Střevní mikrobiom hraje klíčovou roli v našem celkovém zdraví. Správná strava je zásadní pro udržení rovnováhy bakterií ve střevech, což má vliv na trávení, imunitu a celkovou pohodu. Tento článek poskytuje informace a recepty pro dietní jídla, která podporují zdraví střev.

Důležitost střevního mikrobiomu

Když sestavujeme svůj jídelníček, měli bychom myslet na to, jak udržet naživu přátelské bakterie v našem střevu. Naopak, nesmíme krmit nezdravou stravou nepřátelské bakterie. Nepřátelské bakterie produkují toxiny, a tím narušují integritu střeva a jeho schopnost nepustit do našeho těla látky zodpovědné za to, že se kdekoliv v těle rozjede zánět. "Ten vytváří podhoubí pro vznik nejrůznějších nemocí," upozorňují odborníci z České mikrobiomové společnosti a dodávají: "Naše tělo není popelnice. O své auto se staráme, zajímáme se o to, zda do něj netankujeme nekvalitní palivo, aby nám dlouho sloužilo a nezradilo nás na cestách." Na našem zdraví záleží mnohem více, ale to jako by mnohým nedocházelo.

Zásady stravování pro zdravá střeva

Podstatou ochrany střevního mikrobiomu je úprava jídelníčku. Dostatečné množství vlákniny ve stravě působí jako prebiotikum, to znamená jako živná půda pro růst tělu prospěšných mikroorganismů," říká gastroenterolog docent Pavel Kohout, člen Fóra zdravé výživy. Doporučuje také konzumaci syrových produktů nebo produktů konzervovaných sušením, kvašením či jinými postupy, což přispívá k zachování bakteriálních kmenů. Střevním bakteriím lahodí i potraviny s přídavkem probiotických kultur a čerstvá strava.

Co jíst pro zdravá střeva

• Zelenina: Brokolice, mrkev, špenát a další druhy zeleniny jsou bohaté na vlákninu a živiny.
• Ovoce: Jablka, banány, bobuloviny a další ovoce poskytují vlákninu a vitamíny.
• Luštěniny: Čočka, fazole a hrách jsou výborným zdrojem vlákniny a bílkovin.
• Ovesné vločky: Obsahují rozpustnou vlákninu, která podporuje zdraví střev.
• Celozrnné výrobky: Celozrnný chléb, těstoviny a rýže jsou bohaté na vlákninu.
• Jogurty a kefíry: Obsahují probiotické kultury, které podporují růst prospěšných bakterií ve střevech. Ujistěte se, že potraviny jsou nepasterizované (tento proces totiž probiotické bakterie zabíjí).
• Kysané zelí: Kysané zelí obsahuje jak prospěšné bakterie, tak zdroj vlákniny, kterým se bakterie živí.
• Fermentovaná zelenina: Kimči a další fermentované potraviny jsou bohaté na probiotika.

Čemu se vyhnout

Potraviny, které obsahují lehce stravitelné a jednoduché cukry. Ty totiž prudce zvyšují hladinu krevního cukru, představují prázdné kalorie a jejich nadbytek poškozuje naše orgány, Takže z jídelníčku vyhoďte co nejvíc sladkostí, ale také sušenek a pekařských výrobků z bílé mouky a průmyslově zpracovaných potravin, jako jsou konzervy.

Recepty pro zdravá střeva

Domácí kombucha

Kombucha je fermentovaný nápoj plný probiotik.

Čtěte také: Zdravé kuřecí recepty

Recepty pro leh(p)čí pocit

Kuchařku a její recepty jsme postavili na základě setkání a diskuze se zákazníky, zkušeností několika členů výzkumné skupiny a zdrojů odborné literatury. Jsme hrdi, že vám můžeme představit naše Recepty pro leh(p)čí pocit: postavené na základě bezezbytkové diety při střevních onemocněních.

Ukázkový jídelníček při bezezbytkové dietě

Dlouhodobé střevní potíže či příprava na vyšetření střev vyžadují změnu stravovacích návyků.

• 1. den: (Zde by následoval konkrétní jídelníček)
• 2. den: (Zde by následoval konkrétní jídelníček)
• 3. den: (Zde by následoval konkrétní jídelníček)

Bezezbytková dieta

V období po operaci střev, před kolonoskopií, nebo po průjmových onemocněních se doporučuje jíst bezezbytková strava. Bezezbytková dieta je označována číslem 5 a obecně jde o vyloučení potravin, které se špatně tráví. Tyto potraviny zanechávají ve stolici zbytky, které střevo dráždí a to může zhoršovat průběh léčby nebo onemocnění.

Příprava jídel při bezezbytkové dietě

Příprava jídla je dietní. Vaření, dušení, pečení bez tuku, na vodě, na sucho, v alobalu, na páře, to vše je povoleno. Přepálené tuky dráždí střevo a tak můžete máslo přidat až do hotového pokrmu. Zahustit jídlo na sucho praženou moukou, bešamelem, nebo moukou rozmíchanou ve vodě.

Doporučené potraviny při bezezbytkové dietě

• libové maso - hovězí, vepřové, kuřecí, krůtí, telecí, králík, sladkovodní i mořské ryby, šunka s minimálním obsahem tuku
• Sacharidy
• Rostlinné tuky
• Nízkotučné nebo polotučné mléčné výrobky
• Zelenina
• Ovoce
• Nápoje

Jak dlouho držet bezezbytkovou dietu?

Chronické i akutní střevní záněty jsou onemocnění, která vyžadují vždy také dietní léčbu. V akutních stadiích a v relapsech je nutné zvažovat enterální výživu, která má kromě přívodu živin rovněž léčebný efekt. Následnou výživu per os je nutné podřídit individuálním chuťovým zvyklostem pacienta zpočátku s šetřící úpravou (výběr nenadýmavých a neostrých potravin, s šetrnou technologií zpracování). Důležité je zvýšení přívodu přirozených živin v celé dostupné šíři. Jakmile to stav pacienta dovolí, je vhodné omezit nepodstatné dietní restrikce a řídit se individuální snášenlivostí pacienta. Důležitá je frekvence denních jídel, je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodiny. Tento způsob stravy je nezbytný kvůli zmenšení resorpční plochy a zhoršení trávení. Obecně lze doporučit stravu bohatou na bílkoviny (1-2 g/kg) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatnou.

Čtěte také: Tipy na dietní vaření s kuřetem

Specifické střevní záněty a dietní přístupy

Idiopatické střevní záněty - ulcerózní kolitida a Crohnova choroba mají velmi komplexní patogenezi a projevy, kde odkazujeme na speciální gastroenterologickou literaturu. Velmi různé jsou fáze nemocí s projevy poruchy motility, průjmy i zácpou a příměsí krve či hlenu ve stolici. Nutný je i specifický peri- a pooperační přístup. Patogeneze nemocí je v detailech nejasná, nejspíše autoimunitní, zcela nepochybně jde o onemocnění zánětlivá s destrukcí tkání střeva. Důležitá je farmakoterapie a chirurgická léčba, kdy jsou prováděny výkony resekční, anastomózy či odlehčovací stomie. Dietní přístupy jsou trvalou součástí léčby. Vždy je třeba počítat s negativní dusíkovou bilancí, rozvojem hypoproteinemie a proteinové malnutrice, často také epizodami dehydratace, anémie, teplot, se ztrátou tekutin i pocením. U pacientů je prakticky vždy přítomna psychická alterace, která dále komplikuje dietní léčbu. Bývá nedostatek vitaminů zejména rozpustných v tucích, např. D a K, více se ztrácí i obsah žluči, vzniká nedostatek železa a kyseliny listové, při průjmech i dalších iontů.

Dietní doporučení při akutní fázi zánětu

Při akutní fázi (relaps) panuje tzv. tekutou stravu, která se popíjí po malém množství.

Enterální výživa

Malnutrici předcházíme nejlépe podáním tekuté enterální výživy. Aplikujeme ji jako sipping nebo pomocí nazogastrické či nazojejunální sondy. Podle způsobu zavedení sondy a postižení té které části střeva využíváme oligomerní nebo polymerní přípravky enterální výživy. Při porušené funkci střev je nejlepší kontinuální způsob aplikace pomocí enterální pumpy, kdy podáváme výživu nízkou rychlostí během dne. Tolerance vlákniny je velmi individuální. Trvale dbáme o dostatek tekutin a dostatečný příjem bílkovin. Remisi onemocnění lze někdy navodit několik dní či týdnů trvající umělou výživou, individuální enterální výživou s proteiny, oligopeptidy či parenterální výživou. Podání komerčních přípravků, tzv. v lékárnách, zpravidla ve formě malých lahví.

Reintrodukce běžné stravy

Následuje reintrodukce běžné diety:

• 1.-3. den: tekutiny, raději nepodáváme mléko, opatrně polévky a džusy.
• 4.-8. den: podáme měkká masa (kuře, rybu), rýži, brambory,
• 9.-13. den: variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny,
• 14.-20. den: již chleba a potraviny s glutenem,
• 17.-19. den: mléko,
• cca 20. den.

Specifika u ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby

U ulcerózní kolitidy podáváme dříve než u ostatních zánětů orální nutriční přípravky, více tekutin, méně přísně omezujeme mléčné výrobky. Dietní příčina Crohnovy choroby nebyla nikdy prokázána. Od 30. let minulého století se ale diskutuje např. zelenině. alergii, vyhněte se jim i při zánětu střev. které potraviny snesete bez problémů, a které nikoli.

Čtěte také: Kompletní průvodce jahodami a zdravým stravováním

Syndrom krátkého střeva

Při úrazech a operacích někdy dochází k takové ztrátě (zkrácení) tenkého střeva, že není schopno plnit své funkce. Potrava prochází zbývající částí střeva rychle a nestačí se strávit, natož vstřebat. Obvyklá výživová strategie po operacích vedoucích k syndromu krátkého střeva je zahájení výživy parenterálně a postupný přechod podle stavu pacienta přes enterální výživu k výživě per os. Pacient bývá ohrožen dehydratací a hyponatremií. Začíná se čajem, pokračuje bujonem a kaší k bezezbytkové - mechanicky a chemicky šetřící stravě s vysokým podílem bílkovin a soli. Je velmi žádoucí minimalizovat úbytek hmotnosti, protože následné zvyšování hmotnosti je velmi obtížné. Důležitá je frekvence denních jídel. Je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 7-8x denně v intervalech 2,5-3 hodin, případně ještě častěji. Příjem energie je vyšší, doporučují se vysokoenergetické potraviny s menším objemem. Stravu je nutné individualizovat dle osobní snášenlivosti pacienta. Obecně platí, že častá je špatná tolerance laktózy, tedy mléka, tekutých mléčných výrobků, dále nadýmavých zelenin s hrubou vlákninou a luštěnin. Naopak příznivě působí jemná a stravitelná vláknina, zpomalující průchod trávicím traktem. Vzhledem k potřebě zpomalení průchodu trávicím traktem je vhodné podávání tekutin i mimo dobu jídla. Často je nutné suplementovat vitaminy a minerální látky v celé šíři. Doporučuje se používání nutričně kompletních nápojů formou sippingu. Domácí parenterální výživa je dnes běžným opatřením. Provádí se v nutričních centrech. Pacient sám pečuje o zavedený katétr, jsou mu dodávány infuzní roztoky a infuzní léčbu provádí doma. Takto lze udržet pacienta dokonce i v pracovním procesu po neomezeně dlouhou dobu. Tento přístup je někdy využíván i u pacientů s nádory a střevní neprůchodností.

Průjem a gastroenteritida

Příčina průjmu a gastroenteritidy bývá často infekční, někdy pouze funkční. Příčiny jsou někdy kombinované, např. u cestovatelských průjmů. Významné jsou vlivy psychiky, osmotické vlivy (např. fruktóza, sorbitol). Příčinou průjmu může být i malabsorpce.

Dietní opatření při průjmu

Hladovka s dostatečným příjmem tekutin a iontů (Na, Cl, K, bikarbonát). K pití podáváme čaj, minerálky.

• Rýže - Přirozeně lehká a neutrální potravina, která je snadno stravitelná a nezatěžuje trávicí systém.
• Banány - Toto ovoce je bohaté na draslík, který je jedním z klíčových minerálů, které tělo ztrácí při průjmu.
• Brambory - Vařené brambory, zejména bez másla a mléka, jsou výborným zdrojem sacharidů a poskytnou tělu energii bez zatížení trávicího systému.
• Jablečné pyré - Jablka obsahují pektin a antioxidanty, které působí protizánětlivě a pomáhají udržet zdraví střevní sliznice.
• Mrkev - Vařená mrkev je další vhodnou volbou.

Naopak potraviny, které obsahují mnoho tuků, koření nebo jsou těžce stravitelné (např. smažená jídla, luštěniny nebo nadýmavé zeleniny), by měly být v období průjmu z jídelníčku vynechány.

Ukázkový jídelníček při průjmu

Při průjmu je důležité, aby byl jídelníček jednoduchý a výživný, aniž by dráždil trávicí trakt.

• Snídaně: Rýžová kaše připravená na vodě s trochou soli.
• Oběd: Vařené brambory bez másla a mléka.
• Večeře: Jemná mrkvová polévka bez koření, připravená na vodě, jen lehce osolená.

Tento jídelníček je navržen tak, aby tělu dodal vše potřebné pro zvládnutí průjmového stavu.

Hydratace při průjmu

Při průjmu je tělo ohroženo dehydratací. Doporučuje se pít nejen čistou vodu, ale také slabé bylinné čaje, které mají zklidňující efekt na trávicí trakt. Heřmánek a máta jsou vynikající volbou - podporují trávení a zároveň pomáhají při vstřebávání tekutin. Díky tomuto přístupu se nejen zlepší hydratace organismu, ale sníží se i riziko komplikací spojených s dehydratací, což je při průjmu zcela zásadní.

Další doporučení při průjmu

• Japonské kuzu: Při akutním průjmu vyzkoušejte japonské kuzu (prášek z drceného sušeného kořene vinné révy), které rozmíchejte ve studené vodě a následně prohřejte na plotně. Tento nápoj popíjejte každý den.
• Lněné semínko: Zařaďte do svého jídelníčku lněné semínko, které před konzumací pomelte. Lněným semínkem můžete posypat ranní kaši nebo rýži u hlavního chodu. Nekupujte v obchodě již namleté semínko, jelikož má tendenci žluknout.
• Umeboshi švestky: Můžete také sáhnout po umeboshi švestkách, které účinně podporují trávení a pomáhají při problémech s průjmem.
• Bylinné čaje: Pomoci vám může čaj z listu malinovníku, odvar z kmínu případně černý čaj. Vyzkoušejte nadrobno pokrájenou dubovou kůru vylouhovat 30 minut ve studené vodě, poté krátce povařte a vypijte 30 minut před jídlem.
• Zázvor: Pro nastartování zažívání doporučuje ajurvéda rozkousat malý kousek zázvoru před hlavním jídlem, a tím podpořit správné trávení tuků a škrobů. Komu je rozkousání zázvoru nepříjemné, může vyzkoušet čaj z čerstvého zázvoru.

Dráždivý tračník

Speciální problematikou je tzv. dráždivý tračník. Prevalence tohoto onemocnění je vysoká. Trpí jím až 20 % dospělé populace a až polovina pacientů gastroenterologických ambulancí. Dráždivý tračník můžeme léčit farmakologicky látkami ovlivňujícími střevní motilitu i látkami působícími primárně na psychiku. úprava dysmikrobie, ve střevě bývá méně E. coli a více lactobacilu. Prebiotické a probiotické efekty jsou stále předmětem výzkumu. V praxi u dráždivého tračníku sledujeme vztah obtíží k nedostatečnému či nadměrnému příjmu tekutin, vliv jednotlivých potravin na plynatost, omezíme mléčné výrobky, cibuli, zeleninu, luštěniny.

Divertikulární choroba

Tzv. divertikulární choroba, provázená vznikem výchlipek sliznice tlustého střeva, probíhá obvykle bez obtíží, někdy ji provází zácpa, méně průjmy; typický je nízký příjem vlákniny, jenž působí preventivně i léčebně a měl by činit nejméně 30 g na den.

Poruchy motility střev (zácpa a průjem)

U onemocnění trávicího traktu vyvolávají nejčastější a největší obtíže obvykle poruchy motility (pohyblivosti) střev. Velmi často se projevují jako zácpa či průjem. Zejména zácpa je příznakem častým, který souvisí s mnoha onemocněními neuropsychiatrickými i se stárnutím. Vždy je třeba si uvědomit, že zácpa může mít příčinu v závažném onemocnění trávicího traktu (např. nádor, zúžení střeva či srůsty). Konzultace s lékařem je nezbytná, při pochybnostech je třeba provést koloskopické vyšetření, neboť kolorektální karcinom je u nás časté onemocnění.

Dietní opatření při zácpě

• Zvýšený příjem vlákniny (např. vločky, kořenová zelenina, neloupané brambory, sušené ovoce, ovoce ve slupce, luštěniny).
• Příjem minimálně 1,5-2 l tekutin denně, bez toho nemůže dietní vláknina expandovat a ovlivňovat motilitu.
• Laxativa (projímadla) podáváme až po selhání dietních efektů. Vhodné je nejprve podání projímavých minerálek či laktulózy.

Zácpa je způsobena mnoha faktory, např. poruchou motility, distenzí distálního střeva, zhoršením senzitivity receptorů, zaklíněním stolice nad překážkou, dehydratací, análními fizurami a strachem ze stolice. Nad překážkou často dojde ke zkapalnění střevními bakteriemi. Tento jev je typický při nádorech a nenádorových stenózách a obvykle je provázen střídáním zácpy a průjmu.

Vhodné potraviny při zácpě

Optimálními potravinami v prevenci a léčbě zácpy jsou: banány, obilniny, chléb s vyšším obsahem vlákniny, mrkev, celer, hrách nebo čočka.

Vláknina a její typy

Potraviny s vlákninou mají i další pozitivní účinky: vytěsňují nezdravá jídla (tučná a sladká).

• Nerozpustná vláknina: Je hlavně součástí povrchních vrstev zrn obilovin (celulóza, hemicelulóza a lignin). Je vhodná na zácpu, neboť váže vodu a zvětší objem a měkkost stolice. Ničí se semletím obilovin.
• Rozpustná vláknina: Jsou pektiny ovoce a zeleniny a rostlinné gumy (guar). Tento typ vlákniny snižuje absorpci cholesterolu a má preventivní kardiovaskulární účinky. Na zácpu působí méně. Je obvykle gelotvorná a snižuje i absorpci cukru.

Normální, resp. vhodný příjem vlákniny je do 30 g denně, vyšší příjem nevadí, pokud nevznikají obtíže. Vegetariáni jedí asi 60 gramů vlákniny denně. Inulin a oligofruktóza mají i prebiotický efekt na střevní flóru a přinášejí po fermentaci bakteriemi asi 1 kcal/g. Přidávají se do některých jogurtů. Betaglukany se vyskytují jen v ovesných vločkách, resp. v ovesném mléce ze speciálních typů ovsa či ječmene. Tato vláknina snižuje nejvíce cholesterol.

Vliv vlákniny na trávicí trakt

V tenkém střevě působí vláknina redukci absorpce cholesterolu a sacharidů, snižuje však i absorpci železa, vápníku a magnézia. V tlustém střevě snižuje tranzitní čas, zvyšuje množství stolice a flatulenci, váže toxiny a podporuje růst bakterií.

Šetřící dieta

Jedná se o šetřící dietu s omezením vlákniny. Je vhodná, pokud chceme omezit zátěž střeva (např. při zánětlivých onemocněních) nebo kvantum stolice (záněty, vývody - stomie). Šetřící výběr i úprava potravin. Ovoce a zelenina a také brambory jsou co nejvíce mechanicky upraveny (mixováním, jemně nastrouhané, pořádně rozkousané), aby se co nejvíce rozrušila vláknina. Masa vaříme, dusíme, pečeme pod pokličkou na vodě. Při přípravě masa nepoužíváme olej, vysmažování masové šťávy a osmažený cibulový základ pod maso, protože tak dochází k přepalování tuků, které dráždí střevo. Pro lepší chuť a barvu masové šťávy maso opečeme nasucho, osolíme a podlijeme. Omáčky nezahušťujeme jíškou, ale zálivkou z mouky a vody nebo mléka. Brambory, ovoce a zeleninu jemně strouháme, mixujeme nebo podáváme ve formě kaší.

Pooperační dieta a adaptace

Po výkonu na trávicím traktu zatěžujeme pacienty obvykle postupně dietou tekutou, kašovitou a šetřící a sledujeme rozvoj peristaltiky a obnovení pasáže. Adaptace na resekční výkon trvá obvykle dlouho. Důležité je, zda byla ponechána Bauhinská chlopeň (přirozené spojení tenkého a tlustého střeva). Při její resekci je kolon zatěžováno větším množstvím tekuté tráveniny a adaptace je pomalejší. Ještě dobré adaptace bez potřeby parenterální výživy a bez závažných průjmů dosáhneme obvykle při ponechání 100 cm tenkého střeva a při intaktním tlustém střevě. Syndrom krátkého střeva vzniká pak při větší resekci. Problematická může být situace i při jejunostomii, kdy tolerance diety je individuální. Existují pacienti, kteří mají obsah tekutin ve stomii vyšší než kvantum tekutin požitých ústy, pak je obtížné udržení hydratace a vnitřního prostředí. V těžkých případech můžeme použít antisekreční léky, např. somatostatin. Někdy je třeba kompenzovat ztrátu sodíku výrazným přisolováním. MCT tuky o středním řetězci snášejí obvykle jen pacienti se zachovanou Bauhinskou chlopní, neboť jsou osmoticky aktivní. Jejuno-kolické anastomózy dráždí mastnými a žlučovými kyselinami osmoticky kolon. Tzv. SCFA (short chain fatty acids - mastné kyseliny s krátkým řetězcem) podléhají bakteriální fermentaci. Tato absorpce pak může dosáhnout asi 500 kcal/den, podobně se vstřebávají i karbohydráty a MCT tuky, pokud jsou tolerovány. Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem se obvykle nevstřebávají. Zvýšená absorpce oxalátů (šťavelanů) vede ke vzniku kalcium-oxalátových kamenů, je nutná dieta se snížením oxalátů. Dietologická péče po resekci ilea a u syndromu krátkého střeva musí být zahájena co nejčasnější enterální výživou. Zkoušíme, zda pacient toleruje nejprve alespoň 500 ml tekutin, poté povolíme malá množství jídla. Postupné odbourání parenterální výživy kontrolujeme monitorováním iontogramu. Obecně je vhodné podávat více karbohydrátů, méně tuku a málo oxalátů. Tvorba laktázy se adaptuje jako poslední, proto podáváme mléko až velmi pozdě. Obvykle je třeba suplementace železem, vitaminem D a B12, foláty, vhodný je někdy cholestyramin vyvazující žlučové kyseliny. Udržení bilance tekutin a odstranění trávicích obtíží je obvykle obtížné při totální kolektomii (úplné odstranění tlustého střeva). Vhodný je pokus o vytvoření tzv. Pouche (umělý konečník) z tenkého střeva. Při tomto řešení se ileostomií (vyústěním tenkého střeva) obvykle ztrácí 1 200-2 000 ml tekutin denně. Po adaptaci za 6-8 týdnů dokáže terminální část ilea tekutinu vstřebat a pak se ztrácí jen 400-600 ml tekutiny. Nutný je dostatečný příjem - nejprve cca 2 litry tekutin, což je obtížné při epizodách zvracení. Problémy nastávají se zbytkovou stravou (houby, zelenina), nepříjemný je také příjem aromatických potravin, např. česneku. Flatulence (plynatost) je rovněž velmi nepříjemná a pro zmírnění potíží pomáhají malé porce a převaha příjmu glycidů. Je třeba pravidelnost v typu jídla a časté malé porce, nutné je dobře kousat a jíst pomalu. Je třeba zjistit, která jídla vyvolávají obtíže, např. flatulenci. Tato dieta je velice individuální, závisí na typu základního onemocnění, na době od výkonu, na způsobu resekce; dieta se mění podle lokalizace operovaného úseku. Podáváme málo slazený čaj, bujon. Přecházíme na kašovitou šetřící dietu s omezením tuků č. 4 nebo č. Nakonec přecházíme na tuhou stravu - bezezbytkovou šetřící dietu č. Může nastat syndrom krátkého střeva, jehož důsledkem je malabsorpce bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálních látek.

Celiakie

Příčinou tzv. céliakie (někdy nazývané netropická sprue) je autoimunitní reakce vyvolaná lepkem neboli glutenem. Na pozadí určitého antigenového (HLA) fenotypu probíhá zejména T-buňkami zprostředkovaná reakce vůči buňkám tenkého střeva s atrofií klků. Reakci spouštějí peptidy gliadinu obsahující glutamin a prolin. Tyto produkty vznikají deaminací štěpných produktů gliadinu tkáňovým enzymem transglutaminázou. Průkaz onemocnění je klinický a především laboratorní (průkaz protilátek proti tkáňové tranglutamináze především ve třídě IgA, dále bývají přítomny autoprotilátky proti endomysiu a proti gliadinu). Pro definitivní stanovení diagnózy je nutná biopsie tenkého střeva, v níž se prokazuje charakteristický mikroskopický obraz s atrofií klků. Již před 1800 lety popsal Aretaus z Kapadocie průjmy u dětí, kterým nepomáhá chléb. V moderní době Samuel Gee poznal jejich příčinu v Londýně v roce 1888. Za války byla v Holandsku k dostání jen rýže a kukuřice a tím u obyvatel vymizely obtíže. V roce 1953 Dickje prokázal, že vyvolávající příčinou je gluten - v alkoholu rozpustný prolamin s α, β, γ a ω-frakcí. Frakce α vyvolává nejčastěji obtíže. Typicky je působí pšenice, ale vzácně i tzv. secalin v žitě a hordein v ječmeni. Nově je popsán i vliv tzv. aveninu v ovsu a vločkách, které se tradičně v dietách připouštěly, tolerance je ale individuální. Onemocnění se obvykle projevuje již v dětství, ale i diagnóza v dospělosti je možná.