Alkohol, látka běžně konzumovaná ve formě alkoholických nápojů, prochází v lidském těle složitým metabolickým procesem. Tento proces zahrnuje řadu kroků, od vstřebávání až po eliminaci, a je ovlivněn mnoha faktory, včetně množství konzumovaného alkoholu, tělesné hmotnosti, pohlaví a genetické predispozice.

Vznik alkoholu

Označení alkohol pro látku obsaženou v alkoholických nápojích totiž není správně. V pivu, vínu i destilátech se řečeno správnou chemickou terminologií nachází etylalkohol, který je jednou ze sloučenin, které označujeme souhrnným názvem jako alkoholy. Dalším významným alkoholem je pak například nechvalně známý metylalkohol, který nalezne uplatnění v průmyslu spíš než v konzumaci. Je totiž smrtelně jedovatý a v menších dávkách způsobuje slepotu, ve větších pak smrt. Etylalkohol nebo zkráceně také etanol je v chemii definován jako bezbarvá kapalina ostrého zápachu, která však po zředění dostává příjemnou alkoholovou vůni. Vzniká nejčastěji tzv. alkoholovým kvašením, o které se starají kvasinky. Ty přeměňují jednoduchý cukr, například glukózu, na energii. Jako odpadní látky při tomto procesu vznikají oxid uhličitý (CO2) a právě etylalkohol (C2H5OH). Důležité je zmínit také fakt, že etylalkohol je vysoce hořlavý a je dokonce hořlavinou 1.

Vstřebávání alkoholu

Ke vstřebávání alkoholu v zažívacím traktu dochází poměrně velmi dobře. Resorpce alkoholu začíná již v ústech. V ústní dutině a v hltanu dochází ke vstřebání malé části alkoholu, a to především z destilátů. I v případě minimálního množství požití alkoholu, působí alkohol u některých lidí velice rychle, neboť se dostává pomocí sliznice přímo do krve. Takto senzitivním osobám zcela postačí, jestliže alkohol chvíli převalují jazykem v ústech nebo ho kloktají a mozek pociťuje jeho účinek, aniž by něco polkli. Rozhodující část, tj. z horního úseku tenkého střeva. traktu, z níž může resorbovat. Resorpce začíná v okamžiku požití alkoholického nápoje. Resorpce probíhá difúzí. Se stoupající koncentrací alkoholu v nápoji se také zrychluje jeho vstřebávání. Rychlost vstřebávání se odvíjí od toho, zda je žaludek zcela prázdný, nebo zda obsahuje nějaké jídlo. Svou roli hraje také přítomnost oxidu uhličitého. Hladina alkoholu v krvi se odvíjí zejména od množství konzumovaného alkoholického nápoje. Čím má konzumovaný nápoj vyšší obsah alkoholu, tím více se ho do krve vstřebává. Svoji roli hraje vazodilataci. Alkohol způsobuje ke zvýšenému prokrvení sliznic a tím urychlují resorpci. Nápoje sycené oxidem uhličitým vstřebávání urychlují. Tučná jídla vstřebávání zpomalují. Nápojům stejné koncentrace resorbuje pomaleji. vstřebávání zpomaluje. Zanedbatelný není ani momentální fyzický a psychický stav. nervové vypětí a únava zpomaluje resorpci pro snížení žaludeční motoriky až pylorospasmus. metabolismu. Je zde také nutno bát v úvahu chorobné stavy zažívacího traktu. nalačno závislá především na době, množství a druhu jídla. požité před pitím je třeba vztahovat k množství vypitého alkoholu. dojde k obzvláště k významnému zpomalení resorpce. žaludečním obsahu „utopí“. resorpce. Resorpce probíhá v podstatě exponenciálně. resorpční křivky se opět zpomaluje pro snížení difúzního napětí. koncentrace alkoholu v krvi, resorpce alkoholu do krve stále pokračuje. Maximální hladina v krvi je obvykle za 30-40 minut po požití.

Faktory ovlivňující vstřebávání

Rychlost vstřebávání alkoholu je ovlivněna řadou faktorů:

• Koncentrace alkoholu v nápoji: Vyšší koncentrace alkoholu vedou k rychlejšímu vstřebávání.
• Přítomnost jídla v žaludku: Jídlo, zejména tučné, zpomaluje vstřebávání alkoholu.
• Syndrom dráždivého tračníku: Nápoje sycené oxidem uhličitým urychlují vstřebávání alkoholu.
• Fyzický a psychický stav: Nervové vypětí a únava zpomalují vstřebávání alkoholu.

Distribuce alkoholu v těle

Po vstřebání se alkohol distribuuje po celém těle prostřednictvím krevního oběhu. Alkohol je rozpustný ve vodě, což usnadňuje jeho distribuci do tkání a orgánů. Mozek náš nejdůležitější orgán organismu obsahuje jisté obranné mechanismy před toxickými účinky etanolu. Méně alkoholu obsahují také tukové buňky. Obézním jedincům zůstává v organismu relativně více alkoholu v krvi než neobézním se stejnou hmotností. Hladinu alkoholu ovlivňuje kromě množství vypitého alkoholu také tělesná hmotnost, pohlaví a výška jedince. Čím je tělesná hmotnost větší, tím více má organismus krve, tkáňových tekutin, mízy, a proto se požitý alkohol tím více rozptýlí. ˇ6eny vstřebávají alkohol daleko hůře než muži, protože skladba jejich organismu je zcela jiná než mužská. Lidský organismus odbourává alkohol podle individuálních faktorů, které souvisí s hmotností, pohlavím, obezitou, zdravotním stavem a stupněm únavy. U obéznějších jedinců trvá odbourávání alkoholu delší dobu.

Čtěte také: Jak přibrat s rychlým metabolismem

Metabolismus alkoholu

Oxidace alkoholu probíhá asi 60 až 90% v játrech. Etanol se téměř kompletně metabolizuje. Jen asi 5-10 % se vydechne nezměněno plícemi nebo vyloučí močí či potem. Alkohol je v játrech nejprve metabolizován na toxický acetaldehyd. Acetaldehyd je velmi reaktivní sloučenina, která ochotně reaguje s proteiny, lipidy a dalšími biologickými sloučeninami. Způsobuje také vyplavení tzv. katecholaminů (například adrenalinu) do krve. Tak dochází ke zvýšení tepové frekvence (tzv. tachykardii), zvýšení krevního tlaku, červenání kůže, k pocitu nevolnosti, zúžení cév v útrobách a k rozšíření povrchových cév (např. cévy v konečcích prstů). Acetaldehyd je následně přeměňován na octovou kyselinu, resp. její anion acetát, který pro tělo již toxický není. Alkoholdehydrogenázy. Ten mění etanol na acetaldehyd a později na neškodnou kyselinu octovou, která je následně vyloučena z těla. Málokdo ví, že za nevolnost při požití alkoholického nápoje nemůže přímo etanol, ale právě až jeho produkt acetaldehyd. Rovněž acetaldehyd ve spojení s dehydratací a poklesem hladiny cukru v krvi, které jsou spojeny s konzumací alkoholických nápojů, je hlavním strůjcem kocoviny. Dále se na metabolismu podílejí systém a játra. Vzniká proto velké riziko aspirace. U akutní otravy uloženíme postiženého do stabilizované polohy.

Enzymy podílející se na metabolismu alkoholu

Na metabolismu alkoholu se podílejí dva hlavní enzymy:

• Alkoholdehydrogenáza (ADH): Tento enzym katalyzuje přeměnu alkoholu na acetaldehyd.
• Acetaldehyddehydrogenáza (ALDH): Tento enzym katalyzuje přeměnu acetaldehydu na acetát.

Rychlost metabolismu alkoholu

Rychlost metabolismu alkoholu je u každého člověka individuální a závisí na mnoha faktorech, včetně genetiky, věku, pohlaví a zdravotního stavu. Odvíjí se od pohlaví a rasy. Muži snáší alkohol daleko lépe než ženy a příslušníkům východoasijských národů stačí většinou poloviční dávka, jakou potřebují Evropané k dosažení stejného euforického účinku. Hladina alkoholu v krvi se snižuje během metabolismu a to podle skutečnosti, jakou rychlostí dochází ke „spalování“ etylalkoholu. V průběhu jedné hodiny spálí játra u průměrného dospělého muže zhruba 0,1 g etanolu na 1 kg tělesné hmotnosti. Můžeme předpokládat, že u muže, který váží 80 kg, „vyprchá „alkohol, který je obsažený v půllitru desetistupňového piva asi za 2 hodiny a deset minut, u ženy s hmotností 60 kg za 3 hodiny a 50 minut.

Účinky alkoholu na organismus

Alkohol ovlivňuje centrální nervovou soustavu z čehož plynou pocity klidu, štěstí a smíření, ale také snížená schopnost se soustředit, poruchy řeči a zvýšená citlivost na světlo a hluk. Také dochází k inhibici vylučování antidiuretického hormonu, což má za následek zvýšenou tvorbu moči a časté chození na toaletu. V důsledku toho dochází k výrazné dehydrataci organismu a s tím se pojí například bolest hlavy a svalů, únava a sucho v ústech. Při přeměně alkoholu v buňkách vzniká toxický acetaldehyd, který interaguje s různými biologickými molekulami a ovlivňuje tak správné fungování buněk a navíc způsobuje vyplavení katecholaminů do krve, které způsobují například vyšší tepovou frekvenci a červenání kůže. Molekuly NADH, které vznikají při odbourávání alkoholu, regulují metabolické dráhy a při jejich nadbytku může například docházet k poškozování jater v důsledku ukládání tuků (ztučnění jater). V neposlední řadě je alkohol „agresivní“ vůči žaludeční sliznici, což může vyvolat žaludeční potíže. Účinky alkoholu na lidský organismusAlkoholické nápoje konzumujeme většinou kvůli jejich chuti, ale také kvůli jejich vlivu na naši nervovou soustavu. V malých dávkách totiž etanol způsobuje pocit uvolnění, ba dokonce euforii. Přiměřená konzumace alkoholických nápojů tak může sloužit k navození příjemné atmosféry ve společnosti. Větší dávky však způsobují sníženou vnímavost, útlum, deprese a někdy i agresivitu. Možná je také akutní otrava alkoholem. Dlouhodobé nadužívání alkoholických nápojů pak vede k cirhóze jater, odumírání neuronů v mozku i ve zbytku nervové soustavy, epilepsii a dalším závažným poruchám a onemocněním. Nutno ovšem podotknout, že umírněná konzumace alkoholu může mít na zdraví pozitivní vliv. Odborné studie dokazují, že právě umírněná konzumace alkoholických nápojů snižuje hladinu cholesterolu.

Krátkodobé účinky

• Euforie
• Snížená zábrany
• Zhoršená koordinace
• Poruchy řeči
• Dehydratace
• Nevolnost

Dlouhodobé účinky

• Cirhóza jater
• Poškození mozku
• Závislost na alkoholu
• Kardiovaskulární onemocnění
• Rakovina

Eliminace alkoholu

močí 1 až 3%. Zbytek je eliminován metabolismem v játrech.

Čtěte také: Metabolismus a zdravý život

Měření hladiny alkoholu v krvi

V rámci měření lze použít několik různých metod. Mezi nejznámější patří metoda kvalitativní pomocí dechové zkoušky, kdy testovaná osoba vydechuje trubičkou do balonku. V případě změny barvy chemické látky v trubičce e přítomen alkohol. Tato zkouška je však orientační, neboť změnu barvy mohou způsobit také jiné látky (např. aceton, mentol apod.). Přesnější je určení alkoholu pomocí spektrometrické analýzy kdy se zjištěné hodnoty alkoholu ve vydechovaném vzduchu lze přepočítat na obsah alkoholu v krvi. Pomocí spektrometrického vyšetření můžeme zjistit množství alkoholu v mg na litr vydechovaného vzduchu. Jeden mg etanolu v jednom litru vydýchnutého vzduchu znamená zhruba dvojnásobek v krvi, tj. Normální hodnoty alkoholu v krvi se pohybují v rozmezí 0,03 -0,1 5. Hodnoty 0,3-0,5 % poukazuje na konzumaci alkoholu. Při hladině 0,5% dochází k mírně euforické náladě, hodnoty 1,0 % znamenají mírný stupeň obluzení. opilosti - 50 - 70 g absolut. 100 g absolut. alkoholem - 200 g a více g absolut. 2 ‰ - prodloužení reakčních časů.

Čtěte také: Efektivní hubnutí: Průvodce