Jaterní cirhóza je závažné onemocnění, které vyžaduje komplexní léčebný přístup, jehož nedílnou součástí je i správně nastavená dieta. Játra hrají klíčovou roli v metabolismu, detoxikaci a imunitních procesech, a proto je jejich zdraví zásadní pro celkovou kondici organismu. Tento článek poskytuje ucelený přehled doporučení pro dietu při jaterní cirhóze, opírající se o současné poznatky a klinické zkušenosti.

Úvod do problematiky jaterní cirhózy a výživy

Játra jsou nejdůležitějším metabolickým orgánem v těle. Hrají klíčovou roli při zpracování živin, detoxikaci škodlivých látek a syntéze důležitých proteinů. Jaterní cirhóza představuje pokročilé stádium chronického jaterního onemocnění, kdy dochází k poškození jaterní tkáně a jejímu nahrazení jizvami. Tato změna narušuje normální funkci jater, což má významný dopad na celkový zdravotní stav pacienta. Mezi hlavní funkce jater patří:

• Produkce žlučových kyselin a trávení tuků
• Tvorba glykogenu a glukoneogeneze
• Mobilizace glukózy při hypoglykemii
• Konverze aminokyselin a syntéza proteinů (např. albuminu a srážlivých faktorů)
• Tvorba lipidů, lipoproteinů a ketolátek
• Skladování a konverze vitaminů
• Detoxikace alkoholu, hormonů, léků a dalších toxinů
• Exkrece léků a toxinů
• Imunologické a hematologické funkce

Z dietních vlivů je nejvýznamnější toxické postižení alkoholové. Přes metabolický význam jater je zajímavé, jak málo jsou ovlivněna dietním příjmem; výjimkou je jaterní steatóza typická pro metabolický syndrom, obezitu a diabetes. Tato tzv. nealkoholická steatohepatitida není onemocněním zcela benigním a zejména u diabetiků může přecházet do cirhózy. Jaterní tuk je velmi snadno mobilizovatelný a mizí již při redukci hmotnosti o 5-10 %.

Obecné zásady diety při jaterní cirhóze

Pro pacienty s onemocněním jater je správný výběr stravy zásadním krokem k tomu, aby měli svou nemoc pod kontrolou. Trpíte-li cirhózou, zeptejte se lékaře na nejvhodnější dietu. Dieta u chronického jaterního onemocnění se neliší od žlučníkové diety. Vychází z principů racionální a vyvážené stravy, s důrazem na dostatečný příjem energie, bílkovin a dalších živin. Je důležité dodržovat následující zásady:

• Dostatečný energetický příjem: Pacient s cirhózou potřebuje asi 1,2krát více energie než zdravý jedinec.
• Adekvátní příjem bílkovin: Proteiny je vhodné navýšit mírně nad 1 g/kg hmotnosti, ojediněle až do 1,5 g/kg.
• Omezení sodíku: Sodík omezujeme na dávku od 40-100 mmol/den, obvykle nepodáváme méně.
• Pravidelná strava: Doporučuje se jíst menší porce častěji během dne, aby se minimalizovala zátěž na játra. Obecné doporučení zní více menších dávek v průběhu dne.
• Dostatečný pitný režim: Při vzniku ascitu (hromadění vody v břiše) je třeba především bilancovat tekutiny, omezovat dietní příjem tekutin na cca 1 litr a navodit negativní bilanci tekutin diuretiky.
• Zákaz alkoholu: Alkohol je pro játra toxický a jeho konzumace je při cirhóze naprosto zakázána.
• Opatrnost při užívání léků: Je nutné konzultovat s lékařem užívání jakýchkoliv léků, protože některé mohou zatěžovat játra.

Specifická doporučení pro jednotlivé živiny

Bílkoviny

Bílkoviny jsou základní stavební kameny těla nezbytné pro růst, opravu a obnovu tkání. Hrají klíčovou roli v tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů, protilátek a buněk imunitního systému.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

U jaterní cirhózy bílkovin podáváme albumin a snažíme se o ovlivnění jeho úbytku. Při encefalopatii se podle směrnic ESPEN guidelines (ESPEN - společnost pro enterální a parenterální výživu) léčba zahajuje 0,5 g proteinů/kg a po několika dnech se přechází na 1,2 g/kg i při encefalopatii. Pacient lépe toleruje mléčný a rostlinný protein než maso.

Mezi velmi vhodné bílkoviny řadíme především libové živočišné zdroje, které obsahují plné aminokyselinové spektrum. Kuřecí, krůtí nebo králičí maso, zvěřina, libové hovězí (např. kýta nebo roštěná) a libové vepřové (např. panenka) jsou ideální. Velmi vhodné jsou méně tučné ryby, např. treska, pstruh, tuňák, losos, sardinky, makrela, a další. Velmi vhodným zdrojem bílkovin jsou také vejce, tvaroh, skyr, řecký jogurt a tvrdé sýry (ideálně v polotučných či nízkotučných variantách pro omezení příjmu nasycených mastných kyselin). Pozor ale u tvarůžků, obsahují sice vysoké množství bílkovin, současně i soli. Z rostlinných zdrojů jsou hlavními zástupci bílkovin luštěniny: fazole, čočka, hrách, cizrna, sója. Dalším zdrojem bílkovin mohou být různé proteinové prášky a práškové izoláty bílkovin. Podobně jako u proteinových prášků je tomu i u různých proteinových tyčinek, krekrů, nápojů apod.

Tuky

Při chronických onemocněních jater a při cholestáze (porušení toku a tvorby žluči) je vhodná doplnění vitaminů ústy či parenterálně. Při enterální výživě je vhodné podání MCT tuků (oleje s jednodušší strukturou, např. kokosový) a dále doplnění vápníku a vitaminů.

Nadměrný příjem nasycených mastných kyselin a trans nenasycených mastných kyselin může vést k akumulaci tuku v játrech. V důsledku toho může docházet k postupnému vzniku výše popsaných onemocnění nealkoholické steatózy a nealkoholické steatohepatitidy. Nasycené mastné kyseliny zastávají v našem těle spoustu funkcí včetně toho, že jsou významným zdrojem energie. Mezi nejvýznamnější zdroje nasycených mastných kyselin patří tučné maso a výrobky z něj. Proto místo tučnějších kousků masa upřednostňujte libovější alternativy. Podobně jsou významným zdrojem nasycených mastných kyselin také plnotučné a smetanové mléčné výrobky. Trans nenasycené mastné kyseliny (ztužené tuky) se snažte ideálně úplně vyřadit ze svého jídelníčku. Dále se podílejí na zánětlivých procesech v organismu a inzulinové rezistenci. Nenasycené mastné kyseliny jsou podobně jako ty nasycené velmi důležitou součástí naší stravy a v těle zastávají mnoho funkcí. Jejich adekvátní příjem je mimo jiné také důležitý pro podporu kardiovaskulárního zdraví a regulaci zánětu v těle. Jejich příjem ze stravy je proto vhodné navyšovat. Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny najdeme především v rybách, mořských plodech a mořských řasách.

Sacharidy

Při předávkování energie vzniká jaterní dysfunkce a vzestup bilirubinu, pak je vhodné omezit energii a podávat zejména méně sacharidů.

Čtěte také: Zásady jaterní diety

Pro játra je ve vysokých dávkách riziková především fruktóza. Rizikový je ale vysoký příjem fruktózy ve formě glukózovo-fruktózového sirupu a obdobných sladidel, které se používají ke slazení mnoha různých výrobků. Z tohoto důvodu je vhodné omezit množství přidaných cukrů na minimum. Stejně tak je vhodné omezit nadměrnou konzumaci džusů a ovocných šťáv v jejich nezředěné formě. Proto čtěte složení potravin.

Celozrnné potraviny a vláknina jsou klíčové pro správnou funkci trávicího traktu a celkového zdraví. Kromě mnoha mikroprvků a bioaktivních látek jsou důležitým zdrojem vlákniny ovoce a zelenina. Vhodné je snažit se o co nejvíce pestrý výběr barev a druhů ovoce i zeleniny. Velmi zásadním zdrojem vlákniny ze stravy jsou přílohy. Ať už se jedná o celozrnné obiloviny typu ovesné, žitné, pohankové či ječné vločky, celozrnné cereálie nebo směsi na přípravu snídaňových kaší. (U těchto výrobků jen pozor na množství cukrů a tuků. Z pečiva jsou významným zdrojem vlákniny především celozrnné či žitné pečivo. Poslední kategorií významných zdrojů vlákniny jsou luštěniny, ořechy a semena. I v tomto případě je vhodná pestrost.

Sodík

Při vzniku ascitu je třeba především bilancovat tekutiny, omezovat dietní příjem tekutin na cca 1 litr a navodit negativní bilanci tekutin diuretiky. V případě retence (zadržování) tekutin je vhodné nesolit. Sodík omezujeme na dávku od 40-100 mmol/den, obvykle nepodáváme méně. Přípravky na sipping (popíjení) jsou vhodné, mají obvykle málo sodíku (do 4 mmol/100 ml). Cirhotik by kvůli sodíku neměl jíst dále uzeniny, konzervy, průmyslově vyráběné přípravky, např. polévky, glutamát, slané oříšky, sýry jen do 100 g/týden, chléb jen 4 krajíčky/den, mléko do 300 ml/den, neboť i tyto potraviny obsahují sodík.

Vitamíny a minerály

U chronických onemocnění jater a při cholestáze (porušení toku a tvorby žluči) je vhodná doplnění vitaminů ústy či parenterálně.

Další velmi důležitou složku stravy v rámci celkového zdraví představují antioxidanty. Antioxidanty mají schopnost volné radikály vychytávat a udržovat tak rovnováhu mezi antioxidačními a oxidačními procesy. Proto je potřebné v rámci výživy zajistit přísun takových potravin, které obsahují složky s antioxidačními účinky. Vitamin C obsahuje velké množství ovoce a zeleniny, mezi jeho nejvýznamnější zdroje patří např. černý rybíz, kiwi, citrusy, jahody nebo papája. Vitamin E je vitamin rozpustný v tucích, proto jej najdeme zejména ve zdrojích tuku. Polyfenolů existuje celá řada a vyskytují se v mnoha druzích ovoce, zeleniny, ořechů, semen, koření, bylin, v kávě, čaji, kakau a dalších rostlinách. Flavonoidy jsou nejrozsáhlejší skupina polyfenolů, nachází se v ovoci, zelenině, v ořechách, semenech, v koření, luštěninách a nebo také v kakaových bobech, zeleném či černém čaji. Mezi nejznámější zástupce flavonoidů patří např. kvercetin, který najdeme v tmavém bobulovitém ovoci, jablkách, cibuli a červeném víně. Dále je známý rutin, který najdeme v pohance, jablkách, citrusech, černém a zeleném čaji a fíkách a nebo jsou známé antokyany, zodpovědné za červenou, fialovou až modrou barvu v červených hroznech, červeném zelí a červených, fialových až modrých bobulovinách. Taniny se vyskytují především v zeleném a černém čaji či kávě, ale najdeme je např. Ubiquinon je další antioxidant, známý pod označením koenzym Q10. Najdeme jej např. Mimo konkrétní zmíněné antioxidanty existují stovky až tisíce dalších. Velká část z nich se vyskytuje převážně v rostlinné říši, nicméně mnohé najdeme i v živočišných potravinách.

Čtěte také: Jaterní dieta: Sladké recepty

Potraviny vhodné a nevhodné při jaterní cirhóze

Vhodné potraviny

• Libové maso: Kuřecí, krůtí, králičí, libové hovězí a vepřové.
• Ryby: Treska, pstruh, tuňák, losos, sardinky, makrela.
• Mléčné výrobky: Tvaroh, skyr, řecký jogurt, tvrdé sýry (polotučné a nízkotučné varianty).
• Luštěniny: Fazole, čočka, hrách, cizrna, sója.
• Celozrnné obiloviny: Ovesné, žitné, pohankové, ječné vločky, celozrnné pečivo.
• Ovoce a zelenina: Pestrá škála druhů a barev.

Nevhodné potraviny

• Tučné maso: Prorostlé vepřové, kachna, husa, tučné ryby, uzeniny (s výjimkou šunky).
• Plnotučné mléčné výrobky: Smetanové jogurty, tučné sýry.
• Uzeniny a konzervy: Kvůli vysokému obsahu sodíku.
• Průmyslově zpracované potraviny: Polévky v prášku, instantní jídla, fast food.
• Alkohol: Zcela zakázán.
• Nadýmavá zelenina: Zelí, kapusta, cibule, okurky, paprika (v syrovém stavu).
• Potraviny s vysokým obsahem fruktózy: Sladkosti, slazené nápoje, džusy.
• Přepálené tuky: Sádlo, ztužené tuky.

Příprava jídel

Při přípravě jídel je důležité dbát na šetrné postupy, které minimalizují zátěž na játra. Doporučuje se:

• Vaření: Vaření v páře, vaření ve vodě.
• Dušení: Dušení ve vlastní šťávě nebo s malým množstvím vody.
• Pečení: Pečení v alobalu, pečicím papíru nebo na sucho (na teflonové pánvi).
• Grilování: Grilování na elektrickém grilu bez použití tuku.

Je nutné se vyhnout smažení, fritování a dalším úpravám, při kterých se používá velké množství tuku.

Další doporučení a specifické situace

Jaterní encefalopatie

Při jaterní encefalopatii (narušení mozkových funkcí v důsledku selhávání jater) je nutné omezit příjem bílkovin, protože jejich nadměrná konzumace může vést k hromadění amoniaku v krvi, což zhoršuje encefalopatii. I zde však často jde o projev intoxikace spíše nedietními proteiny, např. produkty krvácení do trávicího traktu. V parenterální výživě je vhodné podání aminokyselin s větveným řetězcem ve speciálních přípravcích.

Ascites a otoky

Při ascitu (hromadění vody v břiše) a otocích je klíčové omezit příjem sodíku a tekutin.

Steatorea

Steatorea (průjmovitá stolice s obsahem tuku) vzniká jen u části pacientů, limituje příjem potravy a musí být potlačena individuálně vhodnou enzymatickou substitucí.

Transplantace jater

Transplantace jater vyžaduje speciální nutriční přístup. Předoperačně důsledná individuální nutriční péče zamezuje podvýživě - malnutrici. U některých pacientů je možný již 3. den orální příjem, předtím je někdy podávána jejunální výživa (do tenkého střeva). Někdy vzniká potransplantační diabetes (cukrovka) a dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), zejména vlivem imunosupresiv, a dlouhodobá nutriční péče je nutná.

Mýty a omyly v dietě při jaterních onemocněních

Do 50. let se používala restrikce (omezení) proteinů u akutních hepatitid. V současné době se podle směrnic ESPEN guidelines (ESPEN - společnost pro enterální a parenterální výživu) léčba zahajuje 0,5 g proteinů/kg a po několika dnech se přechází na 1,2 g/kg i při encefalopatii.

Uváděný ochranný vliv cibule či česneku na játra (hepatoprotektivita) není exaktně prokázán.

Speciální jaterní dietologickou problematikou je hemochromatóza a Wilsonova choroba. Dnes se zdá, že asi nemají žádný smysl diety s omezením železa a mědi.