V dnešní době se klade velký důraz na péči o zdraví a optimální fyzickou kondici. Proto je důležité mít k dispozici efektivní nástroje pro hodnocení našeho stavu. Jedním z nich je Body Mass Index (BMI), neboli index tělesné hmotnosti. Tento široce využívaný nástroj, označovaný zkratkou BMI, dává do souvislosti výšku a váhu člověka pomocí jednoduchého výpočtu. Umožňuje rychle posoudit, zda máte nadváhu, podváhu, nebo zda je vaše hmotnost v normě. Stačí vložit váhu a výšku do BMI kalkulačky a hned vidíte, jak na tom jste.
Co je to BMI?
BMI je zkratka anglického spojení Body Mass Index, které ukazuje, jak je na tom člověk v poměru své výšky a váhy. Jde o orientační hmotnostní měřítko pro dospělé. Samotné číslo BMI nám ale ještě nic neřekne. Je třeba se podívat, do které kategorie díky svému BMI spadáte.
Historie BMI
Tvůrcem BMI je belgický matematik a astrolog Lambert Adolphe Jacques Quételet, který v roce 1832 vytvořil známý vzorec. Odtud pochází Queteletův index II. Název Body Mass Index vytvořil americký odborník na výživu Ancel Keys a poprvé se objevil v časopise Journal of Clinical Epidemiology v roce 1972. Původní záměr BMI totiž nebyl hodnocení zdraví jednotlivce, ale právě vytváření statistiky. BMI bylo navrženo pro evropskou populaci.
Jak se BMI vypočítá?
Samotný výpočet BMI je jednoduchý - váha se vydělí výškou uvedenou v metrech na druhou. Vzorec BMI je hmotnost člověka v kilogramech vydělená druhou mocninou jeho výšky v metrech.
Vzorec pro výpočet BMI:
BMI = hmotnost (kg) / (výška v metrech)²
Příklad:
Paní Nováková měří 167 cm a váží 56 kg. Její BMI se vypočítá následovně:
- 67 x 1,67 (výška v metrech na druhou) = 2,7889
- Další krok je vydělit váhu tímto výsledkem. Tedy 56 : 2,7889 = 20,08
BMI paní Novákové je 20,08.
Interpretace výsledků BMI
Optimální výsledek BMI indexu je mezi 18,5 až 25. Nižší hodnoty BMI ukazují na podváhu, naopak BMI nad 25 ukazuje na nadváhu.
Kategorie BMI:
- Podváha: BMI nižší než 18,5
- Normální váha: BMI 18,5 - 24,9
- Nadváha: BMI 25 - 29,9
- Obezita I. stupně: BMI 30 - 34,9
- Obezita II. stupně: BMI 35 - 39,9
- Obezita III. stupně: BMI 40 a více
Vyšší BMI může poukazovat na nadváhu nebo obezitu, kvůli kterým roste riziko hypertenze a zvýšeného cholesterolu. Ty jsou spojené se vznikem onemocnění srdce a cév. Zvyšuje se také riziko cukrovky 2. typu a onemocnění žlučníku. Časté jsou také bolesti kloubů, které jsou nadměrně zatěžovány.
Co na vás "práskne" BMI index?
Index tělesné hmotnosti neboli Body Mass Index může být vodítkem při určování vaší ideální váhy. Napoví vám, jak jste na tom se svou váhou v poměru ke své výšce. Samotné BMI ale k určení vypovídajících výsledků nestačí.
Omezení a nepřesnosti BMI
Základní index BMI počítá jen se dvěma údaji - tělesnou hmotností a výškou. V tom tkví síla jeho jednoduchosti, ale i jeho omezení. BMI totiž nebere v potaz, zda jste muž nebo žen, kolik je vám let nebo jakou máte tělesnou stavbu. BMI nezohledňuje nic jiného. Pouze naznačuje, jak jste na tom z hlediska těchto dvou parametrů.
- Složení těla: Jednou z největších slabin BMI je, že nedokáže zohlednit složení těla. Přitom pro zdraví má zásadní význam poměr svalů, tuků i jejich rozložení. Kulturisté a sportovci s velkým množstvím svalové hmoty mohou mít výsledky BMI indexu nadhodnocené. Štíhlí lidé s minimem svalové hmoty mohou z váhové kalkulačky dostat jako výsledek normální váhu, ve skutečnosti ale jejich složení těla může odpovídat obezitě.
- Věk: S věkem se složení těla mění. Postupně se zvyšuje podíl tukové hmoty, zato svaly se budují obtížněji. Podvýživa ve vyšším věku navíc přináší větší zdravotní rizika než u mladých lidí, třeba kvůli ztrátě svalové hmoty nebo odvápnění kostí a rozvoji osteoporózy.
- Pohlaví: Nevýhodou BMI je, že při výpočtu nezohledňuje pohlaví a s tím související rozdílné rozložení a obsah tuku v těle. Vzhledem k anatomii nebo mateřství je přirozené, že se v ženském těle hromadí více tuku. Ten je také jinak rozmístěn, přičemž ženy mají nejvíce tuku v oblasti boků, zatímco u mužů se hromadí hlavně na břiše.
- Specifické skupiny: Body Mass Index udává méně přesné údaje zejména u dětí, starších lidí a aktivních sportovců. U dětí (do cca 20 let věku) se mění hmotnost de facto každý měsíc. Pro obě pohlaví se mění různou rychlostí. Stejně jako u dospělých platí, že BMI není vždy odpovídající tomu, jak dítě vypadá.
Alternativní metody hodnocení
Přesnější posouzení tělesné váhy než kalkulačka BMI provede lékař, který zahrne i další parametry. Existují i další indexy, které mohou poskytnout komplexnější pohled na tělesnou konstituci:
- Rohrerův index: Index tělesné plnosti.
- Brocův index: Udává, kolik kg nám chybí nebo přebývá k hranici normální váhy.
- WHR index (Waist-Hip Ratio): Poměr mezi obvodem pasu a boků. Rozděluje postavy na 3 typy.
- WHtR (WSR) index (Waist-to-Height Ratio): Poměr mezi obvodem pasu a výškou.
- ABSI (A Body Shape Index): Zohledňuje obvod pasu a lépe odlišuje podíl tuku a svalů na tělesné hmotnosti.
Proč je lepší v BMI kalkulačce vyplnit také obvod pasu a boků?
BMI výpočet je pouze orientačním ukazatelem. Dokáže nastínit, zda má člověk podváhu, optimální váhu, nebo nadváhu. Protože ale nezohledňuje další faktory, nelze se jím bezhlavě řídit. Rozhodující je složení vašeho těla, tedy kolik tuku a aktivní svalové hmoty v těle máte.
Důležitým ukazatelem je především tuk v oblasti pasu a boků. Poměr těchto hodnot neboli WHR index slouží k určení břišní obezity. Ta je silně spojená s břišním tukem, zejména však s útrobním (VFA).
Viscerální tuk (VFA)
Vnitřní útrobní tuk je biochemicky aktivní. Svou aktivitou má negativní vliv na celý organismus. Funkcí připomíná žlázu s vnitřní sekrecí, která vypouští do těla škodlivé látky. Tyto látky poškozují imunitní systém a mohou způsobit chronické záněty nebo rakovinu.
Přebytkem viscerálního tuku dochází ke zpomalení metabolismu, což má za následek přibírání na hmotnosti. Poškozeny jsou i inzulínové receptory, dojde k inzulínové rezistenci. Následně vzniká onemocnění diabetes mellitus 2. typu. Útrobní tuk se také významně podílí na zvyšování hladiny cholesterolu.
Určitou míru viscerálního tuku je nejsnadnější zjistit pomocí antropometrických měření obvodu pasu a poměru obvodů pas/boky. K hromadění tuku v této oblasti jsou náchylnější muži.
Díky obvodu pasu a boků dokážeme zjistit:
- Jaký typ postavy máte.
- Jestli vás ohrožuje strašák jménem viscerální tuk.
- Zda vám hrozí zdravotní rizika, případně jaká (vyšší náchylnost k civilizačním onemocněním jako jsou vysoký krevní tlak, diabetes, ateroskleróza a infarkt myokardu).
Co dělat, pokud vám nevyjde optimální BMI?
Nevyšel vám výsledek v optimálním rozmezí BMI? Vezměte ho jako motivaci na cestě ke zdravé váze.
- Vyšší BMI: Může poukazovat na nadváhu nebo obezitu, kvůli kterým roste riziko hypertenze a zvýšeného cholesterolu. Ty jsou spojené se vznikem onemocnění srdce a cév. Zvyšuje se také riziko cukrovky 2. typu a onemocnění žlučníku. Časté jsou také bolesti kloubů, které jsou nadměrně zatěžovány. Cesta k optimální váze vede přes zdravou stravu a pravidelný pohyb. Při hubnutí se zaměřte na celkovou a udržitelnou změnu životního stylu.
- Nižší BMI: Může poukazovat na podváhu, která může mít jistá zdravotní rizika, typická je únava a snížená imunita. Při podváze a nedostatečně kvalitní výživě hrozí i anémie nebo osteoporóza.
Měření složení těla
Množství svalů, procento tuku v těle i objem celkové tělesné vody lze ale velmi dobře zjistit změřením na bioimpedančních vahách. Principem bioimpedančního měření tuku v těle je snímání toho, s jak velkým odporem mohou tělem procházet elektrické signály. Přístroje jako InBody mající snímače na rukou i nohou analyzují celé tělo a díky jejich měření můžete nahlédnout doslova pod svou kůži.
Z výsledku dostanete přehled nejen o množství tuku a svalů v těle, ale i o rovnoměrnosti jejich rozložení v různých segmentech těla. Dostanete odpověď na otázky, zda potřebujete hubnout či spíše nabírat svaly nebo jak jste na tom z hlediska útrobního tuku. Přístroj vypočítá také základní parametry diagnostiky metabolismu jako hodnotu bazálního metabolismu nebo doporučený kalorický příjem.