají tyto faktory pouze u dětí.

Jaká je ideální váha?

Ideální váha je určena hodnotou Body Mass Indexu, zkráceně BMI, upřesněná pomocí indexu poměru pasu a boků, zkráceně WHR.

Čtěte také: Tepová frekvence při hubnutí