V dnešní době se klade stále větší důraz na zdraví a optimální fyzickou kondici. Proto je důležité mít k dispozici efektivní nástroje pro hodnocení našeho stavu. Jedním z nich je index tělesné hmotnosti, známý pod zkratkou BMI (Body Mass Index). Tento článek se zaměří na vzorec pro výpočet BMI, interpretaci výsledků a faktory, které je třeba brát v úvahu.
Co je BMI?
BMI, neboli index tělesné hmotnosti, je hrubý indikátor podváhy, optimální váhy nebo nadváhy. Jde o široce využívaný nástroj, který umožňuje rychle posoudit, zda je hmotnost člověka přiměřená jeho výšce. BMI je zkratka anglického spojení Body Mass Index, které ukazuje, jak je na tom člověk v poměru své výšky a váhy. BMI nezohledňuje nic jiného. Pouze naznačuje, jak jste na tom z hlediska těchto dvou parametrů.
Jak se vypočítá BMI?
Výpočet BMI je založen na jednoduchém matematickém vzorci:
BMI = hmotnost (kg) / (výška v metrech)²
Vzorec BMI je hmotnost člověka v kilogramech vydělená druhou mocninou jeho výšky v metrech.Například, paní Nováková měří 167 cm a váží 56 kg. Její BMI se vypočítá následovně:
- 67 x 1,67 (výška v metrech na druhou) = 2,7889
- Další krok je vydělit váhu tímto výsledkem. Tedy 56 : 2,7889 = 20,08
Samotné číslo BMI nám ještě nic neřekne. Je třeba podívat se, do které kategorie díky svému BMI spadáte.
Čtěte také: Využití BMI v praxi
Pro usnadnění výpočtu existují online BMI kalkulačky, do kterých stačí zadat výšku a váhu.
Interpretace výsledků BMI
Samotné číslo BMI nám ještě nic neřekne. Je třeba podívat se, do které kategorie díky svému BMI spadáte.
- Podváha: BMI nižší než 18,5. Jedná se o velmi nízkou váhu ve vztahu k výšce. Hodnota nižší než 18,5 je důsledkem nedostatečné výživy. Energetické a výživové požadavky organismu nejsou ve správném poměru. Příčinou může být špatné energetické krytí pohybových aktivit během dne.
- Optimální váha: BMI v rozmezí 18,5-24,9. Pokud se pohybujete v tomto rozmezí, máte ve vztahu ke své výšce optimální hmotnost. Riziko vzniku závažných onemocnění spojených s nadváhou je nízké. Z hodnoty indexu ale nezjistíte, jaké je složení vašeho těla. Jinak řečeno, kolik máte tuku oproti aktivní svalové hmotě.
- Nadváha: BMI v rozmezí 25-29,9. BMI v hodnotách 25-29,9 vypovídá o nadváze. Ta bývá často označována jako preobézní stav. Je spojována s mírně zvýšeným rizikem vzniku přidružených onemocnění (diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, onemocnění žlučníku), případně s rozvojem obezity při nedodržování zásad životosprávy.
- Obezita I. stupně: BMI v rozmezí 30,0-34,9. Za obézního se dá považovat člověk, kterému vyšla hodnota mezi 30,0 a 34,9 body. S onemocněním obezitou I. stupně se zvyšuje riziko některých zdravotních komplikací.
- Obezita II. stupně: BMI v rozmezí 35,0-39,9. Druhý stupeň je diagnostikován při dosažení výsledku od 35,0 do 39,9 bodů. Riziko závažných onemocnění je zde vyšší než u předchozích kategorií.
- Obezita III. stupně: BMI nad 40,0. Tímto stupněm označujeme obezitu s výslednou hodnotou nad 40,0 bodů. Známá je též jako morbidní obezita. Rizika jsou u této kategorie nejvyšší. Redukce váhy je velmi obtížná a většinou se přistupuje k chirurgickému řešení pomocí bariatrické léčby.
Faktory ovlivňující interpretaci BMI
Je důležité si uvědomit, že BMI je pouze orientační ukazatel a má své limity. Interpretaci výsledků ovlivňuje několik faktorů:
- Věk: U dětí a dospívajících se používají percentilové grafy, které zohledňují věk a pohlaví. S věkem se složení těla mění, a proto je u starších osob nutné brát v úvahu i tento faktor.
- Pohlaví: Rozložení tělesného tuku se u žen a mužů liší. Pro ženy je typické uložení především v oblasti hýždí a stehen (typ hruška), zatímco u mužů se tuky ukládají hlavně v oblasti břicha (typ jablko).
- Stavba těla a množství svalové hmoty: Svaly jsou těžší než tuk, takže jedinec s větším množstvím svalové hmoty může mít vyšší BMI, i když nemá nadváhu. Například aktivní sportovci nebo kulturisté mohou mít BMI vyšší než 30 a přesto nejsou obézní. Naopak štíhlí lidé s minimem svalové hmoty mohou z váhové kalkulačky dostat jako výsledek normální váhu. Ve skutečnosti ale jejich složení těla může odpovídat obezitě.
- Rozložení tuku: Z hlediska zdravotních rizik je nebezpečnější viscerální tuk, který se ukládá v oblasti břicha mezi vnitřními orgány, než tuk podkožní. Obvod pasu je důležitý ukazatel rozložení tělesného tuku a vypovídá o zdravotním riziku.
Další ukazatele tělesné hmotnosti
Kromě BMI existují i další ukazatele, které pomáhají komplexněji zhodnotit tělesnou hmotnost a složení těla:
- WHR index (Waist-Hip Ratio): Poměr mezi obvodem pasu a obvodem boků. Slouží k určení břišní obezity.
- WHtR (WSR) index: Poměr mezi obvodem pasu a výškou.
- Rohrerův index: Index tělesné plnosti.
- Brocův index: Udává, kolik kg nám chybí nebo přebývá k hranici normální váhy.
- ABSI (A Body Shape Index): Zohledňuje obvod pasu a informuje o množství viscerálního tuku v těle.
Zdravotní rizika spojená s neoptimálním BMI
Vyšší BMI může poukazovat na nadváhu nebo obezitu, kvůli kterým roste riziko hypertenze a zvýšeného cholesterolu. Ty jsou spojené se vznikem onemocnění srdce a cév. Zvyšuje se také riziko cukrovky 2. typu a onemocnění žlučníku. Časté jsou také bolesti kloubů, které jsou nadměrně zatěžovány. Nadváha a obezita má ale i další důsledky, které na první pohled nemusíme spojovat se zvýšenou hmotností.
Čtěte také: Význam BMI u mužů
Počet lidí s nadváhou nebo obezitou nebezpečně roste, a tak se někdy trochu zapomíná, že také podváha může mít jistá zdravotní rizika. Typická je únava a snížená imunita. Při podváze a nedostatečně kvalitní výživě hrozí i anémie nebo osteoporóza.
Jak dosáhnout optimální váhy?
Cesta k optimální váze vede přes zdravou stravu a pravidelný pohyb. Při hubnutí se zaměřte na celkovou a udržitelnou změnu životního stylu. Drastické diety, ačkoliv jsou často účinné a efektivní, mohou později vést k opětovnému přibírání (jojo-efektu) a velkému stresu pro organismus.
Na cestě za zdravou váhou vám pomůže sport. Pohybová aktivita totiž nejen spaluje kalorie, ale zejména posilování podporuje tvorbu svalů. A jsou to právě svaly, které jsou rozhodujícím faktorem pro zlepšení kondice i zdraví. Navíc právě pohybová aktivita a budování svalů funguje jako prevence zmíněného jojo-efektu.
Přestože na rozdíl od hubnutí se o přibírání na váze a budování svalové hmoty nemluví tak často, rozhodně nejde o lehčí úkol. Vybudování zdravé aktivní hmoty stojí jak na cvičení, tak i na vyváženém stravování. Ve sportovním jídelníčku nemají chybět bílkoviny, ale ani zdravé tuky nebo stopové prvky a vitamíny. Při intenzivním tréninku si proto mnoho cvičenců nad rámec jídelníčku vypomáhá ještě pomocí doplňků sportovní výživy.
Čtěte také: Srovnání metod výpočtu bazálního metabolismu