Těhotenství je jedním z nejvýznamnějších období v životě ženy, provázené mnoha fyzickými a emocionálními změnami. Během tohoto období je klíčové dbát na správnou výživu, která zajistí zdravý vývoj dítěte a pohodu matky. Jednou z otázek, která se často objevuje, je, zda je redukční dieta v těhotenství bezpečná. Odpověď je jednoznačná: záměrné hubnutí a redukční diety jsou v těhotenství nevhodné a mohou představovat vážné riziko pro matku i dítě.

Úbytek hmotnosti v těhotenství: Kdy zpozornět

Hubnutí na počátku těhotenství vlivem nevolností není ničím neobvyklým. Co když je ale váhový úbytek příliš výrazný nebo hubnete i po ukončení prvního trimestru? Probereme nechtěné hubnutí v těhotenství a poradíme vám, na co si dát pozor.

Mírný úbytek hmotnosti během prvního trimestru je běžný a obvykle souvisí s ranní nevolností, nechutenstvím a zvracením. Tyto problémy často budoucí mamince nedovolí, aby se v klidu najedla, což vyústí v úbytek hmotnosti. Zpravidla po prvním trimestru odezní a maminku ani dítě by ohrozit neměla. Výrazné nebo trvající hubnutí však může být známkou vážnějších problémů. Nechtěné hubnutí v těhotenství může mít vážné důsledky jak pro matku, tak pro dítě. U matky může vést k dehydrataci, podvýživě a v některých případech k hospitalizaci. U dítěte pak zvyšuje riziko nízké porodní váhy, předčasného porodu a dalších komplikací.

V ohrožení jsou také ženy, které trpěly poruchami příjmu potravy - obvyklý váhový přírůstek během těhotenství pro ně může být velmi stresující, bojí se přílišného nabírání a jsou náchylnější k tomu, aby se jim porucha příjmu potravy vrátila.

Jakmile ale významně nebo dlouhodobě ztrácíte na váze, vyplatí se zpozornět. Hubnutí totiž může být důsledkem skrytého zdravotního problému nebo nedostatečně výživné stravy.

Čtěte také: Kompletní jídelníček pro rychlou redukci váhy

Rizika redukčních diet v těhotenství

Během těhotenství tělo potřebuje dodatečné kalorie a živiny, aby podporovalo růst a vývoj dítěte. Redukční diety mohou vést k nedostatečnému příjmu těchto klíčových živin, což může mít závažné následky:

• Nedostatečný vývoj plodu: Nedostatek kyseliny listové, železa, vápníku a dalších látek může vést k nedostatečnému vývoji plodu, což může zpomalit jeho růst, snížit kognitivní schopnosti či vyústit v nízkou porodní váhu.

• Nízká porodní váha: Děti s nízkou porodní hmotností inklinují k respiračním potížím, mají problém s krmením, slabší imunitní systém i slabší kognitivní schopnosti.

• Předčasný porod: Nedostatečná výživa může zvýšit riziko předčasného porodu.

• Vrozené vady: Konzumace nízkosacharidové stravy během těhotenství může zvýšit riziko vrozených vad u dítěte až o 30 %. Výzkum hovoří o tom, že jde především o vývojové chyby nervové trubice, kam patří například rozštěp páteře. Lékaři sledovali více než 11 000 těhotných žen. Ty, které držely nízkosacharidovou dietu, měly méně než poloviční příjem kyseliny listové v porovnání se ženami, které se stravovaly normálně.

  Čtěte také: Vzorový jídelníček pro hubnutí

• Riziko cukrovky druhého typu u dítěte: Dieta během těhotenství může podle odborníků vést také k riziku cukrovky druhého typu, která se přenese na dítě ještě v prenatálním období.

• Psychické problémy: Těhotenství v ženách vyvolává hormonální bouři, když k tomu přidáme, že u ženy je hubnutí spojeno s psychologickými faktory, jako je obava z přibývání na váze či tlak na dodržování přísné diety, tak ženy mohou mít vyšší riziko rozvoje nebo návratu poruch příjmu potravy, což ve faktickém důsledku je nebezpečné jak pro zdraví nastávající matky, tak i dítěte. Dalším skrytým nepřítelem může být výskyt úzkostí a depresí, což se může propsat do neklidu dítěte i ovlivnit celkový průběh těhotenství a zdraví ženy v období po porodu.

• Uvolňování toxinů: Tuková tkáň slouží jako zásobárna různých látek, a to včetně toxinů, které se mohou uvolňovat do krevního oběhu při jejím rychlém odbourávání, například během intenzivního hubnutí. Toto uvolňování může mít potenciálně negativní dopady na plod, zejména v těhotenství, kdy tělo matky poskytuje plodu všechny nezbytné živiny i ochranu.

• Hormonální nerovnováha: Tuková tkáň je také místem, kde se mohou hromadit látky ovlivňující hormonální rovnováhu, známé jako endokrinní disruptory. Tyto látky mohou napodobovat nebo blokovat přirozené hormony v těle, což může ovlivnit vývoj plodu.

• Zánětlivé reakce: Během rychlého odbourávání tuku se mohou uvolňovat volné mastné kyseliny a zánětlivé mediátory, které mohou vést k zánětlivým reakcím. Vysoké hladiny volných mastných kyselin v krvi mohou ovlivnit metabolismus a funkci placenty a vést například i k inzulínové rezistenci, což zvyšuje riziko těhotenské cukrovky.

  Čtěte také: Zdravé alternativy v redukční dietě pro seniory

Bezpečné alternativy redukční diety v těhotenství

Místo drastických diet se zaměřte na zdravý životní styl, který podpoří optimální váhový přírůstek a zajistí dostatek živin pro vás i vaše dítě:

• Vyvážená strava: Jezte vyváženou stravu plnou čerstvých potravin, jako jsou ovoce, zelenina, celozrnné produkty, kvalitní bílkoviny a zdravé tuky. Klíčovou část jídelníčku by mělo tvořit také ovoce či zelenina.
• Pravidelné stravování: Pokud nejste fanouškem pravidelného stravování, tak během těhotenství byste měly dbát na to, abyste jedly pravidelně menší porce, aby vás nebolel žaludek. Jezte pravidelně menší porce, abyste udrželi stabilní hladinu cukru v krvi a zabránili přejídání.
• Omezení nezdravých potravin: Vyvarujte se polotovarům, slazeným nápojům, uzeninám, přesoleným jídlům, vypráženým a kořeněným jídlům či nedostatečně tepelně upraveným potravinám (sushi, sýry s plísní, nepasterizované výrobky a syrové maso).
• Dostatečný pitný režim: Ideální je během těhotenství čistá voda, která tělo dokonale hydratuje. Přijmout by žena měla přibližně dva až tři litry, protože zajišťuje látkovou výměnu a pomáhá při regulaci tělesné teploty.
• Fyzická aktivita: Fyzická aktivita je důležitá pro udržení zdraví během těhotenství. Může to zahrnovat mírnou aerobní aktivitu, jako je chůze nebo plavání, a cvičení zaměřené na sílu a flexibilitu, jako je jóga pro těhotné. Pohyb nejen pomáhá regulovat váhu, ale také podporuje správné držení těla, zmírňuje bolesti zad a zlepšuje náladu. Vhodné aktivity zahrnují chůzi, těhotenskou jógu, plavání nebo lehké posilování.
• Konzultace s lékařem: Nezapomínejte na pravidelné lékařské prohlídky a nebojte se konzultovat svoji váhu se svým lékařem. Jakékoli změny v stravě nebo cvičení by měly být konzultovány s lékařem, aby byla zajištěna bezpečnost vaše i vašeho dítěte.

Správná strava v těhotenství

Správné stravování v těhotenství má obrovský vliv na nastávající maminku i její miminko. Aby mělo dítě ten nejlepší start do života, měly by budoucí maminky dbát na kvalitu stravy, pestrost a vyváženost jídelníčku. Nejezte za dva, jezte dvakrát zdravěji!

Důležité živiny v těhotenství

• Kyselina listová (folát, vitamín B9): Je zcela nepostradatelná v období těhotenství. Je potřebná k úplnému uzavření neurální trubice a prevenci vrozených vývojových vad.
• Vitamin B12: Je spolu s kyselinou listovou potřebný pro kognitivní a motorický vývoj plodu, vývoj mozku a míchy, krvetvorbu a tvorbu DNA. Nachází se pouze v produktech živočišného původu.
• Železo: Je důležitý prvek pro období těhotenství. Těhotné ženy potřebují dvojnásobek obvyklé doporučené denní dávky železa také kvůli růstu a podpoře placenty, která je bohatě prostoupena cévami.
• Vápník: Je nezbytný pro vývoj a dobrý stav kostí. Kromě toho umožňuje svalovou kontrakci, účastní se srážení krve a hraje důležitou roli při nervové signalizaci.
• Zinek: Těhotné ženy s nízkou hladinou zinku v těle mají vyšší riziko předčasného porodu a nízké porodní hmotností dítěte.
• Vitamin C: Je antioxidant, který chrání tělesné tkáně před poškozením volnými radikály a podporuje obranyschopnost organismu.
• Vitamin A: Je důležitý pro správný zrak, imunitní funkce i růst a raný vývoj plodu. Nadměrný příjem vitaminu A přináší rizika. Příliš vysoké dávky vitaminu A mohou být totiž teratogenní.
• Vitamin D: Dostatečný příjem vitaminu D u budoucí matky je nezbytný pro vývoj kostí, svalů a mozku miminka.
• Jód: Je životně důležitý prvek nezbytný pro syntézu hormonů štítné žlázy. Tyto hormony jsou také důležité pro správný vývoj centrálního nervového systému plodu.
• Bílkoviny: Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební látkou lidského organismu. Podílí se na tvorbě placenty, prsní tkáně, ovlivňují i hormony a po narození jsou důležité pro dostatek mateřského mléka.
• Sacharidy: Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie pro matku i plod. V jídelníčku těhotné ženy by sacharidy měly zaujímat 50-60 % z celkového příjmu energie.
• Tuky: Tuky jsou nedílnou součástí stravy (nejen) těhotných žen. Doporučené množství tuků se pohybuje v rozmezí 30-35 % z celkového příjmu energie. EPA a DHA jsou klíčové pro vývoj mozku a sítnice plodu. Snižují také riziko předčasného porodu, budoucí riziko kardiovaskulárních onemocnění dítěte a riziko poporodní deprese matky.

Potraviny, kterým se vyhnout

• Alkohol: Pití alkoholu během těhotenství může přímo narušit vývoj vašeho dítěte.
• Kofein: Kofein je silný stimulant a způsobuje chemické změny v těle, které by mohly potenciálně ovlivnit vyvíjející se plod.
• Ryby s vysokým obsahem rtuti: Některé druhy ryb mohou obsahovat rtuť, která může poškodit vyvíjející se nervový systém plodu.
• Syrové potraviny: V těhotenství se vyhněte konzumaci syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa kvůli riziku bakteriálních infekcí.
• Nepasterizované mléčné výrobky: V období těhotenství vyhledávejte pouze mléčné výrobky, které prošly procesem pasterizace (pasterace).

Váhový přírůstek v těhotenství

Kolik ženy přiberou během těhotenství, je velmi individuální. Budoucí matky by měly především naslouchat svému tělu, dbát na výběr kvalitních potravin a vyvarovat se polotovarům či slazeným nápojům. Stejně by si měly dát pozor na uzeniny a přesolená jídla. Normální váhový přírůstek přináší zdravotní výhody. Nadměrné přibírání může zvyšovat riziko těhotenské cukrovky, vysokého krevního tlaku a komplikací při porodu.

Doporučený váhový přírůstek

• V prvním trimestru by měla žena přibrat 2 kg, ve druhém a třetím po cca 5 kg.
• Od druhého trimestru postačí navýšit denní energetický příjem o 200-300 kcal (ze začátku 200 kcal, s třetím trimestrem zvyšovat na 300 kcal).
• Od druhého trimestru přidat denně 10-15 g bílkovin navíc. Takovou dávku najdete třeba v 50 g 30% Eidamu nebo v 70 g restovaných kuřecích prsou.