Česká republika se řadí mezi země s vysokým výskytem nadváhy a obezity v Evropě. Tato problematika se týká nejen dospělých, ale stále častěji i dětí a mládeže. Obezita není pouze estetický problém, ale především závažné onemocnění, které s sebou nese řadu zdravotních rizik a ekonomických dopadů.
Evropský kontext obezity
Evropská mapa obezity ukazuje, že Češi patří mezi nejobéznější národy Evropy. Podle dat Eurostatu z roku 2014 se Česká republika umístila na čtvrtém místě v žebříčku zemí s nejvyšším podílem lidí s nadváhou nebo obezitou (55,4 %). Hůře na tom byly pouze Řecko (55,5 %), Chorvatsko (55,8 %) a Malta (59,6 %). Pokud se zaměříme pouze na obézní Evropany, Češi se propadají na sedmou příčku.
Zajímavým faktem je, že Rumunsko má suverénně nejméně obézních lidí, avšak vysoký podíl lidí s nadváhou. To naznačuje, že nadváha nemusí vždy vést k obezitě, pokud jsou dodržovány správné stravovací návyky a je dostatek pohybu.
Obezita jako populační choroba
Obezita by neměla být brána na lehkou váhu, protože jde o populační chorobu, která způsobuje řadu zdravotních komplikací. Obezita je zásadním rizikovým faktorem pro vznik většiny nejběžnějších nemocí. Obézní jedinci mají vyšší pravděpodobnost onemocnění cukrovkou 2. typu, nemocemi srdce a cév, některými nádorovými onemocněními, nemocemi kloubů, poruchou spánku a depresemi. K tomu všemu ještě patří i omezená pohyblivost, a tak je v ohrožení i kvalita života, a někdy dokonce i společenská atraktivita.
Index tělesné hmotnosti (BMI)
K určení, zda je člověk obézní, se používá Index tělesné hmotnosti (BMI), který umožňuje porovnávat podvýživu, normální tělesnou hmotnost a nadváhu u osob s různou výškou. BMI se vypočítá vydělením hmotnosti (v kilogramech) druhou mocninou výšky (v metrech). Ideální hodnoty BMI se pohybují mezi 18,5 a 25. Hodnoty nad 25 značí nadváhu a hodnoty nad 30 obezitu.
Čtěte také: Praktické tipy pro hubnutí cvičením
Pro přesnější výpočet ideální hmotnosti lze použít Robinsonův vzorec:
- Výpočet ideální tělesné hmotnosti (v kg) pro muže: (výška (v cm) -152,4) x 0,728 + 51,65
- Výpočet ideální tělesné hmotnosti (v kg) pro ženy: (výška (v cm) -152,4) x 0,650 + 48,67
Obezita se dělí do tří stupňů závažnosti:
- 1. stupeň: BMI 30-35
- 2. stupeň: BMI 35-40
- 3. stupeň (morbidní obezita): BMI nad 40
Léčba obezity není jednoduchá a vyžaduje komplexní přístup. Důležitá je prevence a v případě již rozvinuté obezity konzultace s odborníkem, který stanoví dietní režim a doporučí vhodné pohybové aktivity.
Obezitogenní prostředí a význam skutečných potravin
Nezdravé jezení podporuje i tzv. obezitogenní prostředí, ve kterém se dnes běžně pohybujeme. Je to prostředí, ve kterém jsme obklopeni ultrazpracovanými potravinářskými produkty. Ty jsou zpravidla nezdravé, levné, a pro někoho dokonce návykové. Pohyb je superprospěšný a moc ho doporučuji, ale nezdravé jídlo - tedy jeho nepříznivý metabolický vliv - nelze vyběhat. Základem zdravé výživy úplně každého, a tedy i obézních, jsou skutečné potraviny a jídla z nich. Skutečné potraviny dodávají živiny a sytí, a proto se jimi nepřejídáme. K podpoře zdraví a zdravé postavy je pak ještě třeba výživu podpořit dostatkem spánku a pohybu, pobytem na čerstvém vzduchu a schopností balancovat stres.
Věkové kategorie a obezita v Česku
České statistiky se výrazně proměňují s přihlédnutím k věkovým kategoriím. Ve věku od 15 do 24 let má Česká republika vůbec nejvíce mladých lidí s ideální hmotností (78 %). Naopak v nejstarší věkové kategorii od 65 let trpí nadváhou či obezitou 76,9 % Čechů, což je hned po Slovensku druhý nejhorší výsledek. Obéznější senioři jsou obecně problémem bývalého východního bloku.
Čtěte také: Jaké potraviny vám pomohou zhubnout?
Z hlediska podváhy jsou na tom Češi výborně, jelikož jí trpíme ve všech věkových kategoriích jen velmi zřídka a celkově jsme tak na prvním místě zemí s nejmenším problémem podváhy.
Vzdělání a obezita
Ve vztahu obezity a vzdělání lze vysledovat, že čím vyšší mají jednotlivci dosažené vzdělání, tím menší je pravděpodobnost, že budou trpět nadváhou či obezitou. V západní Evropě, Řecku, Itálii a Finsku obecně platí, že s rostoucím vzděláním klesá nadváha. Ve střední a východní Evropě jsou nejobéznější lidé se středním vzděláním. U absolventů univerzit i nižších stupňů vzdělávání jsou počty obézních lidí často nižší.
Genderové rozdíly v obezitě
Většina evropských států vykazuje vyšší podíl obézních mužů než žen. Jedinou výjimkou je Turecko. U žen lze vysledovat jasný vztah mezi vzděláním a nadváhou. Čím vyšší mají dosažené vzdělání, tím je nižší procento postiženo nadváhou. Historicky je převaha obézních mužů nad obézními ženami poměrně novým fenoménem, který se ve většině blahobytných západních států objevil až v devadesátých letech.
Index lidského rozvoje a obezita
Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že bude zastoupení lidí s nadváhou do jisté míry odpovídat HDP jednotlivých zemí, existuje ještě jeden index, který situaci vystihuje lépe. Tímto ukazatelem je Index lidského rozvoje (HDI), který zahrnuje zásadní ukazatele, jako je dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání a životní standard. Obecně lze pozorovat, že čím vyšší je úroveň života v dané zemi, tím spíše průměrný index tělesné hmotnosti mužů převyšuje jejich ženské protějšky.
Obezita u dětí a mládeže v České republice
Alarmující je v Česku i stále rostoucí počet obézních dětí. Jen u těch ve věku 13 až 17 let stoupl od roku 1996 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z deseti na pětadvacet procent. Děti z horších poměrů se hýbou méně než jejich lépe situovaní vrstevníci. Dítě, které se narodí do hůře situované rodiny, čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že bude trpět obezitou, než ty z bohatších poměrů a dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy.
Čtěte také: Pes hodně pije a ztrácí váhu?
Státní zdravotní ústav sleduje změny v hmotnosti a výšce dětské populace od roku 1996. Během 20 let se počet obézních dětí zdvojnásobil. Data praktických lékařů pro děti a dorost z roku 2021 ukazují nárůst akcelerovaný v době pandemie COVID-19 důsledkem lockdownů již na trojnásobek počtu obézních dětí ve srovnání s rokem 1996. V roce 2021 dosáhlo procento dětí obézních (nad 97. percentil) 16 %, což je ve srovnání s rokem 2016 o jednu třetinu více.
Děti s nadváhou a obezitou mají ve srovnání s dětmi s normální hmotností významně vyšší hodnoty některých složek lipidového spektra, zejména triglyceridů, a mají častěji zvýšený krevní tlak.
Prevence a řešení obezity
Řešení a snahu o celkové zlepšení stavu nelze stavět na dílčích, navzájem nenavazujících změnách. Pro efektivní a dlouhodobě udržitelnou změnu je třeba neustálý rozvoj primární prevence, kombinace aktivního životního stylu s racionálním přístupem ke stravování, pro pacienty s nadváhou a obezitou plný respekt k tomu, že oba problémy jsou reálnou diagnózou. To vyžaduje multioborovou podporu jak v oblasti primární a sekundární prevence, tak při léčbě.
Mezi klíčové prvky prevence a řešení obezity patří:
- Podpora zdravého stravování a omezení konzumace ultrazpracovaných potravin.
- Zvýšení pohybové aktivity (doporučená dávka pro dospělé je alespoň 150 minut středně intenzivní aktivity týdně, pro děti a dospívající alespoň 60 minut denně).
- Reforma školního stravování a zajištění nutričně kvalitních obědů.
- Podpora aktivního životního stylu u dětí a mládeže.
- Vzdělávání a osvěta o zdravém životním stylu.
- Multioborová podpora a léčba obezity.
Ekonomické dopady obezity
Náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v České republice představují zhruba 30 miliard korun ročně. Obezita je i podle dat WHO vážným problémem veřejného zdraví a jedním z hlavních faktorů invalidity a úmrtí v celém evropském regionu.
Obezita ve světě
Na světě je více než miliarda obézních osob. Podle dat z roku 2022 se tato situace týká 159 milionů dětí a 880 milionů dospělých. Nejvyšší míra obezity u žen je v západoafrickém Togu a na tichomořské Americké Samoi, kde je společně s ostrovním státem Nauru také nejvyšší podíl obézních mužů. Počet zemí, které čelí rostoucímu počtu obézních osob, se zvýšil. Naopak místa, ve kterých je největším problémem podváha, se snížila.