Tlusté střevo je zásadní součástí trávicího systému, zodpovědné za dokončení procesu trávení a vylučování odpadních látek. Jeho správná funkce je klíčová pro celkové zdraví a pohodu. Tento článek poskytuje komplexní pohled na tlusté střevo a jeho roli v těle, s důrazem na dietní aspekty, které mohou ovlivnit jeho zdraví.
Anatomie a funkce tlustého střeva
Střevo, nejdelší část trávicí trubice, začíná u vrátníku žaludku a končí řitním otvorem. Je specializováno na trávení a vstřebávání živin z potravy. Střeva se dají rozdělit na tenké a tlusté střevo. Tlusté střevo, dlouhé přibližně 1,5 metru s průměrem 5-7 cm, navazuje na tenké střevo.
Tlusté střevo se skládá ze slepého střeva, vzestupného, příčného a sestupného tračníku, esovitého tračníku a konečníku. Jeho hlavní funkcí je transportovat zbytky potravy a formovat z nich stolici k vyměšování. Sliznice tlustého střeva nemá klky, pouze nízké řasy s malým množstvím resorpčních buněk.
Tlusté střevo hraje klíčovou roli v procesu eliminace odpadních látek z těla, funguje jako filtr. Také se zde vstřebává voda a elektrolyty, což je důležité pro udržení hydratace. Slepé střevo hraje roli v imunitním systému těla.
Vztah mezi tlustým střevem a dalšími orgány
V tradiční čínské medicíně (TČM) existuje těsný vztah mezi plícemi, tlustým střevem a pokožkou. Plíce jsou spojeny s energií kovu a odpovídají za řízení pohybu čchi v těle. Tlusté střevo je partnerem plic a spolupracuje na eliminaci odpadních látek a udržování čistého prostředí.
Čtěte také: Strava při zánětu slepého střeva
Tlusté střevo a emoce v TČM
V TČM je tlusté střevo spojeno s podvědomím, hlubšími obavami a schopností uzavírat cykly. Tlak, který tyto emocionální vzory a starosti v tlustém střevě vytvářejí, může mít značný dopad na tělesné a duševní zdraví.
Projevy nerovnováhy energie tlustého střeva
Nerovnováha energie tlustého střeva může vyvolat různé tělesné příznaky, které odrážejí disharmonii v tomto orgánu. Průjem nebo zácpa, nadýmání, bolesti a otoky ve spodní části břicha, ztráta břišního napětí, nepříjemně zapáchající stolice a tělesný zápach mohou být důsledky oslabené energie tlustého střeva. Můžou se objevovat bolesti hlavy, nadměrná únava, oslabení obranyschopnosti.
Jak podpořit správnou funkci tlustého střeva
Pro podporu správné funkce tlustého střeva je důležité nelpět na negativních emocích a starých křivdách, snažit se žít v současnosti, dopřát tělu dostatek pohybu, zhluboka dýchat a dodržovat pitný režim.
Pro udržení optimálního zdraví a dosažení pocitu svěžesti a plné energie je nezbytné věnovat střevům pečlivou péči a poskytnout jim důkladnou očistu. Klíčové pro zdraví střev je zahrnout do jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu a sliz (lněná semínka, chia semínka), což pomáhá podporovat jejich správnou funkci. Při každé očistě je nezbytný dostatečný pitný režim, protože každá buňka v těle potřebuje adekvátní hydrataci. Pro podporu zdravého pohybu střev jsou doporučeny jednoduché fyzické aktivity, jako je rychlá chůze, procházky, protahovací cvičení a cviky na břicho. Pokud se potýkáme se zácpou, je někdy vhodné provést odstranění nepotřebných věcí z naší skříně, což nejen pomůže odstranit fyzický blok, ale také nám umožní osvobození od starých myšlenkových vzorců.
Dietní doporučení pro zdravé tlusté střevo
Vláknina: Klíčová složka stravy
Vláknina je nestravitelná složka potravy obsažená v obilovinách, zelenině, ovoci a luštěninách. Zahrnuje pektiny, algináty, hemicelulózu a lignin. Vláknina se uplatňuje různým způsobem v metabolismu. Doporučený příjem vlákniny pro dospělého člověka je 25-35 g/den. Strava s větším obsahem vlákniny vyžaduje vydatnější a delší žvýkání, což je prospěšné. Tráveninou s větším obsahem vlákniny se žaludek více zaplní, což přispívá k časnějšímu pocitu nasycení při poměrně malé energetické hodnotě.
Čtěte také: Co jíst po operaci apendixu
Vliv vlákniny na trávení
Vláknina ovlivňuje trávení v tenkém střevě v závislosti na rozpustnosti, viskozitě, schopnosti navázat vodu, velikosti částic a odolnosti k fermentování. Zpomaluje vstřebávání jednoduchých cukrů. Vstřebávání živin ve sliznici střevní je pomalejší, je-li živina přijata v původní buněčné struktuře. Některé neškrobové polysacharidy mohou na sebe vázat mastné kyseliny a žlučové kyseliny a tím omezovat jejich vstřebávání.
Fermentace vlákniny v tlustém střevě
Většinu složek vlákniny nedokáže lidské trávicí ústrojí rozložit svými enzymy, avšak jsou napadány bakteriemi v tlustém střevě. Fermentabilita jednotlivých polysacharidů je značně rozdílná.
Potraviny doporučované pro podporu tlustého střeva
Do stravy zařaďte dostatek vlákniny, omezte sladkosti a mléčné výrobky, v případě zácpy snižte konzumaci masa. Doporučujeme preferovat pokrmy, které prohřívají tělo a jsou vařené déle. Pokud budete navyšovat množství zeleniny a na její vyšší konzumaci vaše tělo není zvyklé, bude zpočátku vhodnější lehce dušená nebo fermentovaná než syrová.
Potraviny pro podporu tlustého střeva jsou podobné těm pro plíce, zahrnující rýži, oves, pohanku, červenou čočku, sójové boby, česnek, cibuli, pórek, zázvor, ředkev, kysané zelí, jablka, hrušky, kaki, fíky a různé ryby a tučnější vepřové maso. Pomůže i zahřívací koření jako zázvor a skořice. Z bylinek je vhodný fenykl, kmín, heřmánek, čubet, aloe vera, ostružina nebo čekanka.
Vláknina a zácpa
Chronická zácpa je časté onemocnění. Při chronické zácpě se osvědčuje podávání cereálních produktů v různé podobě. U těžké zácpy nebývá někdy zvýšení příjmu vlákniny dosti účinné a naopak se potíže mohou zhoršit. Přidá se nadýmání a nepříjemné pocity za střev naplněných plyny. Přirozené množství vlákniny ve stravě má význam v prevenci zácpy u většiny obyvatelstva a jenom u malé části se jeví jako neúčinné. Optimálními potravinami v prevenci a léčbě zácpy jsou: banány, obilniny, chléb s vyšším obsahem vlákniny, mrkev, celer, hrách nebo čočka. Potraviny s vlákninou mají i další pozitivní účinky: vytěsňují nezdravá jídla (tučná a sladká).
Čtěte také: Strava po operaci slepého střeva
Nerozpustná vláknina je hlavně součástí povrchních vrstev zrn obilovin (celulóza, hemicelulóza a lignin). Je vhodná na zácpu, neboť váže vodu a zvětší objem a měkkost stolice. Ničí se semletím obilovin. Rozpustnou vlákninou jsou pektiny ovoce a zeleniny a rostlinné gumy (guar). Tento typ vlákniny snižuje absorpci cholesterolu a má preventivní kardiovaskulární účinky. Na zácpu působí méně. Je obvykle gelotvorná a snižuje i absorpci cukru. Normální, resp. vhodný příjem vlákniny je do 30 g denně, vyšší příjem nevadí, pokud nevznikají obtíže. Vegetariáni jedí asi 60 gramů vlákniny denně.
Vláknina a divertikulární choroba
Divertikulární choroba je stav, který je charakterizován tvořením různě velkých výchlipek ve stěně tlustého střeva, v nichž se může zadržovat stolice a může vyvolávat zánětlivé i jiné změny. V léčení této choroby se doporučuje podávat hrubě mleté otruby, jež zadržují ve střevním obsahu větší množství vody a tím stolici změkčují a činí i některé další potíže nemocného snesitelnější.
Vláknina a syndrom dráždivého tračníku
Syndrom dráždivého tračníku se projevuje kručením a přeléváním ve střevech, tlakovými pocity a bolestmi v břiše, nadýmáním, náhlým nutkáním na stolici, někdy průjmy, jindy zácpou nebo střídáním obou poruch. Mnozí nemocní s touto diagnózou mívají prospěch ze zvýšeného příjmu vlákniny potravou, jiní však zjišťují, že se jim potíže zhoršují.
Vláknina a Crohnova choroba a vředovitý zánět tračníku
Crohnova choroba je zánětlivý proces, postihující různé části trávicí trubice. Strava se zvýšeným obsahem vlákniny se uplatňuje i v dietách pro diabetiky a řada odborníků tvrdí, že strava s vysokým obsahem vlákniny umožňuje snížení dávek inzulínu. Velkou předností diabetické diety s hojnějším obsahem vlákniny je, že na rozdíl od dříve doporučovaných diet je mnohem chudší na tuky a tudíž mnohem příznivější z hlediska prevence komplikací cukrovky, neboť potraviny s vlákninou vytlačí část tuků z jídelníčku.
Zvýšení příjmu vlákniny
Rozhodne-li se někdo zvýšit množství potravin bohatých vlákninou v jídelníčku vlastním nebo členů rodiny, mělo by dbát i na zdravotní nezávadnost produktů, které bude používat. Musí si být jist, že jde o surovinu určenou k lidské spotřebě, tedy např. upravené a vyčištěné potravinářské obilí.
Chce-li někdo podstatnou měrou zvýšit množství potravin bohatých na vlákninu v jídelníčku, měl by je přidávat pomalu a postupně. Může se totiž stát, že se ve střevě tvoří větší množství plynů a dojde k plynatosti a k nadýmání, případně k pocitu plnosti v břiše. Platí to zejména při zařazování obilného zrna a luštěnin. Je třeba dát žaludku a střevům čas, aby si zvykli na nové složení stravy.
Zdroje vlákniny
Mezi bohaté zdroje vlákniny patří otruby, různé typy celozrnného pečiva a výrobky z tmavé mouky. Dalšími důležitými zdroji vlákniny v naší stravě jsou zelenina a ovoce, vysoký obsah vlákniny mají luštěniny, zejména sojové boby.
Dietní opatření po operacích střev
Po výkonu na trávicím traktu zatěžujeme pacienty obvykle postupně dietou tekutou, kašovitou a šetřící a sledujeme rozvoj peristaltiky a obnovení pasáže. Adaptace na resekční výkon trvá obvykle dlouho. Důležité je, zda byla ponechána Bauhinská chlopeň (přirozené spojení tenkého a tlustého střeva). Při její resekci je kolon zatěžováno větším množstvím tekuté tráveniny a adaptace je pomalejší. Ještě dobré adaptace bez potřeby parenterální výživy a bez závažných průjmů dosáhneme obvykle při ponechání 100 cm tenkého střeva a při intaktním tlustém střevě. Syndrom krátkého střeva vzniká pak při větší resekci. Problematická může být situace i při jejunostomii, kdy tolerance diety je individuální. Existují pacienti, kteří mají obsah tekutin ve stomii vyšší než kvantum tekutin požitých ústy, pak je obtížné udržení hydratace a vnitřního prostředí. V těžkých případech můžeme použít antisekreční léky, např. somatostatin. Někdy je třeba kompenzovat ztrátu sodíku výrazným přisolováním. MCT tuky o středním řetězci snášejí obvykle jen pacienti se zachovanou Bauhinskou chlopní, neboť jsou osmoticky aktivní.
Dietologická péče po resekci ilea a u syndromu krátkého střeva musí být zahájena co nejčasnější enterální výživou. Zkoušíme, zda pacient toleruje nejprve alespoň 500 ml tekutin, poté povolíme malá množství jídla. Postupné odbourání parenterální výživy kontrolujeme monitorováním iontogramu. Obecně je vhodné podávat více karbohydrátů, méně tuku a málo oxalátů. Tvorba laktázy se adaptuje jako poslední, proto podáváme mléko až velmi pozdě. Obvykle je třeba suplementace železem, vitaminem D a B12, foláty, vhodný je někdy cholestyramin vyvazující žlučové kyseliny.
Udržení bilance tekutin a odstranění trávicích obtíží je obvykle obtížné při totální kolektomii (úplné odstranění tlustého střeva). Vhodný je pokus o vytvoření tzv. Pouche (umělý konečník) z tenkého střeva. Při tomto řešení se ileostomií (vyústěním tenkého střeva) obvykle ztrácí 1 200-2 000 ml tekutin denně. Po adaptaci za 6-8 týdnů dokáže terminální část ilea tekutinu vstřebat a pak se ztrácí jen 400-600 ml tekutiny. Nutný je dostatečný příjem - nejprve cca 2 litry tekutin, což je obtížné při epizodách zvracení. Problémy nastávají se zbytkovou stravou (houby, zelenina), nepříjemný je také příjem aromatických potravin, např. česneku. Flatulence (plynatost) je rovněž velmi nepříjemná a pro zmírnění potíží pomáhají malé porce a převaha příjmu glycidů. Je třeba pravidelnost v typu jídla a časté malé porce, nutné je dobře kousat a jíst pomalu. Je třeba zjistit, která jídla vyvolávají obtíže, např. flatulenci.
Stručná dietní pravidla po operacích střev
Tato dieta je velice individuální, závisí na typu základního onemocnění, na době od výkonu, na způsobu resekce; dieta se mění podle lokalizace operovaného úseku. Podáváme málo slazený čaj, bujon. Přecházíme na kašovitou šetřící dietu s omezením tuků č. 4 nebo č. Nakonec přecházíme na tuhou stravu - bezezbytkovou šetřící dietu č. Může nastat syndrom krátkého střeva, jehož důsledkem je malabsorpce bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálních látek.
Dietní postup při Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě
- Při akutní atace nemoci pouze parenterální výživa.
- Postupná realimentace (obnovení výživy), začínáme kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků. Dieta má protiprůjmový charakter.
- Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto raději zařazujeme kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) než mléko a mléčné kaše (krupicovou, rýžovou).
- Bezezbytková šetřící dieta s dostatkem bílkovin při průjmech, abychom snížili rychlost vyprazdňování a tím prodloužili dobu vstřebávání živin.
- Nemocní mají sníženou chuť k jídlu, a proto je příjem potravy nedostatečný. Malnutrici (podvýživě) předcházíme nejlépe podáním tekuté enterální výživy. Aplikujeme ji jako sipping (popíjení) nebo pomocí nazogastrické (do žaludku) či nazojejunální sondy (do tenkého střeva). Podle způsobu zavedení sondy a postižení konkrétní části střeva využíváme oligomerní (obsahuje částečně naštěpené základní živiny) nebo polymerní (obsahuje nenaštěpené živiny) přípravky enterální výživy. Při porušené funkci střev je nejlepší kontinuální způsob aplikace pomocí enterální pumpy, kdy podáváme výživu nízkou rychlostí během dne. Tuto stravu můžeme použít také jako přechod z parenterální výživy na dietu.
- Důležité je také doplnění vitaminů a minerálů, hlavně K (draslík), Ca (vápník), Mg (hořčík).
- Při zklidnění u ulcerózní kolitidy, po odeznění průjmů, někdy podáváme šetřící dietu s mírným omezením tuků a normální úpravou ovoce, zeleniny a brambor, aby obsahovala vlákninu. Tolerance vlákniny je velmi individuální. Trvale dbáme na dostatek tekutin a dostatečný příjem bílkovin.
Remisi onemocnění (bezpříznakové období) lze někdy navodit několik dní či týdnů trvající umělou výživou, individuální enterální výživou s proteiny, oligopeptidy či parenterální výživou. Podání komerčních přípravků, tzv. elementární formuli, ukončujeme pomalu.
Následuje reintrodukce (zařazování potravin zpět do jídelníčku) běžné diety:
1.-3. den: tekutiny, raději nepodáváme mléko, opatrně polévky a džusy,
4.-8. den: podáme měkká masa (kuře, rybu), rýži, brambory,
9.-13. den: variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny,
14.-20. den: již chleba a potraviny s glutenem,
- -19. den: mléko.
Zhruba 20. den uvolníme stravu zcela. U ulcerózní kolitidy podáváme dříve než u ostatních zánětů orální nutriční přípravky, více tekutin, méně přísně omezujeme mléčné výrobky. Dietní příčina Crohnovy choroby nebyla nikdy prokázána.
Celiakie: Autoimunitní reakce na lepek
Příčinou celiakie je autoimunitní reakce vyvolaná lepkem neboli glutenem. Na pozadí určitého antigenového fenotypu probíhá zejména T-buňkami zprostředkovaná reakce vůči buňkám tenkého střeva s atrofií klků. Reakci spouštějí peptidy gliadinu obsahující glutamin a prolin. Typicky je působí pšenice, ale vzácně i secalin v žitě a hordein v ječmeni. Nově je popsán i vliv aveninu v ovsu a vločkách, které se tradičně v dietách připouštěly, tolerance je ale individuální.
Zánět tlustého střeva (ulcerózní kolitida)
Zánět tlustého střeva neboli ulcerózní kolitida se řadí mezi nespecifické střevní záněty - to znamená, že příčiny zánětu nejsou zatím prokázané. Jedná se o onemocnění způsobující zánět sliznice tlustého střeva a konečníku. Vzhledem k tomu, že příčiny zánětu nejsou známé, tak preventivní opatření mají spíše obecný charakter. K předejití nemoci dodržujte pravidla zdravého životního stylu a zdravé výživy.
Léčba zánětu tlustého střeva se zaměřuje na zmírnění projevů onemocnění. Dodržujte dietní opatření, která si nastavíte s lékařem. Dieta je uzpůsobena tak, aby byla dobře stravitelná a nenadýmala vás. Důležitý je dostatečný přísun tekutin - popíjejte neperlivé minerální vody, silně zředěné ovocné šťávy a slabé čaje. Nevhodné je pití kávy, silného čaje a energetických nápojů. Vylučte ze svého jídelníčku laktózu. Zeleninu jezte pouze tepelně upravenou. Vynechejte dráždivá kořeněná jídla. Ovoce vždy zbavte slupek. Obnovte správnou funkci střevní mikroflóry pomocí probiotik.