Pití dostatečného množství vody je jedním z pilířů zdravého životního stylu. Díky dodržování uspokojivého pitného režimu se vyhnete zhoršení kognitivních funkcí, poklesu výkonnosti či únavě. Tento článek se zaměří na význam pitného režimu, potenciální benefity pití horké vody a srovná je s rozšířenými mýty.

Důležitost pitného režimu v číslech

Lidské tělo obsahuje průměrně 60 % vody u dospělého muže a 55 % u dospělé ženy. Voda zajišťuje efektivní látkovou výměnu, správnou funkci ledvin a plnou výkonnost orgánů, tělesných i duševních funkcí. Při dehydrataci se hůře vylučují odpadní látky, snižuje se soustředěnost, schopnost regulace tělesné teploty a sportovní výkonnost, a mohou se objevit bolesti hlavy.

Obecné doporučení říká, že dospělý člověk by měl denně přijmout 30-45 mililitrů tekutin na kilogram své hmotnosti. Například 80 kilogramový muž by měl vypít alespoň 2,8-3,2 litrů v klidovém režimu. Při sportu, abnormální námaze nebo vyšších teplotách se tato hodnota zvedá o 0,5-1 litr. Důležité je zakládat pitný režim spíše na vodě či neslazených čajích než na džusech, šťávách a smoothie kvůli jejich kalorické hodnotě a vyššímu obsahu cukru.

Potenciální benefity pití horké vody

Existují tvrzení, že horká voda má ve srovnání se studenou zdravotní benefity, jako je lepší trávení, zmírnění přetížení nebo podpora relaxace. Horká voda, nejčastěji s citrónem, nalačno je opěvovaná už delší dobu.

1. Zmírnění ucpaného nosu: Pára, tvořící se nad horkou vodou, respektive její opatrné vdechování, může pomoci uvolnit ucpané dutiny, a dokonce zmírnit bolesti hlavy. Studie z roku 2008 ukázala, že horký nápoj poskytoval rychlou a trvalou úlevu od rýmy, kašle, bolesti v krku a únavy.
2. Podpora trávení: Pití dostatečného množství vody obecně udržuje trávicí systém v pohybu. Někteří tvrdí, že horká voda podporuje trávení oproti klasické ještě o něco víc. Studie z roku 2016 prokázala, že teplá voda může mít příznivé účinky na střevní pohyby a vypuzení plynů po operaci. K prokázání této hypotézy je ale zapotřebí více výzkumů.
3. Snížení třesu v chladu: Studie z roku 2017 uvádí, že pití teplých tekutin může eliminovat přirozenou reakci těla v chladných podmínkách, třes. Konzumace horké vody pomohla subjektům vynaložit méně úsilí k udržení jejich tělesné teploty, což může být přínosné pro lidi pracující nebo žijící v chladnějších podmínkách.
4. Zlepšení krevního oběhu: Zdravý průtok krve ovlivňuje celou řadu věcí, od krevního tlaku až po riziko kardiovaskulárních onemocnění. Teplá koupel pomáhá vašim oběhovým orgánům - tepnám a žilám - expandovat a účinněji rozvádět krev po celém těle. Podobný účinek může mít i pití horké vody. Pro potvrzení je ovšem nutné více výzkumu.
5. Snížení hladiny stresu: Vzhledem k tomu, že pití vody pomáhá zlepšit funkce centrálního nervového systému, se můžete po její konzumací cítit méně úzkostlivě. Studie z roku 2014 zjistila, že nižší příjem tekutin měl za následek snížení pocitů klidu, spokojenosti a pozitivních emocí.
6. Zmírnění příznaků achalázie: Achalázie je stav, během kterého má váš jícen potíže s přesunem potravy dolů do žaludku. Výzkumníci si nejsou jisti proč, ale starší studie z roku 2012 zjistila, že pití teplé vody může pomoci právě těmto lidem polykat i trávit pohodlněji.
7. Japonská vodoléčba: Japonská vodoléčba spočívá v ranním pití vody nalačno. Tato technika existuje již po staletí a je podobná vodní terapii v ajurvédě. Podle zastánců pomáhá japonská vodoléčba nejen s trávením, ale i s detoxikací těla. Studie publikovaná v Asian Journal of Pharmaceutical and Clinical Research sledovala 36 osob s nadváhou a obezitou a zkoumala vliv japonské vodní terapie na jejich hmotnost, BMI a WHR (poměr pasu k bokům). Po 8 týdnech se ukázalo, že skupina, která prováděla japonskou vodní terapii se skořicí, zaznamenala výraznější snížení hmotnosti, BMI a WHR než ostatní skupiny.

Rizika a rozšířené mýty

1. Popálení: Primární riziko při pití horké vody. Na první pohled vychladlá voda může stále spálit jazyk, chuťové pohárky, patro nebo tkáně v hrdle jedince. Kvůli zvýšenému riziku nádorového onemocnění jícnu by nápoj neměl mít více než 70 °C.
2. Detoxikace: Mezi nejčastější mýty konzumace horké vody patří detoxikace organismu. K této hypotéze ovšem neexistují žádné definitivní důkazy. Studie z roku 2020 sice zjistila, že pití optimálního množství vody může pomoci chránit ledviny a zároveň ředit odpadní látky v krvi, opět se ale jednalo o pitný režim jako takový, bez ohledu na teplotu vody.
3. Zrychlení metabolismu: Dalším známým mýtem je pomoc při redukci hmotnosti či zázračné zrychlení metabolismu. Opírá se o předpoklad, že váš trávicí systém potřebuje snížit teplotu horké vody na teplotu vašeho těla, aby mohl tekutinu absorbovat, což má spalovat kalorie. To je ale nesmysl- organismus musí na tělesnou teplotu zahřát naopak studené tekutiny (i když se stále jedná o zanedbatelné množství energie). Úplně stejně je na tom zázračné zrychlení metabolismu, jehož rychlost je poměrně stabilní a většinou určena velikostí, věkem, pohlavím a genetikou, ne teplotou vody, jež vypijete.
4. Spalování kalorií: V internetových diskuzích lze opakovaně narazit na tvrzení, že ti, kdož se snaží hubnout, by měli pít hodně vody. Udávané optimální množství se liší a lze narazit i na rady pít až 4,5 litru vody denně. Jedna malá studie provedená na 14 mladých dospělých zjistila, že vypití 500 mililitrů vody zvyšuje klidový energetický výdej přibližně o 24 %. I když to může znít skvěle, tento účinek ve skutečnosti trval pouze hodinu. A to by se vůbec neprojevilo jako zásadní rozdíl. Jiná studie provedená na osmi mladých dospělých zaznamenala zvýšení energetického výdeje pouze v případě, že byla voda studená - podle ní došlo ke zvýšení spálených kalorií o velmi skromná 4 %. To může být způsobeno tím, že tělo musí vynaložit více energie na to, aby vodu ohřálo na tělesnou teplotu, nebo tím, že potřebuje více energie na filtraci vyššího objemu tekutiny ledvinami. Tento účinek se opět projevil pouze po dobu jedné hodiny.
5. Voda před jídlem snižuje chuť k jídlu: Toto tvrzení se zdá být rozumné, protože pokud je žaludek alespoň částečně naplněn vodou, je v něm méně místa pro jídlo - takže nakonec sníte méně. Jedna studie ukázala, že dospělí středního a vyššího věku zhubli během 12 týdnů o dva kilogramy více, když před jídlem pili vodu, ve srovnání s lidmi, kteří vodu nepili. Mladší účastníci (ve věku 21 až 35 let) ale nezhubli vůbec, a to bez ohledu na to, zda před jídlem pili vodu, či nikoli.

Ideální teplota horkých nápojů

Horké nápoje (káva nebo čaj) se zpravidla podávají k blížícímu se varu, z důvodu lepšího vyluhování příslušných ingrediencí. Jednoduchou odpovědí by však mohl být výsledek studie z roku 2008, který uvádí optimální teplotu pití kávy 57,8 °C. Ta snižovala riziko popálení, a přesto nabízela příjemné pocity horkého nápoje. Většinou se u vody i jídla uvádí 54-71°C maximálně. Při vyšší teplotě a dlouhodobé konzumaci se může zvyšovat riziko rozvoje karcinomu jícnu.

Čtěte také: Co jíst na večeři, když hubnete?

Čtěte také: Tepová frekvence a hubnutí: praktický průvodce

Čtěte také: Zlepšete pohodu s Wim Hofem